Tapao de pescado patří k jídelním tradicím provincie Esmeraldas na pacifickém pobřeží Ekvádoru. Název se zapisuje jako tapao i tapado. Regionální popisy spojují tapao se zeleným plantejnem, rybou nebo jiným masem a aromatickými bylinami. Vícedruhová masová příprava se často označuje jako tapao arrecho; tento recept obsahuje pouze rybu. Regionální původ pokrmu je doložený, to však neznamená, že jde o oficiální národní jídlo nebo o jedinou recepturu, kterou připravují všechny domácnosti v Esmeraldas.
Recept vychází z varianty vařené ve vývaru, kterou zdroj připisuje Quiñónezovi a kterou přetiskla kulinářská studie Universidad Central del Ecuador i potravinářský blog ESPOL. Uvádí rybu nakrájenou na silné plátky, zelený plantejn, papa china, brambory, jarní cibulku, zralá rajčata, česnek, chillangua a poleo. Zelenina a koření se nejprve vaří přikryté v hrnci a teprve potom se přidá ryba. Samostatné smažení základu zdroj neuvádí. Jiné esmeraldaské popisy zmiňují refrito, vrstvenou přípravu zakrytou banánovými listy nebo sušší tapao. Jde o odlišné varianty, proto zde jejich suroviny ani postupy neslučujeme.
Recept uvádí 14 šálků vody, ale neurčuje jejich objem; zároveň neudává počet porcí. Zachovejte jednotku přesně tak, jak ji podává zdroj. Nepředpokládejte americký, ekvádorský ani metrický šálek a nepřevádějte jej na mililitry. Zdroj dále uvádí pět liber ryby (přibližně 2,27 kg), čtyři zelené plantejny, po jedné libře papa china a brambor (přibližně 454 g každé suroviny), čtyři stonky jarní cibulky, dvě rajčata, čtyři stroužky česneku, jednu polévkovou lžíci chillangua a jednu čajovou lžičku poleo. Druh ryby, přesné rozměry plátků ani množství soli nestanoví. Jiný zdroj tiskne vedle pěti liber údaj „2½ kg“, ale tato čísla si neodpovídají; zde proto zůstává původní množství pět liber bez chybného přepočtu.
Papa china je místní název používaný v ekvádorských receptech pro hlízu taro. Názvy chillangua a poleo ponecháváme ve zdrojové podobě, protože české obecné názvy by mohly naznačit přesnější botanické určení, než jaké prameny dokládají. Čerstvé byliny vybírejte u důvěryhodného prodejce latinskoamerických potravin nebo na trhu. Odměřený zdroj požaduje chillangua a poleo; množství dalších bylin zmiňovaných v širších regionálních popisech však neurčuje.
Vyberte čerstvou rybu určenou k tepelnému zpracování a do použití ji uchovávejte v lednici. Požádejte prodejce ryb, aby ji nakrájel na silné plátky; zdroj druh ryby ani velikost jednotlivých kusů neuvádí. Syrovou rybu a její šťávu držte odděleně od hotových jídel. Po manipulaci si umyjte ruce a očistěte i dezinfikujte prkénko a nůž. Syrovou rybu neoplachujte v dřezu. Zdroj předepisuje po přidání ryby vaření přibližně 15 minut, skutečný čas však ovlivní tloušťka plátků i intenzita varu. Podle současných pravidel bezpečnosti potravin rybu prohřejte v nejtlustší části alespoň na 63 °C; nejde o tradiční pokyn původního receptu. Při přenášení ryby používejte čisté náčiní a talíř určený pro hotové jídlo; talíř od syrové ryby znovu nepoužívejte bez důkladného umytí. Tak zůstane příprava přehledná a bezpečná.
Zelenina se podle zdroje vaří přikrytá přibližně 40 minut a po přidání ryby následuje dalších asi 15 minut. Jde o orientační časy, nikoli záruku, že se každý hrnec dovaří stejně rychle. Ke konci první fáze začněte kontrolovat, zda plantejn změkl, a potom čistým teploměrem změřte nejtlustší kus ryby. Vývar má být horký a rybí maso neprůhledné a snadno oddělitelné, ale při manipulaci postupujte opatrně, aby se plátky nerozpadly.
ESPOL doporučuje podávat pokrm opatrně s bílou rýží nebo samotný při snídani. Množství rýže neuvádí a tuto odměřenou verzi nedoplňuje curtido; obojí je tedy pouze kontext podávání, nikoli pevná součást receptu s určeným množstvím. Zbytky dejte do lednice do dvou hodin, případně do jedné hodiny, pokud je okolní teplota vyšší než 32 °C. Uchovávejte je zakryté při teplotě nejvýše 4 °C a spotřebujte do tří až čtyř dnů. Před podáváním je ohřejte na 74 °C. Jde o současná doporučení pro bezpečnost potravin, nikoli o tradiční pravidlo kuchyně Esmeraldas.