V župě Sibiu se jehněčí dušené maso s cibulí objevuje pod názvem „Tocană de carne de miel (Gulaş)“ v současném článku věnovaném velikonočním receptům z přelomu 19. a 20. století. Výběr jídel článek spojuje s kuchařkou Elise Fröhlichové Bucătăria Transilvăneană, poprvé vydanou v roce 1897 a později znovu vydanou v rumunském překladu. Historický postup je prostý: jehněčí s kostí, uzená slanina, velké množství cibule, voda, sůl a pepř; ke konci se přidává lžíce sádla. Jde o doložené sedmihradské domácí jídlo, nikoli o jedinou pevnou recepturu, kterou by stejně připravovala každá rodina v Sibiu. Výraz Gulaş je součástí názvu v publikovaném prameni, sám však neurčuje český název ani další ingredience této konkrétní verze. H1 proto zůstává popisný a zachovává původní rumunské jméno v historickém kontextu, bez záměny s jiným ustáleným pokrmem.
Tato odměřená domácí verze se drží stejného základu. Rumunské označení Gulaş zde není důvodem přidávat papriku, rajčata nebo brambory: historický seznam ingrediencí je neuvádí. Nejprve se pomalu vyškvaří uzený vepřový bok. Na jeho tuku se opeče jehněčí, poté změkne cibule a vše se dusí s vodou. Většinu práce odvede hrnec přiklopený poklicí. Závěrečné přidání sádla a vaření bez pokličky umožní odpařit část tekutiny a opéct okraje cibule. Omáčka má mít chuť jehněčího, uzeného masa a sladké cibule, nikoli další směsi koření.
Jehněčí plec s kostí nebo jiný dobře prorostlý kus se hodí pro pomalé dušení. Stejně velké kusy se prohřívají podobným tempem a kost přidává chuť. Před opékáním maso osušte a pracujte po částech. Když se v hrnci tísní příliš mnoho masa, pustí páru a místo opečení zbledne. Zdroj zmiňuje „hodně“ cibule, ale neuvádí její hmotnost. Pro 1,4 kg jehněčího tato verze stanovuje 600 g. Před vařením se může zdát, že je cibule příliš; během dušení však změkne, zmenší objem a vytvoří základ omáčky.
Historický text uvádí přibližně hodinu mírného varu, skutečná doba se však mění podle řezu, kostí i hrnce. Tato domácí verze počítá s delším pomalým dušením. O výsledné křehkosti nerozhoduje pouze čas: jehněčí má jít snadno oddělit vidličkou, ale nemělo by se rozpadat. Udržujte jen mírný var, kusy jednou obraťte a horkou vodu přidejte pouze tehdy, když se dno začíná vysušovat. Na konci se má omáčka zredukovat, proto maso zpočátku zcela nezakrývejte vodou. Těžký hrnec s dobře přiléhající poklicí pomáhá udržet rovnoměrnou teplotu.
Bezpečnostní teplota a požadovaná měkkost odpovídají dvěma různým kontrolám. Teplotu měřte v nejtlustší části celého kusu jehněčího mimo kost čistým teploměrem; musí dosáhnout nejméně 63 °C a potom alespoň 3 minuty odpočívat. Aby maso změklo na požadovanou úroveň, může potřebovat další dušení. Barva ani měkkost nenahrazují bezpečnostní měření. Po dovaření ponechte jehněčí krátce odpočívat v omáčce. Chuť uzeného masa a cibule tak zůstane součástí šťávy při podávání.
Měkká mămăligă se hodí k redukované cibulové omáčce. Jde o rumunskou kukuřičnou kaši: hrubší žlutou kukuřičnou krupici postupně zašlehejte do vroucí osolené vody a při houstnutí často míchejte. Zatímco se jehněčí blíží ke konci, lze přílohu připravit v druhém hrnci. Trocha másla kaši na přání zjemní a obohatí, ale nepatří do historického základu dušeného masa. Zakysanou smetanu podávejte zvlášť, aby si ji každý přidal podle svého. Příloha zůstává samostatnou součástí jídla a nemění složení samotného jehněčího. Střední hrubost krupice pomáhá zachovat strukturu; kukuřičný škrob není stejná surovina a nemůže ji nahradit. Kaši průběžně kontrolujte podle konzistence: po uvaření má být měkká, hustá a snadno nabíratelná lžící. Máslo vmíchané až po uvaření je volitelnou složkou.
Jde o syté jídlo, proto postačí přiměřená porce s dostatkem cibulové omáčky. Pro svěží kontrast můžete přidat jednoduchý zelený salát nebo nakládanou zeleninu. Jehněčí lze připravit den předem: rychle ho zchlaďte v mělkých nádobách, uchovávejte při teplotě nejvýše 4 °C a před podáváním důkladně prohřejte na 74 °C. Mămăligă skladujte zvlášť, protože při chladnutí tuhne. Níže uvedené gramáže popisují jednu konkrétní domácí úpravu historicky zaznamenaného jehněčího z oblasti Sibiu; netvrdí, že se takto vaří ve všech sedmihradských domácnostech.