Ceviche de concha negra se pojí s ekvádorským pobřežím Tichého oceánu, zejména s provincií Esmeraldas. Černé mangrovové mušle patří k místní potravinové kultuře. Tento recept vychází z popisu v publikaci Universidad San Francisco de Quito z roku 2019: maso a tekutina z mušlí se míchají s limetou, cibulí, rajčaty, petrželí, olejem, solí a pepřem. Směs se nezahřívá a neprochází samostatným dlouhým marinováním. Jde o regionálně doloženou úpravu, nikoli o jednotný recept všech komunit nebo oficiální národní pokrm.
Počty kusů jsou převzaty z receptu zveřejněného místními novinami v Esmeraldas, aby suroviny měly v kuchyni praktickou podobu: 50 živých černých mušlí, 10 malých limet, 2 červené cibule a 2 rajčata. Zdroj neuvádí počet porcí. Výsledné množství proto popisuje dávku z 50 mušlí; počet strávníků se z něj neodvozuje. Zelená paprika a jarní cibulka jsou volitelné. Koriandr, olej, sůl, rajčatová omáčka a hořčice se přidávají podle chuti. V této verzi patří koriandr, olej a sůl do cibulového curtida; ostatní uvedené suroviny zůstávají volitelné.
Tekutina z mušlí je součástí chuti ceviche a zbarví citrusovou směs do tmava. Používejte pouze tekutinu z čerstvých živých mušlí, které byly čistě otevřeny. Prasklé lastury vyhoďte; vyřaďte také živé mušle, které se po poklepání nezavřou. Při přípravě zeleniny udržujte mušle v chladu a syrovou směs nenechávejte dlouho při pokojové teplotě.
Pokrm obsahuje syrové mušle. Citrusová šťáva je neuvaří a neodstraní všechna rizika onemocnění z potravin. Syroví nebo nedostatečně tepelně upravení měkkýši mohou způsobit vážné onemocnění. Vyšší riziko mají lidé s onemocněním jater, cukrovkou, oslabenou imunitou a dalšími rizikovými faktory. Těhotné, malé děti a starší lidé by měli zvolit tepelně upravené mušle. Toto upozornění platí i přesto, že místní zdroje popisují tradiční syrovou úpravu.
Nejprve připravte cibulové curtido, aby bylo hotové, až otevřete mušle. Červené cibule nakrájejte na tenké plátky a promněte je s trochou soli, která zmírní jejich štiplavost. Poté je propláchněte a nechte okapat. Smíchejte cibuli s rajčaty, koriandrem, olejem a solí. Ze všech 10 malých limet odložte 2 do curtida. Zbývajících 8 použijte až těsně před podáváním k syrovému masu mušlí a zachycené tekutině.
Otevírání malých černých mušlí vyžaduje stabilní pracovní plochu a opatrnou práci s nožem. Použijte krátký pevný nůž na otevírání mušlí. Ruku, která mušle přidržuje, chraňte složenou utěrkou nebo rukavicí odolnou proti proříznutí a čepel veďte směrem od prstů. Každou mušli otevírejte nad čistou velkou miskou, aby se zachytila tekutina. Poškozené mušle, kusy s kyselým zápachem a maso, které vypadá zkaženě, vyhoďte. Podezřelý pach se nesnažte překrýt limetou.
Kvůli správné struktuře promíchejte maso a tekutinu z mušlí s limetovou šťávou až bezprostředně před podáváním. Místní postup z Esmeraldas nepopisuje dlouhé marinování v citrusové šťávě. Cibulové curtido a volitelné dochucovadlo podávejte zvlášť na stůl. Ceviche nabídněte s místně uváděnými přílohami, například chifles, patacones, praženou kukuřicí nebo popcornem.
Protože se pokrm podává syrový, připravte jen množství určené k okamžité spotřebě a do zpracování udržujte mušle v chladu. Zbytky již promíchaného ceviche neuchovávejte. Pro vařenou úpravu zvolte jiný recept; zahřátí by změnilo zde popsaný způsob přípravy.
Výzkum kulinárního dědictví Universidad de Las Américas popisuje concha prieta nebo concha negra jako produkt spojený s Esmeraldas a ceviche jako tradiční úpravu v provincii. Zaznamenává také místní rozdíly: některé verze obsahují více citrusů, rajčatovou omáčku, cibuli, rajčata nebo koriandr; liší se také přílohy. Proto jsou zde volitelná dochucovadla uvedena zvlášť, zatímco základní postup navazuje na konkrétní citovaný recept z Esmeraldas. Jde o jeden regionálně doložený příklad, nikoli o pravidlo pro všechny kuchaře, trhy a domácnosti na pobřeží. V rámci jednoho regionu se suroviny, citrusové poměry, dochucovadla i způsob podávání mohou podle zdroje lišit. Text proto odděluje základní postup, volitelné položky a místní souvislosti. Zachovává tak původ receptu i hranice toho, co zdroje skutečně dokládají.