Kruudmoes je regionální jídlo z provincií Gelderland a Overijssel na východě Nizozemska, spojované zejména s oblastmi Twente, Salland a Veluwe. Domácí podoby kombinují ječné kroupy, podmáslí, vepřovou klobásu, vařený vepřový bok, rozinky a výrazné množství čerstvých bylinek. Část názvu „kruud“ odkazuje k bylinám vmíchaným do krup. Poměry i složení bylinek se v rodinných receptech liší. Tento postup je proto doloženou domácí adaptací jedné regionální verze, nikoli jediným historicky závazným receptem.
Regionální popisy představují Kruudmoes jako syté jídlo z obilovin, masa a bylin. Recepty se liší druhem krup, dobou namáčení, použitými druhy masa, množstvím podmáslí i směsí bylinek. V některých postupech se používají běžné ječné kroupy, které se namáčejí přes noc a vaří déle. Zde vycházíme z receptu z oblasti Vechtdal, kde se používá rychle měknoucí ječná krupice či kroupy, které změknou asi za 15 minut bez předchozího namáčení. Tyto rozdíly patří k regionální rozmanitosti a nemají se slučovat do domněle definitivní receptury.
Zvolený postup odpovídá zveřejněné verzi z Vechtdalu v provincii Overijssel. Nejprve se ve vodě zvolna uvaří čerstvá a uzená klobása, poté se v ochucené tekutině uvaří kroupy. Ke konci se přidají nakrájené klobásy, již uvařený vepřový bok, rozinky a nasekané bylinky. Podmáslí se vmíchává až ve chvíli, kdy obsah hrnce zchladne na vlažnou teplotu. Jiný zveřejněný rodinný recept používá podobné suroviny, ale kroupy namáčí a vaří déle. Tady zůstává rychlejší metoda z Vechtdalu.
Kroupy během vaření uvolňují škrob do vývaru, takže směs zhoustne, ale jednotlivá zrna zůstanou patrná. Kysané podmáslí dodává jemnou kyselost a krémovou konzistenci, kterou lze jíst lžící. Pokud se přidá do příliš horkého pokrmu, může se srazit; proto nechte kroupy nejprve zchladnout a po přidání podmáslí už směs nevařte. Rozinky vyvažují slanou chuť masa a čerstvé bylinky přidávají vůni. Za charakteristické se považují kerblík a máta; regionální směsi mohou obsahovat také petržel, celerovou nať nebo šťovík.
Klobásy se vaří jako první, aby jejich chuť přešla do tekutiny, v níž se následně připraví kroupy. U čerstvé vepřové klobásy ověřte čistým teploměrem teplotu ve středu její nejtlustší části a dodržte bezpečnostní hranici tohoto receptu, 74 °C. Barva ani vzhled nenahrazují potřebné měření. Po vyjmutí klobás ponechte vývar v hrnci a čerstvou klobásu nechte před krájením tři minuty odpočinout. Jak kroupy bobtnají a vývar houstne, mohou se usazovat u dna; často míchejte a udržujte nízký plamen, aby se nepřipálily.
Součástí postupu je také zchlazení. Vložte hrnec do mísy se studenou vodou a občas míchejte, dokud směs nebude vlažná. Nenechávejte jídlo na kuchyňské lince bez dozoru. Poté vmíchejte studené podmáslí, rozdělte pokrm do mělkých nádob a nejpozději do dvou hodin ho uložte do chladničky. Tato verze počítá s uchováním zbytků při 4 °C nejvýše dva dny. Při pozdější konzumaci ohřívejte jen potřebné množství; míchejte, aby se prohřálo rovnoměrně, začalo se z něj kouřit a dosáhlo alespoň 74 °C. Nevařte ho, podmáslí by se mohlo oddělit.
Kruudmoes se podává studený nebo vlažný. Po vychlazení kroupy dále vstřebávají tekutinu a pokrm houstne. Podmáslí vmíchejte šetrně, abyste nerozmačkali zrna a rovnoměrně rozložili maso, rozinky i bylinky. Pokud místo rychle měknoucí varianty použijete běžné ječné kroupy, možná je bude třeba předem namočit a vařit déle. Řiďte se v takovém případě pokyny na obalu a nepřebírejte čas uvedený v tomto receptu. Nizozemský charakter pokrmu tvoří kroupy vařené ve vývaru z klobás a následně spojené s podmáslím a bylinkami.
Recept obsahuje ječmen s lepkem a podmáslí, tedy mléčný výrobek. Vepřové maso je v čerstvé klobáse, uzené klobáse i vepřovém boku. Na obalu klobás zkontrolujte další přísady a alergeny konkrétního výrobku. Neuvádíme náboženské ani dietní náhrady, protože by měnily složení a identitu jídla. Uvedené množství vystačí přibližně na osm porcí. Mělké nádoby si připravte předem, aby šlo hotový pokrm po dovaření rychle rozdělit a zchladit.