Kongnamul-gukbap je korejská polévka z rýže a sójových klíčků spojovaná s Čondžu v provincii Severní Čolla. Název kombinuje kongnamul, tedy sójové klíčky, a gukbap — jídlo, v němž se rýže podává v polévce. V této verzi se vařená rýže spojuje s krátce spařenými klíčky, ančovičkovým vývarem, vodou z jejich vaření a fermentovanými solenými krevetami. Připravuje se v tradičním hliněném hrnci ttukbaegi nebo v těžkém hrnci na polévku. Tento postup vychází z konkrétního historického záznamu z Čondžu a nepřebírá všechny dnešní restaurační varianty.
Základem je záznam v Korean Traditional Knowledge Portal, který uvádí čtyři misky uvařené rýže, 200 g sójových klíčků a dochucovadla po polévkových lžících. Dále předepisuje tři odměrky ančovičkového vývaru a tři odměrky vody po spaření klíčků. Zdroj však nedefinuje objem misek ani odměrek. Proto je nepřevádějte na mililitry a nepředpokládejte, že jde o standardní americký hrnek nebo českou sklenici. Pro obě tekutiny použijte stejnou odměrku a zachovejte jejich vzájemný poměr. Neurčené zůstává také množství soli do vody na spaření.
Začněte krátkým spařením klíčků. Stonky mají lehce zprůsvitnět, ale zůstat křupavé. Klíčky vyjměte a vodu z vaření uchovejte, protože se později spojí s ančovičkovým vývarem. Tato tekutina se ve zdroji používá jako samostatná, odměřená část výsledného vývaru. Zachování vody po spaření proto patří k receptuře stejně jako samotné klíčky a jejich dochucení. Česnek nasekejte najemno, jarní cibulku nakrájejte na tenká kolečka a klíčky dochuťte korejskou sójovou omáčkou, sezamovým olejem, gochugaru a sezamovou solí. Směs se nejprve připravuje zvlášť, aby se dochucení rovnoměrně rozložilo ještě před spojením s rýží a vývarem.
Sójové klíčky nezaměňujte za klíčky fazole mungo. Mohou vypadat podobně, ale zdroj předepisuje vyzrálé sójové klíčky se žlutými hlavičkami a doporučuje odříznout jejich kořínky. Zachovejte jejich pevnou strukturu a neprodlužujte spařování: příliš dlouhé vaření by ubralo na křupavosti. Kkaesogeum, korejská sezamová sůl, se vyrábí z mletého sezamu a soli. Je to jiný produkt než sezamový olej, kterým se klíčky dochucují, i než chilli vločky gochugaru.
Použijte korejskou sójovou omáčku do polévek zvanou guk-ganjang. Recept ji odlišuje od jiných druhů sójové omáčky, proto ji bez rozmyslu nezaměňujte. Zkontrolujte etiketu kvůli sóje a případnému obsahu pšenice. Fermentované solené krevety saeujeot dodávají slanou chuť a obsahují korýše. Základní množství vmíchejte do hrnce; zdroj navrhuje podat další malé množství zvlášť. Lidé s alergií na korýše by měli tuto složku zohlednit při přípravě i podávání.
Ančovičkový vývar spolu s vodou po spaření propojí chuť rýže a koření. Do ttukbaegi nebo těžkého hrnce nalijte obě tekutiny, přidejte uvařenou rýži, ochucené klíčky a saeujeot. Zahřívejte a opatrně míchejte, aby rýže nepřilnula ke dnu, ale nerozmačkejte zrna ani klíčky. Polévku přiveďte k prudkému, rovnoměrnému varu a ověřte, že se pára zvedá po celém povrchu. Historický záznam neuvádí, jak dlouho se má na konci vařit; přesnou minutáž proto nedoplňujte.
V Čondžu se polévka z klíčků podává i jinými způsoby. Oficiální turistický popis zmiňuje styl trhu Nambu, při němž se horkým vývarem přelévá rýže a ztracené vejce se servíruje zvlášť. Jde o jinou podobu jídla než v tomto historickém receptu, který nechává rýži, vývar a ochucené klíčky společně přejít varem. Vejce v jeho seznamu ingrediencí není. Proto se ztracené vejce uvádí jen jako samostatná regionální varianta podávání, nikoli jako součást tohoto receptu.
Podávejte polévku hned, rozdělenou do čtyř misek a ještě horkou, když z ní stoupá pára. Extra saeujeot můžete postavit na stůl zvlášť, jak navrhuje zdroj. Zbytky s uvařenou rýží rychle rozdělte do mělkých nádob a zchlaďte. Vložte je do lednice do 2 hodin, nebo do 1 hodiny, pokud okolní teplota přesahuje 32 °C. Uchovávejte při teplotě nejvýše 4 °C a spotřebujte do 3–4 dnů; jinak polévku dříve zmrazte. Při ohřívání ji prohřejte na 74 °C v celém objemu.