El Morro je venkovská farnost v kantonu Guayaquil v provincii Guayas. Chov koz a příprava jejich masa patří k místnímu komunitnímu životu. Regionální festival oslavuje kozy i recepty předávané v rodinách. Tento kontext pomáhá pokrm přesně zařadit: jde o doloženou regionální pobřežní přípravu, nikoli o oficiálně vyhlášené národní jídlo Ekvádoru. Název seco de chivo označuje kozí maso vařené v husté omáčce; hotové maso nemá být suché.
Recepturu sestavujeme ze dvou zdrojů a jejich svědectví nesléváme dohromady. Universidad de Las Américas zveřejnila standardní recepturu nazvanou „Seco de chivo Costeño“. Uvádí kozí maso, naranjillu, česnek, hovězí kořenicí směs, panelu, banánový ocet, nové koření, hřebíček, achiote, cibuli paiteña, rajče a vařenou rýži. Samostatná novinová reportáž o festivalu v El Morru popisuje rodinné použití banánového octa u jedné soutěžící a vítěznou verzi jiné kuchařky s česnekem a naranjillou. Článek netvrdí, že některá z nich použila obě suroviny společně. Jejich spojení v tomto receptu tedy vychází z receptury UDLA, nikoli z připsaného rodinného postupu.
Tabulka UDLA je standardizována na jednu porci, proto jsou množství pro domácí přípravu přepočtena na čtyři porce. Na porci uvádí 300 g kozího masa, polovinu naranjilly, 40 ml banánového octa, 5 g česneku, 2 g hovězí kořenicí směsi, 12 g panely, sůl, nové koření, dva hřebíčky, achiote, cibuli paiteña, rajče a 150 g již uvařené rýže. Suroviny jsme v receptu rozložili do jednotlivých kroků. Zdroj stanovuje seznam a množství, ale nepřináší úplný návod. Některé postupy, například opékání masa po dávkách a osmihodinové marinování v chladničce, jsou proto výslovně označeny jako redakční domácí metoda. Umožňují recept uvařit, ale nevydáváme je za doslovně zaznamenaný historický rodinný postup.
Naranjilla je andské ovoce s nakysle sladkou chutí a aromatickou šťávou. Mimo Jižní Ameriku se čerstvé plody shánějí obtížně. Ponecháváme původní název a surovinu vysvětlujeme, místo abychom ji nahrazovali jiným ovocem. Pro charakter standardní receptury je důležitý také banánový ocet: jde o ocet vyrobený z banánů, ne o běžný ocet s banánovým aroma. Panela je ztuhlá nerafinovaná třtinová šťáva. Omáčce dodává sladkost a hloubku, které vyvažují kyselost marinády. Achiote, známé také jako annatto, obarvuje olej i rýži teplým zlatavým až oranžovým odstínem.
Marináda spojuje šťávu z naranjilly a banánový ocet s česnekem, hovězí kořenicí směsí a novým kořením. Osm hodin v chladničce je praktická doba pro domácí přípravu. Syrové maso držte odděleně od vařené rýže, avokáda a dalších potravin, které se už nebudou zahřívat. Použijte nereaktivní mísu, aby kyselá marináda nežádoucím způsobem nereagovala s materiálem nádoby. Před opékáním maso lehce osušte; neoplachujte ho. Kostky tak lépe získají barvu v základu z červené cibule, rajčat a oleje s achiote. Česnek přidejte až ke konci restování, aby se rozvoněl, ale nezhnědl.
Po opečení vraťte maso do hrnce a přidejte odloženou marinádu, panelu a hřebíčky. Přilijte horkou vodu přibližně do dvou třetin výšky masa. Hrnec přiklopte a vařte při velmi mírném, rovnoměrném probublávání nejméně šest hodin. Tuto dlouhou dobu uvádí místní reportáž o festivalu v El Morru. Každých 45 minut obsah hrnce zkontrolujte a dolijte horkou vodu, pokud tekutina rychle ubývá. Maso se má snadno oddělovat vidličkou a omáčka má zůstat hustá a lesklá. Tyto známky měkkosti nenahrazují kontrolu teploměrem. V této domácí verzi čistým kuchyňským teploměrem ověřte, že střed největšího kusu dosáhl alespoň 71 °C. Hrot se nesmí dotýkat hrnce.
Způsob podávání také odráží místní tradici, aniž by se přílohy zaměňovaly za suroviny omáčky. Reportáž zmiňuje k masu rýži, smažený zralý plantejn, avokádo a maduro. Žlutou rýži připravte tak, že již uvařenou dlouhozrnnou rýži prohřejete se zbylým olejem s achiote a lžící omáčky. Plátky zralého plantejnu smažte zvlášť, až zkaramelizují. Avokádo nakrájejte těsně před podáváním. Kozí maso podávejte s dostatkem omáčky, zlatavou rýží, maduro a avokádem. Jednotlivé části si zachovají svou strukturu a kyselost omáčky doplní sladkost banánu i neutrální chuť rýže.
Výraz costeño označuje pobřežní úpravu; spojení „z El Morra“ odkazuje na místní historii a festival. Zeměpisné názvy neopravňují zobecnit přesně tento postup na celý Ekvádor. Zdroje dokládají kulturní souvislosti i standardní seznam surovin, nikoli oficiální národní status. Pokud se objeví nová svědectví o konkrétním rodinném postupu, je třeba je zaznamenat odděleně. Rozdíl mezi akademickou tabulkou ingrediencí a výpověďmi účastnic festivalu je nutné zachovat. Díky této přesnosti vzniká srozumitelný a opakovatelný recept, který si ponechává regionální charakter a nepřisuzuje pramenům více, než skutečně uvádějí.