Guatita je sytý ekvádorský dušený pokrm z hovězích drštěk, brambor a bohaté arašídové omáčky. Dršťky se nejprve uvaří doměkka, nakrájejí na kousky a dovaří s bramborami v omáčce z maní, mléka a refrita. Na talíři je obvykle doprovází bílá rýže; vedle se může objevit avokádo, rajče, curtido, ají nebo smažený zralý banán. Výsledkem je vydatné jídlo s krémovou omáčkou, která obalí dršťky a brambory, ale nezmění se v tuhou kaši.
Pokrm je silně spojený s Guayaquilem a známý také v ekvádorské oblasti Sierra. Kulinářský historický projekt deníku El Universo označuje guatitu, známou také jako mondongo, za oblíbené jídlo v Guayaquilu a popisuje ji jako kombinaci starších místních surovin a hovězího masa. El Comercio uvádí, že je oblíbená zejména na pobřeží i v Sieře. Zdroje podporují její popis jako rozšířeného a oblíbeného ekvádorského jídla, nedokládají však oficiální státní označení za národní pokrm.
Přesné datum vzniku není známé. El Universo cituje historičku Jenny Estradu, podle níž nelze určit konkrétní rok vzniku oblíbených jídel, jako je guatita. Její popis zmiňuje arašídy, brambory, rajčata, cibuli, papriky, česnek a koriandr pocházející z Ameriky vedle hovězího masa přivezeného z Evropy. Jde o užitečný popis vrstev kulinářského vývoje, nikoli o jediný doložený příběh původu. Rodinné a městské recepty se liší, proto jde o praktický domácí postup, ne o jednu závaznou podobu.
Dobrá porce začíná měkkými dršťkami. Požádejte řezníka o očištěné hovězí dršťky ve tvaru plástve, uchovávejte je v chladu a zvolna vařte, dokud kousek snadno nerozkrojíte. Tlakový hrnec může tuto část zkrátit, ale řiďte se jeho návodem a tlak bezpečně uvolněte. Uvařené dršťky nakrájejte na menší kusy a vývar si nechte. Dodá arašídové omáčce chuť; přilévejte jej postupně a skončete, až bude omáčka hladká a půjde podávat lžící.
Aromatický základ omáčky tvoří refrito: cibule, paprika, rajče, česnek, římský kmín, annatto a trochu oregana změknou společně, než se spojí s arašídovou pastou a mlékem. Refrito zde označuje zeleninový základ opečený na tuku, nikoli samostatnou omáčku; jeho chuť se pak spojí s arašídy. Někdo zeleninu rozmačká dohladka, jiný ponechá kousky cibule a papriky. Nesolená a neslazená arašídová pasta je praktickou náhradou jemně mletých arašídů. Arašídy jsou významným alergenem; jídlo nikdy nepodávejte člověku s alergií na arašídy a zabraňte křížovému kontaktu na náčiní, pracovních plochách i při skladování.
Brambory přijdou do omáčky až poté, co se refrito s arašídy krátce povaří. Pevné brambory drží tvar a uvolní trochu škrobu, který pomůže omáčce přilnout. Míchejte opatrně a pokud směs příliš zhoustne, přilévejte po malých dávkách odložený vývar. Hotová guatita má být vydatná, ale stále dost řídká, aby se dala nabrat k rýži nebo na ni. Rýži nechte zvlášť až do servírování, zejména pokud očekáváte zbytky.
Při bezpečné přípravě uchovávejte syrové dršťky v chladu a odděleně od hotových potravin, po manipulaci si umyjte ruce a nože i prkénka umyjte a dezinfikujte. USDA uvádí pro vnitřnosti teplotu 71 °C; důležitá je zde také měkkost, proto podle potřeby pokračujte ve vaření i po dosažení této teploty. Zbytky rychle zchlaďte v mělkých nádobách a do dvou hodin uložte do lednice, spotřebujte během tří až čtyř dnů a ohřejte na 74 °C.
Podávejte horké s bílou rýží, koriandrem a ají. Plátek avokáda nebo rajčete osvěží krémovou arašídovou omáčku, zatímco curtido nebo smažený zralý banán přidá kyselý či sladký kontrast. Výraz „maní“ je ve španělštině označení arašídů; v popisu omáčky proto zachovává její jihoamerickou souvislost, zatímco seznam surovin používá český název. Guatitu popisujte jako oblíbené ekvádorské jídlo silně spojené s Guayaquilem a známé i v dalších regionech; netvrďte bez dokladu, že má oficiální národní status. Její půvab spočívá v pečlivé přípravě prostých surovin a domácích obměnách, které ji udržují součástí každodenního jídelníčku. Český popis „dušené dršťky“ vysvětluje hlavní surovinu, ale nenahrazuje název ani identitu guatity.