V Nizozemsku označuje název Lekkerbekje filet nebo větší kus bílé ryby namočený do těstíčka a usmažený ve fritéze. Nizozemský akademický slovník ANW uvádí tresku, tresku bezvousou, tresku jednoskvrnnou a další ryby s bílým masem. Podstatný je tedy formát a způsob přípravy, nikoli jediný povinný druh ryby ani neměnný recept na těstíčko. Tato verze používá tresku, protože filety bez kostí se snadno porcují. Vhodná může být i jiná pevná bílá ryba, pokud mají kusy podobnou tloušťku a zachází se s nimi opatrně.
Název má delší historii než kterýkoli jednotlivý současný recept, ale prameny neopravňují k jediné jisté historce o jeho vzniku. Jazykovědný článek Nicoline van der Sijs a Ewouda Sanderse z roku 2019 shromáždil starší zmínky o lekkerbekjes v nizozemských novinách, včetně inzerátů z 20. a 30. let 20. století. Autoři probírají několik výkladů názvu a upozorňují, že lidová etymologie bez dokladů nemá být vydávána za potvrzený původ. Proto zůstává nizozemský název zachován a jídlo je popsáno podle doložených znaků: celý filet, těstíčko a smažení.
Lekkerbekje se někdy srovnává s kibbelingem, liší se však velikostí porce. Kibbeling se obvykle připravuje z menších kousků ryby, zatímco lekkerbekje se zpravidla podává jako celý filet nebo větší část. V tomto receptu zůstává filet vcelku, aby vynikl jeho tvar i šupinatá struktura masa. Nejde ani o obyčejný filet opečený bez obalu: lehká křupavá vrstva je pro danou úpravu důležitá. Tloušťka kusu ovlivňuje dobu fritování, takže samotná barva těstíčka nestačí k posouzení propečení.
Těstíčko tvoří pšeničná mouka, kukuřičný škrob, malé množství kypřicího prášku a velmi studená perlivá voda. Škrob pomáhá vytvořit křupavý obal a bublinky nápoj odlehčí. Suroviny stačí promíchat, dokud nezmizí suchá místa; dokonale hladká směs není nutná a příliš intenzivní míchání může obal zatížit. Těstíčko udržujte v chladu a použijte brzy po přípravě. Pokud chvíli stojí, jemně ho jednou promíchejte, místo abyste ho znovu dlouho šlehali. Má být dost husté, aby pokrylo lžíci a pomalu z ní stékalo.
Důkladné osušení ryby pomáhá těstíčku rovnoměrně přilnout a omezuje prskání při styku s horkým olejem. Filety podobné tloušťky se připravují předvídatelněji. Je-li jeden konec výrazně silnější, mělký zářez v nejsilnějším místě může pomoci rovnoměrnějšímu propečení. Filety nekrájejte na malé kostky: celý kus odlišuje toto podání od smažené ryby nakrájené na sousta, jako je kibbeling. Po lehkém dochucení uchovávejte rybu v lednici, zatímco připravujete těstíčko a fritézu.
Teplota oleje má zůstat v rozmezí 175–180 °C. Pokud vložíte příliš mnoho filetů najednou, olej rychle zchladne a obal může být těžší. Menší dávky dávají fritéze prostor udržet teplo a mezi dávkami teplotu obnovit. Přibližných 5–8 minut je odhad, nikoli záruka; doba se mění podle tloušťky ryby a výkonu přístroje. V tomto receptu se čistým potravinářským teploměrem měří střed nejsilnější části; teplota musí dosáhnout 63 °C po dobu 15 sekund. Neprůhledné maso, které se snadno odděluje vidličkou, je doplňkovým znakem propečení, nenahrazuje však stanovené měření.
Po usmažení nechte olej odkapat na mřížce položené nad plechem. Filety skládané na sebe nebo zakryté ještě horké změknou kvůli páře. Lekkerbekje je nejkřupavější krátce po usmažení; v této verzi se podává s citronem a remuládou. Omáčka je popsána jako majonézová s jemně nasekanými bylinkami a kousky nakládané okurky nebo kaparů. Recepty na remuládu se liší, proto do této verze nepřidáváme další neschválené ingredience.
Uvedené množství vystačí na čtyři porce. Objem 1 500 ml oleje je orientační množství pro práci s fritézou, nikoli pokyn naplnit ji až po okraj. Řiďte se značkami bezpečné hladiny a návodem výrobce; skutečná potřeba závisí na objemu přístroje. Zmrazenou tresku rozmrazujte přes noc v lednici, nikoli při pokojové teplotě. Uvařenou rybu uložte do lednice do 2 hodin, případně do 1 hodiny, je-li okolní teplota vyšší než 32 °C. Při skladování obal ztrácí křupavost, takže zbytky nebudou mít stejnou strukturu jako čerstvě usmažený filet.