Kamper steur je pokrm spojovaný s nizozemským městem Kampen v provincii Overijssel. Připravuje se z vajec uvařených natvrdo, rozpůlených a přelitých teplou hořčičnou omáčkou. Přes název v něm nenajdete jesetera. Jméno odkazuje na místní tradici Kamper Uien, soubor humorných příběhů, které si utahují z obyvatel a městských představitelů. Jeden z nich vypráví o velké rybě ulovené pro biskupskou hostinu a vypuštěné do řeky IJssel se zvoncem kolem krku. Když se biskupova návštěva odložila a rybu už nebylo možné znovu chytit, prý kuchař podal místo ní vejce. Je to místní folklor, nikoli ověřený popis vzniku receptu.
Příběh o zvonci a samotný pokrm je třeba vnímat odděleně. Název Kamper steur i zmínky o jeseterovi se objevují ve starších textech, zatímco historka se zvoncem patří k satirickému folkloru. Historické recepty také znají vejce natvrdo s hořčicí v podobách, které se liší od dnešní omáčky z jíšky. Tento recept vychází z publikované moderní verze autorky Janny van der Heijden pro MAX Vandaag. Představuje doložený způsob přípravy, nikoli tvrzení, že každá domácnost nebo každé období používalo stejnou omáčku.
Základ pokrmu je jednoduchý: pevný bílek a žloutek mají jemnou chuť, zatímco máslová jíška dodá omáčce hustotu. Vývar ji zředí do hladké slané omáčky a hrubozrnná hořčice přinese výraznou, lehce štiplavou chuť. Nasekaná petrželová nať ji na závěr osvěží. Omáčka má obalit lžíci a dát se přelít přes vejce, nemá však ztuhnout v hustou pastu. Postupné přilévání vývaru usnadňuje kontrolu konzistence a pomáhá předejít hrudkám.
Moderní verze počítá se šesti vejci natvrdo, 30 g másla nebo sádla, 30 g mouky, přibližně 300 ml rybího či zeleninového vývaru, solí, pepřem, hrubozrnnou hořčicí a případně petrželovou natí. Tato varianta používá máslo a jako výchozí volbu zeleninový vývar. Odměřených 6 ml hrubozrnné hořčice dodá omáčce typickou ostrost, aniž by přehlušila vejce. Zdroj neuvádí přesné množství soli, pepře ani volitelné petržele; malé množství na ozdobu je redakční doporučení a koření zůstává podle chuti.
Čtyři porce ze šesti vajec jsou prakticky zvolené množství pro tento recept, nikoli historické pravidlo. Rozpůlená vejce se kladou řeznou stranou vzhůru do mělké mísy, aby omáčka pokryla žloutky a stekla kolem každého kousku. Nahřátá mísa pomůže udržet jídlo při stole příjemně teplé, přesto je podávejte bez dlouhého čekání. Vařené brambory nebo čerstvý chléb zachytí omáčku; jednoduchý zelený salát přidá svěžest, aniž by soupeřil s hořčicí.
Chcete-li pevný žloutek, použijte vejce velikosti M a čas začněte měřit až od chvíle, kdy voda začne vařit. Nizozemské výživové centrum doporučuje pro vejce této velikosti vaření 9–10 minut a upozorňuje, že větší vejce mohou potřebovat delší dobu. Krátké zchlazení usnadní loupání a zastaví další tepelné působení. Skořápky sundávejte opatrně, aby bílky zůstaly celé, a každé vejce potom čistým nožem podélně rozkrojte. Vejce mají být zcela uvařená, nikoli naměkko nebo s tekutým žloutkem.
Světlá jíška je základem omáčky. Máslo rozpusťte, aniž by zhnědlo, metlou vmíchejte mouku a směs zlehka vařte přibližně dvě minuty. Krátké provaření odstraní syrovou chuť mouky a zachová světlou barvu. Vývar přidávejte po malých dávkách a po každém přilití omáčku prošlehejte. Až bude hladká, nechte ji několik minut mírně probublávat, aby mouka omáčku zahustila. Přibližné množství vývaru ponechává prostor pro rozdíly v mouce i pro požadovanou hustotu; skončete, jakmile je omáčka hladká a přelitelná.
Hrubozrnnou hořčici vmíchejte až do zhoustlé omáčky a potom ji dochuťte solí a černým pepřem. Síla hořčice se liší, proto před přidáním další nejprve ochutnejte. Petrželová nať je volitelná a má zůstat lehkým dokončením, ne hlavní chutí. Zdroj připouští máslo i sádlo; tato verze používá máslo. Sádlo pochází z vepřového, takže kdo se vepřovému vyhýbá, zvolí máslovou variantu a zkontroluje etikety ostatních surovin. Máslo obsahuje mléko, mouka pšenici a lepek, hořčice je alergen a vývar může obsahovat celer nebo rybu podle zvoleného druhu.
Nejlépe se pokrm podaří, když jsou vejce i omáčka hotové přibližně ve stejnou dobu. Vejce můžete uvařit a zchladit krátce předem, ale při čekání je zakryjte a uložte do chladničky. Omáčku připravte těsně před podáváním, protože jíška při stání houstne. Pokud je příliš hustá, zašlehejte do ní trochu horkého vývaru. Vejce rozložte do nahřáté mísy a omáčku přelijte až těsně před podáním. Hotové jídlo nenechávejte stát při pokojové teplotě.
Zbytky uložte do zakryté nádoby a do dvou hodin je dejte do chladničky, kde má být nejvýše 4 °C. Spotřebujte je do dvou dnů a ohřívejte pouze jednou, až budou důkladně horké a bude z nich stoupat pára. Pokud omáčka po vychlazení zhoustla, přidejte trochu vývaru. Může se mírně oddělit, proto ji zahřívejte pozvolna a opatrně míchejte; nenechte ji prudce vařit. Hotová vejce v hořčičné omáčce nezmrazujte, protože by se změnila struktura bílků i omáčky. Tyto pokyny platí pro zbytky, které byly bezpečně zchlazeny, nikoli pro vejce či vývar ponechané dlouho mimo chladničku.