Guarango se pojí s Cayambe a sousedními komunitami Kayambi v ekvádorské provincii Pichincha. Základem nápoje je chawarmishki, sladká šťáva z penca. Zdroje uvádějí také podoby chahuarmishqui, chaguarmishki a mishqui. Článek v časopise Chakiñan popisuje guarango jako nápoj z vařeného mishqui a zaznamenává jeho prodej v Guachalá a Pingulmí v parroquii Cangahua. Regionální turistické materiály Pichinchy rovněž spojují nápoj s jídlem a slavnostmi v Guachalá. Jde o doklady vazby na konkrétní oblast a komunity, nikoli o potvrzení, že Ekvádor oficiálně určil národní nápoj. Zdroje popisují místní kontext, ne jednotný zvyk v celé zemi.
Zdroje pod názvem guarango rozlišují různé způsoby přípravy. Práce Universidad Central del Ecuador uvádí dva popisy připisované ekvádorskému ministerstvu kultury a dědictví. V jemné verzi Guarango suave se chawarmishki vaří se skořicí, novým kořením, hřebíčkem, cedrónem, hierba luisa a malými pomerančovými listy. Panela může zmírnit kyselost; nápoj se pak nechá krátce stát a ihned podává. Druhý popis se týká silnější verze: uvařená tekutina se ponechá několik dní kvasit v nádobě, která se už dříve používala na guarango. Jde o odlišné postupy i výsledky. Tento recept sleduje doloženou vařenou verzi suave. Nápoj se dále nekvasí a není určen jako alkoholický.
Práce uvádí suroviny a obecný postup, ne však jejich hmotnosti, objem šťávy ani délku vaření. Proto jsou 1 000 ml chawarmishki, malé dávky koření, krátká doba vaření a čtyři porce domácími mírami redakčně sjednocenými pro tento recept. Nejde o zveřejněný předpis ani důkaz pevných poměrů v Cayambe či ve všech domácnostech Kayambi. Sladkost a kyselost čerstvé šťávy se mohou lišit stejně jako síla aromatických listů. Při prvním vaření pomůže menší rendlík, v němž snadno posoudíte chuť. Pokud bude aroma jemné, ochutnejte hotový nápoj a při další přípravě množství koření postupně zvyšte. Tím zůstane zachována doložená kombinace a zdroji se nepřisoudí přesnost, kterou nemá. Čtyři porce jsou pouze odhadem pro tuto domácí dávku.
Název hlavní suroviny se zapisuje různě: chawarmishki, chahuarmishqui, chaguarmishki a mishqui. V tomto receptu označuje sladkou šťávu z penca, v některých obecných textech popisovanou jako agávovou šťávu. Zdroje používají různá pojmenování rostliny, například penco negro a penca azul; není proto podklad k přiřazení jediného botanického druhu všem komunitám. Čerstvá šťáva bývá popisována jako sladká, někdy lehce nakyslá. Zahříváním se její chuť zvýrazní, ale recept ji dlouhým odpařováním nezahušťuje na sirup. Zachování místního názvu pomáhá předejít záměně za jinou, chuťově odlišnou surovinu.
Aromatická směs není zaměnitelná s libovolnými bylinkami do nálevu. Zdroj zvlášť uvádí cedrón a hierba luisa a také pomerančové listy. Skořice, nové koření a hřebíček přidávají hřejivé aroma, ale jejich množství má zůstat střídmé, aby byla šťáva chawarmishki stále znát. Panela je nerafinovaný třtinový cukr; lze ji přidat, pokud je třeba zmírnit kyselost. Jestli některý z místních listů neseženete, je přesnější jej vynechat než použít jinou bylinu a tvrdit, že jde o stejnou směs. Tak zůstává zřejmé, co je doloženo zdrojem a co by byla praktická změna v domácí kuchyni.
Zdroje předpokládají čerstvou šťávu uchovávanou před vařením v chladu. Doma kupujte potravinářské chawarmishki od důvěryhodného dodavatele, řiďte se pokyny na obalu a nenechávejte výrobek dlouho při pokojové teplotě. Recept nepopisuje nařezávání penca ani získávání šťávy; dostupné zdroje nepřinášejí úplný a spolehlivý návod pro domácí sběr. Přecezení odstraní viditelné částice, nenahradí však správné skladování. Připravte čistý rendlík, sítko a ostatní náčiní. Listy před použitím omyjte a celé koření odměřte těsně před vařením. Text tak zůstává u doloženého nápoje a nedoplňuje zdroje neověřeným postupem získávání šťávy.
Při vaření rozlišujte plný var a mírné probublávání. Nejdříve šťávu přiveďte k varu, potom ztlumte plamen, aby se aroma krátce uvolnilo do tekutiny. Po odstátí nápoj znovu přeceďte a podávejte teplý k jídlu, jak uvádí regionální popis. Tato verze není kvašená a zdroje pro ni neuvádějí změřený obsah alkoholu. Silnější kvašená varianta je zde pouze kulturním kontextem. Starší popis opakovaně používané nádoby a několikadenního kvašení není ověřeným domácím postupem s předvídatelným výsledkem. Proto z něj nevznikl návod na kvašení.
Nápoj je nejlepší vypít krátce po přípravě. Pokud jej budete podávat později, přelijte jej do čisté mělké nádoby, rychle zchlaďte a do 2 hodin uložte do chladničky; uchovávejte při teplotě nejvýše 4 °C. Spotřebujte do 3–4 dnů a ohřívejte jen potřebnou porci. Nenechávejte šťávu v teple, aby nezačala nechtěně kvasit. Nápoj vyhoďte, pokud se objeví nečekané bublinky, cizí zápach nebo viditelné známky kažení. Čtyři porce jsou redakční odhad pro malou domácí dávku, nikoli tradičně stanovená velikost. Zůstává tak jasné, jak nápoj připravit i kde končí dostupné informace.