Pită de Pecica je pšeničný chléb spojený s městem Pecica v župě Arad. Evropská unie jej zapsala jako chráněné zeměpisné označení. Název označuje konkrétní místo a způsob výroby: chráněný výrobek se vyrábí ve vymezené oblasti a podle registrované specifikace. Chléb upečený doma mimo tuto oblast proto není certifikovanou ani podmínky CHZO splňující Pită de Pecica. V tomto receptu název označuje styl chleba, který připravujeme jako praktickou domácí interpretaci veřejně dostupných informací.
Veřejný popis uvádí základní suroviny: pšeničnou mouku, čerstvé droždí, vodu a jodizovanou sůl. Popisuje také několik velikostí bochníku, mimo jiné 1 kg, a mírně podlouhlý, nepravidelný tvar s výrazným naříznutím. Tyto údaje určují podobu a seznam surovin v tomto receptu, nezveřejňují však přesné pekařské poměry. Místní pekaři uvedli, že jejich přesná pracovní receptura není veřejná, takže níže uvedená množství nelze považovat za přepis chráněné receptury.
Veřejná specifikace popisuje rytmus přípravy: nejprve se připraví předtěsto, pak se těsto uhněte a nechá výrazně vykynout. Následuje dělení, odpočinek, překládání, tvarování a závěrečné kynutí. Bochník se nařízne a peče ve zvláštní zděné peci bez otevřeného ohně. Po upečení se nechá vychladnout a potře vodou. Tento domácí recept zachovává obecné pořadí úkonů, ale přizpůsobuje vybavení i teploty běžné troubě místo tradiční zděné pece.
Na jeden velký bochník použijte celkem 650 g silnější chlebové mouky, 420 ml vody, 7 g čerstvého droždí a 10 g jemné jodizované soli. Část surovin se smíchá do předtěsta a zbytek se přidá později. Jde o redakčně sestavená množství pro domácí těsto, nikoli o zveřejněné poměry ani obchodní recepturu IGP. Syrové těsto váží přibližně 1 087 g. Při pečení ztrácí vodu, takže hotový bochník by se měl blížit velikosti 1 kg, kterou uvádí veřejný popis výrobku.
Těsto má mít střední hydrataci a po uhnětení působit pružně a lehce lepivě. Nepřisypávejte mouku jen proto, že se mírně lepí na prsty; přebytek mouky může způsobit hutnou střídku. Těsto se lépe zpracovává mírně navlhčenýma rukama. Při prvním kynutí sledujte zvětšení objemu přibližně na dvojnásobek až trojnásobek, jak uvádí veřejný popis procesu. Rychlost kynutí ovlivňuje teplota místnosti, těsta i aktivita droždí, proto je uvedený čas orientační. Objem a pružnost jsou užitečnější vodítka než samotné hodiny.
Tvarování je jednoduché: celý kus těsta přeložte tak, aby se povrch napnul, a vytvarujte z něj podlouhlý bochník s mírně zaoblenými konci. Veřejný popis připouští nepravidelný tvar, takže není třeba usilovat o strojovou souměrnost. Před naříznutím nechte bochník nakynout. Jeden dlouhý zářez mu umožní při pečení se otevřít. Předehřátý těžký plech vytvoří horkou podložku, na které se bochník v domácí troubě začne péct. Teplota i způsob pečení jsou domácí úpravou, nikoli přesnou náhradou zděné pece.
Nejprve pečte při vyšší teplotě, aby bochník mohl rychle nabýt, pak teplotu snižte, aby kůrka příliš rychle neztmavla. Domácí trouby se liší, proto berte dobu pečení jako rozmezí a sledujte tmavě zlatou barvu, pevnou kůrku a dobře propečený spodek. Po vytažení nechte chléb 20 minut odpočívat na mřížce a pak jeho kůrku lehce potřete čistou vodou, v návaznosti na závěrečný krok popsaný ve veřejné specifikaci. Před krájením jej nechte úplně vychladnout. Předčasné krájení uvolní páru ze střídy a může způsobit, že bude mazlavá, i když je chléb upečený.
Chléb podávejte k polévce, dušenému jídlu, sýrům nebo jednoduchému jídlu; jeho kůrka kontrastuje s nadýchanou pšeničnou střídkou. Vychladlý bochník uchovávejte v sáčku na pečivo nebo zabalený v čisté utěrce. Pokud jej nespotřebujete brzy, zamrazte část nakrájenou na plátky. Chráněný výrobek zůstává spojený s Pecicí, vymezenou oblastí a registrovaným výrobním postupem. Tato domácí receptura je určena čtenářům, kteří si chtějí upéct příbuzný bochník podle veřejně popsaného tvaru a postupu. Jasně přitom rozlišuje mezi doloženými rysy výrobku a množstvími či teplotami, které jsou zde upraveny pro domácí přípravu.