Amsterdam má dlouhou historii podávání zeleniny naložené v soli nebo octu, například okurek, cibule a zelí, k sytějším jídlům. Prodejci nabízeli nakládanou zeleninu s výrazně kyselou chutí v obchodech i na pouličních vozících. Obchod s nakládanou zeleninou ve městě souvisí také s dějinami amsterdamské židovské komunity a jejími zkušenostmi s uchováváním sezonní zeleniny. Tyto potraviny patřily k běžnému jídelníčku a svačinám, ne pouze ke slavnostním hostinám.
Zure Bom je velká výrazně kyselá okurka naložená v octě spojovaná s amsterdamskou kulturou nakládání zeleniny. Podává se vychlazená jako svačina i jako doplněk k sledi, kroketě nebo jednoduchému sendviči. Název zní hravě, samotný princip je však přímočarý: celá okurka, ocet, sůl, trochu cukru a aromatické koření. Velikost, kyselost i směs koření se mohou lišit podle obchodu nebo výrobce, takže neexistuje jediný domácí recept, který by bylo možné považovat za závaznou historickou podobu.
Tento recept je současnou domácí úpravou, nikoli rekonstrukcí receptury konkrétního amsterdamského obchodu. Zachovává hlavní rys jídla: velké celé okurky ve výrazném sladkokyselém octovém nálevu. Chuť doplňuje čerstvý kopr, česnek, celá hořčičná semínka, bobkové listy a celý černý pepř. Cukr zmírňuje ostrost octa, ale okurky nejsou sladké jako dezert. Pokud chcete kyselejší chuť přímo na talíři, podávejte je s trochou hrubozrnné hořčice; poměr nálevu ve sklenici neměňte.
Jde o domácí recept na okurky uchovávané v lednici, nikoli o ověřený postup zavařování pro skladování ve spíži ani o fermentovaný recept. Použijte bílý ocet, jehož etiketa uvádí kyselost 5 %, a přesně odměřte vodu. Poměr octa a vody 2:1 vychází z publikovaného receptu na rychlé chlazené nakládané okurky a zde slouží jako současná domácí úprava; neznamená, že jsou sklenice vhodné ke skladování při pokojové teplotě. Nálev mírně zahřívejte jen do rozpuštění cukru a soli a uvolnění vůně koření. Nenechte tekutinu odpařit a před zalitím syrových okurek ji úplně ochlaďte ve vodní lázni se studenou vodou.
Připravte přibližně 1 kg malých pevných okurek bez voskové vrstvy, tedy asi 8 kusů, které se vejdou do sklenic nastojato. Okurky omyjte, vydrhněte pod tekoucí studenou vodou a osušte čistou utěrkou. Z obou konců odřízněte tenký plátek. Kopr, lehce rozmáčknutý česnek, hořčičná semínka, bobkové listy a pepř rozdělte do tří čistých vydezinfikovaných sklenic se širokým hrdlem o objemu 1 l. Okurky do nich naskládejte natěsno, ale nemačkejte je. Nechte místo na nálev, který je musí zcela zakrýt; pokud okurky vyplavou, použijte čisté skleněné závaží určené pro styk s potravinami.
Po zahřátí nálev ve vodní lázni se studenou vodou úplně ochlaďte a dávejte pozor, aby se voda z lázně nedostala dovnitř nádoby. Nalijte tekutinu do sklenic tak, aby zcela zakrývala okurky i koření. Koření rozdělte rovnoměrně, okraje sklenic otřete čistou utěrkou a uzavřete je. Do 2 hodin od začátku přípravy, včetně chladnutí, vložte sklenice do lednice s teplotou 4 °C nebo nižší. Před podáváním nechte okurky v lednici 48 hodin. Tento způsob spoléhá na chlazení, nikoli na pasterizaci nebo kvašení.
První den vyniká chuť okurky a octa; druhý den se koření lépe propojí se sladkokyselým nálevem. Podávejte vychlazené, celé nebo podélně rozpůlené, s chlebem, sleděm, sýrem, kroketou či jinou sytější holandskou pochutinou. Okurky vyndávejte čistou vidličkou a sklenici hned vraťte do lednice. Nálev, který byl v kontaktu s okurkami, znovu nepoužívejte.
Protože jde o domácí chlazenou úpravu, nikoli o schválený konzervační postup, neuvádíme univerzální dobu trvanlivosti. Sklenice uchovávejte uzavřené v lednici při teplotě 4 °C nebo nižší; nenechávejte je na lince ani ve spíži. Do sklenice nevkládejte prsty ani příbor použitý při jídle. Pokud se objeví plíseň, neobvyklý zákal, plyn, netěsnost nebo cizí zápach, obsah neochutnávejte a vyhoďte celou sklenici.
Amsterdamská kultura nakládané zeleniny se utvářela na pomezí zkušeností s uchováváním potravin, migrace, obchodu a městského občerstvení, včetně zkušeností židovské komunity. Dnešní Zure Bom se mohou lišit velikostí i kořením podle jednotlivých prodejců. Tento kontext ukazuje místo jídla v městské kultuře, ale nedokládá jediný historický recept. Uvedené množství, směs koření a chlazený způsob uchování jsou novou redakční domácí verzí.