Sibiu

Sibiu leží v srdci rumunského Transylvánie. Město má podle sčítání lidu z roku 2021 134 309 obyvatel. Nachází se v úrodné Cibinské nížině, asi 275 kilometrů severozápadně od Bukurešti, a rozkládá se na řece Cibin, přítoku Oltu. Sibiu, kdysi hlavní město Transylvánského knížectví v letech 1692–1791 a 1849–1865 a sídlo Transylvánské saské univerzity do roku 1876, dnes slouží jako sídlo okresu Sibiu. Jeho středověké jádro, které je od roku 2004 zapsáno na předběžný seznam světového dědictví UNESCO, svědčí o směsici rumunských, germánských a maďarských vlivů, které formovaly kulturu, ekonomiku a městskou strukturu s trvalým mezinárodním renomé.

Počátky Sibiu sahají k jeho vzniku jako hlavního administrativního a kulturního centra transylvánských Sasů ve vrcholném středověku. Město, založené německými osadníky během Ostsiedlungu, bylo v jejich dialektu známé jako Härmeschtat – blízce příbuzný lucemburštině – a v latině jako Cibinium. Upevnění saské autonomie ve čtrnáctém a patnáctém století obdařilo Sibiu opevněními a institucemi, které podpořily její regionální význam. Dům Hechtů, sídlo Transylvánské saské univerzity až do konce devatenáctého století, symbolizoval roli města jako vzdělávacího centra pro saské komunity roztroušené po celé Transylvánii. Během osmnáctého století dohlížela městská elita na rozšiřování opevněného obvodu a výstavbu městských památek, které se dochovaly dodnes, včetně proslulých vikýřů, které Sibiu vynesly přezdívku „Město s očima“.

Geograficky zaujímá Sibiu strategickou polohu poblíž geografického středu Rumunska na souřadnicích 45,7928° severní šířky a 24,1521° východní délky, obklopený pohořími Făgăraș, Cibin a Lotru. Jeho severní a východní hranici tvoří náhorní plošina Târnavelor, která sestupuje do údolí řeky přes kopec Gușteriței. Tato okolní vrchovina nejen formovala mikroklima města – které má průměrnou roční teplotu 8 až 9 °C s přibližně 120 dny tuhých mrazů a 643,7 milimetry srážek – ale také jeho atraktivitu jakožto brány k vysokohorským aktivitám. Nedaleká lyžařská střediska Păltiniș a Arena Platoș lákají milovníky zimních sportů, zatímco turisté se v létě vydávají do pohoří Făgăraș.

Zastavěné prostředí Sibiu odráží vrstvení období a stylů. Středověká citadela, zachovaná ve výborném stavu, obklopuje labyrint úzkých uliček lemovaných gotickými a renesančními domy. Velké náměstí (Piaţa Mare) a Malé náměstí (Piaţa Mică) tvoří jádro veřejného života. Jejich okolní arkády, věže a městské budovy – mezi nimiž je i Brukenthalův palác – dnes hostí řadu muzeí. Národní muzeum Brukenthal zahrnuje uměleckou galerii, knihovnu starých knih, historické muzeum, muzeum lékárny z 16. století, sbírku přírodní historie a úložiště zbraní a loveckých trofejí. Za městskými hradbami se na 96 hektarech v lese Dumbrava rozkládá Národní muzejní komplex ASTRA, který nabízí etnografickou expozici pod širým nebem a menší vnitřní instituce věnované lidovému umění, transylvánské civilizaci a romské kultuře.

Kulturní život v Sibiu pulzuje po celý rok. Národní divadlo Radu Stancy, založené v roce 1787, uvádí rumunsko-německý repertoár pod vedením režisérů, jako jsou Gábor Tompa a Silviu Purcărete. Státní filharmonie pořádá týdenní koncerty v zrestaurovaném sále Thalia, který je sám místem konání představení z osmnáctého století. Divadlo Gong se specializuje na loutkářství a pantomimu a oslovuje mladší publikum. Varhanní recitály v evangelické katedrále a sborová vystoupení v pravoslavné katedrále dodávají liturgickou rezonanci koncertnímu kalendáři města. Od roku 1993 se každoročně koná Mezinárodní divadelní festival v Sibiu, který se rozrostl v největší světové setkání performativních umění, zatímco středověké přehlídky, jazzové, filmové a rockové festivaly oživují město po celý rok. Mezi nejvýznamnější patří Středověký festival v srpnu, letní festivaly Artmania a Rockin' Transilvania, dokumentární festival Astra Film a klavírní soutěž Carla Filtsche.

Od roku 2007, kdy se Sibiu a Lucemburk sdílely jako Evropské hlavní město kultury, prošlo městské jádro komplexní obnovou. Společný kulturní program oslavoval saské dědictví Sibiu a posílil vazby s Lucemburskem, což vedlo k prudkému nárůstu mezinárodního cestovního ruchu. V roce 2008 časopis Forbes označil Sibiu za „8. nejidyličtější místo k životu v Evropě“ a v roce 2019 město získalo od IGCAT status Evropského regionu gastronomie, což je uznání jeho závazku k kulinářskému dědictví a multietnickým tradicím. Místní producenti, workshopy v okolních vesnicích a gastronomické okruhy nyní podtrhují kulturu řemeslného jídla regionu.

Vánoční trhy, které se na náměstí Piaţa Mare konají od roku 2007, přitahují návštěvníky z celého Rumunska i ze zahraničí. Inspirované vídeňskými tradicemi a zavedené sociální atašé rakouského velvyslanectví Barbarou Schöfnagelovou, se trhy rozrostly z třiceti osmi stánků na Malém náměstí na zhruba sedmdesát na Velkém náměstí, doprovázené koncerty koled, kluzištěm a dětskými dílnami. V roce 2013 byly zařazeny mezi patnáct nejkrásnějších vánočních trhů v Evropě.

Demograficky Sibiu zažívá výkyvy. Sčítání lidu z roku 2011 zaznamenalo 147 245 obyvatel, což je o pět procent méně než v roce 2002, zatímco odhad z roku 2017 uvádí 169 316 obyvatel – což je oživení překonání vrcholu z roku 1992. Sčítání lidu z roku 2021 však zaznamenalo 134 309 obyvatel v rámci města. Etničtí Rumuni nyní tvoří 95,9 procenta populace, přičemž Maďaři, Němci (transylvánští Sasové), Romové a menší menšiny dotvářejí multikulturní mozaiku.

Z ekonomického hlediska se Sibiu řadí mezi nejdynamičtější města Rumunska. Zahraniční investice vzkvétají ve výrobě automobilových komponentů, továrny provozují společnosti ThyssenKrupp Bilstein-Compa, Takata, Continental Automotive Systems, Marquardt Group a NTN-SNR. Textilní průmysl, zemědělský průmysl a výroba elektrotechnických komponentů – příkladem je Siemens – doplňují těžký průmysl. Sibiuská burza cenných papírů, kdysi druhá největší v Rumunsku, se v roce 2018 sloučila s Bukurešťskou. Východní a západní okraj města lemují dvě průmyslové zóny, zatímco obchodní centrum v nedalekém Řelimbăru hostí velké nákupní centrum a maloobchodní prodejny. Také cestovní ruch se stal pilířem místní ekonomiky a jeho přínos se od roku 2007, kdy se město stalo kulturním centrem, zvýšil.

Sibiu těží z dobře rozvinuté dopravní sítě. Mezinárodní letiště Sibiu spojuje město přímo s destinacemi v Německu, Rakousku, Spojeném království, Irsku a Španělsku. Na souši byl v prosinci 2010 otevřen obchvat dálnice A1, který ulehčil hustou dopravu a tvoří součást trasy směrem k maďarským hranicím, přičemž zbývající úseky by měly být dokončeny do roku 2025. V Sibiu se sbíhají státní silnice DN1, DN7 a DN14, zatímco evropské trasy E68 a E81 protínají její hranice. Železniční doprava jezdí po hlavní trati 200 – spojující Brașov, Făgăraș, Sibiu, Simeria a Arad – a po trati 206 do Mediaşe, kterou obsluhuje pět stanic, včetně Hlavního nádraží (Gara Mare) a Malého nádraží (Gara Mică). Meziregionální vlaky „Modrá šipka“ spojují Sibiu s Kluží, Brașovem, Craiovou, Temešvárem a Bukureští. Společnost Tursib interně spravuje komplexní autobusovou síť a cyklistická infrastruktura se rozšířila na 43 kilometrů pruhů, přičemž zelený koridor podél řeky Cibin by měl být dokončen v roce 2023. Služby sdílení kol dále podporují udržitelnou mobilitu.

Město prostupují zelené plochy. Park Cetății, zahrnující promenádu ​​z konce osmnáctého století, a park Sub Arini, založený v letech 1857 až 1859, patří k nejlépe udržovaným v zemi. Park Astra, založený v roce 1879, a souhvězdí menších zahrad – Tineretului, Reconstrucției, Corneliu Coposu, Petöfi Sándor, Piața Cluj, Ștrand, Cristianului, Țițeica, Vasile Aaron a Lira – zajišťují, že rozložení zelených ploch v Sibiu převyšuje rozlohu mnoha rumunských obcí. Přírodní park Dumbrava Sibiului, čtyři kilometry jihozápadně od centra, zahrnuje 960 hektarů lesa, městskou zoologickou zahradu a Etnografické muzeum, zatímco nedaleké muzeum parních lokomotiv uchovává přibližně čtyřicet lokomotiv, z nichž dvě jsou stále v provozu.

Nehmotné dědictví Sibiu rovněž odráží jeho saský původ a rumunský vývoj. Opevněné kostely regionu, pozůstatky středověké obrany komunity, jsou rozesety po krajině za hranicemi města. Místní osobnosti jako Conrad Haas a Hermann Oberth – průkopníci raketové techniky – svědčí o intelektuální tradici, kterou pěstuje Transylvánská saská univerzita. V digitálním věku dosáhla společnost Elrond založená v Sibiu mezinárodního významu se svou kryptoměnovou platformou eGold.

Sibiu, takto protkaná prameny historie, kultury, průmyslu a geografie, představuje jedinečný případ městské kontinuity a adaptace. Jeho středověké jádro si uchovává ponaučení o komunální autonomii a architektonické odolnosti. Jeho divadla, muzea a festivaly svědčí o trvalé oddanosti umění. Jeho průmysl a dopravní spojení zajišťují jeho roli v moderní rumunské ekonomice. V tomto městě, kde vikýři shlížejí na dlážděné ulice a na obzoru se tyčí karpatské vrcholky, se minulost a přítomnost setkávají a vytvářejí městský příběh, který je dnes stejně poutavý jako ve staletích, která formovala jeho kameny.