Langkawi

Langkawi leží u severozápadního pobřeží Malajského poloostrova, kde proudy Malackého průlivu omývají řetězec devadesáti devíti ostrovů – plus pět přílivových ostrůvků – táhnoucí se asi třicet kilometrů od pobřeží Kedahu. Toto souostroví, administrativně součástí Kedahu s největším městem Kuah, zaujímá strategický i legendární prostor. Jeho kouzlo dnes pramení z bílých písečných pláží, hustých lesů a vápencových hřebenů; pod touto tropickou vrstvou se však skrývá tapiserie utkaná z mýtů, obchodních ambicí a geopolitických otřesů.

Od nejstarších dob stál Langkawi na okraji říše sultanátu Kedah jako strážce střežící pepřové stezky a slanovodní kanály. Podle místních pověstí vládl těmto ostrovům kolosální had – známý jednoduše jako strážce. Když v Kedahu nastoupil nový vládce nebo když vytáhly armády, byla obětována panenská dcera, aby si ujistila hadí přízeň. Takové rituály hovoří o hluboké úzkosti, kterou pociťovali pevninské dvory o zajištění bezpečného průchodu touto odlehlou doménou.

Historické záznamy poprvé pojmenovaly ostrovy ve čtrnáctém století. Jüanský cestovatel Wang Dayuan přepsal malajská toponyma do čínských znaků jako Lóngyápútí (龍牙菩提) a mapy nakreslené za dynastie Mingů Čeng-che přejmenovaly tytéž břehy na Lóngyájiāoyǐ (龍牙交椅). Pro acehnské obchodníky v devatenáctém století bylo souostroví Pulau Lada – „Peprový ostrov“ – což byl příhodný přívlastek, protože pepř z Langkawi se dostával do kuchyní a na dvory po celé jihovýchodní Asii. V roce 1691 zde francouzský generál Augustin de Beaulieu požadoval náklad i koncesi, jen aby před nákupem jediného pytle pepře požadoval licenci od dědice kedách v Perlisu.

Pod obchodními vazbami se skrývalo přetrvávající napětí. Po staletí obývali austronéští Orang Lautové a následní malajští osadníci zemi, o níž se věřilo, že je sužována kletbou. Na konci osmnáctého století byla mladá žena jménem Mahsuri obviněna z cizoložství a popravena. Svým posledním dechem vyslovila na ostrov sedmigenerační kletbu. V roce 1821 přišla první pohroma, když siamské síly vpadly do Kedahu. Zpanikařící ostrované srovnali sýpku v Padang Matsiratu, aby útočníkům odepřeli zásoby, ale v květnu 1822 byl Langkawi v rukou Siamců. Náčelníci byli zabiti, mnoho obyvatel zotročeno nebo rozptýleno a populace – kdysi mezi třemi a pěti tisíci – se snížila na zlomek své dřívější síly.

Po patnácti letech cizí vlády se sultán z Kedahu v roce 1841 mohl vrátit na svůj trůn a ostrovy se postupně znovu osídlily. Orang Lautové, kteří během obléhání uprchli, se však nikdy nevrátili. V roce 1909 si britští a siamští vyjednavači rozdělili vliv na základě anglo-siamské smlouvy a Langkawi přidělili k britské Malajsii, zatímco námořní hranice protínala průliv mezi Tarutaem a souostrovím. Vypuknutí pirátství během druhé světové války donutilo britské expedice (1945–1946) zničit pirátské útočiště na Langkawi a sousedním Tarutau; poté ostrovy v roce 1957 přešly k nezávislé Malajsii.

Po tři desetiletí zůstal Langkawi z velké části nedotčen moderním cestovním ruchem – jeho mangrovové lesy, zvlněné kopce a duny byly známé především dobrodruhům, kteří hledali útočiště před přeplněnými přístavy. V roce 1986 jej však premiér Mahathir Mohamad vyhlásil za bezcelní zónu a osobně se zajímal o jeho územní plánování. Následovaly silnice, nábřeží a letoviska; do roku 2012 sem každoročně přijíždělo více než tři miliony návštěvníků. Legenda praví, že Mahsuriho kletba nakonec zmizela, když se v Phuketu narodil potomek v sedmé generaci, čímž se ostrovy zbavily staletí neštěstí.

Fyzicky jsou dvě třetiny hlavního ostrova zahaleny do zelených kopců a zalesněných hor, které jsou prokládány vápencovými výchozy a kilometry aluviálních rovin podél pobřeží. Formace Machinchang, viditelná v Teluk Datai, představuje nejstarší geologické vrstvy v jihovýchodní Asii. Tyto kambrické horniny – staré přes půl miliardy let – se skládají z křemence překrytého břidlicí a jílovcem a vznikly zde dávno předtím, než se formoval samotný poloostrov Malajsie. Jejich drsné útesy a vroubkované hřebeny tvoří páteř kambrického geolesního parku Machinchang, jedné ze tří zón, které v červnu 2007 získaly status geoparku UNESCO.

Klima Langkawi je charakterizováno tropickým monzunem: krátké období relativního sucha od prosince do února vystřídá vleklé období dešťů trvající od března do listopadu. Roční úhrn srážek přesahuje 2 400 mm, přičemž v září často spadne přes půl metru srážek. Tam, kde řeky protékají hustými mangrovy, je díky přílivové souhře možné žít krokodýlům, vydrám a celé řadě druhů ptáků, zatímco krasové věže geoforestního parku Kilim Karst poskytují útočiště koloniem netopýrů v jejich zejících jeskyních.

Z devadesáti devíti ostrovů jsou obydlené pouze čtyři: hlavní ostrov (Pulau Langkawi), Tuba, Rebak a Dayang Bunting. Dohromady na nich žije zhruba 99 000 duší – z toho asi 65 000 na samotném ostrově Pulau Langkawi – z nichž devadesát procent se identifikuje jako Malajci. Zbytek tvoří Číňané, Indové a Thajci. Mezi etnickými Malajci převládá islám, zatímco hinduismus, buddhismus a křesťanství si udržují také skromné ​​​​populaci stoupenců. Malajština slouží jako úřední jazyk; angličtina je široce používána; místní kedahsko-malajský dialekt spolu s čínskými, tamilskými a siamskými variantami přežívá v malých částech okresu.

V rámci geoparku dominují návštěvnické mapě tři oblasti. V Machinchangu stojí starověké křemencové útvary jako tiší svědci úsvitu života. Mokřady Kilim zahrnují asi deset kilometrů meandrujících ústí řek, vápencových útesů porostlých kapradinami a prohlubní, kde se pohybují rorýsi a varani se vyhřívají na slunci. Na jihu leží Dayang Bunting, „Ostrov těhotné dívky“, kde sladkovodní jezero vyplňuje krasovou pánev, o níž se říká, že propůjčuje plodnost těm, kdo plavou v jejích březích.

Lanovka Langkawi, tyčící se nad západní pobřežní plání, přepravuje hosty z pavilonu Oriental Village v edvardovském stylu na vrchol hory Gunung Mat Chinchang. S výškou 708 metrů nabízí tento vrchol panoramatický výhled na ostrovy a moře; mezi dvěma hřebeny se klene klenatý most Sky Bridge, znovuotevřený v únoru 2015 po rozsáhlé rekonstrukci. Nedaleká šikmá lanovka SkyGlide nabízí snadnější přístup pro ty, kteří mají menší sklony k výškám.

Každá pláž podél okraje Langkawi má svůj vlastní charakter. Pantai Cenang, na jihozápadním cípu, láká největší davy svým dvoukilometrovým pruhem světlého písku a restauracemi na pláži, zatímco Pantai Tengah, hned na jihu, nabízí klidnější protějšek. Pantai Kok, dvanáct kilometrů severně, zůstává relativně nerušený, přerušovaný přístavem Telaga a výchozím bodem stezky k kaskádovitým vodopádům Telaga Tujuh. Na severním konci se Tanjung Rhu otevírá do odlehlých zátok a vápencových jeskyní skrytých v propletených mangrovových koridorech – ačkoli velká část jeho pobřeží leží v areálu soukromých resortů.

Jiné pobřežní zátoky uspokojí specifičtější vkus: exkluzivní resorty v zátoce Datai Bay se nacházejí v odlehlé zátoce; skalnaté břehy zátoky Burau Bay hostí stěhovavé ptáky na vrcholcích pobřežních ostrůvků; Pantai Pasir Hitam vděčí za svůj pruhovaný písek ložiskům cínu a železné rudy; a malý půlměsíc Pantai Pasir Tengkorak připomíná pochmurné příběhy o tělech vyplavených na břeh piráty z osmnáctého století. Ve vnitrozemí se řítí vodopád Durian Perangin stupňovitými jezírky ve stínu deštného pralesa, pojmenovaného po durianových stromech, které lemují jeho břehy.

Bezcelní status Langkawi se vztahuje i na alkohol, což ho činí výrazně dostupnějším než pevninská Malajsie. Přestože se dodržující muslimové zdržují nákupu, návštěvníci si mohou koupit lihoviny a pivo se značnými slevami – až o polovinu ceny, kterou nabízejí v prodejnách mezinárodního letiště v Kuala Lumpur. Prodejci oceňují zboží podle objemu: například litrové lahve známých vodek a whisky se často prodávají za 35 až 70 RM; plechovky piva o objemu 330 ml mohou stát pouhých 2,30 RM. Pro zachování společenské harmonie se turistům doporučuje konzumovat v tichosti a zdržet se rušivého chování v blízkosti míst bohoslužeb nebo místních obydlí.

Navzdory těmto lákavým podnětům zůstává Langkawi především útočištěm pro rodiny a páry. Batůžkáři, kteří hledají hlučný noční život, mohou shledat ostrovní scénu tlumenou; bary a noční kluby obvykle pulzují pouze o víkendech v hlavní sezóně a jen málo podniků si udrží davy po celý rok. Pro ty, kteří si cení klidných pláží, zeleného vnitrozemí a určitého pohodlí – letištní spojení do Kuala Lumpuru, Singapuru, Penangu a Subangu – však Langkawi nabízí lákavý protipól svým hlučným thajským sousedům.

Langkawi dnes představuje zároveň památku i letovisko: místo, kde se tisícileté skály setkávají s moderními vilami, kde mangrovy potřísněné solí skrývají příběhy o starověkých hadech a královských obětech a kde odkaz Mahsuriho kletby konečně ustupuje rytmům moderního cestovního ruchu. Právě v tomto propletení legend, historie a krajiny se vynořuje jeho jedinečný charakter – spíše než umělý ráj než ostrov přetvářený časem, neustále se tyčící na rozhraní mýtů a reality.