Zatímco mnohá z velkolepých evropských měst zůstávají zatemněna svými známějšími protějšky, je to pokladnice kouzelných měst. Z umělecké přitažlivosti…
Herzlija zabírá úzký pás izraelského středomořského pobřeží, jehož západní svah se otevírá na větrem ošlehané pláže a východní okraj hraničí s širokými tepnami, které spojují pobřežní pláň s vnitrozemskými městy. Město se rozkládá na ploše přibližně 21,6 kilometrů čtverečních a nese jméno Theodora Herzla, jehož vize moderní židovské vlasti se zformovala jen několik desetiletí před příchodem prvních osadníků. Dnes si Herzlija, uprostřed lesklých kancelářských věží a enkláv přízemních bungalovů, zachovává pragmatický i tiše reflexivní charakter – městskou tapiserii utkanou z průkopnických kořenů a obchodní dynamiky.
Od svého vzniku v roce 1924 jakožto polodružstevní zemědělské komunity byl vývoj Herzlije diktován vlnami nově příchozích a měnícími se ekonomickými imperativy. Když se zformovalo prvních 101 domů a 35 kravínů, skromná síť osady předznamenávala expanzi, která časem promění křoviny v předměstí. Do roku 1931 žilo podle britského mandátního sčítání lidu 1 217 obyvatel ve 306 obydlích. O dvě desetiletí později, v bouři státnosti, město čítalo přibližně 5 300 duší. Nával imigrace během několika let zvýšil počet obyvatel na 12 000 a do roku 1960 – kdy toto číslo dosáhlo 25 000 – Herzliya formálně získala status města.
Tato raná desetiletí jsou stále patrná ve struktuře města. V severovýchodních čtvrtích stojí skromné domy na pozemcích, které kdysi byly přiděleny mošavníkům, jejichž dvorky jsou nyní odděleny olivovníky a voňavými gardéniemi. Na západě se jako protiváha rozkládá Herzlija Pituah: čtvrť širokých bulvárů a velkorysých pozemků, kde se vedle sídel firem a vil vlastněných významnými podnikateli nacházejí mezinárodní ambasády.
Kontrast mezi jednotlivými čtvrtěmi je pozoruhodný. V sedmi dělnických čtvrtích Herzlije – mezi nimiž jsou Jad Tiša, Neve Jisrael a Neve Amal – průměrné měsíční mzdy historicky zaostávaly za celostátní normou. Průzkum z poloviny prvního desetiletí 21. století stanovil průměrný plat v Herzliji na přibližně 8 211 ILS, což je zhruba o 1 500 ILS více než průměr patnácti největších izraelských měst, ale tento rozdíl maskoval vnitřní rozdíly. V Pituahu příjmy a hodnoty nemovitostí prudce rostou; ve starších čtvrtích zůstávají ústředními body komunitního života denní trhy a kavárny na rohu. Demograficky je město starší než jeho sousedé: pouze 18 procent obyvatel je mladších čtrnácti let, ve srovnání s celostátním průměrem 27,5 procenta.
Vzdělání je předmětem občanské hrdosti. Městské investice do škol převyšují regionální investice a podíl studentů, kteří se kvalifikují k získání maturitního vysvědčení bagrut, se řadí k nejvyšším v zemi. V roce 1994 bylo založeno soukromé zařízení – dnes známé jako Reichmanova univerzita – a dále diverzifikováno místní vzdělávání. Její kampus, založený profesorem Urielem Reichmanem, se rozrostl v centrum právnických, obchodních a technologických studií a jeho absolventi zaplňují zasedací místnosti v Herzliji spolu s těmi v Tel Avivu.
V oblasti médií si Herzlija nárokuje titul největšího izraelského centra filmové a televizní produkce. Ulpanei Herzliya, známé jednoduše jako Herzliya Studios, je domovem souboru ateliérů, kde vznikají dramata, dokumenty a dětské programy. Nedaleko se nachází komplex RGE, který poskytuje studiový prostor celostátnímu dětskému kanálu a stanici Sport 5. Místní rádio rezonuje s vysíláním z rozhlasového centra IDC, Eco 99 fm a 103 fm, jejichž signály jsou stálým podtónem každodenního života.
Uprostřed této hojnosti obchodu a inovací se uchytily kulturní instituce. Kinotéka Herzliya, otevřená v roce 2008, promítá světovou kinematografii v komorním prostředí v centru města. Beit Rišonim, zachovalý domov jedné ze zakládajících rodin, slouží jako muzeum zachycující formativní léta města. V pamětním komplexu Jad Labanim se nachází Muzeum umění Herzliya, jehož galerie srovnávají místní příběhy s mezinárodními hnutími. Za okrajem města vykukují ze starobylého kopce středověké ruiny Arsufu, zatímco částečně vykopané pozůstatky Tel Michalu leží poblíž moderního přístavu, jejichž archeologické vrstvy svědčí o tisíciletí osídlení.
Rekreace zahrnuje jak vodu, tak i zelené plochy. Marina – postavená v 70. letech 20. století – se táhne s dlouhými moly do vln a poskytuje kotviště pro soukromé jachty i pro skromné rybářské lodě. Hned vedle se nachází park Herzliya, který se rozkládá na ploše přibližně 200 akrů, kdysi bažinaté a zemědělské půdy. Při jeho návrhu plánovači ctili původní topografii a zachovali vodní kanály a ostřicové bažiny, které lákají volavky a ledňáčky. Stezky se vine mezi shluky eukalyptů a borovic, zatímco na otevřených trávnících se na jaře konají místní festivaly.
Sport utváří další rozměr městského života. Na městském stadionu s kapacitou 8 100 míst se před vášnivým, i když skromným, publikem utkávají Maccabi Herzliya i Hapoel Herzliya. Basketbal patří Bnei Herzliya, jejíž domácí zápasy se konají v aréně střední školy HaYovel. Své místo zde má i ragbyový odbor a plavecký klub Bnei Herzliya – známý pro výchovu šampionů v plavání na otevřené vodě – trénuje jak nováčky, tak i elitní sportovce. Nad těmito aktivitami se rozkládá Sportek Herzliya, třicetiakrový komplex kurtů, hřišť a fitness center otevřený všem, což svědčí o závazku obce k veřejnému zdraví.
Tyto služby doplňují tři nákupní centra – Arena, Seven Stars a Outlet – která slouží jako magnety pro nakupování. Jejich food courty a značkové prodejny uspokojují zaměstnance startupů v tričkách s logem Googlu i lovce slev. Ulice lemují kina, kulturní centra, banky a specializované obchody, přičemž každý blok nabízí náznak kosmopolitní rozmanitosti uprostřed městské mřížky z poloviny minulého století.
Další důkazy o otevřeném charakteru Herzlije přicházejí každý den na vlakové nádraží podél dálnice Ayalon. Cestující nastupují do vlaků směřujících do Tel Avivu, Jeruzaléma, Beer-Ševy a Haify a o víkendu se sdílené taxi – hovorově známé jako šerut – rozjíždějí od zastávek u silnice do vesnic a předměstí. Autobusové linky, jako je číslo 29, vedou po dvou trasách: jedna na pláže a do obchodních parků v Pituahu, druhá přes historické jádro města a dále do Ra'anany a Kfar Saby. Linky 47, 48, 247, 501 a 502 spojují Herzliju s širší částí Tel Avivu. Ačkoli městský přístav neposkytuje výletní lodě, rekreační plavidla jsou vítána po předchozím odbavení; větší lodě míří do Ašdodu nebo Haify.
Letiště Herzlija letecky zajišťuje výcvik létání a soukromé letectví. Mezinárodní přílety vyžadují vstup přes letiště Ben Gurion, jehož anglicky mluvící řídicí věž kontrastuje s převážně hebrejským provozem Herzlije. Někteří návštěvníci volí charterové letecké taxi mezi oběma letišti – krátký přesun za jasných dnů, připomínka toho, že i přes rychlý růst zůstává Herzlija zároveň intimním a rozsáhle propojeným místem.
Městští plánovači s výhledem do budoucna předpokládají, že město bude mít do roku 2030 téměř 290 000 obyvatel. Návrhy požadují 52 000 nových domů, hustší zástavbu soustředěnou v centru a rozšíření okrajových oblastí na sever a jihozápad. Tyto rezidenční projekty budou doprovázet hotely a průmyslové parky, zatímco úsilí o zachování památek bude zaměřeno na ochranu historických památek. Zda město dokáže sladit své podnikatelské duchy se sociální soudržností, bude utvářet jeho další kapitolu.
V neformálním prostředí je puls Herzlije asi nejhmatatelnější na Sokolově ulici, tepně známé svými zářivými fasádami, ambientním osvětlením a kavárenskou kulturou. Stánky s falafelem zde stojí vedle korejských řemeslných obchodů a butiků s kytarami. Bankovní pobočky sdílejí chodníky s prodejci zmrzliny; v podvečer se místní obyvatelé přesouvají od kávy k hovoru a zastavují se pod korunami fíkusů. Právě v těchto chvílích – nad šálkem silné černé kávy nebo smíchem stoupajícím z grilu na pláži – se Herzlija odhaluje nejen jako centrum podnikání, ale i jako soubor čtvrtí formovaných společnou historií a vyvíjejícími se aspiracemi.
I pláže v Herzliya Pituah si pěstují osobitý rytmus. Ve všední dny ráno hrají místní obyvatelé matkot, izraelskou paddle hru, a jejich špachtle cvakají v pomalých výjezdech. Surfaři chytají valící se sety a paddleboardisté se kloužou po mělčině pod mírným sluncem. Za soumraku se kancelářští pracovníci hrnou do restaurací v přístavu a cinkání sklenic doprovází panoramatické výhledy na zakotvené jachty. Více než sto podniků – restaurací, barů a nočních klubů – je v provozu sedm dní v týdnu a slouží klientele, která se mění od denních technologů až po noční hosty a tanečníky.
Takové kontrasty – mezi tradicí a modernitou, volným časem a prací, skromností a blahobytem – jsou jádrem identity Herzlije. I když se město dále vyvíjí, jeho příběh zůstává zakotven v prvním desetiletí dvacátého století, kdy se na úseku pobřežní pláně setkávali farmáři, snílci a vizionáři. Dnešní panorama se může třpytit sklem a ocelí, ale běžný rytmus sousedského života – přestávka na školním hřišti, ranní běh, denní úlovek rybářů – zůstává trvalou nití, která spojuje minulost s budoucností ve městě formovaném ambicí i tichým odhodláním.
Měna
Založeno
Volací kód
Populace
Plocha
Úřední jazyk
Nadmořská výška
Časové pásmo
Zatímco mnohá z velkolepých evropských měst zůstávají zatemněna svými známějšími protějšky, je to pokladnice kouzelných měst. Z umělecké přitažlivosti…
Francie je známá pro své významné kulturní dědictví, výjimečnou kuchyni a atraktivní krajinu, což z ní činí nejnavštěvovanější zemi světa. Od prohlídky starých…
Benátky, okouzlující město na pobřeží Jaderského moře, fascinují návštěvníky svými romantickými kanály, úžasnou architekturou a velkým historickým významem. Hlavním centrem tohoto…
Cestování lodí – zejména na okružní plavbě – nabízí výraznou a all-inclusive dovolenou. Přesto existují výhody a nevýhody, které je třeba vzít v úvahu, stejně jako u jakéhokoli jiného druhu…
Objevte živé scény nočního života těch nejzajímavějších evropských měst a cestujte do nezapomenutelných destinací! Od pulzující krásy Londýna po vzrušující energii…