Čcheng-tu

Čcheng-tu leží v srdci s'-čchuánské pánve, kde řeka Jin protéká úrodnou rovinou, která je dlouho známá jako „Země hojnosti“. Jeho nadmořská výška mezi 450 a 720 metry vytváří mírné klima, které je zmírňováno pohořím Čchin na severu, jež město chrání před ostrými zimními větry. Ačkoli letní vlhkost vzduchu stoupá, denní teploty zřídka překračují 33 °C a srážky se koncentrují v červenci a srpnu. V prosinci do Čcheng-tu dosáhne méně než šestnáct procent možného slunečního svitu, v srpnu se zvyšuje na něco málo přes třicet procent, což každoročně představuje přibližně 1 006 hodin jasného slunečního svitu. Tyto podmínky spolu se zavlažovacím systémem Dujiangyan – vybudovaným ve třetím století př. n. l. bez přehrady – udržují rýžová pole, čajové zahrady a bambusové háje na rovině po dvě tisíciletí.

Místo, které se stalo Čcheng-tu, bylo ve čtvrtém století př. n. l. původně hostitelem království Šu. Pozůstatky kultury Sanxingdui, objevené v roce 2001, odhalují sofistikovanou společnost doby bronzové, jejíž zlatý motiv Slunečního ptáka se nyní objevuje na čínském kulturním symbolu. Osada si udržela svůj název během po sobě jdoucích dynastií, fragmentace císařství a republikánských přechodů. Během éry Tří království učinil Liu Bei z Čcheng-tu sídlo svého státu Šu Han; později sloužilo jako hlavní město regionálních režimů po celý středověk. Uprchlíci z východních provincií rozšířili jeho populaci během druhé světové války a po roce 1945 krátce fungovalo jako prozatímní hlavní město republiky. Za Čcheng-tu pevněji propojilo železniční spojení s Čchung-čchingem (1952), Kunmingem a Lhasou s východními a jihozápadními sítěmi, zatímco v 60. letech 20. století se objevil obranný průmysl.

Dnešní počet městských obyvatel přesahuje dvacet milionů, což z Čcheng-tu dělá čtvrté nejlidnatější město v Číně a jedinou nepřímo spravovanou obcí, která tuto hranici překonala. V žebříčku Globálních finančních center za rok 2021 se umístilo na třicátém pátém místě a ve městě má pobočky více než tři sta podniků z žebříčku Fortune 500. Automobilové, strojírenské, farmaceutické a informatické firmy sdílejí prostor s významnými výzkumnými institucemi, jako je S'-čchuanská univerzita, Univerzita elektronických věd a technologií a Jihozápadní univerzita Ťiaotong. Na západním okraji nížiny tvoří letiště Tianfu a Shuangliu jedno z nejrušnějších párových uzlů na světě, zatímco se zde setkává čínská vysokorychlostní železniční síť na tratích vedoucích směrem k Si-anu, Kunmingu a dále. Metropolitní dálnice, dvanáct městských obvodů, pět měst na úrovni okresů a tři okresy pokrývají téměř 12 400 kilometrů čtverečních a táhnou se přibližně 192 kilometrů od východu na západ.

Ochrana přírody a biodiverzita nacházejí své uplatnění v lesích pohoří Čching-laj a Long-men, kde nadmořská výška přesahuje pět tisíc metrů a kde se pandy velké potulují bambusovými houštinami. Výzkumná základna pro chov pand velkých v Čcheng-tu spolupracuje s nedalekými s'-čchuanskými rezervacemi – domovem více než osmdesáti procent světové divoké pandy – na podpoře chovu, obnovy divočiny a ochrany stanovišť na ploše 9 245 kilometrů čtverečních. Hora Čching-čcheng, tyčící se do šestnácti set metrů, uchovává taoistické chrámy, jejichž slabě osvětlené síně připomínají rané praktiky. Systém Tujiangyan je stále plně funkční a rozvádí vodu po kanálech, které stále řídí sezónní toky bez moderních čerpadel.

Kulturní život v Čcheng-tu odráží starobylost i adaptaci. Svatyně Wu-chou ctí Ču-kchunga Lianga a Liu Pej kamennými nápisy a sochami, zatímco Du Fuova došková chata připomíná léta strávená básníkem dynastie Tchang v exilu u potoka Huan-chua. Muzeum relikvií Jinša, místo intenzivních vykopávek od 21. století, vystavuje nefritové, zlaté a bronzové artefakty z tisíců let. Nové galerie muzea San-sing-tui, otevřené v roce 2022, představují více než dva tisíce relikvií v rozsáhlém moderním komplexu. Uprostřed městské sítě stojí buddhistická a taoistická centra – chrám Daci, Wenshu a palác Čching-jang – a uchovávají texty a relikvie spojené se Süan-cangem a Lao-c'.

Pouliční život se střídá mezi poklidnými čajovnami a těsnými uličkami obchodů a restaurací. Čajová kultura sahá více než tisíc let do minulosti; hosté si popíjejí jasmínový nebo lungjingový čaj při hraní mahjongu nebo poslechu sečuánské opery. Barů je více než v Šanghaji a více než třicet tisíc čajoven slouží jako centra společenských akcí. Restaurace s hotpoty, které dávají přednost místním chilli a pepřům, lákají rodiny a kolegy kolem horkých kotlů. Na předměstí nabízejí restaurace „Nong Jia Le“ domácí jídla, ubytování a mahjongové stoly pod jednou střechou a zvou obyvatele měst k strávení noci za nízké ceny.

Nedaleko se nachází několik starobylých měst, která si uchovávají vrstvy historie. Ulice Jinli, kdysi obchodní tepna z éry Chan, nyní hostí specializované obchody pod střechami ve stylu Čching; Široké a úzké uličky v Kuanzhaixiangziang-ťiang představují lidovou architekturu; Huanglongxi a Anren nabízejí zachovalé sídla, muzejní sbírky a promenády podél řeky. Luodai, největší osada kmene Hakka, si zachovala svůj název z éry Tří království ve značení a keramice.

Metropolitní status Čcheng-tu se rozšiřuje i na globální události. V roce 2023 hostilo letní světové univerzitní hry a v roce 2025 bude hostit světové hry. Město má dvacet tři diplomatických misí – hned po Pekingu, Šanghaji a Kantonu – a sídlí zde Západní velitelství Lidové osvobozenecké armády. Jakožto centrální město státu je Čcheng-tu oporou západních rozvojových strategií a podporuje vědecké výstupy, což ho řadí mezi dvacet pět nejlepších výzkumných center na světě.

V každé čtvrti se vedle chrámů a čajoven tyčí moderní věže. Doprava hučí tunely a mosty postavené pro město, jehož druhý okruh nyní uzavírá velkou část jeho podlahové plochy. Přesto kanály Tujiangyan stále tečou a hory zůstávají za jasných dnů viditelné. Čcheng-tu se rozrostlo v komplexní metropoli, aniž by se zbavilo prvků, které definovaly jeho minulost: hojné půdy, sbíhajících se řek, kulturních křižovatek a pand, které se staly symbolem místní identity i ambicí v oblasti ochrany přírody. V jeho ulicích se mísí práce s volným časem, chrám s čajovnou, výzkumná laboratoř s rodinnou kuchyní. Čcheng-tu, staré přes dva tisíce let, se i nadále formuje kolem živého dědictví roviny a aspirací města, které stále ctí jeho jméno.