Polsko

Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 došlo v Polsku k nárůstu počtu návštěvníků. Cestovní ruch významně přispívá k celkovému hospodářství Polska a představuje značný podíl na sektoru služeb v zemi.

Krakov byl historickým hlavním městem Polska a pozůstatkem zlatého věku renesance. Město bylo místem korunovace většiny polských panovníků. Zoologická zahrada ve Vratislavi je největší v Polsku a jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí v zemi. Staré město ve Varšavě, hlavní město Polska, bylo přestavěno poté, co bylo zničeno během druhé světové války. Gdask, Pozna, Szczecin, Lublin a Toru jsou další oblíbené turistické destinace. Nedaleko Owicimi leží historické místo nacisticko-německého koncentračního tábora Osvětim.

Podle Světové organizace cestovního ruchu je Polsko 16. nejnavštěvovanější zemí světa zahraničními návštěvníky (UNWTO).

Outdoorové sporty, jako je lyžování, plachtění a horská turistika, stejně jako agroturistika a historické památky, patří k nejoblíbenějším turistickým atrakcím Polska. Pobřeží Baltského moře je na severu; Mazurská jezerní oblast a Biaowiea Forest jsou na východě; a Karkonosze, Stolové hory a Tatry jsou na jihu, kde se nachází Rysy, nejvyšší vrchol Polska, a známá horská stezka Orla Per. Pieniny a Bieszczady se nacházejí na jihovýchodě. V zemi je více než 100 hradů, mnohé z nich se nacházejí podél slavné Stezky Orlích hnízd.

Oblast Polska se rozprostírá v různých zeměpisných zónách se zeměpisnými šířkami od 49° do 55° severní šířky a zeměpisnými délkami od 14° do 25° východní délky. Pobřeží Baltského moře se táhne od Pomořanského zálivu k Gdaskému zálivu na severozápadě. Toto pobřeží se vyznačuje řadou kos, pobřežních jezer (bývalé zátoky uzavřené od moře) a dun. Štětínská laguna, Pucká zátoka a laguna Visly přerušují převážně rovné pobřeží. Severoevropská rovina zahrnuje střed a části severu.

Nad těmito nížinami se tyčí geografická oblast sestávající ze čtyř horských oblastí morén a morénových přehrazených jezer vytvořených během pleistocénního ledového období a po něm. Pomořská jezerní oblast, Velká polská jezerní oblast, Kašubská jezerní oblast a Mazurská jezerní oblast jsou názvy těchto jezerních oblastí. Oblast Mazurských jezer je největší ze čtyř a zahrnuje většinu severního Polska. Jezerní oblasti jsou součástí Baltského hřbetu, sledu morénových pásů, které se táhnou podél jižního pobřeží Baltského moře.

Oblasti Lužice, Slezska a Mazovska se nacházejí jižně od Severoevropské nížiny a vyznačují se širokými povodími řek z doby ledové. Dále na jih je polské pohoří, které zahrnuje Sudety, Krakovsko-Czstochowskou pahorkatinu, Witokrzyskie hory a Karpaty, k nimž patří Beskydy. Tatry, které se táhnou podél jižní hranice Polska, jsou nejvyšším bodem Karpat.

Waters

Visla (polsky: Wisa) je 1,047 kilometrů (651 km) dlouhá; Odra (polsky: Odra), která tvoří část polské západní hranice, je 854 kilometrů (531 mi) dlouhá; jeho přítok, Warta, je 808 kilometrů (502 mi) dlouhý; a Bug, přítok Visly, je 772 kilometrů (480 mi) dlouhý. Řeky Visla a Odra, stejně jako mnoho menších řek v Pomořansku, ústí do Baltského moře.

Yna a Angrapa proudí do Baltu přes Pregolya, zatímco Czarna Hacza proudí do Baltu přes Neman. Zatímco naprostá většina polských řek ústí do Baltského moře, Beskydy jsou pramenem některých vyšších přítoků Oravy, která se do Černého moře vlévá přes Dunaj a Váhand. Východní Beskydy jsou také zdrojem několika potoků, které tečou do Dněstru a nakonec do Černého moře.

Řeky v Polsku byly využívány k plavbě od starověku. Dlouhé lodě například používali Vikingové k plavbě po řekách Visla a Odra. Když bylo Polsko-litevské společenství ve středověku a raném novověku evropským chlebníkem, doprava obilí a dalšího zemědělského zboží po Visle do Gdasku a dále do dalších oblastí Evropy nabyla obrovského významu.

Vzácný přírodní krasový pramen vody obsahující vápenaté soli se nachází v údolí říčky Pilica v Tomaszów Mazowieckither tam a je chráněn v přírodní rezervaci Niebieskie róda v krajinném parku Sulejów. Název rezervace Niebieskie róda, což v překladu znamená Modré prameny, pochází ze skutečnosti, že červené vlny pohlcuje voda a od dna pramene se odráží pouze modrá a zelená, což má za následek nezvyklou barvu.

Polsko má jedno z nejvíce jezer na světě s více než deseti tisíci uzavřenými vodními plochami o rozloze více než jeden hektar (2.47 akrů) na kus. Větší hustotu jezer v Evropě má pouze Finsko. Jezero niardwy a jezero Mamry v Mazurách a jezero ebsko a jezero Drawsko v Pomořansku jsou největší jezera o rozloze více než 100 kilometrů čtverečních (39 mil čtverečních).

Kromě jezerních oblastí na severu (Mazursko, Pomořansko, Kašubsko, Lubuskie a Velké Polsko) zahrnují Tatry značný počet horských jezer, z nichž největší je Morskie Oko. Jezero Hacza v jezerní oblasti Wigry, východně od Mazur v Podlaském vojvodství, má největší hloubku – více než 100 metrů (328 stop).

Pobřeží jezer ve Velké polské jezerní oblasti bylo mezi prvními osídleno. Biskupin, vesnička na chůdách, ve které žije přes tisíc lidí, byla založena před 7. stoletím před naším letopočtem příslušníky lužické civilizace.

Jezera vždy hrála významnou roli v polské historii a hraje ji i v současné polské společnosti. Polanie, předchůdci dnešních Poláků, postavili své první hrady na ostrovech v těchto jezerech. Mýtický princ Popiel vládl z věže Kruszwica na jezeře Gopo. Vévoda Mieszko I., první historicky zaznamenaný panovník v Polsku, držel svůj hrad na ostrově v řece Warta nedaleko Pozny. Polská jezera dnes slouží jako místo pro vodní aktivity, jako je jachting a windsurfing.

Polské pobřeží Baltského moře se táhne 528 kilometrů (328 mil) od Winoujcie na ostrovech Usedom a Wolin na západě po Krynicu Morska na kose Visly na východě. Polsko má z větší části hladké pobřeží, které bylo tvarováno neustálým pohybem písku způsobeným proudy a větry. Tato neustálá eroze a ukládání vedly k vytvoření útesů, dun a kosin, z nichž mnohé se přesunuly do vnitrozemí, aby uzavřely staré laguny, jako je jezero ebsko v národním parku Sowiski.

Před koncem druhé světové války a následnými změnami státních hranic mělo Polsko jen velmi krátké pobřeží, které se nacházelo na konci „polského koridoru“, jediného mezinárodně uznávaného polského území, které zemi poskytovalo přístup k moři. Po druhé světové válce však překreslení hranic Polska a výsledný „posun“ hranic země zanechalo toto území rozšířené pobřeží, které poskytovalo mnohem větší přístup k moři, než tomu bylo dříve. Svatba u moře v roce 1945 poukazovala na velikost této události a její význam pro budoucnost Polska jako velké průmyslové země.

Poloostrov Hel a Visla kosa jsou dvě největší kosy. Wolin je název největšího polského baltského ostrova. Štětín, Winoujcie, Gdask, Gdyně, Police a Koobrzeg jsou největší námořní přístavy, zatímco hlavní pobřežní letoviska jsou Winoujcie, Midzyzdroje, Koobrzeg, eba, Sopoty, Wadysawowo a poloostrov Hel.

V celé zemi je klima převážně mírné. Klima je oceánské na severu a západě, poté se postupně otepluje a stává se kontinentálním na jihu a východě. Léta jsou obvykle teplá, s průměrnými teplotami v rozmezí od 18 do 30 stupňů Celsia (64.4 až 86.0 stupňů Fahrenheita) v závislosti na místě. Zimy jsou chladné, s průměrnými teplotami na severozápadě asi 3 ° C (37.4 ° F) a na severovýchodě při 6 ° C (21 ° F). Srážky padají po celý rok, ačkoli zima je sušší než léto, zejména na východě.

Dolní Slezsko, které se nachází v jihozápadním Polsku, má nejvyšší letní teploty v Polsku, v průměru mezi 24 a 32 °C (75 a 90 °F), ale dosahují až 34 až 39 °C (93.2 až 102.2 °F) na některé dny během nejteplejších měsíců července a srpna. Tarnów, který se nachází v Malopolsku, a Wrocaw, která se nachází v Dolním Slezsku, jsou nejžhavějšími městy v Polsku. Wrocaw má typické letní teploty 20 °C (68 °F) a zimní teploty 0 °C (32.0 °F), ačkoli Tarnów má nejdelší léto v Polsku, které trvá 115 dní od poloviny května do poloviny září. Nejchladnější oblast Polska leží na severovýchodě, v Podlaském vojvodství, poblíž hranic s Běloruskem a Litvou. Suwaki je obvykle nejchladnějším městem. Studené fronty ze Skandinávie a Sibiře mají vliv na klima. V zimě se průměrná teplota v Podlaskie pohybuje od 6 do 4 °C (21 až 25 °F). Největší vliv oceánského klimatu je vidět ve městě Wroclaw a podél pobřeží Baltského moře od Police po Supsk.

Polsko má osmou největší populaci v Evropě a šestou největší v Evropské unii s 38,544,513 122 328 lidmi. Jeho hustota obyvatelstva je 2016 lidí na kilometr čtvereční (2016 na čtvereční míli).

Polsko je tradičně domovem rozmanité škály jazyků, kultur a vyznání. Před druhou světovou válkou, kdy nadvláda nacistického Německa vedla k holocaustu, měl národ pozoruhodně významnou židovskou populaci. Před válkou byly v Polsku odhadem 3 miliony Židů; přežilo méně než 300,000 7. Válečný výsledek, zejména přemístění polských hranic do oblasti mezi Curzonovou linií a linií Odra-Nisa, spolu s poválečnými deportacemi menšin značně snížily etnickou rozmanitost země. Po válce hlavní tři spojenecké země (Spojené státy americké, Británie a Sovětský svaz) překreslily hranice země a téměř 2016 milionů Němců uprchlo nebo bylo vyhnáno z polské strany linie Odra-Neisse.

Podle sčítání lidu v roce 2002 se k Polákům hlásí 36,983,700 96.74 471,500 osob, tedy 1.23 procenta populace, zatímco 774,900 2.03 (173,153 procenta) se hlásí k jiné národnosti a 152,897 92 (49,000 procenta) se k žádné národnosti nehlásí. Slezané (30,000 2016 podle sčítání), Němci (2016 2016 podle sčítání, z nichž 2016 procent žije v Opolském a Slezském vojvodství), Bělorusové (cca 2016 2016), Ukrajinci (cca 2016 2016), Litevci, Rusové, Romové, Židé, Lemkové, Slováci, Češi a Lipští Tataři jsou největšími menšinovými národnostmi a etnickými skupinami v Polsku. Mezi cizími občany jsou nejpočetnější etnickou skupinou Vietnamci, následují Arméni a Řekové.

Úředním jazykem Polska je polština, která patří do západoslovanské větve slovanských jazyků. Donedávna byla ruština široce studována jako druhý jazyk, ale od té doby ji překonala angličtina jako nejčastěji studovaný a mluvený druhý jazyk. V roce 2015 více než polovina Poláků tvrdila, že mluví anglicky, přičemž ruština je na druhém místě a němčina na třetím. Mezi další často používané jazyky patří francouzština, italština a španělština.

Počet obyvatel Polska v posledních letech klesl v důsledku zvýšené emigrace a poklesu porodnosti. Od vstupu Polska do Evropské unie se velký počet Poláků přestěhoval, zejména do Spojeného království, Německa a Irska, ve snaze získat lepší pracovní vyhlídky. Se zlepšenou ekonomickou situací a polskými mzdami, které v roce 70 dosáhly 2016 % průměru EU, začala tato tendence v roce 2010 klesat a po pracovnících v zemi byla stále větší poptávka. Polský ministr pro rozvoj Mateusz Morawiecki proto doporučil, aby se Poláci žijící v zahraničí vrátili do Polska.

Polské komunity lze stále nalézt v nedaleké Ukrajině, Bělorusku a Litvě, stejně jako v jiných zemích. Celkový počet etnických Poláků žijících v jiných zemích se odhaduje na asi 20 milionů. Mimo Polsko mají nejvyšší koncentrace Poláků Spojené státy a Německo. V roce 2013 se odhadovala celková plodnost (TFR) v Polsku na 1.33 dítěte na ženu.

Náboženství

Polsko významně přispělo k rozvoji náboženské svobody od svého vzniku. Od konverze země ke křesťanství v roce 966 byla země otevřena dalším vyznáním prostřednictvím řady zákonů: kališnického statutu (1264), Varšavské konfederace (1573). Katolická církev však přesvědčila polského krále Wadysawa II Jagiea, aby vydal edikt Wielu (1424), který postavil mimo zákon raný protestantský husitismus. Teologická hnutí v Polsku zahrnují Calvinist Polish Brethren a řadu dalších protestantských organizací, stejně jako ateisty, jako je bývalý jezuitský filozof Kazimierz yszczyski, jeden z prvních evropských ateistických intelektuálů. Po pronásledování v západní Evropě se navíc anabaptisté z Nizozemska a Německa v 16. století přestěhovali do Polska a byli známí jako mennonité z delty Visly.

Polsko mělo nábožensky rozmanitý národ až do druhé světové války, s významnými židovskými, křesťanskými ortodoxními, protestantskými, arménskými křesťany a římskokatolickými komunitami vedle sebe. Ve druhé polské republice byl římský katolicismus hlavním náboženstvím, ke kterému se hlásilo asi 65 procent Poláků, následovaly různé křesťanské denominace a přibližně 3 procenta Židů. Polsko se stalo převážně římskokatolickým v důsledku holocaustu a útěku po druhé světové válce a vyhnání německých a ukrajinských komunit. V roce 2007 se katolická církev hlásila k 88.4 procenta populace. Navzdory klesající míře náboženské návštěvnosti zůstává Polsko jedním z nejnábožnějších národů v Evropě, přičemž 52 procent nebo 51 procent polských katolíků vyznává svou víru.

Karol Józef Wojtya (pozdější papež Jan Pavel II.), polský občan, působil jako nejvyšší papež římskokatolické církve od 16. října 1978 až do své smrti dne 2. dubna 2005. Byl prvním neitalským papežem od nizozemského papeže Adriana VI. 1522 a byl dodnes jediným slovanským a polským papežem. Kromě toho se mu připisuje významná role při urychlení pádu komunismu v Polsku a v celé střední a východní Evropě; je citován, když řekl Polákům „nebát se“ na vrcholu komunismu v roce 1979 a později se modlil: „Nech svého Ducha sestoupit a změnit obraz země... této země.“

Mezi náboženské menšiny patří polští pravoslavní (přibližně 506,800 150,000), různí protestanti (kolem 126,827 77,500), svědkové Jehovovi (23,000 2016), východní katolíci, mariavité, polští katolíci, židé a muslimové (včetně Tatarů z Biaystoku). Mezi protestantské kostelníky patří asi 2016 2016 luteránů v největší evangelicko-augsburské církvi, 2016 2016 letničních v polské letniční církvi a menší počet v jiných evangelických protestantských denominacích. Existují také tisíce novopohanů, někteří z nich jsou členy právně uznaných církví, jako je Native Polish Church.

Zákon polské ústavy z roku 1989 v současnosti zaručuje náboženskou svobodu a umožňuje vytváření nových denominací. Konkordát mezi Svatým stolcem a Polskem poskytuje náboženskou výchovu na veřejných školách. Podle průzkumu z roku 2007 nebylo 72 procent respondentů proti výuce náboženství na veřejných školách; alternativní etické kurzy jsou nabízeny pouze v jednom procentu veřejného vzdělávacího systému.

Mezi známé římskokatolické poutní cíle v Polsku patří klášter Jasna Góra v jihopolském městě Czstochowa, bazilika Panny Marie z Liche a svatyně Božího milosrdenství v Krakově. Mnoho návštěvníků také navštíví rodinné sídlo Jana Pavla II. ve Wadowicích nedaleko Krakova. Hora Grabarka, nedaleko Grabarka-Klasztor, přitahuje pravoslavné poutníky.

Úředním jazykem Polska je polština.

Zahraniční turisté by měli být informováni, že téměř všechny vládní informace jsou obvykle dostupné pouze v polštině. Pouliční značky, pokyny, informační značky a tak dále jsou často výhradně v polštině, stejně jako jízdní řády a oznámení vlaků a autobusů (letiště a několik hlavních vlakových nádraží se zdají být výjimkou). Nápisy v různých jazycích jsou obvykle vidět výhradně na hlavních turistických místech, pokud jde o informační cedule, jako jsou muzea, kostely a tak dále.

Většina mladých lidí a dospívajících hovoří plynně anglicky. Protože se angličtina vyučuje od relativně mladého věku (některé školy začínají již ve čtyřech letech), bude výuka angličtiny odepřena pouze Polákům, kteří vyrůstají v odlehlých městech nebo vesnicích. Starší Poláci, zejména ti, kteří žijí mimo velká města, budou mluvit anglicky jen málo nebo vůbec. Je však velmi pravděpodobné, že mluví francouzsky, německy nebo rusky (pokud však používáte ruštinu, když se ptáte Poláka, řekněte nejprve, že neumíte polsky, a proto mluvíte rusky – ruštinu berte jako úřední jazyk Polsko je považováno za trestný čin v důsledku ruské okupace a komunistických časů), které se až do 1990. let vyučovaly ve školách jako hlavní cizí jazyky.

Ruština, která má mnoho paralel s polštinou, byla většinou nahrazena angličtinou, ačkoli němčina se stále vyučuje na mnoha školách po celé zemi a je obzvláště populární v západních oblastech. Ukrajinština a polština mají řadu společných rysů.

V Polsku může být pár slov hodně daleko. Na rozdíl od některých jiných turistických lokalit, kde se místní smějí tomu, jak špatně cizinec používá svůj rodný jazyk, Poláci obvykle oceňují těch pár cizinců, kteří si polštinu osvojí nebo se ji pokusí naučit, i když jde jen o pár frází. Možnost zdokonalit se v angličtině využijí i mladší Poláci. Uvědomte si, že pokud vás mimo velká města a turistické regiony slyší mluvit anglicky na veřejnosti, jednotlivci mohou poslouchat, aby si procvičili svou angličtinu.

Snažte se naučit se vyslovovat názvy míst. Protože polština má poměrně konzistentní výslovnost, neměl by to být problém. Ačkoli většina anglických mluvčích nezná několik zvuků, znát každý foném není nutné k dosažení srozumitelnosti; zachytit ducha je důležitější.

Nedávná historie Polska vyústila ve velmi homogenní společnost dnes, což je v příkrém rozporu s jeho dlouhou historií etnicko-náboženské rozmanitosti; téměř 99 procent dnešní populace jsou etnickí Poláci; před druhou světovou válkou to bylo pouze 69 procent s velkými menšinami, především Ukrajinci, Bělorusy a Němci, a méně než dvě třetiny římskokatolické s velkými pravoslavnými a protestantskými menšinami.

Polsko také mělo největší židovskou komunitu v Evropě, s odhady sahat od 10 % k 30 % polské populace v té době. Mimo nejturističtější čtvrti hlavních měst potkáte jen málo cizinců, pokud vůbec nějaké. Většina imigrantů v Polsku (převážně Ukrajinci a Vietnamci) pracuje ve větších městech. Malá polská sbírka současných etnických menšin, Němců, Ukrajinců, Bělorusů, Slezanů a Kašubů, všichni mluví polsky a jen na jihu a v okolí Baltského pobřeží přežívá jen málo regionálních jazyků.

Mobily

Plus (kód 260 01), T-Mobile (dříve ERA) (260 02), Orange (260 03) a Play jsou čtyři mobilní operátoři v Polsku (260 06). Typická evropská síť GSM 900/1800 MHz pokrývá asi 98 procent země, zbývající 2 procenta tvoří přírodní rezervace nebo vysoké hory. Téměř každé město má službu 3G. Plus a Cyfrowy Polsat právě spustily sítě LTE. Někteří operátoři mají v současné době dvě identity pro své předplacené služby v důsledku zavedení virtuálních značek: Plus má Plush a Simplus, T-Mobile má Heyah a Tak Tak a Orange má Pop a Orange Go. Ceny za vnitrostátní hovory jsou u všech operátorů přibližně stejné.

Předplacené sady pro začátečníky se SIM kartami (v polštině nazývané starter) jsou snadno dostupné ve většině obchodů, supermarketů a tiskových agentur za dostupné ceny (5-20z, z nichž většina je dostupná pro volání). Požádejte o začátek a buďte opatrní, abyste specifikovali síť, kterou preferujete. Účty jsou platné několik dní pro odchozí hovory, takže je vyplňte například za 20z (polsky „doadowanie“ [do-wa-do-vanye], dejte pozor, abyste uvedli požadovanou částku). Předplacené SIM karty je nutné registrovat od 25. července 2016. Z toho vyplývá, že SIM karta musí být propojena s identifikačním dokladem.

Téměř každé nákupní centrum má alespoň jeden nezávislý obchod s mobilními telefony; majitelé jsou obecně vzdělaní a nabízejí různé levné telefony, které lze použít jako místní/cestovní telefon. To může být slušná alternativa, protože žonglování se SIM kartami je obvykle problém.

Polská telefonní čísla

V Polsku mají všechna telefonní čísla 9 číslic a nikdy nezačínají nulou – i když bývala. Někdy se čísla tisknou starým způsobem, přičemž je zadáno pouze posledních 0 číslic, v takovém případě musíte předponu nyní povinné předvolby oblasti (např. 7 — Varšava, 22 — Pozna, 61 — Kraków) NEBO je na začátek uvedena 12 , v takovém případě musí být vynechán. Nezáleží na tom, zda voláte z pevné linky nebo mobilního telefonu.

Mezinárodní hovory

Chcete-li volat z Polska do jiné země:

00 Kód země z pevné linky Místní telefonní číslo

• Kód země z mobilního telefonu Místní telefonní číslo

Chcete-li kontaktovat Polsko ze zahraničí, vytočte 48 a poté číslo „bez“ úvodní 0, stejně jako u domácího mobilního telefonu.

Mezinárodní i roamingové hovory jsou nákladné. Svůj účet můžete snížit takto:

Skype a další bezplatné nástroje internetové komunikace jsou široce používány také v Polsku.

Internet

Pokud nosíte notebook, bezdrátové sítě LAN Hot-Spots jsou přístupné na různých místech, někdy zdarma, někdy za poplatek. Nejlepšími místy jsou letiště, vlaková nádraží, kavárny, obchodní centra, knihovny, centra měst a univerzity. Můžete se zeptat ve svém hotelu, ale počítejte s tím, že zaplatíte. Pokud se potřebujete připojit k internetu, nebojte se; Internetové kavárny najdete ve všech hlavních městech Polska. Zákazníci mají ve většině kaváren a restaurací přístup k bezplatné wi-fi, která je obvykle chráněna heslem. V obytných domech je spousta dostupných wi-fi, ale existují neoficiální důkazy o počítačové kriminalitě, takže je důležité být obezřetní.

Svůj mobilní telefon můžete použít k používání CSD, HSCSD, GPRS nebo EDGE, ale cena může být příliš vysoká. Služba UMTS/HSPA je dostupná téměř ve všech velkých a středně velkých městech. Pokud váš telefon není uzamčen na SIM kartě, můžete zvážit nákup předplacené SIM karty určené pro přístup k datům. Každý mobilní operátor má svůj vlastní předplacený internetový tarif. Máte možnost zakoupit si Era Blueconnect Starter, iPlus Simdata, Orange Free na kart nebo Play Online na kart. Přístup k internetu od společností Era, Plus a Orange je dostupný po celé zemi pomocí technologie GPRS/EDGE. Signály 3G/3.5G lze přijímat téměř ve všech velkých, středních a malých městech.

Skype atd. můžete na wifi hotspotu používat, pokud máte zařízení s připojením k internetu, které není telefon, ale má plné zvukové možnosti (jako je iPod touch).

Polsko s vysokými příjmy je jednou z největších z postkomunistických zemí a jednou z nejrychleji se rozvíjejících zemí EU. Polsko je jedinou evropskou zemí, která unikla recesi z konce 2000. století díky svému silnému vnitřnímu trhu, nízkému soukromému dluhu, flexibilní měně a nedostatku závislosti na konkrétním exportním odvětví. Polsko se od pádu komunistického režimu řídilo strategií hospodářské liberalizace. Je příkladem přechodu od centrálně plánovaného k převážně tržnímu hospodářství. Stroje, nábytek, potraviny, oblečení, obuv a kosmetika patří mezi nejúspěšnější exporty národa. Německo je největším obchodním partnerem Polska.

Privatizace malých a středních státních podniků, stejně jako liberální legislativa o zakládání nových podniků, usnadnily růst soukromého sektoru. V zemi se také objevilo několik skupin práv spotřebitelů. Od roku 1990 došlo k restrukturalizaci a privatizaci „kritických sektorů“, jako je uhlí, ocel, železniční doprava a energetika. Největší privatizací byl prodej Telekomunikacja Polska France Télécom v roce 2000 a kotace 30 % největší polské banky, PKO Bank Polski, na polské burze v roce 2004.

Polské bankovnictví je s 32.3 pobočkami na 100,000 5 lidí největší v oblasti východní, střední a východní Evropy. Banky jsou největším a nejpropracovanějším sektorem finančního trhu v zemi. Reguluje je polský úřad pro finanční dohled. Během přechodu na tržně orientovanou ekonomiku vláda zprivatizovala některé banky, ostatní rekapitalizovala a provedla legislativní změny, které zvýšily konkurenci v odvětví. To přilákalo velký počet klíčových mezinárodních investorů (ICFI). Polský bankovní sektor se skládá z přibližně 600 státních bank, sítě více než 18 družstevních bank a 40 poboček bank v zahraničním vlastnictví. Kromě toho zahraniční investoři vlastní kontrolní podíly v téměř 68 komerčních bankách, které tvoří 2016 procent bankovního kapitálu.

Polský zemědělský průmysl zahrnuje značný počet soukromých farem a země má potenciál stát se významným producentem potravin v Evropské unii. Mezi nejziskovější vývozy patří uzené a čerstvé ryby, vynikající čokoláda, mléčné výrobky, maso a speciální chleby, přičemž měnový kurz je příznivý pro růst exportu. Vývoz potravin činil v roce 62 2011 miliard zlotých, což je o 17 procent více než v roce 2010. Zdravotní péče, školství, důchodový systém a strukturální změny státní správy vedly k vyšším rozpočtovým omezením, než se očekávalo. Pokud jde o zahraniční investice, Varšava vede ve střední Evropě. Růst HDP byl silný a konzistentní od roku 1993 do roku 2000, pouze s krátkým poklesem od roku 2001 do roku 2002; národ se také vyhnul recesi v roce 2008.

V roce 2003 ekonomika rostla ročním tempem 3.7 procenta, oproti 1.4 procenta v roce 2002. Růst HDP v roce 2004 byl 5.4 procenta, 3.3 procenta v roce 2005 a 6.2 procenta v roce 2006. Podle statistik Eurostatu byl polský PPS HDP na obyvatele V roce 2012 to bylo 67 procent průměru EU.

V prosinci 2010 byla průměrná mzda v podnikatelském sektoru 3,848 1,012 PLN (1,374 4,603 EUR nebo 1,177 1,680 USD) a rychle rostla. Platy se liší podle regionu: střední plat ve Varšavě byl 3,083 788 PLN (1125 2,020 EUR nebo 517 737 USD), zatímco v Kielceitu to bylo 5,616 1,436 PLN (2,050 EUR nebo 2016 2016 USD). Platy v Polsku jsou v regionech země rozloženy nerovnoměrně. Pohybují se od 2016 2016 PLN (2016 eur nebo 2016 amerických dolarů) v okrese Kpno, Velkopolské vojvodství, do 2016 2016 (2016 2016 eur nebo 2016 2016 amerických dolarů) v okrese Lubin, Dolnoslezské vojvodství.

Od otevření trhu práce v Evropské unii došlo v Polsku k masové emigraci více než 2.3 milionu lidí do zámoří, většinou kvůli lepším platům poskytovaným v zahraničí a zvýšení míry nezaměstnanosti po celosvětové velké recesi v roce 2008.

Odliv zaměstnanců zvýšil průměrnou mzdu těm, kteří zůstali v Polsku, zejména těm, kteří mají středně pokročilé dovednosti.

Produkty a zboží vyrobené v Polsku zahrnují: elektroniku, autobusy a tramvaje (Solaris, Solbus), vrtulníky a letadla (PZL widnik, PZL Mielec), vlaky (Pesa SA), lodě (Gdask Shipyard, Szczecin Shipyard, Gdynia Polish Navy Shipyard), vojenské vybavení (FB „ucznik“ Radom, Bumar-abdy SA), léky (Polpharma, Polfa).

Polsko je signatářem Schengenské dohody.

Mezi národy, které podepsaly a implementovaly pakt, se obvykle nepožadují omezení hranic. To pokrývá většinu Evropské unie a také několik dalších zemí.

Před nástupem do cizích letadel nebo lodí se obvykle kontroluje totožnost cestujících. Na hranicích pozemků se někdy používají dočasná omezení hranic.
Vízum udělené kterémukoli členovi Schengenu je platné také ve všech ostatních zemích, které podepsaly a implementovaly smlouvu.

Kromě standardního schengenského bezvízového styku mohou obyvatelé Jižní Koreje, Spojených států amerických a Izraele pobývat v Polsku bez víz po dobu až 90 dnů bez ohledu na dobu strávenou v jiných zemích Schengenu. Čas strávený v Polsku se naopak počítá s časem, který poskytuje jiný schengenský stát.

Běžná víza jsou udělována turistům a obchodním návštěvníkům navštěvujícím Polsko. Běžná víza umožňují jeden nebo více vstupů na polské území a zůstávají v Polsku maximálně 90 dní a udělují se na určitou dobu. Při žádosti o vízum uveďte počet dní, kdy chcete v Polsku zůstat, a den, kdy hodláte přijet. Držitelé pravidelných víz nemají povoleno pracovat.

Pokud máte schengenské nebo britské vízum, nepotřebujete k tranzitu přes Polsko druhé vízum.

Většina velkých evropských leteckých společností létá do Polska a z Polska. LOT Polish Airlines je polská národní letecká společnost a člen Star Alliance, provozující věrnostní program Miles&More s mnoha dalšími členy European Star Alliance. Většina ostatních evropských dopravců si zachovává alespoň jedno spojení do Polska, zatímco do Polska létá také řada nízkonákladových leteckých společností, zejména WizzAir, EasyJet, Germanwings [www], Norwegian a Ryanair.

Zatímco Polsko má mnoho mezinárodních letišť a mezinárodní letecká doprava roste, varšavské letiště Chopina (WAW) zůstává hlavním mezinárodním uzlem země. Je to jediné letiště s přímými mezikontinentálními lety – LOT cestuje do Pekingu, Toronta, New Yorku a Chicaga, zatímco Qatar Airways a Emirates létají na své základny na Blízkém východě, což umožňuje přístup k jejich rozsáhlým celosvětovým sítím. Většina evropských leteckých společností také poskytne spojení do Varšavy, což vám umožní využít návazných letů přes jejich uzly.

Varšava je jediné město v Polsku se dvěma mezinárodními letišti; Letiště Modlin Airport (WMI) se nachází nedaleko města a je využíváno převážně nízkonákladovými leteckými společnostmi.

Mezi další významná letiště obsluhovaná leteckými společnostmi, které poskytují mezikontinentální lety, patří:

Mezi menší regionální letiště, která poskytují mezinárodní lety, patří:

Všechna výše zmíněná letiště jsou také obsluhována nízkonákladovými aerolinkami typu point-to-point létajícími do evropských destinací. Nejoblíbenější spojení z polských regionálních letišť jsou do Spojeného království, Irska, Švédska a Norska, kde významné polské komunity vytvářejí dlouhodobou poptávku po letecké dopravě. Lety jsou tak časté a letenky lze zakoupit za relativně nízkou cenu.

Vzhledem k tomu, že počet letadel a cestujících od roku 1990 značně vzrostl, byl na varšavském letišti Chopin postaven nový terminál, který výrazně zvýšil kapacitu a životaschopnost letiště jako tranzitního uzlu. Letiště v Katovicích, Krakově, Pozni, Wrocawě, ódu a Rzeszówě byla modernizována, aby se zlepšily standardy a kapacita.

• Berlin, EuroCity „Berlin-Warszawa-Express (BWE)“, 4 vlaky denně, 5,5 hodin, Berlín-Gdaňsk
• Koeln, Hannover, Varšava, EuroNight „Jan Kiepura“, každý den, 13 hodin
• Bratislava, noční vlak, každý den
• Budapest, noční vlak, každý den
• Kiev přes Lvov, noční vlak, 16 hodin
• Vídeň, Noční vlak „Chopin“, každý den, 9 hodin, EuroCity „Sobieski“, každý den, 6 hodin, EuroCity „Polonia“, každý den, 8 hodin
• Praha, Noční vlak „Chopin“, EuroCity „Praha“, každý den, 9.5 hodin
• Paříž, Štrasburk, Noční vlak „Ost-West“, každý den, 17 hodin
• Moskva, Noční vlak „Ost-West“, každý den, 20.5 hodin
• regionálními vlaky: Berlín-Kostrzyn (1h15m, každou hodinu), Berlín-Štětín (2h, 2 přímé denně, ale mnoho s jedním přestupem v Angermünde), Drážďany-Wrocław (3h, 3 denně)

Do Polska můžete vstoupit jednou z mnoha cest, které spojují Polsko s jeho sousedními zeměmi. Kontrolní body na hraničních přechodech s ostatními zeměmi EU byly od vstupu Polska do schengenského prostoru zrušeny.

Tratě na hranicích Polska s Ukrajinou, Běloruskem a Ruskem však zůstávají dlouhé a v oblastech ucpaných kamionovou dopravou může jejich přejezd trvat několik hodin.

Mnoho mezinárodních autobusových linek spojuje velká polská města s většinou velkých evropských měst.

• Ze Švédska: Ystad (7–9 hodin, 215 zł) od Unity Line; Karlskrona (10 hodin, 140–220 zł) společností Stena Line; Nynäshamn (18 hodin, 230–270 zł), Visby (13.5 hodiny, 170 zł), Ystad (9.5 hodiny, 230 zł) od Polferries
• Z Dánska: Kodaň (9–12 hodin, 220 zł), Bornholm/Rønne (5 hodin, 125 zł) od Polferries
• Z Německa: Rostock (~15 h) od Finnlines

Podél polského pobřeží přibývá přístavů, alespoň u každého ústí řeky. Větší přístavy lze nalézt ve Štětíně, eba, Hel, Gdyni a Gdasku. Gdask má dva jachtové doky: jeden na starobylém tržišti, které je často přeplněné, a jeden poblíž centra města, poblíž Baltského moře. Nejnovější přístav jachet se nachází na nejdelším dřevěném molu v Sopotech. Navzdory skutečnosti, že Polsko má velký počet námořníků, námořní infrastruktura země stále potřebuje modernizaci.

Z Česka

Z Německa

Pokud se nacházíte blízko česko-německo-polské hranice, můžete využít jednotné jízdné přepravního systému ZVON.

Z Litvy

Polský silniční systém je rozsáhlý, ale obvykle ve špatném stavu a vysokorychlostní dálnice, které v současnosti existují, jsou nedostatečné. Veřejná doprava je však hojná a za rozumnou cenu: autobusy a tramvaje ve městech a charterové autobusy a vlaky pro cestování na dlouhé vzdálenosti.

LOT Polish Airlines provozuje vnitrostátní lety z varšavského letiště Chopina do Krakova, Katovic, Wrocawi, Pozny, Štětína, Gdasku, Bydhoště a Rzeszowa. Sprint Air provozuje jedinou další pravidelnou vnitrostátní linku mezi Varšavou Chopina a letištěm Zielona Góra Babimost. Neexistují žádné vnitrostátní lety na letiště Modlin nebo Lublin ani z nich.

Každou středu LOT provádí 24hodinový prodej letenek na zpáteční lety z Varšavy na další polská letiště a také na některá vnitřní spojení. Poskytované levné lety jsou obvykle několik měsíců od data prodeje a množství letenek a dostupné termíny jsou omezené, ale pokud se na návštěvu Polska a/nebo jiných evropských zemí připravujete s předstihem, může být tato nabídka lákavá. .

Národní železniční společnosti v Polsku jsou PKP Intercity (Polskie Koleje Pastwowe) a Przewozy Regionalne. Existuje jen několik místních dopravců, které vlastní obce nebo velká města.

Jízdenky na vlak jsou za rozumnou cenu, ale cestovní okolnosti odrážejí skutečnost, že většina infrastruktury je velmi stará.

Na nových IC (InterCity) linkách Varšava-Katovice, Varšava-Kraków, Varšava-Pozna a Pozna-Štětín nebo RE však můžete očekávat rychlé, čisté a moderní spojení (RegioEkspress). Zvažte nákup letenek první třídy, protože cenový rozdíl mezi druhou a první třídou není významný. Zvýšení komfortu může být výrazné, ale je také typické, že najdeme vlaky s vozy 2. třídy, které byly právě renovovány, a vozy 1. třídy, které jsou staré a nekvalitní.

Typy vlaků

Vstupenky

Nákup jízdenek InterCity online je rozhodně nejpohodlnější možností (viz odkazy níže). Můžete si také zakoupit vstupenky Regio, RE, IR a TLK online.

Obecně platí, že jízdenky na jakoukoli trasu lze zakoupit na kterékoli stanici. Nákup jízdenek pro cizince může být obtížný, protože lze očekávat, že pouze pokladní na mezinárodních pokladnách (ve velkých městech) umí několik jazyků. Abyste předešli problémům s komunikací a zdlouhavým frontám, doporučujeme vám zakoupit si jízdenky na vlak prostřednictvím cestovní kanceláře nebo online.

Ve vytížených sezónách (např. ukončení vánoční sezóny, Silvestra apod.) může být jednodušší nákup předem u vlaků, které potřebují vyhrazená místa k sezení.

Mějte prosím na paměti, že vstupenky zakoupené na E-IC/EC/EXpress/atd. vlaky neplatí pro místní/regionální vlaky provozované na stejných trasách. Pokud chcete přestupovat mezi InterCity a Regional, musíte si zakoupit druhou jízdenku.

Pokud cestujete s Regional ve skupině, měli byste získat slevu 33 procent pro druhého, třetího a čtvrtého cestujícího (nabídka Ty I 1,2,3).

Pokud plánujete víkendový výlet, zvažte víkendové nabídky, které jsou dostupné od pátku 19:00 do pondělí 06:00.

Mějte prosím na paměti, že pokud se víkend prodlouží kvůli státnímu svátku, prodlouží se i vstupenka.

Cestující mladší 26 let, kteří studují v Polsku, mají nárok na 26% slevu na vlaky kategorie Intercity TLK, EX a IC, se slevou na cenu za rezervaci místa.

Včasná rezervace (7 dní před cestou) může vést k dalším úsporám. 

V některých IC vlacích můžete jezdit s nabídkou Bilet Rewelacyjny – na vybraných trasách získáte automatickou slevu (cca 20 %).

Polsko má dobře rozvinutou síť soukromých charterových autobusových dopravců, kteří jsou často levnější, rychlejší a příjemnější než cestování vlakem. Pro cesty kratší než 100 kilometrů jsou mnohem běžnější charterové autobusy než železnice. Kvůli jazykové bariéře jsou však pro cizince obtížněji využitelné.

Rozpis je dostupný online. Je přístupný v angličtině a nabízí pro srovnání alternativy autobusů a vlaků: Online jízdní řády jsou užitečné pro plánování, i když každé autobusové nádraží má několik dopravců a časy odjezdů do velkých měst a oblíbených míst nejsou obvykle delší než třicet minut.

Každé město a obec má centrální autobusový terminál (dříve známý jako PKS), kde cestující vyzvednou různé autobusové linky; jejich jízdní řády jsou tam k vidění. Trasy vozidel lze také identifikovat podle značení na přední části autobusu, které obvykle označuje poslední zastávku. To je pohodlnější, pokud si autobus vyzvednete ze zastávky u silnice, nikoli z centrálního depa. Jízdenky se obvykle kupují přímo u řidiče, i když je lze získat i na nádraží. Pokud chcete nakoupit u řidiče, prostě nastupte do autobusu, řekněte mu, kam jedete, a on vám řekne, kolik to bude stát. Řidiči málokdy rozumí anglicky, proto často vystaví účtenku s celou cenou. Autobusy jsou také možností pro dálkové a mezinárodní cestování; dálkové jízdní řády jsou však často omezenější než jízdní řády vlaků.

V roce 2011 Polski Bus, nový autobusový dopravce v Polsku, debutoval s více „západním“ přístupem – jízdenky lze zakoupit pouze přes internet a ceny kolísají podle počtu dříve prodaných míst. Nabízejí autobusové spojení mezi Varšavou a většinou větších polských měst (a také několika sousedních hlavních měst).

I když polská silniční síť nadále zaostává za sítí mnoha západoevropských zemí, zejména jeho západního souseda Německa, v roce 2010 došlo k významnému pokroku otevřením mnoha nových dálničních segmentů a rekonstrukcí některých dlouho zanedbávaných dopravních tepen, které byly využívány. daleko nad kapacitou.

Cestování východ-západ je nyní obvykle podstatně jednodušší, s A2 (E30) spojující Berlín, Poznu a Varšavu a A4 spojující jižní hlavní metropole Dolní Slezsko, Slezsko, Malopolsko a Podkarpatsko (která pokračuje jako E40 do Německo až do Kolína nad Rýnem a pak dále do Bruselu a končí v Calais ve Francii).

Cestování ze severu na jih po celé zemi je stále nepohodlné, protože hlavní silnice jsou buď ve výstavbě nebo procházejí významnými opravami a vylepšeními od roku 2014. Většina velkých a středně velkých měst má obchvaty, které vám umožňují vyhnout se jim i na nižších úrovních. silnice, stejně jako menší města, která jsou bezprostředně napojena na hlavní dálnice. Přesto stále existuje řada silnic, které nejsou vhodné pro provoz, který mají zvládnout, a jsou v havarijním stavu.

Rychlostní limity a zvláštnosti dopravních předpisů

Rychlostní omezení ve městě je 50 km/h (60 km/h 23:00-05:00), 90 km/h mimo město, 100 km/h, pokud jsou pruhy rozděleny, 100 km/h pro jednoproudové vozidlo- pouze silnice (bílé auto na modré značce), 120 km/h na dvouproudých silnicích pouze pro auta a 140 km/h na dálnicích / dálnicích (autostrada).

Řízení pod vlivem alkoholu je těžký zločin. Limity BAC jsou následující: do 0.02 procenta – podle zákona nelze stíhat, do 0.05 procenta – přestupek a nad 0.05 procenta – trestný čin (až 2 roky vězení). Navzdory přísným předpisům je řízení v opilosti v Polsku významným problémem, v neposlední řadě proto, že existují neoficiální důkazy o tom, že policejní úředníci berou úplatky místo vydávání dopravních jízdenek. Buďte obzvláště opatrní na malých venkovských silnicích během státních svátků (a po nich) a pozdě v noci o víkendech, protože řízení v opilosti je časté.

Na červený signál není odbočení vpravo. Kromě případů, kdy svítí zelená šipka, musíte úplně zastavit a podvolit se chodcům a křižovat provoz (ačkoli polští řidiči zřídkakdy pravidlo zastavení respektují). Vše výše uvedené neplatí, pokud pravotočivý provoz má vlastní (červeno-žluto-zelené) světlo.

Na „T-křižovatce“ nebo křižovatce bez dopravního značení má doprava přednost, pokud vaše silnice není přednostní, což je označeno dopravní značkou se žlutým kosočtvercem s bílým obrysem nebo žlutou značka s černým obrysem přechodu s přednostním tokem tučně. To může být extrémně matoucí, takže mějte oči otevřené, protože struktura křižovatky to ne vždy dává najevo (tj. nižší kvalita, užší a pomalejší silnice přijíždějící zleva může mít přednost).

Vždy je nutné řídit s tlumenými světlomety.

Výstražný trojúhelník je vyžadován jako součást výbavy vozu a musí být zobrazen v určité vzdálenosti od jakékoli kolize nebo například při výměně pneumatiky. To neznamená, že jsou vždy používány, když by měly být.

Silnice označené droga szybkiego ruchu (rychlá tranzitní silnice) často nejsou. Stále platí pravidlo, že dálnice by měly vést spíše městy než kolem nich, a rychlostní omezení se rychle mění z povolených 90 km/h na 70, dolů na 40 a zpět až na 70 v okruhu několika set yardů. Rychlostní radary (často v tmavě šedých nebo žlutých sloupových jednotkách s příslušným značením) jsou rozšířené (a příjmy z nich plynou místní radě nebo vládě.) Na místě jsou také dopravní policisté vybavení radarem, i když se zdá, že to nic nedělá odradit rychle jedoucí vozidla. CB rádio zaznamenalo v posledních letech oživení v popularitě. Řidiči jej používají k tomu, aby se navzájem upozornili na nebezpečí na silnici a na rychlostní pasti.

Řízení ve městech

Poláci pracují dlouhé hodiny, takže špička ve velkých městech často přesahuje 20:00. Silniční práce jsou rozšířené, protože se pracuje na mnoha nových silničních projektech a vozovky vyžadují pravidelnou údržbu.

Parkování na chodnících je běžné ve městech a obcích, pokud tam není upozornění na zákaz stání. Na dehtově utěsněné části vozovky obvykle není k dispozici žádné parkování, proto nenechávejte své vozidlo zaparkované u krajnice, pokud není jasně označeno jako parkovací místo. Parkovací hodiny se běžně používají ve městech a dokonce i v malých vesnicích.

Komunikace s ostatními řidiči

Někteří motoristé bliknutím světlometů upozorní lidi přijíždějící z druhé strany blízké policejní stanice (s tímto zvykem se pravděpodobně setkáte v mnoha jiných zemích). Může to také znamenat, že musíte rozsvítit světla, protože tlumená světla musí být za jízdy zapnutá po celou dobu. „Děkuji“ mezi řidiči lze sdělit mávnutím ruky nebo, pokud je vzdálenost příliš velká, rozsvícením blinkrů nebo výstražných světel – obvykle rychlým sledem zleva doprava a doleva pro blinkry a jedním nebo dvěma bliknutími pro výstražné světlo.

Výstražná světla mohou být použita k signalizaci problémů, ale mohou být také použita k označení toho, že vozidlo zpomaluje nebo se zastavilo v dopravní zácpě na dálnici.

Plynové a čerpací stanice

Pb znamená bezolovnatý benzín (Pb je symbol periodické tabulky pro plumbum nebo olovo) a ON znamená motorovou naftu (olej napdowy v polštině). Benzín a nafta mají přibližně stejnou cenu a jsou v souladu s cenami v celé Evropské unii, přičemž Polsko je v tomto ohledu jednou z nejlevnějších zemí EU. LPG je snadno dostupný, a to jak na značkových čerpacích stanicích, tak prostřednictvím nezávislých distributorů, a stojí zhruba polovinu ceny benzínu. CNG se příliš nepoužívá, i když plnicí stanice na CNG lze nalézt ve velkých městech a dalších oblastech, kde jezdí vozidla na CNG nebo kde se vyrábí či skladuje zemní plyn. Palivo na bázi etanolu (E85 nebo E100), které je ve Švédsku oblíbené, je téměř nemožné sehnat.

Nabíjecích stanic pro elektromobily je málo a jsou většinou omezené na největší města, kde je lze nalézt ve velkých nákupních centrech a na dalších prominentních místech, kde slouží převážně k PR účelům, protože neexistují žádné pobídky vlastnit nebo řídit elektrický auto v Polsku a vozový park elektromobilů je mizivý.

Orlen, Lotos (dvě polské ropné společnosti), Shell, Statoil, BP a Lukoil jsou největšími řetězci čerpacích stanic v Polsku. Některé společnosti s potravinami, jako je Tesco a Auchan, mají síť čerpacích stanic umístěnou v blízkosti svých obchodů. Většina čerpacích stanic bere kreditní nebo debetní karty, ale můžete se setkat s neznačkovou místní stanicí, která karty nepřijímá. Většina řidičů tankuje auta a pomáhá si na čerpacích stanicích, někteří však mají zaměstnance. Shell je jediný řetězec, který pravidelně nabízí obsluhu na všech stanicích; nicméně, protože mnoho řidičů nechce využívat jejich služeb, možná budete muset dát signál, že byste chtěli, aby vám pomohli. Očekává se, že obsluhující čerpací stanici dáte spropitné mírnou změnou, například 2 nebo 5 z v závislosti na poskytovaných službách.

Silniční prodejci

Je obvyklé, že drobní obchodníci na podzim nebo na jaře staví u dálnic stánky s ovocem nebo lesními houbami. Nezůstávají vždy na místech, kde mohou vozidla bezpečně zastavit, takže buďte opatrní na řidiče, kteří náhle zastaví, a buďte opatrní, pokud chcete zastavit sami. Pokud víte, jak je připravit, specialitou jsou lesní houby. Pozor: je možné, že jedinci, kteří houby vybírali, nejsou příliš zběhlí v rozlišování mezi jedlými a smrtelnými, takže je konzumujte na vlastní nebezpečí. Na houby jsou náchylné zejména malé děti, proto jim je nikdy nedávejte. Pokud si myslíte, že vaši polští přátelé jsou rozumní, můžete se spolehnout na jejich úsudek.

Měly by být použity pouze ty, které jsou spojeny s „společností“ (hledejte telefonní číslo a logo na straně a nahoře). V Polsku nejsou žádné minikáry na způsob Spojeného království. Nepřidružení řidiči vás spíše oklamou a předraží. Buďte obzvláště opatrní na tyto taxíky poblíž mezinárodních letišť a železničních stanic, jako byste měli být kdekoli. Jsou známí jako „taxi mafie“.

Taxíky s falešnými telefonními čísly mohou být na ulicích spatřeny v důsledku doporučení cestovatelů, jako je tato (a ústní), ale v poslední době se to snížilo – možná proto, že si toho všimly úřady. Místní mohou snadno identifikovat falešná telefonní čísla, která uspokojí neopatrného turistu. Nejlepším návrhem je požádat své polské přátele nebo hotelového concierge o telefonní číslo taxi společnosti, kterou používají, a kontaktovat je 10–15 minut předem (bez příplatku). To je důvod, proč, pokud nenastane nouzová situace, budou obyvatelé volat taxíky pouze na ulici.

Telefonní čísla na taxíky v každém městě lze také nalézt na internetu a také na městských a novinových stránkách. Některé taxislužby, zejména ve větších městech, umožňují rezervovat si taxi online nebo prostřednictvím textové zprávy. Existují také stání, která jsou často umístěna na železničních terminálech, kde si můžete zdarma zavolat jejich konkrétní kabinu.

Pokud se s řidičem domluvíte o jízdném, riskujete, že zaplatíte více, než byste měli. Ujistěte se, že řidič aktivoval měřič a nastavil jej na správné jízdné (taryfa):

Ceny se mezi taxislužbami a mezi městy poněkud liší a k ceně vzdálenosti je účtován skromný počáteční poplatek.

Při jízdě přes hranice města (například na letiště mimo město) by měl motorista změnit tarif na hranici města.

Na požádání je každý taxikář povinen předložit účtenku (na konci jízdy). Než nastoupíte do taxíku, můžete požádat řidiče o potvrzení (rachunek nebo paragon) a odstoupit, pokud je jeho odpověď podezřelá nebo odmítne.

Cyklistika je skvělý způsob, jak poznat krajinu v Polsku. Silnice mohou být občas ve špatném stavu a obvykle zde není žádná zpevněná krajnice nebo cyklistický pruh. Řidiči aut jsou bezohlední, ale většina z nich si nepřeje vraždit kola na první pohled, jak se zdá být v některých jiných zemích.

Odvod dešťové vody v obou městských ulicích je často žalostný a na venkově prostě neexistuje. Z toho vyplývá, že louže jsou velké a časté a kvůli výmolům jsou mnohem nebezpečnější.

Na jihu je oblíbená cyklistika, zejména podél řek Dunajec (od Zakopaného po Szczawnicu), Poprad (od Krynice po Stary Scz) a Dolní Slezsko (Zotoryja – Swierzawa – Jawor). Začínají se objevovat speciálně plánované cyklotrasy a také odborné průvodce, takže se obraťte na cyklistický klub a budete v pořádku. Daleko od hlavního města a velkých městských dálnic byste měli být schopni objevit skvělé ježdění a pobyt v agroturystyka (pokoj a strava u farmáře, například) může být fantastický zážitek.

Systémy sdílení kol (systém roweru miejskiego) jsou dostupné ve všech velkých polských městech s rozvíjející se sítí oddělených cyklistických zařízení (nejběžnější jsou cyklostezky a cyklostezky). Jedná se o samoobslužný systém, kde si můžete půjčit kolo 24 hodin denně, sedm dní v týdnu od časného jara do konce podzimu, přičemž ceny pronájmu vycházejí z místních tarifů. Prvních 20 minut pronájmu je obvykle zdarma. Nabíjení po následujících 40 minut je 1-2 z, následované 3-4 z za hodinu. Nextbike je největší polský systémový operátor. Chcete-li získat účet, musíte se zaregistrovat online, provést platbu předem (obvykle 10 z) a poté si pronajmout kola ve všech místech, kde je tento systém dostupný (včetně měst v Německu a dalších zemích střední Evropy).

Stopování je v Polsku (v průměru) bezpečné. Ano, je pomalejší než jeho západní (Německo) a východní (Litva) sousedé, ale vaše čekací doby budou snesitelné! Hlavní dálnice, zejména ty, které spojují Gdask, Varšavu, Poznu a Krakov, jsou ideálními místy k vyzvednutí.

Vyrobte kartonovou cedulku s názvem zvoleného cílového města.

Nepokoušejte se zachytit výtah tam, kde je zakázáno zastavit. Hledejte přerušovanou čáru, ne plnou, namalovanou na okraji silnice.

Jako v každém národě byste měli být opatrní; Došlo k mnoha případům, kdy se polské výlety stopem pokazily, takže udělejte základní opatření a měli byste být v pořádku.

• Střední Polsko (Łódzkie, Mazowieckie)
  Střední Polsko je soustředěno kolem Varšavy, hlavního města, a ódu, velkého města se silnou historií textilního průmyslu.
• Jižní Polsko (Małopolskie, Śląskie)
  Region je domovem nádherných horských pásem, nejstarších funkčních solných dolů na světě, úchvatné krajiny, jeskyní, historických míst a měst. Krásné středověké město Kraków je nejoblíbenější turistickou atrakcí Polska a slezská aglomerace je největší v zemi.
• Jihozápadní Polsko (Dolnośląskie, Opolskie)
  Živá směs několika scenérií. Wrocaw, nejlidnatější a nejživější město Polska, se nachází v jedné z nejžhavějších oblastí země. Tato oblast je domovem lidí polských, německých a českých předků.
• Severozápadní Polsko (Lubuskie, Wielkopolskie, Zachodniopomorskie)
  Rozmanité prostředí, množství zvířat, ptačí požitek, pozorovatelny a vnitrozemské duny Po staletí patřila většina tohoto regionu Polska Německu, které ovlivnilo jeho historii.
• Severní Polsko (Kujawsko-Pomorskie, Pomorskie, Warmińsko-Mazurskie)
  Najdete zde krásné pobřeží Polska, písečné pláže s dunami a útesy, jezera, řeky a lesy.
• Východní Polsko (Lubelskie, Podkarpackie, Świętokrzyskie, Podlaskie)
  Velmi bujný kraj s jezery. Poskytuje nedotčené prostředí a možnost kempovat v krásné krajině. Jedinečné pralesy a krásné vodní cesty (např. řeka Biebrza) s chráněnými druhy ptactva ji činí pro návštěvníky atraktivnější.

• Varšava — hlavní město Polska a jedno z nových rychle se rozvíjejících hospodářských center EU; staré město, které bylo během druhé světové války téměř úplně zničeno, bylo obnoveno ve stylu ovlivněném Canalettovými klasicistními malbami.
• Gdańsk — dříve známý jako Danzig; jedno z nejstarších a nejmalebnějších měst Evropy, obnovené po druhé světové válce. Je to fantastický výchozí bod pro četná přímořská letoviska podél pobřeží Baltského moře, protože se nachází v centru pobřeží Baltského moře.
• Katowice — Hlavní oblast Hornoslezské metropole, sloužící jako hospodářské i kulturní centrum.
• Kraków — polský „kulturní kapitál“ a historický kapitál ve středověku; jeho centrum je plné starobylých kostelů, památek, největšího evropského středověkého tržiště – a v poslední době i módních barů a uměleckých galerií. Jeho centrum města je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
• Lublin — Je to největší město ve východním Polsku a může se pochlubit zachovalým starým městem s tradiční polskou architekturou i jedinečnými renesančními prvky (tzv. Lublinská renesance).
• Łódź – „Polský Manchester“, který byl kdysi známý svým textilním průmyslem, představuje nejdelší procházkovou ulici v Evropě, ulici Piotrkowska, která je lemována krásnými budovami z 19. století.
• Poznań — Kupecké město, považované za kolébku polského národa a církve (spolu s Hnězdnem), má rozmanitou architekturu ze všech epoch.
• Štětín – nejvýznamnější město Pomořanska s obrovským přístavem, památkami, starobylými zahradami a muzei.
• Wrocław — starobylé slezské město s bohatou historií; postaven na 12 ostrovech a má více mostů než kterékoli jiné evropské město kromě Benátek, Amsterdamu a Hamburku.

• Auschwitz-Birkenau — Notoricky známá síť nacistických vyhlazovacích a otrockých pracovních táborů v Německu, která se stala epicentrem holocaustu proti Židům během druhé světové války. Světové dědictví UNESCO
• Bělověžský národní park – rozlehlý úsek starého lesa hraničícího s běloruskou hranicí, světové dědictví UNESCO
• Národní park Bory Tucholskie — Tucholské lesy jsou chráněny jako národní park.
• Kalwaria Zebrzydowska — Z roku 1600 klášter v Beskydech s manýristickou architekturou a komplexem křížové cesty. Světové dědictví UNESCO
• Krkonošský národní park — Krásné vodopády jsou k vidění v Národním parku Sudety, jehož středem je hora Nieka.
• Malbork — Nachází se zde zámek Malbork, největší gotický cihlový hrad v Evropě. Světové dědictví UNESCO
• Národní park Słowiński — Největší duny v Evropě najdete v národním parku poblíž Baltského moře.
• Solný důl Wieliczka — Tento solný důl, nejstarší nepřetržitě fungující podnik na světě, je v provozu již od 13. století. Světové dědictví UNESCO
• Wielkopolski National Park — Velkopolský národní park, který chrání biologickou rozmanitost Velkopolských jezer.

Pokud jde o dostupnost a kvalitu ubytování, Polsko dohání západní Evropu. Po mistrovství Evropy 2012 je nyní situace v hostitelských městech Euro podobná jako ve většině ostatních měst v severní a západní Evropě. Mnoho menších měst a míst, která jsou návštěvníky méně navštěvována, má stále omezený výběr ubytování a současní poskytovatelé toho využívají tím, že poskytují podprůměrnou kvalitu, než aby účtovali přemrštěné ceny. Zaměstnanci ve velkých městech, jak v hotelech, tak v hostelech, by měli být schopni komunikovat v angličtině a v mnoha případech i v dalších cizích jazycích. V méně navštěvovaných oblastech může být problémem jazyková bariéra.

Náklady na ubytování již nejsou tak výhodné jako před několika lety; nyní jsou ekvivalentní typickým evropským sazbám. Uplatňují se standardní techniky hledání výhod: pokud jsou ceny hotelů příliš drahé, vyhledejte na internetu soukromé pokoje, penziony nebo byty k pronájmu, které lze občas získat za velmi nízkou cenu. Nejlepší ceny jsou obvykle dostupné mimo sezónu.

Pouze jeden velký provozovatel hotelů, Accor, poskytuje komplexní pokrytí celé země, když převzal předchozího státního dodavatele Orbis (a od roku 2013 stále provozuje několik hotelů s tímto názvem). Po celé zemi lze nalézt hotely od cenově výhodného ibis až po obchodně orientovaný Novotel a Mercure a proslulé Sofitely. Mějte prosím na paměti, že ačkoli téměř všechny hotely ibis byly účelově postaveny v roce 2000, Novotels a Mercures jsou často přestavěné staré hotely Orbis a nemusí to být ty nejlepší hotely, které značky v Evropě nabízejí. Mějte prosím na paměti, že i Accor má mezery v pokrytí v méně turisticky frekventovaných regionech.

Nejznámější světové hotelové značky (Intercontinental, Marriott, Hilton, Starwood a Carlson) jsou zastoupeny v Polsku, i když žádná nemůže tvrdit, že pokrývá kompletně i ta nejvýznamnější města. Existuje několik hotelů přidružených k Best Western, i když nepokrývají celý národ. Další francouzský řetězec, Campanile, stojí za pozornost pro motorizované cestovatele, kteří dbají na rozpočet.

Kvůli vynuceným zákazům vycházení jsou ubytovny spojené s národní organizací pro ubytovny pro cestovatele často hroznou volbou. Kromě toho hostely přidružené k Hosteling International (HI) často využívají velké školní skupiny, což znamená, že malé děti mohou křičet a pobíhat po chodbách. Některé soukromé ubytovny jsou čisté a přátelské, ale některé mohou být ještě horší než ubytovny HI.

Venkovská turistika se v Polsku v posledních několika desetiletích stala oblíbenou. Mnoho farem na polském venkově přesunulo svůj důraz z intenzivní produkce potravin na cestovní ruch v důsledku sociálního a ekonomického rozvoje. Pod pojmem „agroturistická farma“ (gospodarstwo agroturystyczne nebo jednoduše agroturystyka) můžete objevit skutečnou farmu, kde jsou hostiteli skuteční farmáři, kteří pracují na svých polích a také vítají návštěvníky a umožňují jim nahlédnout do jejich každodenního venkovského života. Obvykle však narazíte na venkovské penziony, kde je hlavním zdrojem příjmů cestovní ruch.

Od vstupu Polska do Evropské unie zahraniční návštěvníci rychle znovu objevili bohatou kulturní historii země, nádherné historické památky a jednoduše dechberoucí rozmanitost krajiny. Ať už jde o architekturu, městskou atmosféru nebo pocit z minulosti, rušná polská města a vesnice poskytují něco pro každého. Pokud chcete uniknout davům a ocenit přírodu, rozsáhlé přírodní oblasti země poskytují vše od hustých lesů, vysokých vrcholků a zelených kopců až po pláže a jezerní rezervace.

Většina velkých měst má krásná historická centra a různé nádherné stavby, z nichž některé jsou světového dědictví. Mnoho starověkých čtvrtí bylo vážně poškozeno nebo zničeno bombami z druhé světové války, ale po válce byly pečlivě zrekonstruovány s využitím původních cihel a dekorací, kdekoli to bylo možné. Přestože jsou ve většině z nich vidět pozůstatky Sovětského svazu a dokonce i rány z 2016. světové války, polská města nabízejí vynikající historické památky a přitom jsou stále současnými pulzujícími lokalitami. Varšava, hlavní město, se může pochlubit jedním z nejkrásnějších historických center a mezi jeho četné atrakce patří starobylé městské hradby, paláce, katedrály a náměstí. Můžete se vydat po Královské cestě a prohlédnout si některé z nejlepších památek mimo staré město.

Staré město Krakova je považováno za kulturní hlavní město země s dalším krásným historickým centrem, mnoha nádhernými stavbami a několika vynikajícími muzei. Pouhých 50 kilometrů odtud se nachází střízlivý koncentrační tábor Osvětim, který díky děsivým událostem, které symbolizuje, vytváří dojem, jaký nemá žádná jiná lokalita světového dědictví. Další vynikající celodenní výlet z Krakova je do historického solného dolu Wieliczka.

Přístavní město Gdask, které bylo dříve městem Hanzy, má několik nádherných staveb z éry Hanzy. Procházka po Royal Road poskytuje vynikající přehled o významných místech v tomto městě. Wrocaw, historické hlavní město Slezska, je stále méně známé, ale rozhodně může soupeřit, pokud jde o velkolepou architekturu, s Centennial Hall jako skvělým příkladem. Díky krásné poloze na řece Odře a mnoha mostům je tato mohutná metropole skvělou destinací k návštěvě.

Starobylé město Zamo bylo navrženo v souladu s italskými představami o „ideálním městě“ a UNESCO jej označilo za „vzácný příklad renesančního města ve střední Evropě“. Toru, krásné středověké město, má vynikající a jedinečnou gotickou architekturu, protože je jedním z mála polských měst, které přežilo zničení 2016. světové války. Pozna a Lublin jsou dvě další pozoruhodná města.

Přírodní zajímavosti nejsou nikdy daleko s 23 národními parky a hrstkou krajinných parků roztroušených po celé zemi. Národní park Biaowiea na hranici s Běloruskem je na seznamu světového dědictví, protože obsahuje zbytky pralesa, který původně pokrýval velkou část Evropy. Je to jediná lokalita na světě, kde se zubři evropští mohou ve volné přírodě stále vyskytovat. Vydejte se na nebezpečnou Orlí stezku (Orla Per) v Tatrách, kde objevíte i nejvyšší vrchol Polska, pokud budete fit a připraveni na dobrodružství. Krásnou soutěsku řeky Dunajec najdete v Pieniském národním parku, zatímco v Karkonoském národním parku lze vidět několik velkolepých vodopádů.

Kopcovitý národní park Bieszczady nabízí vynikající možnosti pro pěší turistiku a hojnou divokou zvěř. Velkopolský národní park je naproti tomu extrémně plochý a zahrnuje velkou část malebného Poznanského jezera. Minimálně stejně krásný je Mazurský krajinný park v oblasti Mazurských jezer se svými 2000 jezery. Národní park Bory Tucholskie obsahuje největší les v zemi a řadu jezer, takže je ideální pro pozorování ptáků. Následující dva národní parky na pobřeží Polska jsou rovněž velmi oblíbené: Národní park Wolin se nachází na ostrově na severozápadě, zatímco Národní park Sowiski má jedny z největších evropských písečných dun.

Polská krajina je nádherná, někdy dokonce ohromující, s mnoha starobylými městy, hrady, katedrálami a dalšími památkami. Díky tomu je agroturistika stále populárnější. Pokud se zajímáte o kulturní dědictví, jihozápadní části země obsahují některá z nejlepších míst, ale skvělé věci jsou také v jiných částech země. Nádherný gotický hrad Wawel v Krakově je jedním z nejlepších příkladů polských hradů, i když většina ostatních se nachází v malých venkovských městech. Obrovský hrad Malbork z červených cihel (v severním Polsku), který byl postaven v roce 1406 a je nyní největším cihlovým gotickým hradem na světě, je pravděpodobně nejkrásnější v zemi. Zámek Ksi ve Wabrzychu je jedním z nejkrásnějších příkladů ve starověkém Slezsku, který také dal vzniknout dnes již polozřícenému hradu Chojnik, který se nachází na kopci nad městem Sobieszów a uvnitř Karkonoského národního parku.

Po desetiletích přežívajících válek a útoků byl v roce 1675 zdevastován bleskem a od té doby se stal známým turistickým cílem. Krásný zámek Czocha v Lubě pochází z roku 1329. Pozůstatky hradu Krzytopór v osadě nedaleko Opatówa jsou trochu mimo obvyklé cesty. UNESCO označilo dřevěné kostely jižního Malopolska za světové dědictví, stejně jako kostely míru v Jaworu a Swidnici. Mezi známá poutní místa patří klášter Jasna Góra v Čenstochové a nádherný park Kalwaria Zebrzydowska zapsaný na seznamu světového dědictví. Muskau Park v Knica, nedaleko německých hranic, obsahuje krásné anglické zahrady a je součástí světového dědictví UNESCO sdíleného s Německem.

Krajina v Polsku je krásná a z velké části nedotčená. V Polsku je několik oblastí s úžasnou krajinou a malými ekologickými a tradičními farmami. Cestovatelé se mohou zúčastnit různých aktivit, jako je pozorování ptáků, jízda na kole nebo jízda na koni.

Kulturně je zde mnoho katedrál, muzeí, hrnčířských a tradičních košíkářských dílen, zříceniny hradů, venkovské komunity a další atrakce, které lze navštívit a/nebo zažít. Výlet na polský venkov je skvělý způsob, jak ocenit a dozvědět se o krajině a lidech země.

Poláci jedí podle typického kontinentálního rozvrhu: skromná snídaně (obecně nějaké sendviče s čajem/kávou), větší oběd (nebo historicky „večeře“) kolem 13:00-14:00 a večeře kolem 19:00: 2016

Mnoho restaurací poskytuje alespoň jedno vegetariánské jídlo, takže je snadné se vzdát masa. Většina velkých měst má některé restaurace pouze pro vegetariány, zejména v centru města. Veganské možnosti jsou na druhou stranu velmi omezené.

Tradiční místní jídlo

Tradiční polské jídlo je robustní a bohaté na maso, omáčky a zeleninu; oblíbenou přílohou je nakládaná zelenina. Moderní polské jídlo je naproti tomu pestřejší a klade důraz na zdravější varianty. Kvalita potravin „nakoupených v obchodě“ je často mimořádně vynikající, zejména u mléčných výrobků, pečiva, zeleniny a masa.

Polévka se často podává jako první jídlo na večeři, následuje hlavní jídlo. Mezi polévkami je asi nejznámější barszcz czerwony (polévka z červené řepy, běžně známá jako boršč): pikantní a trochu kyselá polévka, která se konzumuje za tepla. Často se podává s knedlíkem (barszcz z uszkami nebo barszcz z pierogami) nebo se smaženou paštikou (barszcz z pasztecikiem). Mezi další neobvyklé polévky patří zupa ogórkowa, okurková polévka složená z čerstvých a nakládaných okurek; zupa grzybowa, která se obvykle připravuje s lesními houbami; a flaki nebo flaczki, což jsou dobře kořeněné dršťky. V restauracích je nejoblíbenější urek, kyselá žitná polévka podávaná s tradiční polskou klobásou a natvrdo vařeným vejcem.

Pierogi jsou samozřejmě velmi známou polskou pochoutkou. Často se podávají spíše jako příloha k jinému jídlu (například s barszcz), než jako hlavní chod. Jsou v různých náplních, včetně tvarohu a cibule, masa a dokonce i divokého lesního ovoce. Gobki jsou velké zelné rolky plněné směsí obilovin a masa, dušené nebo vařené a podávané horké s bílou omáčkou nebo rajčatovou omáčkou.

Bigos je další výrazný, i když méně známý polský pokrm: „lovecký guláš“ s různými druhy masa a zeleniny na nakládaném zelí. Bigos je často tlustý a vydatný. Podobné komponenty lze také zalévat a podávat jako kapuniak, zelná polévka. Některé rakousko-uherské importy si také získaly oblibu a byly v průběhu let začleněny do polské kuchyně. Gulasz, méně pikantní forma guláše, a sznycel po wiedesku, klasický řízek často doprovázený bramborami a různými druhy zeleniny, jsou dva příklady.

Pokud jde o rychlé občerstvení, má tendenci vládnout zahraniční dovoz (například stánky s kebabem nebo pizzou a franšízy rychlého občerstvení). Zapiekanka, což je bageta s otevřenou tváří pokrytá houbami a sýrem (nebo jinou polevou dle výběru) a opečená, dokud se sýr nerozpustí, je neobvyklou polskou variantou. Zapiekanki je k dispozici v různých stáncích a hospodách u silnice. V některých hospodách jsou nabízeny také Placki ziemniaczane (polské bramborové placky). Knysza je polský hamburger, který je podstatně (mnohem) větší a zahrnuje maso, různé druhy zeleniny a omáčky. Drodówka je sladký kynutý chléb (často ve tvaru koláče) nebo koláč plněný náplní složený z: makové hmoty; vanilkový, čokoládový, kokosový nebo advocaatový pudink; pečená jablka; kakaová hmota; sladký tvaroh nebo ovoce.

Polsko je také známé dvěma odlišnými sýry, z nichž oba jsou ručně vyráběny v pohoří [Podhale] na jihu. Nejznámější je Oscypek, tvrdý slaný sýr vyrobený z nepasterizovaného ovčího mléka a uzený (nebo ne). Skvěle se hodí k alkoholickým nápojům, jako je pivo. Bryndza je méně častý měkký sýr vyráběný z ovčího mléka (a tedy slaný), konzistencí srovnatelný s roztíratelnými sýry. Často se podává s toastem nebo pečenými bramborami. Oba sýry jsou chráněny chráněným označením původu Evropské unie (jako francouzský Roquefort nebo italský Parmegiano-Reggiano).

Polský chléb nabízejí pekárny (polsky piekarnia) a obchody a na dostupnost teplého chleba (v pekárně) je dobré se informovat. Poláci jsou často extrémně loajální ke svým oblíbeným dodavatelům chleba a jsou ochotni vstávat velmi brzy ráno, aby získali čerstvý bochník. Nejoblíbenější chléb (zwyky) je složený z žitné nebo žitné a pšeničné mouky s kváskem a nejlépe se konzumuje čerstvý s máslem samotným nebo s kouskem šunky. Lze zakoupit mnoho různých druhů chleba a rohlíků a jejich názvy a receptury se liší podle místa. Mnoho pekáren prodává sladký challah chléb (polsky čaka).

Za pozornost stojí zejména polské cukrárny (cukiernia), protože konzumace dortů je v Polsku hlavním zvykem. Ty se nacházejí v každém městě a často nabízejí místní speciality. Tvarohový koláč (sernik), jablečný koláč (jabecznik), kynuté ovocné koláče (drodówka) – zejména se švestkami nebo jahodami, různé krémové koláče (kremówki), babka, což je obyčejný sladký koláč, někdy s přídavkem kakaa, mazurek, fale dunaju, metrowiec, ciasto jogurtowe, což je houba plněná jogurtovou pěnou

Polské klobásy (kiebasy) jsou k dostání v supermarketech a řeznictvích (rzenik). Existují desítky různých druhů uzenin a většinu z nich lze konzumovat bez další úpravy. Výsledkem je, že tepelně neupravené klobásy, jako je biaa kiebasa (tradičně se jí v polévce urek nebo barszcz biay), se musí před konzumací uvařit, smažit nebo upéct. Některé klobásy je nejlepší smažit nebo grilovat na otevřeném ohni (což je pravděpodobně stejně oblíbené jako grilování). Místní klobásy se liší podle lokality v Polsku (například Lisiecka v oblasti Krakova).

Většina měst podél pobřeží Baltského moře poskytuje polské ryby a hranolky (smaalnia ryb). Na pobřeží a na Mazurách můžete také najít velmi uznávané rybí udírny (wdzarnia ryb), které nabízejí různé místní uzené ryby (na pobřeží většinou mořské ryby, na Mazurách sladkovodní ryby). Udíren může být obtížné objevit, protože obvykle nezobrazují reklamy a často se nacházejí na venkově. Je dobré provést průzkum a požádat místní obyvatele o pokyny a pomoc s vaším pátráním. Losos (oso), treska (dorsz), platýs (fldra), růžová ryba (karmazyn), sledě (led), halibut (halibut), treska (mintaj), štikozubec (morszczuk), makrela (makrela), skipper (szprotki, szprot), pstruh (pstrg), pstruh obecný (tro), úhoř Uzená máslová ryba (malana) by se měla konzumovat opatrně, protože ačkoli je chutná, může u některých jedinců vyvolat průjem a neměla by být konzumována mládeží nebo staršími lidmi.

Uzené ryby, z nichž nejoblíbenější je makrela, lze zakoupit v celém Polsku (doporučuje se koupit ji v rušném obchodě pro plnou, čerstvou chuť, protože se rychle kazí; například na místním trhu). Sleď marinovaný v octě nebo oleji můžete také zakoupit kdekoli v Polsku. Sleď nebo jiná ryba smažená v octové marinádě je oblíbeným polským jídlem.

Mléčné tyčinky

Pokud se chcete levně najíst, zajděte do mléčného baru (bar mleczny). Mléčný bar je jednoduchá restaurace rychlého občerstvení, která nabízí levnou polskou kuchyni. V dnešní době je stále obtížnější nějakou najít. Byly vyvinuty komunistickými úřady Polska v polovině 1960. let jako způsob, jak poskytovat levná jídla pracovníkům v podnicích, které neměly oficiální bufet. Jeho přezdívka vychází ze skutečnosti, že až do konce 1980. let byla většina jídel poskytovaných v této zemi mléčná a vegetariánská (zejména v období stanného práva na začátku 1980. let, kdy bylo maso na příděl). Mléčné bary jsou často sponzorovány vládou.

Není neobvyklé potkat jednotlivce z různých socioekonomických skupin – studenty, obchodníky, univerzitní profesory, starší lidi a dokonce i bezdomovce – všichni spolu stolují v atmosféře ve stylu 1970. let. Lidé jsou pravděpodobně přitahováni vysokou kvalitou kuchyně za neuvěřitelnou cenu (veggie hlavní jídla začínají na pouhých pár zoty!). Nicméně pozor: totální nutjobové jedí v mléčných barech, takže i když si pro jídlo půjdete, skončíte s večeří a show. Jste zvědaví, co bude program obsahovat? Každé představení je jiné, ale u většiny z nich se budete drbat na hlavě a vyžadovat, abyste přestali věřit.

Sklápění

Spropitné se v polských restauracích a hospodách obecně nezapočítává do výše šeku, takže váš číšník ocení, když mu spolu s platbou dáte spropitné. Spropitné byste měli v průměru 10 % z celého účtu. Pokud necháte 15% nebo 20% spropitné, měli byste získat vynikající služby. Také přidání „Dzikuj“ („děkuji“) po zaplacení znamená, že neočekáváte změnu, takže buďte opatrní, pokud platíte za kávu 10 z s poznámkou 100 z. Mnoho Poláků však nemusí dát spropitné, pokud služba nebyla vynikající. Poláci barmanům často nedávají spropitné.

Polsko se nachází ve spojení evropské „vodky“ a „pivní kultury“. Poláci milují alkoholické nápoje, i když konzumují méně, než je evropský průměr. K zakoupení je pivo, vodka a víno. Ačkoli je Polsko považováno za domov vodky, zdá se, že mnoho Poláků dává přednost místnímu pivu. Medovina je dalším klasickým alkoholickým nápojem. Naprostou nutností jsou polské likéry a nalewka (alkoholová tinktura).

Oficiálně, aby si člověk mohl koupit alkohol, musí být starší 18 let a musí být schopen to ověřit platným průkazem totožnosti (což je přísně vynucováno).

pivo

Historie pivovarnictví v Polsku sahá až do středověku. Dnes je Polsko jednou z evropských zemí s největší výrobou piva.

Navzdory nedostatku mezinárodního uznání Polsko již dlouho vyrábí jedny z nejlepších světových ležáků plzeňského typu. Mezi nejznámější velké značky patří:

Zejména ve větších městech jsou stále oblíbenější minipivovary a gastrohospody, řada lahůdek a supermarketů nabízí menší značky, včetně ručně vyráběných piv různých druhů.

Hospody obvykle podávají jeden nebo dva druhy točeného piva (točeného piva), obecně ležáky plzeňského typu. Při objednávce piva máte možnost vybrat si „velké“ (splatné; 0.5 litru) nebo „malé“ (mae; 0.3 litru). Můžete si také objednat „pivo s džusem“ (piwo z sokiem), v tomto případě barman přidá trochu sladkého sirupu (malinový nebo zázvorový). Bramborové lupínky jsou nejčastěji žádanou svačinkou k pivu.

Víno

Polsko vyrábí vína v oblastech Lubuskie, Maopolskie, Beskydy a Świętokrzyskie ve středním Polsku. Dříve byly přístupné výhradně na vinici nebo na regionálních vinařských slavnostech jako Zielona Góra. Díky nové legislativě přijaté v roce 2008 jsou však nyní polská vína dostupná v maloobchodních prodejnách.

Kromě typických starých a nových světových standardů jsou často k dispozici dobrá stolní vína ze střední a východní Evropy, jako je Rakousko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Moldavsko, Balkán a Gruzie.

Mnoho Poláků pije v zimě grzaniec (svařené víno), které se skládá z červeného vína zahřátého s kořením, jako je hřebíček, muškátový oříšek a zázvor. Srovnatelný koktejl lze připravit s použitím piva, i když preferovaným způsobem je víno.

Medovina

Medovina – miód pitny – je tradiční a historický polský alkoholický nápoj. Medovina se vyrábí z medu a má jedinečnou chuť srovnatelnou s vínem. Obsah alkoholu v tradiční polské medovině se pohybuje mezi 13 a 20 procenty. Někdy to může být docela sladké. Poláci mají dnes zvláštní vztah k medovině. Všichni o tom slyšeli, ale prakticky nikdo z nich to nikdy nezkusil.

Čaj a káva

Hoďte předsudky stranou. Pro Poláky jsou čaj a káva při uhašení žízně důležitější než wódka nebo pivo. Čaj (herbata) je tradiční horký nápoj, zatímco káva (kawa), která je v Polsku známá již od úzkých vazeb s Tureckem v 17. století, se v posledních 2016 letech stává stále populárnější. Pokud půjdete k příteli nebo zahájíte formální schůzku, téměř vždy se vás zeptají: "káva nebo čaj?" V tomto scénáři může být odmítnutí horkého nápoje považováno za neslušné. Je neobvyklé mluvit nebo se setkat s někým, kdo neměl jeden z těchto horkých nápojů.

Když si objednáte kávu, všimnete si, že je zpracována s maximální pečlivostí, evokující spíše Vídeň než třeba New York. To znamená, že vám bude podáván čerstvý šálek jeden po druhém, s obsluhou u stolu za předpokladu, že si na chvíli sednete a ochutnáte. Přestože podniky jako Coffee Heaven dosáhly zisků, sériově vyráběná káva zůstává nepopulární. Překvapivě je po celé zemi stále jen několik míst Starbucks, které navštěvují hlavně dospívající.

V Polsku vám naservírují čtyři různé druhy kávy. Můžete si vybrat mezi instantní kávou (rozpuszczalna) a tureckou kávou v malých hospůdkách, restauracích rychlého občerstvení nebo u přátel (kde obvykle nejsou kávovary) (kawa po turecku nebo kawa sypana). Druhý je velmi odlišný polský styl, který je mimo Polsko neznámý. Jsou to jen dvě polévkové lžíce mleté ​​kávy smíchané s horkou vodou. Obvyklým způsobem je podávání ve sklenicích. V restauracích si také můžete vyžádat „kávu z kávovaru“ (kawa z ekspresu). Může to být malé a silné espresso italského typu nebo větší (200 ml) Americano. Číšník nebo barman se vás vždy zeptá, zda chcete "černý?" (czarna? ; bez mléka) nebo "s mlékem?" (z mlekiem?).

Objednání čaje na druhé straně obvykle vede k šálku nebo konvici horké vody s čajovým sáčkem na straně, což klientovi umožňuje vytvořit čaj, který je tak silný nebo slabý, jak chce. V kontinentální Evropě to není nic neobvyklého, i když turisté možná budou muset provést určité úpravy. Čaj s mlékem není široce konzumován; místo toho přidávají Poláci plátek citronu a cukr (herbata z cytryn), pokud nepijí ochucený čaj. Stále oblíbenější jsou čajovny s širokou nabídkou kvalitních čajů a poklidným prostředím. V takových případech vám bude naservírována konvice s vařeným listovým čajem. Překvapivě se v Polsku všeobecně předpokládá, že pití čaje s mlékem zlepšuje kojení žen.

Slušný šálek kávy lze obvykle vypít za 5 – 10 z, zatímco šálek čaje lze získat za stejnou cenu, pokud nepožadujete malou konvici, v takovém případě pravděpodobně utratíte 15 – 30 z.

voda

Voda se v Polsku tradičně nepodává k jídlu; místo toho se poté podává čaj nebo káva. Pokud chcete k jídlu vodu, možná si ji budete muset vyžádat a obvykle dostanete na výběr sycenou (gazowana) nebo neperlivou (niegazowana) balenou vodu spíše než sklenici vody z kohoutku. V důsledku toho voda není zdarma a je také velmi nákladná ve srovnání s běžnou cenou jídla (až 4z za jednu sklenici). Uvědomte si, že i „nehybná“ balená voda může obsahovat nějaké množství oxidu uhličitého, i když viditelně nebublá.

Na většině míst můžete požádat o pití vody z kohoutku nebo sklenici horké vody zdarma. V důsledku toho je pití vody z kohoutku v Polsku považováno za podivné.

Sycené minerální vody jsou oblíbené a přicházejí v různých příchutích. V devatenáctém století bylo Polsko známé svými ozdravnými koupelemi v minerální vodě (pijalnia wód) a tradice pokračuje dodnes – existuje mnoho sycených vod, které jsou přirozeně bohaté na minerály a soli. Můžete také navštívit lázně, které jsou stále v provozu, jako je Szczawnica a Krynica.

Mnoho druhů balených minerálních vod, které lze zakoupit, pochází z podzemních zdrojů (protože domácí pramenité vody jsou téměř nedostupné). Balená minerální voda má často neutrální chuť, na rozdíl od minerálních vod zakoupených ve vodních lázních, které mohou mít velmi výraznou chuť. Kvůli vysokému obsahu minerálních látek jsou některé balené minerální vody, jako je Muszynianka, Kryniczanka a další minerální vody prodávané v hnědých lahvích, považovány za mimořádně zdravé.

Názory na nezávadnost vody z kohoutku se různí: je pravděpodobné, že je v pořádku, ale většina místních ji přesto vaří nebo filtruje.

Ceny

Polsko je stále jednou z nejlevnějších zemí v Evropské unii, s některými z nejnižších nákladů na potraviny, nápoje a cigarety.

Polská krajina je nádherná, někdy dokonce ohromující, s mnoha starobylými městy, hrady, katedrálami a dalšími památkami. Díky tomu je agroturistika stále populárnější. Pokud se zajímáte o kulturní dědictví, jihozápadní části země obsahují některá z nejlepších míst, ale skvělé věci jsou také v jiných částech země. Nádherný gotický hrad Wawel v Krakově je jedním z nejlepších příkladů polských hradů, i když většina ostatních se nachází v malých venkovských městech. Obrovský hrad Malbork z červených cihel (v severním Polsku), který byl postaven v roce 1406 a je nyní největším cihlovým gotickým hradem na světě, je pravděpodobně nejkrásnější v zemi. Zámek Ksi ve Wabrzychu je jedním z nejkrásnějších příkladů ve starověkém Slezsku, který také dal vzniknout dnes již polozřícenému hradu Chojnik, který se nachází na kopci nad městem Sobieszów a uvnitř Karkonoského národního parku.

Po desetiletích přežívajících válek a útoků byl v roce 1675 zdevastován bleskem a od té doby se stal známým turistickým cílem. Krásný zámek Czocha v Lubě pochází z roku 1329. Pozůstatky hradu Krzytopór v osadě nedaleko Opatówa jsou trochu mimo obvyklé cesty. UNESCO označilo dřevěné kostely jižního Malopolska za světové dědictví, stejně jako kostely míru v Jaworu a Swidnici. Mezi známá poutní místa patří klášter Jasna Góra v Čenstochové a nádherný park Kalwaria Zebrzydowska zapsaný na seznamu světového dědictví. Muskau Park v Knica, nedaleko německých hranic, obsahuje krásné anglické zahrady a je součástí světového dědictví UNESCO sdíleného s Německem.

Krajina v Polsku je krásná a z velké části nedotčená. V Polsku je několik oblastí s úžasnou krajinou a malými ekologickými a tradičními farmami. Cestovatelé se mohou zúčastnit různých aktivit, jako je pozorování ptáků, jízda na kole nebo jízda na koni.

Kulturně je zde mnoho katedrál, muzeí, hrnčířských a tradičních košíkářských dílen, zříceniny hradů, venkovské komunity a další atrakce, které lze navštívit a/nebo zažít. Výlet na polský venkov je skvělý způsob, jak ocenit a dozvědět se o krajině a lidech země.

Polské zoty (z, mezinárodní zkratka: PLN) je zákonnou měnou v Polsku. Zoty se rozdělí na 100 grošů (podrobnosti zaškrtněte). Očekávalo se, že Polsko přijme euro (€) po roce 2014, ale na těchto plánech se stále pracuje.

Soukromé směnárny (polsky: kantor) jsou extrémně rozšířené a poskytují směny v eurech nebo USD za sazby podobné komerčním bankám. Směnárny na turistických hotspotech, jako jsou nádraží nebo známá turistická místa, mají tendenci se přeplácet. Vyhněte se webům „Interchange“ Kantor, které lze snadno identifikovat podle oranžové barvy hue; sazby, které poskytují, jsou velmi nízké.

Existuje také velká síť bankomatů, běžně známých jako bankomaty (polsky: bankomat). Konverzní kurz se bude lišit v závislosti na vaší bance, ale obecně je velmi výhodný a podobný poměrně renomovaným směnárnám; po návratu domů však s největší pravděpodobností objevíte na svém bankovním účtu extrémně vysoké „poplatky za služby“.

Kreditní karty jsou přijímány téměř všude ve velkých městech. Ve velkých městech lze platit kartou i jednotlivé jízdy autobusem, pokud si je zákazník koupí v automatech na zastávkách. Výjimkou jsou malé společnosti a pošty, protože přijetí není všudypřítomné. Visa, Visa Electron, MasterCard a Maestro jsou všechny oblíbené kreditní karty. AmEx a Diners' Club mohou být použity na několika místech (zejména ve velkých hotelech business třídy), ale nejsou široce přijímány a nemělo by se na ně spoléhat při platbě. V některých obchodech vám nabídnou možnost nechat si kartu okamžitě strhnout v Zoty nebo ve vaší domácí měně. V prvním případě za vás vaše banka převede transakci (v závislosti na nákladech v cizí měně, které stanoví), zatímco ve druhém případě jsou stanovené sazby obvykle horší, než jaké používá vaše banka; proto se rozhodni účtovat v zoty.

Šeky nebyly v Polsku nikdy příliš populární a již se nepoužívají. Místní banky zákazníkům nevydávají šekové knížky a podniky je nepřijímají.

Když platíte za nápoje nebo jídlo v restauraci nebo hospodě a dostanete šek, nabídněte částku, kterou musíte zaplatit, a počkejte na změnu. Pokud předáte peníze a řeknete „děkuji“, bude to považováno za tip „nechat si drobné“. To platí i pro taxi. Typické spropitné se pohybuje mezi 10 % a 15 % z celkového účtu. Spropitné je v Polsku považováno za neuctivé, protože znamená, že jste nebyli spokojeni s jídlem nebo službou (pokud nebyly špatné).

Nezapomeňte průvodcům a řidičům dát spropitné, ale pouze pokud jste s jejich službami spokojeni.

Super a hypermarkety

Trhu dominují západní supermarketové společnosti jako Carrefour, Tesco, Auchan a Real. Některé jsou otevřeny 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Obvykle se vyskytuje v nákupních centrech nebo na předměstích.

Poláci však často nakupují v místních malých obchodech chléb, maso, čerstvé mléčné výrobky, zeleninu a ovoce, které všechny potřebují čerstvost a kvalitu.

Polsko má jedny z nejnižších cen v Evropě.

Městské trhy

Mnoho měst a větších předměstí má tradiční týdenní trhy, srovnatelné s oblíbenými farmářskými trhy na Západě. Čerstvé ovoce, pekařské zboží, mléčné výrobky, maso a masné výrobky jsou k dispozici, stejně jako květiny a zahradní rostliny, stejně jako čínské oděvy a bric-a-brac. V sezóně lze zakoupit i lesní houby a lesní ovoce. Trhy se konají ve čtvrtek/pátek/sobota a jsou skvělou příležitostí zažít místní chuť. Ceny jsou obecně pevné, ale pokud si koupíte mnoho věcí, můžete se pokusit o trochu dobromyslné smlouvání.

Různé svátky, včetně několika (katolických) náboženských svátků a mnoha významných výročí, byly zákonem uznány jako veřejné, jak je uvedeno níže. Většina servisních a maloobchodních prodejen, jiných podniků, muzeí, galerií, dalších atrakcí a vládních úřadů je povinna v určité dny zcela zavřít. Naplánujte si předem, pokud potřebujete nakupovat, využít službu nebo dělat formální obchod.

Tato uzavírka se nevztahuje na restaurace, čerpací stanice a lékárny. Malé obchody někdy využívají právní mezeru, která umožňuje podnikům vlastněným vlastníky zůstat otevřené – to platí prakticky pro všechny obchody se smíšeným zbožím v okolí abka. Přesto mnozí možná zkrátili nebo uzavřeli svou otevírací dobu, protože pro ně neexistuje zákonná povinnost zůstat otevřeno. Ve větších městech může být váš výběr omezen, ale měli byste mít možnost jíst a pít, provádět základní nákupy a tak dále. Místní čerpací stanice může být vaší jedinou možností v malých městech a vesnicích.

O státních svátcích bude většina druhů veřejné dopravy fungovat podle nedělního jízdního řádu, což obecně znamená méně časté provozy. Některé spoje, jako jsou autobusové spoje ve špičce, v takové dny vůbec nejezdí („nedělní spoj“).

Pokud je státní svátek v úterý nebo ve čtvrtek, mnoho Poláků využívá pondělí před nebo pátek po, aby si užili „dlouhý víkend“. Vzhledem k tomu bude mnoho podniků a vládních úřadů v určité dny zavřeno. Uvědomte si, že silnice a železnice mohou být ve dnech, kdy začínají nebo končí dlouhé víkendy, velmi přeplněné, proto plánujte podle toho. Ceny v turistických oblastech se mohou zvýšit a ubytování může být vyprodáno měsíce dopředu. Velká města se na druhou stranu často poměrně vyprázdní, což má pro návštěvníky, kteří je navštíví, výhody i nevýhody.

Katolické svaté svátky jsou v Polsku hojně dodržovány a mnohé z nich zahrnují pestré a fascinující aktivity i místní zvyky. V těchto dnech se většina lidí, zejména v menších městech a vesnicích, účastní bohoslužeb a účastní se jich. Traduje se, že se kolem Vánoc a Velikonoc připojíte k rodině na slavnostní večeři a setkání, na které se často scházejí rodinní příslušníci z daleka, takže mnoho Poláků odjede do svých rodných měst nebo k příbuzným mimo své bydliště. Je neobvyklé trávit tyto svátky v zahraničí (pokud nenavštěvujete příbuzné) nebo pořádat slavnostní večeře v restauracích, ale mnoho hotelů a restaurací poskytuje vánoční a velikonoční jídla.

Následuje seznam státních svátků a dalších významných svátků spolu s krátkým vysvětlením, jak si je Poláci připomínají. Mějte prosím na paměti, že všechny náboženské svátky související s Velikonocemi jsou pohyblivé a mohou se konat každý rok v jiný den a také během čtyř týdnů. Pokud se chystáte navštívit Polsko mezi březnem a červnem, nezapomeňte si ověřit přesná data.

Z hlediska genderové etikety jsou Poláci typicky konzervativní. Je obvyklé, že muži drží dveře a sedadla ženám otevřené. Při pozdravu nebo rozloučení mohou někteří muži, zejména starší muži, políbit ženě ruku. Líbání ženské ruky je některými považováno za galantní, i když je čím dál více zastaralé. Potřesení rukou je povoleno; muži by však neměli vztáhnout ruku na ženu; potřesení rukou je považováno za zdvořilé pouze tehdy, když dáma natáhne ruku k muži jako první. Blízcí přátelé opačného pohlaví nebo dvě dámy se mohou třikrát obejmout a políbit, vyměnit si tváře, pro upřímnější přivítání nebo rozloučení.

Je zcela obvyklé, že se jednotlivci při vstupu do výtahu pozdraví dzie dobry (dobrý den) nebo při odchodu z výtahu přinejmenším říkají do widzenia (sbohem). Muži by neměli nosit klobouky uvnitř, zejména při vstupu do kostela (naopak v synagogách, kde jsou muži povinni nosit pokrývku hlavy). Šatny jsou běžné v restauracích, muzeích a dalších veřejných zařízeních a od patronů se očekává, že tam nechají své tašky a svrchní oděvy.

Když je někdo vítán v domě, je zvykem poskytnout dárek. Květiny jsou obvykle příjemnou možností a stánky s květinami najdete všude. Snažte se koupit liché množství květin, protože sudé číslo je spojeno s pohřby. Poláci často přinesou vodku nebo whisky, ale to záleží na stupni známosti a preferencích hostitelů v pití, takže postupujte opatrně. Názory lidí na alkohol se různí od veselého a nadšeného potěšení jak v praxi, tak ve slově až po urážku nad myšlenkou, že Poláci častěji pijí alkohol.

Je vhodnější označovat Polsko (stejně jako další národy, jako je Česká republika, Slovensko a Maďarsko) jako střední Evropu spíše než východní Evropu. Ačkoli to není nijak zvlášť nepříjemné, jeho použití může naznačovat neznalost cizinců a určité pohrdání historií regionu a zjevně latinským kulturním dědictvím. Poláci označují „starou“ EU na západ od jejích hranic jako „Zachód“ (Západ) a národy vzniklé po rozpadu SSSR jako „Wschód“ (Východ). Nakreslení čáry od bodu Norska k Řecku a od Uralu k pobřeží Portugalska to geograficky demonstruje. Ať už je to v dobrém nebo ve zlém, Polsko stojí na evropské křižovatce a plácne uprostřed kontinentu. Polsko je politicky, kulturně a historicky spojeno se „Západem“.

Další drobnou chybou je záměna polštiny s ruštinou nebo němčinou. Poláci kladou velký důraz na svůj jazyk, protože byl udržován na vysoké úrovni během delší doby tvrdé depolonizace během rozdělení a druhé světové války. To zahrnuje neříkat „spasibo“ nebo „danke“ jako „děkuji“ jen proto, že jste věřili, že je to polské, nebo protože vás to nezajímá. Pokud si nejste jisti, zda jsou vaše „polská“ slova skutečně polská, je zdvořilé se zeptat. Když se ptáte na cestu, odkazování na polská města a místa jejich dřívějšími německými názvy (např. Breslau namísto Wrocaw) může způsobit zmatek a být považováno za urážlivé a neuctivé vůči polskému lidu.

Otevřená výstava komunistické rudé hvězdy, znaku kladiva a srpu, stejně jako nacistického hákového kříže a symbolů SS je nelegální. I když je to jen vtip, ujistěte se, že vaše oblečení nemá na sobě tyto symboly. To se trestá pokutou.

Poláci mohou být nejoddanější katolickou populací v Evropě, zejména ve venkovských oblastech a poté, co bylo v Polsku v roce 1989 znovu zavedeno náboženství. Obzvláště zesnulý papež Jan Pavel II. je zde milován a církev je obvykle považována za vysoce respektovanou. To může způsobit konflikty mezi Polskem a Českou republikou a Poláci v důsledku toho mohou chovat nepřátelství vůči Čechům (a naopak). Pokud se v diskusi s Polákem mluví o náboženství, mějte to na paměti. Při vstupu do kostela se také oblečte skromně, zejména během bohoslužeb.

Holocaust byl genocida evropských Židů. Pro Polsko to bylo obzvláště těžké období. Tři miliony obětí byli polští Židé. Kromě toho bylo zabito nejméně 1.8 milionu nežidovských Poláků, většinou Němci, a mnoho dalších bylo zotročeno. Mezi zesnulými byli příslušníci menšinových skupin, příslušníci intelektuálů, římskokatoličtí kněží a političtí odpůrci nacistů. Mezi sčítáními v letech 1939 a 1945 klesl počet obyvatel Polska o více než 30 procent, z 35 milionů na 23 milionů. Přesto stále existují malomyslné pravicové organizace, které přežívají, a antisemitské graffiti lze stále vidět ve většině měst.

Pamatujte, že používání výrazů jako „polské tábory smrti“ nebo „polské koncentrační tábory“ v historické diskusi je absolutní ne-ne. Zatímco mezi Polskem a Německem v jednadvacátém století neexistuje žádná zlá vůle, Poláci jsou velmi citliví na záměrné snahy přesunout odpovědnost za zvěrstva páchaná bývalým nacistickým Německem. Vyzdvihování polských kolaborantů s nacistickou vládou je považováno za ponižování statisíců Poláků, kteří riskovali své životy při pomoci Židům, což vedlo k tomu, že Polsko je zemí s nejvyšším zastoupením mezi oceněnými spravedlivými mezi národy.

Polská kultura je neoddělitelně spjata s jeho složitou tisíciletou historií. Jeho výrazná osobnost vznikla v důsledku jeho geografické polohy na křižovatce evropských civilizací. Polská kultura se svými kořeny v praslovanské civilizaci byla v průběhu času hluboce ovlivněna svými prolínajícími se vazbami s germánskou, latinskou a byzantskou kulturou, stejně jako neustálým dialogem s mnoha dalšími etnickými skupinami a menšinami žijícími v Polsku. Polský lid byl historicky vnímán jako vstřícný k zahraničním umělcům a připravený přijmout kulturní a estetické trendy převládající v jiných národech. V devatenáctém a dvacátém století měl polský důraz na kulturní rozvoj často přednost před politickými a ekonomickými aktivitami. Tyto prvky přispěly k všestrannosti polského umění se všemi jeho jemnými nuancemi.

Výčet významných Poláků začíná polyhistorem Mikoajem Kopernikem (Mikuláš Koperník), který studoval na Jagellonské univerzitě, kterou Kazimír Veliký založil v roce 1364 ze zisků svého solného dolu Wieliczka. Mnoho pozoruhodných lidí se narodilo v Polsku, včetně Fryderyka Chopina, Marie Skodowské Curie, Tadeusze Kociuszka, Kazimierze Puaského, Józefa Pisudského, Lecha Wasy a papeže Jana Pavla II. (Karol Wojtya). Spolu s dramatikem, malířem a básníkem Stanisawem Wyspiaskim zasvětil velký polský malíř Jan Matejko své kolosální dílo nejvýznamnějším historickým událostem na polských územích. Stanisaw Ignacy Witkiewicz (Witkacy) byl polský avantgardní filozof a teoretik estetiky. Joseph Conrad byl známý anglický romanopisec. Držitelé Oscara Roman Polaski, Andrzej Wajda, Zbigniew Rybczyski, Janusz Kamiski, Krzysztof Kielowski a Agnieszka Holland patří k mnoha světově proslulým polským filmařům. Helena Modjeska a Pola Negri jsou dvě známé polské herečky.

Polsko má dlouhou historii tolerance k menšinám, stejně jako nedostatek diskriminace na základě náboženství, národnosti nebo etnického původu. Před 2016. světovou válkou tvořily etnické menšiny významnou část polské populace. Polsko zachovává vysoký stupeň rovnosti pohlaví, má dobře zavedené hnutí za práva zdravotně postižených a zasazuje se o mírovou rovnost.

Polsko bylo prvním státem na světě, který postavil mimo zákon všechny druhy fyzických trestů. Během hodně z jeho dlouhé historie, Polsko vidělo jen relativně málo cizí imigrace; tato tendence může být připisována především polskému odmítání otroctví, nedostatku zámořských kolonií a okupaci jeho území po většinu 19. a počátku 20. století. Navzdory tomu byl národ tradičně uznáván jako vysoce tolerantní kultura, která poskytuje rovná práva všem jednotlivcům bez ohledu na etnický původ. To lze přičíst především podpoře krále Kazimíra III. Velikého polské židovské populaci v období, kdy velká část Evropy upadla do antisemitských postojů a činů. Historie Židů v Polsku ilustruje harmonické soužití národa s určitou etnickou menšinou.

Dnes se až 96.7 procenta Poláků hlásí k Polákům a 97.8 procenta tvrdí, že doma mluví polsky (sčítání lidu 2002). Polské obyvatelstvo se stalo jedním z nejvíce etnicky homogenních na světě v důsledku drasticky změněných hranic po druhé světové válce a následné imigraci. Tato homogenita je důsledkem deportací po druhé světové válce, které provedly sovětské úřady s cílem eliminovat významné polské menšiny z Litvy, Běloruska a Ukrajiny, a také repatriace Ukrajinců z Polska do Sovětského svazu (viz územní změny Polska a podrobnosti o historické demografii Polska). Na rozdíl od mnoha jiných národů jsou práva etnických menšin v Polsku výslovně chráněna polskou ústavou (článek 35) a země má nyní značné německé, ukrajinské a běloruské menšiny.

V roce 2013 polský parlament zamítl návrh legislativy umožňující občanská partnerství, proti kterému se většina polské společnosti staví, ale poprvé poskytl útočiště homosexuálnímu muži z Ugandy na základě jeho sexuální orientace. V průzkumu CBOS z roku 2013 se 60 procent Poláků postavilo proti homosexuálním civilním partnerstvím, 72 procent bylo proti sňatkům osob stejného pohlaví, 88 procent bylo proti adopci páry stejného pohlaví a 68 procent bylo proti tomu, aby homosexuálové a lesby otevřeně ukazovali svůj životní styl. Článek 18 polské ústavy zakazuje sňatky osob stejného pohlaví.

Podle zjištění studie z roku 2004 provedené Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Poláci odpracovali druhý nejvíce hodin týdně ze všech národností na celém světě. Polsko je jednou z nejbezpečnějších a nejmírumilovnějších zemí světa.

Polští umělci, včetně renomovaných skladatelů jako Chopin a Penderecki, stejně jako tradiční, regionalizovaní lidoví interpreti, tvoří živou a pestrou hudební scénu, která dokonce uznává své vlastní hudební žánry, jako je poezja piewana a disco polo. Od roku 2006 je Polsko jedním z mála národů v Evropě, kde rock a hip hop kralují mainstreamové hudbě, ale všechny formy alternativní hudby jsou vítány.

Kořeny polské hudby lze vystopovat až do 13. století, kdy byly ve Starém Sczi objeveny rukopisy obsahující vícehlasá díla související s pařížskou školou Notre Dame. Jiná raná díla, jako je melodie Bogurodzica a Bóg si rodzi (korunovační polonéza pro polské panovníky neznámým skladatelem), možná byla napsána během tohoto časového období; nejstarší známý skladatel Mikoaj z Radomia se však narodil a žil v 15. století. Během 16. století urychlily rozvoj polské hudby dvě hlavní hudební tělesa s centrem v Krakově a napojená na krále a arcibiskupa z Wawelu. Během této doby byli aktivní skladatelé jako Wacaw z Szamotu, Mikoaj Zieleski a Mikoaj Gomóka. Diomedes Cato, rodilý Ital, který od svých pěti let pobýval v Krakově, se stal slavným loutnistou na dvoře Zikmunda III., který nejen importoval, ale také mísil hudební žánry z jižní Evropy.

Polská klasická hudba se koncem 18. století vyvinula v národní žánry, jako je polonéza. Józef Elsner a jeho studenti Fryderyk Chopin a Ignacy Dobrzyski byli nejoblíbenějšími skladateli devatenáctého století. Karol Kurpiski a Stanisaw Moniuszko byli významnými operními skladateli té doby, zatímco mezi renomované sólisty a skladatele patřili Henryk Wieniawski a Juliusz Zarbski. Za nejslavnější skladatele přelomu devatenáctého a dvacátého století lze považovat Wadysaw Zeleski a Mieczysaw Karowicz, přičemž Karol Szymanowski dosáhl popularity před druhou světovou válkou. Alexandre Tansman byl Pařížan s úzkými vazbami na Polsko. Andrzej Panufnik uprchl, zatímco Witold Lutosawski, Henryk Górecki a Krzysztof Penderecki komponovali v Polsku.

Tradiční polská lidová hudba měla významný vliv na díla několika známých polských skladatelů, o nic víc než Fryderyka Chopina, vysoce uznávaného národního hrdiny umění. Chopinovy ​​klavírní skladby jsou všechny technicky obtížné, zdůrazňují jemnost a emocionální hloubku. Chopin jako skvělý skladatel vytvořil instrumentální baladu a významně přispěl ke klavírní sonáty, mazurce, valčíku, noktunu, polonéze, etudě, improvizaci a předehře. Byl také tvůrcem řady polonéz, které výrazně čerpaly z tradiční polské lidové hudby. Je to především jeho zásluha, že se taková díla rozšířila po celé Evropě po celé devatenácté století. Nejjedinečnější lidovou hudbu lze nyní slyšet ve městech a vesnicích na kopcovitém jihu, zejména v oblasti kolem zimního střediska Zakopane.

Polsko má dnes vzkvétající hudební scénu, přičemž mezi mladými jsou obzvláště oblíbené jazzové a metalové žánry. Polští jazzoví umělci, jako například Krzysztof Komeda, vyvinuli svébytný styl, který byl nejpopulárnější v 1960. a 1970. letech a je populární dodnes. Polsko bylo po pádu komunismu významným místem pro velké hudební festivaly, mezi nejvýznamnější patří Open'er Festival, Opole Festival a Sopot Festival.

Polské umění vždy sledovalo evropské trendy a přitom si zachovalo svou vlastní identitu. Krakovská škola historismu Jana Matejka vytvořila masivní zobrazení tradic a důležitých událostí v polských dějinách. Stanisaw Witkiewicz byl oddaným zastáncem realismu v polském malířství, jehož nejvýraznějším zastoupením byl Jozef Chemoski. Hnutí Moda Polska (Mladé Polsko) vidělo počátek současného polského umění a v jeho čele stáli Jacek Malczewski (Symbolismus), Stanisaw Wyspiaski, Józef Mehoffer a skupina polských impresionistů. Avantgardní umělci dvacátého století reprezentovali různé školy a hnutí. Umění Tadeusze Makowského bylo inspirováno kubismem, zatímco Wadysaw Strzemiski a Henryk Staewski pracovali v konstruktivistickém stylu.

V mladší generaci patří k významným moderním malířům Roman Opaka, Leon Tarasewicz, Jerzy Nowosielski, Wojciech Siudmak, Mirosaw Baka a Katarzyna Kozyra a Zbigniew Wsiel. Xawery Dunikowski, Katarzyna Kobro, Alina Szapocznikow a Magdalena Abakanowicz patří mezi nejznámější polské sochaře. Od meziválečných let si polská umělecká a dokumentární fotografie získala mezinárodní uznání. Polská škola plakátu byla založena v 1960. letech 2016. století, kterou vedli Henryk Tomaszewski a Waldemar Wierzy. Akademie výtvarných umění Jana Matejka, Krakovská škola umění a módního návrhářství, Akademie výtvarných umění ve Varšavě, Akademie umění ve Štětíně, Univerzita výtvarných umění v Pozni a Akademie výtvarných umění Eugeniusze Gepperta jsou nejlepšími školami výtvarného umění v Polsku.

Města a obce v Polsku vykazují širokou škálu evropských architektonických stylů. Kostel svatého Ondřeje v Krakově a kostel Panny Marie v Gdasku jsou příklady románské architektury, zatímco kostel Panny Marie v Gdasku je příkladem cihlové gotiky převládající v Polsku. Bohatě zdobené podkroví a arkádové lodžie jsou typickými prvky polské renesanční architektury, jak je vidět na radnici v Poznani. Po určitou dobu koexistoval pozdně renesanční styl známý jako manýrismus s raným barokním stylem, zejména v Biskupském paláci v Kielcích, jehož příkladem byl kostel sv. Petra a Pavla v Krakově.

Polské architektonické památky si v historii nevedly dobře. Navzdory tomu se dochovala řada historických budov, včetně hradů, katedrál a honosných domů, z nichž mnohé jsou jedinečné v regionálním nebo evropském prostředí. Některé byly pečlivě opraveny, jako je hrad Wawel, zatímco jiné, jako je varšavské Staré město a královský hrad a staré město v Gdasku, byly po zdevastování během druhé světové války zcela přestavěny.

Architektura Gdasku je převážně hanzovního typu, gotický styl oblíbený mezi historickými obchodními městy kolem Baltského moře a v severní střední Evropě. Vratislavský architektonický styl většinou svědčí o německé architektuře, protože se historicky nacházel v německých státech. Kazimierz Dolny na řece Visle je vynikajícím příkladem zachovalého středověkého města. Krakov, historické hlavní město Polska, má některé z nejzachovalejších evropských gotických a renesančních městských struktur. Mezitím dědictví východních oblastí Polska KresyMarchlands, kde byly Wilno a Lwów (nyní Vilnius a Lvov) uznávány jako dvě důležitá umělecká centra, hrálo zvláštní roli ve vývoji polské architektury, přičemž zvláštní uznání se dostalo katolické církevní architektuře.

Barokní architektura dominovala druhé polovině 17. století. Boční věže, jako jsou ty na paláci Branicki v Biaystoku, jsou charakteristické pro polskou barokní architekturu. Wrocawská univerzita představuje tradiční slezské baroko. Bohatá výzdoba varšavského paláce Branicki je typická pro rokokový styl. Varšava byla epicentrem polského klasicismu za vlády posledního polského panovníka Stanislawa Augusta Poniatowského. Nejznámějším příkladem polské neoklasicistní architektury je Palác na vodě. V architektuře lublinského zámku se projevuje novogotický styl, zatímco palác Izrael Poznaski v ódu je příkladem eklektismu.

Vzhledem k historii Polska se polské jídlo v průběhu věků vyvíjelo a stalo se extrémně rozmanitým. Existuje mnoho paralel mezi polským jídlem a jinými středoevropskými kuchyněmi, zejména německou a rakouskou kuchyní, stejně jako židovskými, běloruskými, ukrajinskými, ruskými, francouzskými a italskými kulinářskými tradicemi. Má vysoký obsah masa, zejména vepřového, drůbežího a hovězího (v závislosti na oblasti), stejně jako zimní zeleniny (zelí v pokrmu bigos) a koření. Známá je také používáním různých druhů nudlí, z nichž nejvýznamnější jsou kluski, a také cereálií jako je kasha (z polského slova kasza). Polské jídlo je vydatné a bohaté na smetanu a vejce. Příprava slavnostních večeří, jako je vegetariánská štědrovečerní večeře (Wigilia) nebo velikonoční brunch, může trvat mnoho dní.

K hlavnímu chodu obvykle patří porce masa, jako je pečeně, kuře nebo kotlet schabowy (pečený vepřový řízek), dále zelenina, přílohy a saláty, jako je surówka [surufka] – drcená kořenová zelenina s citronem a cukrem (mrkev, celer, pečená červená řepa) nebo kysané zelí (polsky: kapusta kiszona, vyslovováno [kapusta kjina] Brambory, rýže nebo kasza jsou běžné přílohy (obiloviny). Dezerty jako polský sernik, makowiec (makové pečivo) nebo drodówka [drdufka] kvasnicové pečivo a čaj završují jídlo.

Bigos [bi]; pierogi [pjrji]; kielbasa; kotlet schabowy [ktlt sxabv]sušená kotleta; gobki [wpkji] zelí závitky; zrazy[zraz] roláda; pečeně [pjt]; kyselá okurková polévka (zupa ogórkowa, [zupa Kyselá žitná polévka, flaki [flakji] dršťková polévka, barszcz [bart] a chodnik [xwdik] jsou některá z nabízených jídel.

Medová medovina, která je oblíbená již od 13. století, pivo, víno a vodka (starověké polské názvy zahrnují okowita a gorzaka), to vše jsou tradiční alkoholické nápoje. Nejstarší písemná zmínka o vodce na světě pochází z Polska. Pivo a víno jsou nyní nejběžnějšími alkoholickými nápoji, když překonaly vodku, která byla populární v letech 1980 až 1998. Čaj je v polské společnosti populární od 19. století, zatímco káva je populární od 18. století. Mezi další oblíbené nápoje patří minerální vody a džusy, nealkoholické nápoje oblíbené od konce dvacátého století restauracemi rychlého občerstvení, dále podmáslí, kysané mléko a kefír.

V Polsku se používá evropské jednotné číslo tísňového volání 112. V současnosti funguje pro všechny hovory z mobilních telefonů a většinu hovorů z pevných linek. Kromě toho jsou stále v provozu tři „starobylá“ tísňová čísla. Jsou následující:

Polsko je obecně bezpečný národ. Ve skutečnosti jsou města jako Varšava a Krakov mnohem méně náchylná k zločinnosti než Paříž nebo Řím. Celkově jednoduše použijte zdravý rozum a věnujte pozornost tomu, co děláte.

Ve městech dodržujte běžná pravidla městského cestování: nenechávejte cennosti na očích ve svém vozidle; nevystavujte se na veřejnosti penězi nebo drahými předměty; vědět, kam jdeš; a dávejte si pozor na lidi, kteří žádají o peníze nebo se vám pokoušejí cokoliv prodat.

Existují kapsáři; dávejte pozor na svůj majetek v davech, na nádražích, v přeplněných vlacích/autobusech a v klubech.

V žádné situaci se nebojte požádat o pomoc nebo vedení policii (Policja) nebo městskou stráž (Stra Miejska).

Ke krádežím tašek dochází mezi hlavními zastávkami lůžkových vlaků. Vyžádejte si průkaz totožnosti od každého, kdo se vám pokouší vzít letenku nebo pas, a zajistěte zavazadla do přihrádek na zavazadla. Mějte své věci blízko sebe a používejte zdravý rozum.

Násilné chování je neobvyklé, a pokud k němu dojde, je téměř vždy způsobeno alkoholem. Zatímco bary a kluby jsou obvykle docela bezpečné, ulice mimo ně mohou být místem rvaček, zejména pozdě v noci. Vyhýbejte se konfliktům, jak jen to jde. Ženy a dívky jsou méně pravděpodobné, že budou oslovovány nebo obtěžovány obecně, protože polský kodex chování důrazně zakazuje jakýkoli druh agrese (fyzické nebo verbální) vůči ženám. Podobně v případě sporu mezi cestujícími smíšeného pohlaví jsou polští muži více nakloněni zasahování na straně ženy, bez ohledu na okolnosti.

Problémy LGBT jsou nadále vysoce sporné, tabuizované (i když méně) a často používané konzervativními politiky. Polská kultura má také dlouhou historii rytířství a přísných genderových norem. Ve větších kosmopolitních městech by však homosexuálové a lesbičky měli mít malý problém splynout, ale transturisté přitáhnou velkou pozornost.

Agresivní styl jízdy Poláků je famózní, i když pověst je často přestřelená. I když se řidiči mohou zdát příliš netrpěliví, rychlostní pasti pomohly situaci uklidnit od dob, kdy byly silnice otevřené a vozidel málo. Dalším problémem, který brání překročení rychlosti, je často špatný stav vedlejších silnic a také kongesce – Poláci mají více vozidel na hlavu než jiné západoevropské země. Vždy si ponechte více času na potenciálně nebezpečné jízdní podmínky.

Silničáři ​​používají CB vysílačku k předávání varování o dopravní situaci a rychlostních pastech. Jediným blikajícím předním světlem vozidla přijíždějícího z opačného směru je další častý signál, že je na cestě lapač rychlosti.

Pokud na křižovatce nejsou žádné semafory nebo zvláštní značky, má vozidlo vpravo vždy přednost. Auta smějí parkovat na chodnících, pokud to dopravní značení nezakazuje. V důsledku toho byste měli vždy poskytnout alespoň 1.5 metru prostoru pro chodce a zajistit, aby bylo vozidlo vzdáleno alespoň 10 metrů od jakéhokoli přechodu pro chodce, železnice nebo silnice. Pokud nebudete dodržovat předpisy, může být vaše vozidlo odtaženo.

Děti do 12 let, které jsou menší než 150 cm (4'11”), musí používat dětskou autosedačku. Světlomety musí být používány po celý rok, ve dne i v noci. S výjimkou handsfree verzí je používání mobilních telefonů za jízdy zakázáno. Pití alkoholu často hraje roli při dopravních nehodách. Polské zákony neumožňují prakticky žádnou toleranci řízení pod vlivem alkoholu (definovaného jako více než 0.2 g alkoholu v krvi) a tresty za řízení pod vlivem alkoholu jsou velmi tvrdé. Je třeba si uvědomit, že pokud jste opilí a neřídíte, může vám být odebrán řidičský průkaz (např. pokud jezdíte opilí na kole).