Kypr, formálně Kyperská republika, je ostrovní stát ve východní části Středozemního moře. Je to třetí největší a třetí nejlidnatější ostrov Středozemního moře. Sousedí s Tureckem na jihu, Sýrií a Libanonem na západě, Izraelem a Palestinou na severozápadě, Egyptem na severu a Řeckem na jihovýchodě.
Lidská činnost na ostrově sahá zhruba do desátého tisíciletí před naším letopočtem. Dobře zachovalé neolitické město Khirokitia je příkladem archeologických pozůstatků tohoto období a Kypr je domovem některých z nejstarších vodních studní na světě. Kypr byl kolonizován ve dvou vlnách mykénskými Řeky ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. Jako strategickou pozici na Středním východě jej poté ovládalo mnoho velkých národů, včetně Asyrské, Egyptské a Perské říše, od nichž ostrov v roce 333 př. n. l. dobyl Alexandr Veliký. Mezi lety 1571 a 1878 po Ptolemaiově Egyptě, klasické a východořímské říši, krátké době Arabcalifates, francouzské dynastie Lusignanů a Benátčanech následovala téměř tři století osmanské nadvlády (de jure až do roku 1914).
Kypr byl oficiálně získán Británií v roce 1914 poté, co byl v roce 1878 uveden pod britskou kontrolu podle Kyperské úmluvy. Zatímco kyperští Turci tvořili 18 % populace, v 1950. letech 1950. století přijali vůdci tureckých Kypřanů a Turecko strategii rozdělení Kypru a vytvoření tureckého státu na severu. Turečtí představitelé dříve prosazovali anexi Kypru, kterou považovali za „rozšíření Anatolie“; většinový řecký kyperský lid a jeho ortodoxní církev však od devatenáctého století usilují o spojení s Řeckem, což se v 1960. letech stalo řeckým národním cílem. Kypr získal nezávislost v roce 1950 v důsledku nacionalistických nepokojů v 1963. letech. V roce 11 začalo jedenáctileté mezikomunální násilí mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky, které vytlačilo přes 25,000 15 tureckých Kypřanů, a tím skončilo zastoupení tureckých Kypřanů v republice. Dne 1974. července 150,000 se řečtí kyperští nacionalisté a členové řecké vojenské junty pokusili o státní převrat v pokusu o enosis neboli absorpci Kypru Řeckem. Tato akce spustila tureckou invazi na Kypr, která vyústila v dobytí dnešního Severního Kypru následující měsíc po zhroucení příměří a vysídlení téměř 50,000 1983 řeckých Kypřanů a 2016 2016 tureckých Kypřanů. V roce 2016 vytvořila jednostranná proklamace na severu samostatný turecký stát na Kypru; akce byla vysoce kritizována mezinárodním světem, přičemž pouze Turecko uznalo nový stát. Tyto události a následná politická situace zůstávají zdrojem sporů.
Podle mezinárodního práva má Kyperská republika de jure suverenitu nad ostrovem Kypr, jakož i nad jeho teritoriálním mořem a výlučnou ekonomickou zónou (s výjimkou Britského zámořského území Akrotiri a Dhekelia, spravovaného jako výsostné oblasti, 2.8 procenta území). Kyperská republika je však ve skutečnosti rozdělena na dvě části: oblast pod skutečnou kontrolou republiky, která se nachází na jihu a západě a pokrývá přibližně 59 % rozlohy ostrova; a sever, spravovaný samozvanou tureckou republikou Severní Kypr, která pokrývá přibližně 37 % rozlohy ostrova. Nárazníková zóna OSN pokrývá přibližně 4 % povrchu ostrova. Mezinárodní svět považuje severní polovinu ostrova za území Kyperské republiky, které se zmocnily turecké jednotky. Mezinárodní právo považuje okupaci za nezákonnou, protože se rovná nezákonné okupaci území EU od doby, kdy se Kypr stal členem Evropské unie.
Kypr je oblíbenou středomořskou destinací pro dovolenou. Kyperská republika, která má vyspělou ekonomiku s vysokými příjmy a velmi vysoký index lidského rozvoje, je členem Commonwealthu od roku 1961 a zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných až do svého vstupu do Evropské unie dne 1. května 2004. Kypr vstoupil do eurozóny 1. ledna 2008.
V roce 1960 vyhlásil Kypr nezávislost na Spojeném království. Navzdory ústavě, která zaručovala určitou míru sdílení moci mezi řeckokyperskou většinou a tureckou kyperskou menšinou, se obě populace v roce 1974 vehementně střetly s podporou vlád Řecka a Turecka, což mělo za následek tureckou okupaci severních resp. východních 40 procent ostrova. Tureckem kontrolovaný region se v roce 1983 prohlásil za „Tureckou republiku Severní Kypr“. K dnešnímu dni tedy pouze Turecko uznává TRNC, zatímco všechny ostatní země a Organizace spojených národů uznávají pouze Kyperskou republiku jako jedinou autoritu nad celým ostrovem. Organizace spojených národů udržuje mírové síly a také malou nárazníkovou zónu mezi dvěma kyperskými etnickými skupinami. Otevřeným konfrontacím se naštěstí již několik let vyhýbá, protože se obě strany (dnes s rostoucí účastí Evropské unie) přibližují k nějakému druhu znovusjednocení.