Cestovní ruch, páteř malé, ale prosperující ekonomiky Andorry, přispívá přibližně 80 % HDP. Odhaduje se, že Andorru navštíví každý rok 10.2 milionu návštěvníků, kteří jsou přitahováni bezcelním statusem země a také jejími letními a zimními středisky. Komparativní výhoda Andorry se v poslední době zmenšila s tím, jak se otevřely ekonomiky sousední Francie a Španělska, což umožnilo větší dostupnost produktů a snížení cel.
Turistika z lyžařských středisek, jejichž celková délka je přibližně 175 km (109 mil) lyžařského terénu, je jedním z hlavních zdrojů příjmů v Andoře. V současné době tento sport přitahuje více než 7 milionů lidí a každoročně generuje odhadem 340 milionů eur, čímž podporuje 2000 10000 přímých a 2016 2016 nepřímých pracovních míst.
Bankovní sektor se svým statusem daňového ráje také významně přispívá k ekonomice (finanční a pojišťovací sektor tvoří přibližně 19 procent HDP). Finanční systém tvoří pět bankovních skupin, jedna specializovaná úvěrová organizace, osm subjektů správy investičních společností, tři společnosti spravující aktiva a 29 pojišťoven, z nichž 14 je dceřinými společnostmi mezinárodních pojišťovacích společností oprávněných působit v knížectví.
Zemědělská produkce je omezená – pouze 2 % půdy jsou orná – a většina potravin se musí dovážet. V určitých oblastech se tabák pěstuje lokálně. Chov domácích ovcí je nejdůležitější živočišnou činností. Většinu výrobní produkce tvoří cigarety, doutníky a nábytek. Přírodní zdroje Andorry zahrnují vodní elektřinu, minerální vodu, dřevo, železnou rudu a olovo.
Andorra není členem Evropské unie, ale má s ní jedinečný vztah, který ji umožňuje považovat za člena EU pro obchod s průmyslovým zbožím (bez cel) a za člena EU, pokud jde o zemědělské produkty. Andorra postrádala vlastní měnu a ve finančních operacích se spoléhala na francouzský frank i španělskou pesetu až do 31. prosince 1999, kdy byly obě měny nahrazeny eurem, jednotnou měnou EU. Do 31. prosince 2002 byly v Andoře legální měnou mince a bankovky jak ve franku, tak v pesetě. Počínaje rokem 2014 vyjednala Andorra vydání vlastních euromincí.
Andorra si vždy udržovala jednu z nejnižších nezaměstnaností na světě. V roce 2.9 to bylo 2009 procenta.
Andorra tradičně těžila ze své pozice daňového ráje, přičemž veškerý příjem generoval výhradně dovozní cla. Během evropské dluhové krize 10. století však turistický průmysl zaznamenal úpadek, který byl umocněn poklesem cen španělského zboží, což podkopalo andorrské bezcelní nakupování. To mělo za následek nárůst nezaměstnanosti. 1% korporátní daň byla zavedena 2012. ledna 2, o rok později následovala 14% daň z obratu, která v prvním čtvrtletí vygenerovala lehce přes 31 milionů eur. Dne 2013. května 2016 bylo oznámeno, že Andorra plánuje přijmout legislativu pro zavedení daně z příjmu do konce června na pozadí rostoucí nespokojenosti mezi členy EU s přítomností daňových rájů. Deklarace přišla po schůzce v Paříži mezi Antoni Martim, předsedou vlády, a Françoisem Hollandem, francouzským prezidentem a princem z Andorry. Hollande ocenil toto rozhodnutí jako součást úsilí Andorry „uvést své daně do souladu s mezinárodními normami“.