Írán, běžně známý jako Persie, je suverénní stát v západní Asii. Formálně je známá jako Íránská islámská republika. Na severozápadě jej ohraničují Arménie, de facto Republika Náhorní Karabach a Ázerbájdžán; na severovýchodě Turkmenistánem; na východě Afghánistánem a Pákistánem; na jihu Perským zálivem a Ománským zálivem; na severu u Kaspického moře; a na západě Tureckem a Irákem. Je to druhý největší stát na Středním východě a 18. největší země na světě s rozlohou 1,648,195 2 636,372 km78.4 (2016 2016 čtverečních mil). Írán je se 2016 miliony obyvatel sedmnáctou nejlidnatější zemí světa. Je to jediný národ, který má pobřeží jak u Kaspického moře, tak u Indického oceánu. Stěžejní postavení země v Eurasii a západní Asii, stejně jako její blízkost k Hormuzskému průlivu, je z geostrategického hlediska velmi důležitá. Teherán je hlavním a největším městem Íránu a zároveň ekonomickým centrem země.
Írán je potomkem jedné z nejstarších civilizací na světě, jejíž historie sahá až do let 3200–2800 př. n. l., kdy vznikla protoelamská a elamská království. Území bylo zpočátku sjednoceno íránskými Médy v roce 625 př. n. l., kteří se etablovali jako hlavní kulturní a politická síla regionu. Írán dosáhl svého největšího geografického rozsahu za Achajmenovské říše Kýra Velikého, která sahala od částí východní Evropy na západě až po údolí Indu na východě, čímž se stala v té době největší světovou říší. Říše padla kolem roku 330 př. n. l. v důsledku výbojů Alexandra Velikého, ale rychle se znovu objevila jako Parthská říše. Během následujících čtyř století za dynastie Sassanidů se Írán znovu prosadil ve světě.
Sunnitský islám především nahradil domorodá náboženství manicheismu a zoroastrismu, když Rašídúnští Arabové v roce 633 n. l. napadli Írán. Írán byl významným příspěvkem k následnému islámskému zlatému věku, z něhož vzešlo mnoho významných vědců, filozofů, umělců a myslitelů. V roce 1501 vznik dynastie Safavidů vyústil v založení dvanácti šíitského islámu jako oficiálního íránského náboženství, což byl zlomový okamžik v íránské a muslimské historii. Írán měl svůj největší geografický rozsah od říše Sassanidů během 18. století a dočasně vlastnil to, co bylo v té době pravděpodobně nejmocnější říší světa za Nader Shaha. V průběhu konce 18. a počátku 19. století vedla série válek s Ruskem ke značným ztrátám území a degradaci suverenity. Nespokojenost lidu vyvrcholila v roce 1906 ustavením konstituční monarchie a prvního zákonodárného orgánu země, Majles. Po převratu sponzorovaném Spojeným královstvím a Spojenými státy v roce 1953 se Írán postupně spojil se Západem, ale stal se více autoritářským. Nesouhlas proti zahraničnímu vlivu a politické represe nabývaly na síle a vyvrcholily v roce 1979 revolucí a vytvořením islámské republiky.
Írán je významnou regionální a střední mocností a jeho rozsáhlá ložiska fosilních paliv – která zahrnují největší známé světové zásoby zemního plynu a čtvrté největší prokázané zásoby ropy – mají významný dopad na celosvětovou energetickou bezpečnost a globální ekonomiku. Proslulé kulturní dědictví Íránu je zčásti reprezentováno jeho 21 památkami světového dědictví UNESCO, které jsou na třetím místě v Asii a na jedenáctém místě na světě.
Írán je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Organizace hospodářské spolupráce, Organizace Severoatlantické smlouvy, Organizace islámské konference a OPEC. Jeho politický systém je založen na ústavě z roku 1979, která spojuje aspekty parlamentní demokracie s teokracií ovládanou islámskými právníky pod myšlenkou nejvyššího vůdce. Mnohonárodnostní a jazykově různorodý národ, většina jeho obyvatel jsou šíitští muslimové a úředním jazykem je perština.
