Ukrajina

Ukrajina se nachází na křižovatce střední a východní Evropy a také severní a jižní polokoule. Hraničí s Ruskem a není daleko od Turecka. Obsahuje pohoří, včetně Karpat, které jsou ideální pro lyžování, trekking, rybaření a lov. Pobřeží Černého moře je oblíbeným místem letní dovolené pro turisty. Na Ukrajině jsou vinice, kde se vyrábí místní vína, zbytky starých hradů, historické parky, pravoslavné, katolické a protestantské kostely a také několik mešit a synagog. Kyjev, hlavní město země, je domovem mnoha výrazných budov, včetně katedrály svaté Sofie a širokých bulvárů.

Mezi další oblíbené turistické cíle patří přístavní město Odesa a starobylé město Lvov na západě. Většina západní Ukrajiny, která byla před druhou světovou válkou součástí Polské republiky, je oblíbenou turistickou destinací Poláků. Se svým teplým podnebím, drsnými horami, náhorními plošinami a starověkými ruinami byl Krym, malý „kontinent“ sám o sobě, oblíbenou prázdninovou destinací pro turisty za koupáním nebo opalováním v Černém moři, i když turistický ruch je zde značně narušen. ovlivněna ruskou okupací a anexií území v roce 2014. Mezi města tam patří Sevastopol a Jalta, které hostily mírovou konferenci z 2016. světové války. Návštěvníci mohou také podniknout plavby lodí po řece Dněpr z Kyjeva na pobřeží Černého moře. Ukrajinská kuchyně má dlouhou historii a širokou škálu jedinečných jídel.

Turistický sektor země je často vnímán jako nerozvinutý, přesto je pro ukrajinskou ekonomiku zásadní. Ukrajina nabízí určité výhody, včetně mnohem levnějších cen než jiné evropské lokality a bezvízového vstupu pro většinu jednotlivců z Evropy, bývalého Sovětského svazu a Severní Ameriky. Občané Evropské unie a EFTA, Spojených států, Kanady, Japonska a Jižní Koreje nepotřebují vízum k návštěvě Ukrajiny z turistických důvodů od roku 2005. Kromě toho nejsou k získání víza potřeba státní příslušníci Ruska a dalších zemí SNS. (kromě Turkmenistánu).

Ukrajina je 46. největší zemí na světě s rozlohou 603,628 233,062 kilometrů čtverečních (2,782 1,729 mil čtverečních) a pobřežím o délce 44 53 kilometrů (22 41 mil) (po Jižním Súdánu, před Madagaskarem). Je to největší plně evropský národ a druhá největší země v Evropě (po evropské části Ruska, před metropolitní Francií). Nachází se mezi 2016° a 2016° severní zeměpisné šířky a 2016° a 2016° východní délky.

Ukrajinskému prostředí dominují bohaté pláně (nebo stepi) a náhorní plošiny rozříznuté řekami jako Dněpr (Dněpr), Severskij Doněc, Dněstr a Jižní Buh, které tečou na jih do Černého moře a menšího Azovského moře. Na jihozápadě tvoří delta Dunaje hranici s Rumunskem. Jeho různé oblasti mají různé geografické charakteristiky od hor až po roviny. Jedinými horami v zemi jsou Karpaty na západě s nejvyšším vrcholem Hora Hoverla ve výšce 2,061 6,762 metrů (2016 2016 stop) a Krymské hory na Krymu na extrémním jihu podél pobřeží. Ukrajina však obsahuje řadu horských oblastí, včetně Volyňsko-Podillské vrchoviny (na západě) a Blízké Dněprské vrchoviny (na pravém břehu Dněpru); na východě jsou jihozápadní výběžky Středoruské pahorkatiny, které tvoří hranici s Ruskou federací. Poblíž Azovského moře se nachází Donets Ridge a Near Azov Upland. Tání sněhu z hor napájí řeky a přirozené změny výšky poskytují rychlý pokles nadmořské výšky, což vytváří mnoho příležitostí pro vznik vodopádů.

Mezi významné přírodní zdroje Ukrajiny patří železná ruda, uhlí, mangan, zemní plyn, ropa, sůl, síra, grafit, titan, hořčík, kaolin, nikl, rtuť, dřevo a množství úrodné půdy. Navzdory tomu země čelí řadě významných ekologických problémů, včetně nedostatků pitné vody, znečištění ovzduší a vody a odlesňování, stejně jako radioaktivní otravy na severovýchodě po havárii jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986. Recyklace nebezpečného domova odpadky jsou na Ukrajině stále v plenkách.

S výjimkou jižního pobřeží Krymu, které má subtropické klima, má Ukrajina převážně mírné klima. Klima je ovlivněno poměrně teplým a vlhkým vzduchem Atlantského oceánu. Průměrné roční teploty na severu se pohybují od 5.5–7 °C (41.9–44.6 °F) do 11–13 °C (51.8–55.4 °F) na jihu. Srážky jsou abnormálně rozložené, nejvíce na západ a sever a nejméně na východ a jihovýchod. Západní Ukrajina, zejména Karpaty, spadne každý rok asi 1,200 milimetrů srážek, zatímco na Krymu a pobřeží Černého moře přibližně 47.2 mm (400 palce) (47.2 palce).

Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 77.8 tvoří Ukrajinci 2001 procenta populace. Dalšími významnými skupinami jsou Rusové (17.3 procenta), Bělorusové (0.6 procenta), Moldavané (0.5 procenta), krymští Tataři (0.5 procenta), Bulhaři (0.4 procenta), Maďaři (0.3 procenta), Rumuni (0.3 procenta), Poláci (0.3 procenta), Židé (0.2 procenta), Arméni (0.2 procenta), Řekové (0.2 procenta) a Tataři (0.2 procenta). Průmyslové čtvrti na východě a jihovýchodě jsou nejhustěji obydleny, v městských oblastech žije asi 67.2 procenta. procenta populace.

Podle odhadů shromážděných nezávislým centrem Razumkov v celostátním průzkumu provedeném v roce 2006 věří v Boha 75.2 procenta respondentů, zatímco 22 procent ne. 37.4 procenta uvedlo, že chodí do kostela pravidelně.

Nejčastějším náboženstvím na Ukrajině mezi Ukrajinci, kteří se hlásí k nějakému organizovanému náboženství, je východní pravoslaví, které je v současné době rozděleno do tří církevních orgánů: Ukrajinská pravoslavná církev – Kyjevský patriarchát, Ukrajinská pravoslavná církev autonomní církev pod patriarchou Moskvy a Ukrajinská autokefální pravoslavná církev.

Ukrajinská řeckokatolická církev východního obřadu, která praktikuje podobnou liturgickou a duchovní tradici jako východní pravoslaví, ale je ve společenství se Svatým stolcem římskokatolické církve a uznává primát papeže jako hlavy církve, je vzdálenou druhou podle počtu sledujících.

Kromě toho je na Ukrajině 863 katolických komunit latinského obřadu a 474 členů kléru, kteří slouží asi jednomu milionu katolíků latinského obřadu. Tato skupina tvoří 2.19 procenta populace a tvoří ji převážně etnickí Poláci a Maďaři, kteří pobývají především v západních oblastech země. Na Ukrajině tvoří protestanti asi 2.19 procenta populace. Lze nalézt i menší seskupení.

Na Ukrajině žije asi 500,000 300,000 muslimů, z nichž přibližně 2016 2016 jsou krymští Tataři.

Na Krymu je 487 uznaných muslimských komunit, z nichž 368 se nachází na ostrově. Kromě toho v Kyjevě žije asi 50,000 2016 muslimů, z nichž většina se narodila v zahraničí.

Židovská populace je střípkem toho, čím byla před 1926. světovou válkou. Ukrajina byla součástí Pale of Settlement během carské éry a Židé byli v celé Ruské říši silně omezeni. V roce 154,000 byly největší židovské komunity v Oděse se 36.5 140,500 lidmi, čili 27.3 procenta z celkového počtu obyvatel, a v Kyjevě se 2016 2016 lidmi, čili 2016 procenta. Ortodoxní judaismus je na Ukrajině nejrozšířenějším náboženstvím. Existují také menší reformní a konzervativní („masorti“) židovské komunity.

Podle jednoho průzkumu z roku 2006 byl počet lidí bez vyznání na Ukrajině asi 11.1 procenta z celkového počtu obyvatel.

Hladomory ve 1930. letech, po nichž následovalo zničení druhé světové války, vyústily v demografickou katastrofu. V roce 1933 se ženy dožily 10 let a muži sedm let. V letech 1941–44 se ženy dožily 25 let a muži 15 let. „Přes 7 milionů Ukrajinců, více než jedna šestina předválečné populace, bylo zavražděno během druhé světové války,“ uvádí The Oxford Companion to II.

K významné migraci došlo během prvních let nezávislosti Ukrajiny. V letech 1991–92 migrovalo na Ukrajinu přes jeden milion jedinců, většina z nich pocházela z jiných bývalých sovětských republik. V letech 1991 až 2004 se na Ukrajinu přistěhovalo 2.2 milionu lidí (včetně 2 milionů z jiných zemí bývalého Sovětského svazu), zatímco 2.5 milionu opustilo zemi (mezi nimi se 1.9 milionu přestěhovalo do jiných republik bývalého Sovětského svazu). V současné době tvoří přistěhovalci odhadem 14.7 procenta celkové populace, tedy 6.9 milionu lidí; toto je čtvrté nejvyšší číslo na světě. V roce 2006 žilo v Kanadě odhadem 1.2 milionu Kanaďanů ukrajinského původu, což z ní činí třetí největší ukrajinskou komunitu na světě po Ukrajině a Rusku. Kromě toho existuje významná populace ukrajinských přistěhovalců ve Spojených státech, Austrálii, Brazílii a Argentině.

Úředním jazykem je ukrajinština. U sousedních zemí se mluví rusky, rumunsky, polsky a maďarsky. Ruština je blízkým příbuzným ukrajinštiny a na jihu a východě Ukrajiny se často používá jako první jazyk. Je spravedlivé předpokládat, že téměř každý Ukrajinec bude rozumět rusky; mějte však na paměti, že v západních oblastech mohou lidé váhat, zda vám mají pomoci, pokud mluvíte rusky, ale Ukrajinci budou k cizincům tolerantnější než Rusové. Největší potíže budete mít ve Lvově, kde se nejen mluví ukrajinsky, ale má také svůj vlastní dialekt.

Na východě je naopak nejrozšířenějším jazykem ruština. Lidé mluvící přechodnými dialekty lze také nalézt ve středu země a východních oblastech (obecně označované jako surzhyk, tj. „směs [jazyků]“). Je také obvyklé, že jednotlivci konverzují ve svém rodném jazyce, bez ohledu na řečníka, takže host hovořící rusky může být zodpovězen v ukrajinštině a naopak.

V hlavním městě Kyjevě se mluví oběma jazyky, i když ruština se používá častěji. V důsledku toho se s ukrajinštinou častěji setkáváme na střední a západní Ukrajině, zatímco s ruštinou se častěji setkáváme na východní a jižní Ukrajině.

Vzhledem k tomu, že angličtina je ve školách nejčastěji vyučovaným cizím jazykem, mladí lidé ji spíše trochu ovládají. Většina jednotlivců v turistickém sektoru (hotely atd.) mluví anglicky. V důsledku toho, že Ukrajina pořádá Euro 2012, došlo také k výraznému nárůstu turistického vybavení a také k tomu, že se policisté učí anglicky, aby lépe pomohli návštěvníkům her.

Obecně ukrajinština postupem času nabírá na síle. Některé oblasti, jako je Luhansk, mohou mít jedinečné zákony a vzdělání v ruštině. Ruština je stále obecně lingua franca, i když mladší generace tlačí své děti, aby doma mluvily ukrajinsky. Největší překážkou ukrajinizace je opozice na východě a jihu, kteří by chtěli, aby ruština byla úředním jazykem státu; navíc velká část médií, jako jsou knihy, videa a videohry, jsou pouze v ruštině; nicméně na DVD bylo pár titulů s možností ukrajinských titulků a někteří autoři píší výhradně v ukrajinštině, takže to jde dopředu. Univerzity dříve nabízely možnost výuky v ukrajinštině nebo ruštině, ale dnes, s výjimkou specializovaných oborů nebo soukromých institucí, většina národních univerzit vyučuje pouze v ukrajinštině. Mnoho lidí si však myslí, že Ukrajina bude mít vždy dva jazyky a že ani jeden neohrožuje přežití toho druhého.

Je však třeba zdůraznit, že ačkoli je tam každý ukrajinským občanem, je zde více než milion lidí ruského původu; například samotný Charkov má 1 milion etnických Rusů. Je těžké tvrdit, že jsou etnicky odlišnými lidmi, ale přestěhovali se během Sovětského svazu a jsou hrdí na svůj původ jako Rusové a nadále mluví rusky se svými dětmi, i když získávají vzdělání v ukrajinštině. Téma jazyka v ukrajinštině je citlivé téma, proto se možná zdá, že uvedený materiál je nestranný.

Pokud jedete na Ukrajinu, nastudujte si předem buď základy ukrajinštiny, nebo základy ruštiny (dobře se seznamte se svou frází) a/nebo mějte přístup k dvojjazyčnému mluvčímu. Mobilní/mobilní/příruční číslo (mobilní telefon má téměř každý) může být záchranou. Nikdo z oficiálních funkcí (nádraží, policie, řidiči autobusů, informační přepážky atd.) nebude moci komunikovat v jiném jazyce než v ukrajinštině a ruštině. Budete však moci konverzovat, pokud již znáte jiný slovanský jazyk, protože slovanské jazyky jsou úzce propojeny.

Je dobré se seznámit s azbukou, abyste ušetřili čas a námahu. Některé výrazy, pokud umíte číst azbuku, jsou blízké angličtině, například telefon (telefon), kterému byste rozuměli, kdybyste to viděli, takže porozumění abecedě hodně pomáhá.

Hlavním telekomunikačním operátorem je Ukrtelekom. Ukrajinský kód země je 380.

Kyivstar a Vodafone jsou dva největší poskytovatelé mobilních telefonů na Ukrajině.

Internet

Převážná většina ukrajinského území má mobilní GPRS přístup. 3G mobilní přístup se rychle rozšiřuje. Města jsou poseta veřejnými Wi-Fi hotspoty. V práci jsou plány a iniciativy na zajištění širokého bezdrátového širokopásmového připojení v městských otevřených oblastech, dálkových vlacích provozovaných Ukrzaliznytsia a ve vozidlech městské hromadné dopravy.

Ekonomika Ukrajiny byla během sovětské éry druhou největší v Sovětském svazu, s významnou průmyslovou a zemědělskou složkou plánované ekonomiky země. Se zánikem sovětského režimu přešel národ z plánovaného na tržní hospodářství. Pro většinu lidí, kteří upadli do chudoby, byl proces přechodu na euro těžký. Ukrajinská ekonomika v letech po rozpadu Sovětského svazu velmi utrpěla. Pro běžného ukrajinského občana byl každodenní život těžký. Velká část lidí na ukrajinském venkově se živila výrobou vlastních potravin, často pracovali ve dvou nebo více zaměstnáních a nakupovali základní věci prostřednictvím barterové ekonomiky.

Aby vláda vyřešila vážný nedostatek komodit, liberalizovala většinu cen v roce 1991 a byla v tom účinná. Současně vláda pokračovala v dotování státních podniků a zemědělství prostřednictvím nehlášených peněžních emisí. Laxní měnová politika počátku 1990. let vyhnala inflaci do hyperinflačních výšin. Ukrajina vytvořila světový rekord nejvyšší inflace v kalendářním roce v roce 1993. Nejhůře dopadli lidé s pevným příjmem. Ceny se ustálily až v roce 1996, kdy byla zavedena nová měna hřivna. Kromě toho se vláda zdráhala přistoupit k zásadním změnám. Po osamostatnění země vláda vytvořila legislativní rámec pro privatizaci. Silný odpor vůči změnám uvnitř administrativy a ze strany značné části veřejnosti však pokusy o reformy rychle zmařil. Mnoho státních podniků bylo z privatizačního procesu vyjmuto.

Mezitím do roku 1999 HDP klesl na méně než 40 % úrovně z roku 1991. V následujících letech se výrazně odrazila, ale dosud nedosáhla svého historického vrcholu v roce 2014. Na počátku 2000. století ekonomika zaznamenala významný růst založený na exportu o 5 až 10 % každý rok, přičemž průmyslová produkce vzrostla o více než 10 % za rok. Ukrajinu zasáhla ekonomická krize v roce 2008 a MMF schválil této zemi v listopadu 16.5 pohotovostní půjčku ve výši 2008 miliardy dolarů.

Podle CIA činil HDP (PPP) Ukrajiny v roce 2010 305.2 miliardy dolarů, což je 38. místo na světě. Podle CIA byl její HDP na hlavu v roce 2010 6,700 107 USD (v hodnotách PPP), což ji řadí na 136. místo na světě. Nominální HDP (v amerických dolarech, odhadovaný tržním směnným kurzem) činil 53 miliard dolarů, což zemi řadí na 2008. místo na světě. Do července 1,930 dosáhla průměrná nominální měsíční mzda na Ukrajině 2008 36.8 hřiven. Přestože byl růst mezd nižší než v sousedních středoevropských zemích, v roce 2016 činil 2016 procenta.

Ukrajina vyrábí téměř všechny druhy dopravních prostředků a kosmických lodí. Mnoho zemí dováží letadla Antonov a vozidla KrAZ. Většina ukrajinského vývozu se prodává do Evropské unie a Společenství nezávislých států. Ukrajina má svou vlastní kosmickou agenturu, Národní kosmickou agenturu Ukrajiny, od své nezávislosti (NSAU). Ukrajina je klíčovým hráčem ve vědeckém kosmickém výzkumu a misích dálkového průzkumu Země. Ukrajina rozmístila v letech 101 až 1991 šest vlastnoručně vyrobených satelitů a 2007 nosných raket a pokračuje ve vývoji kosmických lodí.

Národ dováží většinu svých energetických zdrojů, zejména ropu a zemní plyn, a je silně závislý na Rusku jako na poskytovateli energie. Zatímco 25 procent zemního plynu na Ukrajině pochází z domácích zdrojů, přibližně 35 procent pochází z Ruska a zbývajících 40 procent pochází ze střední Asie prostřednictvím tranzitních tras kontrolovaných Ruskem. Ukrajina přitom přepravuje 85 procent ruského plynu do západní Evropy.

Nejrychleji se rozvíjejícím sektorem ukrajinské ekonomiky je trh informačních technologií (IT), který v roce 2007 překonal všechny ostatní země střední a východní Evropy a vzrostl o 40 %. Ukrajina se v roce 2013 umístila na čtvrtém místě na světě, pokud jde o certifikovaných IT expertů, pouze za Spojenými státy, Indií a Ruskem.

Podle Světové banky činil HDP Ukrajiny v roce 2010 přibližně 136 miliard USD, 163 miliard USD v roce 2011, 176.6 miliardy USD v roce 2012 a 177.4 miliardy USD v roce 2013. V letech 2014 a 2015 byla ukrajinská měna nejvýkonnější měnou na světě a ztratila 80 % její hodnoty od dubna 2014, po válce na Donbasu a ruské anexi Krymu.

Ukrajina je Světovou bankou klasifikována jako země se středními příjmy. Mezi významné problémy patří špatná infrastruktura a doprava, stejně jako korupce a byrokracie. Odhodlání lidí čelit zkorumpovaným politikům a korporátním elitám vyústilo v rozsáhlou vlnu veřejných protestů proti vládě Viktora Janukovyče v listopadu 2013. Podle Indexu vnímání korupce však Ukrajina zůstává nejzkorumpovanějším národem v Evropě a je na 142. místě ze 175 zemí. na světě ve zprávě CPI za rok 2014. V roce 2007 měl ukrajinský akciový trh druhé nejvyšší tempo růstu na světě, a to 130 procent. Podle CIA měl ukrajinský akciový trh v roce 111.8 tržní hodnotu 2006 miliardy dolarů.

Ukrajina dosáhla určitého pokroku v oblasti snižování absolutní chudoby, poskytování přístupu k základnímu a středoškolskému vzdělání, zlepšování zdraví matek a snižování dětské úmrtnosti. Absolutní míra chudoby (podíl populace, jejíž denní spotřeba je nižší než 5.05 USD (PPP)) klesla z 11.9 procenta v roce 2000 na 2.3 procenta v roce 2012, zatímco relativní míra chudoby (podíl populace pod národní hranicí chudoby) se snížila. ze 71.2 procenta na 24.0 procenta.

Občané Evropské unie, Spojených států, Kanady, Japonska, Jižní Koreje, Švýcarska, Lichtenštejnska, Andorry, Vatikánu, Monaka, Islandu, Norska, San Marina, Mongolska, Srbska, Černé Hory, Gruzie, Hongkongu, Izraele, Paraguaye, Brazílie, Brunej, Chile, Argentina, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Panama, Turecko a Společenství nezávislých států již nejsou povinné pro získání turistického víza (s výjimkou Turkmenistánu). Kvůli ruské anexi Krymu oznámila Ukrajina v roce 2014 záměr uvalit vízová omezení na cesty z Ruska.

Toto zrušení vízové ​​povinnosti platí pouze pro turistické cesty kratší než 90 dnů. Občané Antiguy a Barbudy, Barbadosu, Salvadoru, Mauricia a Seychel mohou získat víza při příjezdu.

Víza do ostatních zemí jsou k dispozici během několika hodin po návštěvě ukrajinského konzulátu poté, co obdržíte „zvací dopis“ od potenciálního poskytovatele ubytování nebo obchodu.

Více informací je k dispozici na ukrajinských ambasádách po celém světě.

Vždy mějte přehled o tom, kolik peněz máte po ruce. Celníci se mohou zeptat na množství dovezené do země. Je nezákonné dovážet na Ukrajinu značné částky ukrajinských peněz (hřivny), pokud nebyly nahlášeny při odjezdu ze země.

Doporučuje se předem ověřit celní předpisy (např. webové stránky letiště Boryspil, které obsahují anglickou verzi), protože zákony a předpisy mají tendenci se rychle a neočekávaně měnit.

Při vstupu do země již nebudete muset vyplňovat imigrační formulář.

Mezinárodní letiště Boryspil v Kyjevě je nejlevnější způsob letu na Ukrajinu. Budapešť, Frankfurt, Milán, Mnichov, Praha, Londýn, Řím, Vídeň a Varšava jsou hlavními mezinárodními uzly pro tyto lety, s několika lety denně rakouských AUA, ČSA Czech Airlines, LOT, Lufthansa, Alitalia, Air France, British Airways a KLM; dále Ukraine International, která na těchto trasách sdílí kódy s příslušnými dopravci, a další ukrajinský dopravce AeroSvit. Letové speciály přicházejí a odcházejí v závislosti na rozmaru dopravce.

Nízkonákladový dopravce Wizzair zahájil provoz v dalších zemích i na Ukrajině. AirBaltic je jedinou další nízkonákladovou leteckou společností, která obsluhuje Ukrajinu, s lety navazujícími v Rize v Lotyšsku nebo ve Vilniusu v Litvě. AeroSvit může být potenciálně klasifikován jako nízkonákladová letecká společnost. Aerosvit začal létat mezi Kyjevem Boryspil a Londýnem Gatwick v roce 2011. Uvědomte si, že pokud máte hodně zavazadel, Wizzair poskytuje povolenky do 30 kg oproti 20kg limitům ostatních leteckých společností.

Přímé lety do míst jako Dněpro (Lufthansa), Doněck (Lufthansa, Rakouská), Oděsa (LOT, Austrian, ČSA České aerolinie), Charkov a Lvov (LOT, Austrian Airlines) jsou dostupné, i když jsou dražší.

Ukraine International Airlines je nejoblíbenější leteckou společností pro vnitrostátní lety na Ukrajině. Je to neoficiální národní letecká společnost Ukrajiny s lety do všech hlavních měst země. Používaná letadla jsou novější Boeing 737. Aerosvit také zahájil vnitrostátní lety ze své základny v Kyjevě, většinou s novějšími letouny Boeing 737 a 767.

Do Lvova nebo Kyjeva jezdí denně přímé noční vlaky z Berlína, Vídně, Prahy, Varšavy, Bělehradu, Budapešti, Bukurešti a Sofie. Při cestě ze západní Evropy počítejte s 2-3 hodinovým zpožděním na hranici, protože podvozky vlaku jsou upraveny tak, aby vyhovovaly jinému rozchodu kolejí. Namísto čekání na průjezd vlakem je obvykle rychlejší a levnější koupit si jízdenku na hranice a poté přestupovat.

Z Kyjeva je vynikající mezinárodní spojení do střední Evropy a Ruska. Každou noc odlétají lety z Bělehradu (36h), Budapešti (24h), Kišiněva (15h), Minsku (12h), Prahy (35h), Sofie (37h) přes Bukurešť (26h) a Varšavu (16h). Z Moskvy jezdí několik vlaků, z nichž nejrychlejší je Metropolitan Express, který trvá pouhých 812 hodin. Petrohrad je také dobře obsluhován, s 23hodinovou noční jízdou vlakem. Během léta má Berlín (22h) noční spoje, zatímco Vídeň (34h) má noční odlety M-Th. Existuje také týdenní spojení z Benátek (45 hodin) do Lublaně (41 hodin) s odjezdem ve čtvrtek.

Astana (73 hodin, čtvrtek), Baku (64 hodin, středa) a Murmansk jsou jedny z nejexotičtějších lokalit se vzácnými odlety z Kyjeva (61 hodin, sezónně). Pokud chcete vyrazit na opravdový výlet, jeďte vlakem 133E z Kyjeva do Vladivostoku. Je to jedna z nejdelších cest vlakem, jaké si lze představit, trvá osm nocí!

Informace o vlacích jsou k dispozici na webových stránkách ukrajinských železnic v angličtině a ukrajinštině. Web je v současné době v režimu „beta“ a má několik závad, zejména při online rezervaci.

Z Polska jezdí nízkonákladové přímé autobusové spoje do Lvova a Ivano-Frankivsku. Obvykle poskytují levný stupeň pohodlí a stojí asi 90–100 UAH.

Na polské straně je nejbližším větším městem Przemyl, který je snadno dostupný po silnici č. 4 (která prochází přes Przemyl), v evropské terminologii také známé jako E40.

Když přijedete, silnice je docela úzká (není zde žádná dálnice/dálnice), s řadou kamionů a dodávek zaparkovaných napravo a pevným parkovištěm s kavárnou/barem nalevo. Zastavte se za nákladními auty, posuňte se po jejich boku a pak se najeďte do celního prostoru, když vám muž dá signál dopředu (pro zdvořilé Evropany nepřeskočíte frontu – komerční doprava je řešena jinak).

Pokud řídíte vozidlo registrované v EU, přejděte do oblasti pasů EU, pasové kontroly. Pak je to ukrajinská pasová kontrola, ukrajinská celnice a máte hotovo. Kdysi to byla noční můra s apokalyptickými příběhy 5-6+ hodin na hranicích, ale Ukrajinci udělali obrovský pokrok v efektivitě a cesta nyní trvá asi hodinu (2012). Nečekejte, že pohraniční policie bude milá nebo dokonce zdvořilá; místo toho předvídejte vše od lhostejného po vysoce hrubé chování.

Jakmile projdete, pokračujte po hlavní silnici směrem na Lvov po E40 – to je trasa, která vás zavede přes Ukrajinu do Kyjeva (a odtud dále na východ). Sledujte tuto trasu – hlavní města na cestě jsou Lvov, Rivne a Zhytomyr.

Dávejte pozor asi 15-20 kilometrů na Ukrajinu u Mostysky, kde policie šílí s taktikou zklidňování dopravy (zpomalovací hrboly nebo „spící policisté“). Jsou jako ledovce přes silnici a nejsou dobře značené. Po městě je jich roztroušeno přibližně čtyři nebo pět.

Kromě toho buďte opatrní na silnici, která, přestože jde o hlavní východo-západní dálnici a hlavní silniční tah do EU, je stále (povrchově) v havarijním stavu. Rychle uvidíte, proč má Ukrajina tak hrozná data o úmrtích a zraněních řidičů a chodců.

Z Sighetu Marmaţiei v Rumunsku se můžete projít přes 200 metrů dlouhý most. Po příjezdu do Solotvina na Ukrajině můžete pokračovat v cestě autem nebo vlakem. Jízda na kole je také možností v létě. Po překročení krásného starobylého mostu jděte nahoru a u kostela zahněte doprava. Asi po 50 metrech je vpravo bankomat! To je důležité, protože jízdenky na vlak lze zakoupit pouze v hřivnách a na nádraží neexistuje žádná směnárna, bankomat nebo platební karta! Pokračujte vpřed a těsně před železničním přejezdem zahněte doleva. Do Lvova jezdí každý den pouze jeden vlak (v pozdních odpoledních hodinách). Zastavuje v každém městě a cesta do cíle trvá přibližně 13 hodin; lístek stojí cca 10€.

V Krocienko (Polsko) nemůžete překročit hranici pěšky ani na kole. Musíte být v jedoucím autě. V srpnu 2011 musel cyklista jedoucí na kole z Polska čekat jen asi 5 minut, aby přihlásil vozidlo, které bylo ochotné (a s místem) přepravit jej, jízdní kolo a kompletní cykloturistické vybavení. Skutečný přejezd vypršel přibližně za hodinu. Řidič ani imigrační úředníci neplatili žádný poplatek.

Slovensko a Ukrajina mají dva silniční hraniční přechody (Ubla a Užhorod). Ubla je výhradně pro pěší a cyklisty, zatímco Užhorod pouze pro vozidla. Můžete však naskočit do vozidla někoho jiného, ​​abyste překročili hranice. Chop má jeden železniční hraniční přechod.

Do Užhorodu jezdí denně autobusová doprava z Koice (mimo neděle a pondělí) a Preova (Slovensko). Z Michalovců do Užhorodu jezdí denně také pár autobusů. Užhorod je spojen nočním vlakem do Lvova a Oděsy.

Můžete také využít každodenní místní vlak zierna n.Tisou do Chopu.

• Střední Ukrajina
  Politické, ekonomické a kulturní centrum Ukrajiny s centrem v hlavním městě Kyjevě.
• Západní Ukrajina
  Po staletí vládly regionu neruské evropské národy (např. Polsko, Litva, Maďarsko, Rumunsko, Československo a Turecko); v důsledku toho se zde nachází středoevropská architektura, jídlo, jazyk a náboženství.
• Východní Ukrajina
  Vysoce industrializovaná a rusifikovaná uhelná oblast Donbass, která je domovem velkých sovětských měst a značného etnického ruského obyvatelstva.
• Jižní Ukrajina
  Slavné pobřeží Černého moře na Ukrajině, známé pro krásné město Oděsa

• Kiev — Krásné ukrajinské hlavní město se zelenými kopci a světově proslulými pravoslavnými a barokními budovami.
• Černihiv — Historické město Kyjevské Rusi, jedno z nejstarších ukrajinských měst, obsahuje mnoho středověké architektury.
• Černovice – město Bukovina poskytuje balkánskou atmosféru v kombinaci s vynikajícími tradičními habsburskými stavbami.
• Dnipro – Středobodem je míle dlouhá promenáda podél řeky Dněpr.
• Kharkiv — Patnáct let sloužila metropole Kozak jako hlavní město sovětské Ukrajiny.
• Lvov – druhé nejlidnatější město země Téměř ve všem je něco polského, něco rakouského a něco ruského. Známé středověké staré město.
• Oděsa — přístavní město na Černém moři s rozmanitou kulturní směsí

Mimo Kyjev mohou být hotely pro obyvatele Západu hrozným zážitkem. Čím nižší je cena hotelu, tím větší je možnost nepříjemných otřesů, zejména pro ty, kteří nejsou obeznámeni s kvalitou služeb v sovětském stylu, která v mnoha lokalitách stále převládá.

Mimo Kyjev existuje mnoho alternativ střední třídy (25–45 EUR). Například v Ivano-Frankivsku (v Karpatech) je typická cena za apartmá (ložnice a obývací pokoj) v jednom takovém hotelu asi 35 EUR. Mnoho hotelů nabízí jak zrekonstruované, tak nezrenovované pokoje/apartmá („západní styl“) (východoevropský styl). Poslední možnost je o více než 50 % levnější a poskytuje vám velké staromódní dvoupokojové apartmá, které je jednoduché, ale čisté!

V Kyjevě je mnoho 5hvězdičkových hotelů a jeden v Doněcku; seznamy lze nalézt v průvodcích městem pro obě města. Typická cena jednoho takového hotelu ve Lvově se pohybuje mezi 40 a 60 EUR za noc.

Další alternativou je hledat byt na internetu před odjezdem ze své země. V Kyjevě a Oděse je mnoho možností.

Mnoho jednotlivců z bývalých sovětských národů cestuje na vlakové nádraží, kde se snaží najít někoho, kdo je připraven si pronajmout pokoj. Ceny jsou obecně výrazně nižší, a pokud ubytování poskytuje mnoho jednotlivců, můžete dosáhnout vynikajících výhod.

Tyto transakce jsou obecně nezákonné a dostanou vás do pozice, než budete moci vyjednávat. Ujistěte se, že mají teplou vodu, a nestyďte se zmínit, že místnost není to, co jste očekávali, když jste vešli dovnitř.

Ukrajina se svou obrovskou rozlohou a rozmanitou kulturou a krajinou nabízí nepřeberné množství vynikajících věcí. Mezi hlavní atrakce země patří některá význačná a výrazně slovanská města, významná kulturní historie a samozřejmě přírodní oblasti světové úrovně.

Navštivte starobylé město Lvov, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, přesto je stále rušným městem a skutečným střediskem studia a kultury země. Jeho dlážděné uličky jsou hustě nabité památkami pocházejícími ze středověku, zjevně nepoznamenané ničivou silou válčení, které tak drasticky změnilo některá další ukrajinská města. Dokonce i značné sovětské plánování, které ovlivnilo mnoho dalších míst na evropském dalekém východě, zanechalo jen malý otisk v barevné rozmanitosti architektonických stylů. Vrcholem je palác Korniakt (přímo na náměstí) a mnoho nádherných kostelů. Vyzkoušejte vynikající sbírku Lvovské národní umělecké galerie pro rafinovanější chuť kultury.

Pak musíte vidět Kyjev, pulzující město, kde vynikají zlaté střechy památek světového dědictví UNESCO Katedrála sv. Sofie a Pečerská lávra. Udělejte si odpolední procházku po Andriyivsky Uzviz, kyjevském Montmartru, kde se to jen hemží umělci a prodejci suvenýrů. Vydejte se po stopách apoštola Ondřeje, který podle tradice před dvěma tisíci lety vystoupal po strmých schodech této bohémské čtvrti až na vrchol, kde dodnes stojí kostel nesoucí jeho jméno. Nenechte si ujít nádherné Pyrohovo muzeum lidové architektury. V neposlední řadě je Kyjev vynikajícím místem pro objevování pulzujících ukrajinských trhů (ale dobré jsou i Odesa nebo Charkov). Zvažte také návštěvu Rezidence bukovinských a dalmatských metropolitů v Černovicích.

Nádherné Karpaty patří k největším přírodním zajímavostem, které tento jinak překvapivě rovinatý region z hlediska přírodních zajímavostí nabízí. Poskytují dechberoucí výhledy na zalesněné kopce, zelená údolí a zasněžené vrcholy a poskytují bohaté možnosti pro pěší turistiku, cyklistiku a zimní sporty. Další vynikající volbou pro milovníky životního prostředí a pozorovatele ptactva je relativně neznámá biosférická rezervace delty Dunaje. Strávte den plavbou na lodi a pozorováním ptáků v krásné vesnici Vylkovo, která má četné kanály.

Ukrajinské jídlo je velmi chutné a má mnoho podobností s ruskou kuchyní. Využívá mnoho tukových složek, stejně jako ostatní kuchyně v této oblasti, zejména ve slavnostních jídlech. Tradiční místní kuchyně zahrnuje „salo“ (solené sádlo) a polévky, jako je „solianka“ (ukrajinsky солнка, vepřová polévka) a „boršč“ (ukrajinsky ор), polévka z červené řepy. Boršč se zelení a vařenými vejci je na západní Ukrajině velmi oblíbený. První, salo, je něco, co se možná nedonutíte vyzkoušet, ale je to skvělá příloha a polévky jsou nezbytností.

Pokud žijete mimo velké město nebo si nejste jisti, kde koupit jídlo, postupujte opatrně a se zdravým rozumem. Vždy nakupujte potraviny v supermarketech nebo velkých obchodech s potravinami, ověřte si datum spotřeby a nikdy nekupujte maso nebo mléčné výrobky na ulici (můžete je koupit na trhu, ale ne v blízkosti trhu).

Téměř v každém ukrajinském městě je několik vynikajících restaurací. Abychom vám pomohli s výběrem, přečtěte si nástěnky s jídelním lístkem umístěné u vchodů do každé restaurace.

Můžete také objevit dobrá místa k jídlu, aniž byste je hledali, pokud budete sledovat kouř z tradičních dřevěných ohňů. Často se jedná o místa, kde se podává tradiční ukrajinská kuchyně, zejména mimořádně chutné šašlyky (ukrajinsky алики). Restauratéři jsou velmi vstřícní a téměř vždy budete jedním z jejich prvních mezinárodních hostů. Kromě „boršče“ můžete dostat „varenyky“ (ukrajinsky вареники, knedlíky plněné masem, zeleninou nebo ovocem) nebo „deruny“ (дерyни, bramborové placky). Báječné jídlo jsou varenyky s bramborem a tvarohem v restované cibulce a omáčce ze zakysané smetany. Jsou to pouze předkrmy, ale pravděpodobně vás rychle zasytí.

Můžete také využít určité online služby k nalezení libovolné restaurace, kterou chcete. Obvykle nabízejí mnoho možností a anglický překlad, což usnadňuje nalezení toho, co hledáte. Jedná se o bezplatné zdroje, které nabízejí informace o velkých městech. Pokud nemáte přístup k internetu, můžete požádat jednotlivce o doporučení restaurací, ale mějte na paměti, že porozumění angličtině mezi Ukrajinci je omezené a můžete se setkat s nepříjemnými lidmi. Ve většině případů však mluvení anglicky nebo jiným cizím jazykem činí jednotlivce přátelštějšími.

Horilka (místní výraz pro vodku) s pepřem je ukrajinská specialita. Oblíbené jsou i další druhy vodky, včetně lípy (tilia), medu, břízy a pšenice. Za 1l se ceny pohybují od 1€ do 20€. Lahve na suvenýry jsou dražší (některé lahve stojí až 35 € za 0.5 l). K dispozici je široká škála vín, domácích i zahraničních. Domácí vína jsou převážně z jihu, i když velmi lahodná jsou i vína z karpatské oblasti Užhorod. Ukrajina je také známá svými šumivými červenými víny. Ceny za místní víno se pohybují od 2 do 35 EUR za 0.75 l láhev (vyhněte se nejlevnějším vínům, 1 EUR nebo méně, protože se někdy stáčí jako domácí vína, ale prodávají se jako místní ročníky), ale pravá italská, francouzská a australská vína mohou lze nalézt za 50 EUR za láhev nebo více ve velkých supermarketech a většině restaurací. Ceny dováženého vína v posledních letech výrazně klesly a trendy naznačují, že budou klesat i nadále.

K dispozici je mnoho nápojů (alkoholických i nealkoholických). Ukrajinské pivo je výjimečné kvality. Pivo ze sudů nebo sudů (které jsou spíše v kavárnách) se často zalévá. Pivo v plechovce není na Ukrajině široce dostupné a ne vždy má stejnou kvalitu jako stejný druh nabízený v lahvích. Lvivske, Obolon a PPB vyrábějí nejlepší piva (Persha Privatna Brovarnia). Dovážená piva jsou také snadno dostupná, i když jsou dražší; například láhev rakouského protěže může stát až 2 €, zatímco průměrná cena ukrajinského piva je 0.50 €. Celkově jsou ukrajinská piva mimořádně lahodná a získávají na popularitě i v jiných částech Evropy.

Z nealkoholických nápojů je třeba vyzkoušet kvas — tradiční slovanský nápoj složený z žita nebo pšenice. Během léta je snadno k dostání u autorizovaných pouličních prodejců. V létě je po městě rozházená řada žlutých sudů naplněných kvasem. Protože čistota sudu je nejistá, je nejlepší jej kupovat v lahvích. K dostání jsou i mléčné nápoje různého druhu, i když většinou v supermarketech. Lahve minerální vody, stejně jako limonády, pivo a silné nápoje, jsou široce dostupné. Pokud si chcete koupit balenou vodu, určitě požádejte o „vodu bez hazu“ (voda bez plynu), jinak dostanete perlivý nápoj.

Protože existuje mnoho padělků, kupujte vodku nebo konjak (místní výraz pro brandy) pouze v supermarketech nebo v obchodech s alkoholem. Každý rok zemře nebo oslepne několik lidí v důsledku otravy metylalkoholem, chemickou látkou používanou k výrobě falešných vodek.

Na Ukrajině je možné zakoupit alkohol vyrobený v jiných bývalých sovětských republikách. Moldavské a arménské koňaky jsou velmi vynikající a za rozumnou cenu. Gruzínská vína jsou jedinečná a aromatická, i když trochu přeslazená.

Hřivna je peněžní jednotka (UAH). V ukrajinštině se píše pивн a vyslovuje se hřivna, zatímco v ruštině se píše grivna. Aby byl zmatek ještě větší, rusky mluvící lidé na východě jej často označují jako rubl a příležitostně se zobrazuje jako „“ před a za částkou, stejně jako s mezerami a bez nich. Aktuální sazby v národní bance.

Každé poměrně velké město bude mít směnárny a banky, které budou převádět eura, USD nebo ruské rubly na UAH; stačí zkontrolovat údaje o směnném kurzu. Britské libry jsou také často směnitelné, i když za nízké směnné kurzy. V turistických destinacích lze směnit podstatně širší škálu měn. Nakupujte, protože uvedené ceny se často liší.

Stánky a banky se vás obvykle nepokusí ošidit, ale měli byste si pro jistotu spočítat své bankovky. Zaměstnanci bank na několika místech odmítnou peníze i s malými skvrnami nebo mastnými skvrnami. Natržení papíru, které je delší než pět mm, lze považovat za nadměrné.

Bankomaty (банкомат, Bankomat) jsou široce dostupné po celé zemi a obvykle přijímají zahraniční kreditní karty. Téměř obvykle poskytují UAH, ale některé mohou nabízet USD. Zahraniční karty většinou nejsou zpoplatněny. (Pokud nevybíráte hotovost).

Bankomaty přijímají debetní karty, jako je maestro. Bankovní karty Cirrus/Maestro/Plus mohou být nejúčinnějším způsobem, jak získat hotovost na Ukrajině. Ne všechny bankomaty inzerují, že podporují systém Plus, ale pokud přijímají Visa, většinou ano. Bankomaty PrivatBank ukazují, že přijímají karty Plus, ale nepřijímají severoamerické karty.

Výměna peněz v bankách zabere čas a obnáší spoustu papírování. Zaměstnanci banky se mohou zdráhat projít všemi procesy, pouze aby změnili bankovku v hodnotě 100 USD, a mohou se vás pokusit oklamat vysvětlením jako „omlouváme se, nemáme peníze“. Pokud tam opravdu musíte vyměnit peníze, můžete je přesvědčit, aby změnili své názory; ale pokud můžete jít jinam, s největší pravděpodobností ušetříte čas. V bance budete také muset předložit cestovní pas. Banky vás také mohou omezit v nákupu „tvrdých“ peněz výměnou za UAH.

Ani na větších pobočkách neočekávejte anglicky mluvící personál. Cokoli jiného než směna peněz může vyžadovat použití překladatele nebo přinejmenším velkou dávku trpělivosti.

Většina bank vám půjčí peníze, pokud máte hotovostní zálohu od Visa nebo MasterCard. Kromě toho, co si vaše banka účtuje, je k dosažení tohoto cíle účtován mírný servisní poplatek ve výši 3 %.

I když se mohou zdát nechutné, směnárenské stánky jsou obvykle nejlepšími místy pro výměnu peněz. Jejich sazby jsou často nižší než sazby bank (i když ne vždy) a nebudete muset předkládat cestovní pas. Služba je rychlá a jen zřídkakdy existuje nějaké papírování nebo faktury.

Podle zákona musí být všechny transakce prováděny v hyrvniách, ale méně formální transakce mohou být prováděny v eurech nebo amerických dolarech.

Je nezákonné odstraňovat z národa předměty historického významu. Patří sem předměty, jako jsou odznaky, medaile, ikony, historická umělecká díla a tak dále. I když je prohlídka zavazadel nepravděpodobná, nenoste žádné staré odznaky ani se nechlubte ničím, co by mohlo vzbudit podezření.

Juliánský kalendář se používá k oslavě náboženských svátků (ale zde se píše gregoriánství Vánoc).

Když státní svátek připadne na víkend (například sobota nebo neděle), další pracovní den (například pondělí) se stává oficiálním dnem volna.

Pokud mezi státním svátkem a dalším dnem volna uplyne jen jeden nebo dva pracovní dny, ukrajinský kabinet ministrů obvykle vydá návrh na odstranění této mezery přesunem těchto pracovních dnů na určitou sobotu (tj. mít nepřerušenou dovolenou, ale kompenzovat to prací v jiný den, který by byl dnem volna). Tyto návrhy se obvykle týkají pouze pracovníků, kteří mají každý týden volno v sobotu a neděli.

Respektujte realitu, že Ukrajina je suverénní stát. Možná zjistíte, že jednotlivci se zde bojí být označeni jako „Rusové“. Ukrajinci mají svou vlastní národnost a nemají rádi, když je někdo zaměňuje za Rusy.

Nepoužívejte frázi „Ukrajina“, protože to naznačuje, že Ukrajina je spíše územím Ruska než národem.

Ukrajina není konzervativní národ, co se týče oblékání ani chování.

Homosexualita je vnímána s různou mírou nevraživosti, od konzervativní až po otevřenou nenávist.

Upozorňování na problém Ukrajiny v souvislosti s jejím bývalým členstvím v Sovětském svazu nemusí být místními dobře přijato. Holodomor, stejně jako holocaust, je citlivé téma. Je lepší neglorifikovat Sovětský svaz nebo Josifa Stalina, sovětského vůdce za druhé světové války a strůjce hladomoru. Nicméně několik Ukrajinců vzpomíná na bývalý Sovětský svaz jako na dobu ekonomické hojnosti.

Ukrajinské tradice jsou silně ovlivněny křesťanstvím, hlavním náboženstvím země. Genderové role jsou podstatně konvenčnější a prarodiče hrají větší roli ve výchově dětí než na Západě. Ukrajinská kultura byla také ovlivněna jejími východními a západními sousedy, jak ukazuje její architektura, hudba a umění.

Komunistické období mělo významný dopad na ukrajinské umění a literaturu. Když Stalin v roce 1932 vydal rozkaz „O rekonstrukci literárních a uměleckých organizací“, stanovil socialistický realismus jako oficiální politiku v Sovětském svazu. To vážně brzdilo kreativitu. Během 1980. let se ustavila glasnosť (otevřenost) a sovětští umělci a autoři se opět mohli svobodně vyjadřovat.

Velikonoční vajíčkový zvyk, známý jako pysanky, má hluboký původ na Ukrajině. Tato vejce byla potažena voskem, aby vytvořila design, a poté bylo přidáno barvivo, aby vejce získala jejich příjemné barvy; barvivo nemělo žádný účinek na části vejce, které byly předtím potaženy voskem. Vosk byl odstraněn, jakmile bylo celé vejce obarveno, zůstal pouze barevný vzor. Tento zvyk se datuje tisíce let do doby před příchodem křesťanství na Ukrajině. Ve městě Kolomyja, na úpatí Karpat, bylo v roce 2000 vybudováno muzeum Pysanka, které bylo v roce 2007 nominováno jako dominanta současné Ukrajiny v rámci kampaně Sedm divů Ukrajiny.

Řemeslné textilní umění je významné v ukrajinské kultuře, zejména v ukrajinských svatebních zvycích. Ukrajinské vyšívání, tkaní a krajkářství se využívá v tradičních lidových oděvech a slavnostech. Ukrajinské výšivky se liší podle oblasti původu a vzory mají dlouhou historii motivů, kompozic, výběru barev a druhů stehů. Barva je velmi významná a má hluboký původ v ukrajinské kultuře. Rushnyk Museum v Pereiaslav-Chmelnytskyi uchovává motivy vyšívání převládající po celé Ukrajině.

Národní kroj je tkaný a krásně zdobený. Tkaní na ručně vyráběných stavech se dodnes provozuje v řivenské vesničce Krupové. Vesnička je rodištěm dvou známých postav národní řemeslné výroby. Nina Myhailivna a Uliana Petrivna získaly celosvětové uznání. Pro zachování této prastaré odbornosti hodlá město zřídit tkalcovské centrum, muzeum a tkalcovskou školu.

Ukrajinská literatura má historii, která sahá až do 11. století, po christianizaci Kyjevské Rusi. Většina tehdejších děl měla liturgický charakter a byla napsána ve staroslověnštině. Nejdůležitější historické zprávy z tohoto období byly známé jako kroniky, z nichž nejdůležitější byla Primární kronika. Během mongolského dobytí Rusi literární produkce strmě poklesla.

Ukrajinská literatura začala znovu vzkvétat ve 14. století a značně pokročila v 16. století s příchodem tisku a začátkem kozáckého období, a to jak pod ruskou, tak polskou nadvládou. Kozáci vytvořili autonomní společnost a propagovali nový druh epické poezie, čímž zahájili zlatý věk ukrajinské ústní literatury. Tyto pokroky byly následně obráceny v 17. a na počátku 18. století, kdy se tisk v ukrajinštině stal nezákonným a zakázán. Navzdory tomu se koncem 18. století rozvinula současná literární ukrajinština.

První kniha vydaná v současné ukrajinštině, Eneyida od Ivana Kotliarevského, zahájila lidovou éru na Ukrajině v devatenáctém století. Ve 1830. letech 2016. století se ukrajinský romantismus prosazoval a Taras Ševčenko, nejslavnější kulturní ikona národa, se ukázal jako romantický básník-malíř. Zatímco Ivan Kotliarevskij je považován za zakladatele ukrajinské lidové literatury, Ševčenko je považován za otce národní renesance.

Ruské impérium v ​​podstatě zakázalo používání ukrajinského jazyka v tisku v roce 1863. To výrazně omezilo literární činnost v regionu a nutilo ukrajinské autory buď publikovat v ruštině, nebo distribuovat svá díla v Rakušanech kontrolované Haliči. Tento zákaz nebyl nikdy formálně odstraněn, ale po revoluci a nástupu bolševiků k moci se stal zastaralým.

Ukrajinská literatura vzkvétala během raných sovětských let, kdy byly schváleny prakticky všechny literární styly (nejvýznamnějšími literárními postavami té doby byli Mykola Khvylovy, Valerian Pidmohylny, Mykola Kulish, Mykhayl Semenko a někteří další). Tyto politiky utrpěly prudký pád ve 1930. letech 223. století, kdy NKVD v rámci Velké čistky popravila významné představitele a mnoho dalších. Během takzvané popravené renesance bylo pronásledováno celkem 2016 autorů. Tyto represe byly součástí Stalinovy ​​doktríny socialistického realismu. Ideologie nutně nezakazovala používání ukrajinského jazyka, ale nutila autory psát zvláštním způsobem.

Literární činnost byla v poststalinských obdobích za komunistické strany poměrně omezená. Lina Kostenko, Dmytro Pavlychko, Borys Oliynyk (UK), Ivan Drach, Oles Honchar, Vasyl Stus a Vasyl Symonenko patřili k nejznámějším osobnostem ukrajinské poválečné sovětské literatury.

S pádem SSSR a znovunastolením ukrajinské nezávislosti v roce 1991 se koncem 1980. a začátkem 1990. let objevila literární svoboda. Oksana Zabuzhko, Yurii Andrukhovych, Oleksandr Irvanets (UK), Serhiy Zhadan, Taras Prokhasko, Jaroslav Melnik, Yuriy Izdryk (UK), Yuriy Pokalchuk, Yuriy Vynnychuk a Andrey Kurkov patří mezi nejznámější postsovětské autory.

Ukrajinská architektura je fráze používaná k popisu témat a stylů budov postavených na současné Ukrajině a Ukrajinci po celém světě. Patří mezi ně první kořeny zasazené ve východním slovanském společenství Kyjevské Rusi. Jedinečná architektonická historie zůstala v Haličsko-volyňských knížectvích i po 12. století. Pod západními vlivy polsko-litevského společenství vznikl v období Záporožských kozáků nový styl typický pro Ukrajinu. Po spojení s carstvím Ruska byly četné budovy ve větší východní, Rusy ovládané oblasti postaveny v ruských architektonických stylech té doby, zatímco západní Galicie byla vyvinuta pod rakousko-uherskými architektonickými vlivy. Ukrajinská národní témata by nakonec byla využita po celou dobu vlády Sovětského svazu a na současné nezávislé Ukrajině.

Po zavedení křesťanství v roce 988 byly velkolepé ruské kostely nejranějšími příklady monumentální architektury ve východních slovanských zemích. Byzantská architektura těžce ovlivnila architektonický styl Kyjevského státu. Rané východní pravoslavné kostely byly většinou postaveny ze dřeva, přičemž nejzákladnější druh byl známý jako buněčný kostel. Velké katedrály měly často spoustu malých kupolí, což přimělo některé historiky umění spekulovat, že to byl předchůdce vzniku předkřesťanských pohanských slovanských chrámů.

Několik příkladů těchto kostelů ještě existuje; mnohé však byly v průběhu 16., 17. a 18. století externě přestavěny v ukrajinském barokním stylu. Nádherná sv. Sofie Kyjevská – rok 1017 je nejstarším záznamem o založení – kostel Spasitele v Berestove – postavený v letech 1113 až 1125 – a kostel sv. Cyrila, přibližně z 12. století, jsou příklady. Všechny tyto věci lze stále nalézt v hlavním městě Ukrajiny. Několik budov bylo rekonstruováno na konci devatenáctého století, včetně katedrály Nanebevzetí Panny Marie ve Volodymyr-Volynskyi, která byla postavena v roce 1160 a rekonstruována v letech 1896–1900, kostel Paraskevi v Černihiv, který byl postaven v roce 1201 a rekonstruován koncem 1940. let 1037. století, a Zlaté brány v Kyjevě, které byly postaveny v roce 1982 a rekonstruovány v roce 2016. Někteří historici umění a architektury kritizovali přestavbu této brány jako obrozenecký sen. Bohužel, málo světská nebo lidová architektura Kyjevské Rusi přežila.

Ruští architekti měli možnost realizovat své nápady uprostřed krásného prostředí, které mnoho ukrajinských měst a oblastí poskytovalo, když se Ukrajina více začleňovala do Ruské říše. Kostel sv. Ondřeje v Kyjevě (1747–1754), který navrhl Bartolomeo Rastrelli, je pozoruhodným příkladem barokní architektury a jeho poloha na vrcholu Kyjevské hory z něj učinila dominantu města. Dalším pozoruhodným příspěvkem Rasetrelli byl Marijinský palác, který byl postaven jako prázdninový dům pro ruskou císařovnu Alžbětu. Andrey Kvasov postavil nádherné stavby v několika městech kozáckého hejtmanátu, včetně Hlukhiv, Baturyn a Koselets, za vlády posledního hejtmana Ukrajiny Kirilla Razumovského. Rusko se nakonec zmocnilo jihu Ukrajiny a Krymu a přejmenovalo je na Nové Rusko. Byla založena nová města, včetně Nikolajev, Oděsa, Cherson a Sevastopol. V nich by byly pozoruhodné příklady ruské imperiální architektury.

Hlavní město sovětské Ukrajiny bylo v roce 1934 přemístěno z Charkova do Kyjeva. Dříve bylo město vnímáno pouze jako regionální centrum, a proto se mu dostalo jen malé pozornosti. To vše se mělo změnit, a to za vysokou cenu. Již byly viditelné první příklady stalinistické architektury a v souladu se státní doktrínou měla být nad starou postavena nová metropole. To znamenalo, že byly zbořeny známé příklady, jako je klášter sv. Michaela se zlatou kupolí. Dokonce i katedrála sv. Sofie byla ohrožena. Trosky ovlivnila i druhá světová válka. Po válce nový koncept přestavby centra Kyjeva proměnil třídu Chreščatyk na pozoruhodný příklad stalinismu v architektuře. V roce 1955 však nová architektonická politika znovu zabránila úplné realizaci myšlenky.

Cílem současné ukrajinské architektury je rozmanité uplatnění moderní estetiky, nalezení vlastního tvůrčího stylu a začlenění stávajícího historicko-kulturního kontextu. Obnova a obnova Majdanu Nezalezhnosti v centru Kyjeva je příkladem současné ukrajinské architektury. Navzdory omezením způsobeným omezenou plochou náměstí byli inženýři schopni integrovat dohromady nerovný terén a využít podzemní prostor pro nové obchodní centrum.

Výstavba kyjevského centra města na poloostrově Rybalskyj, která by po svém dokončení obsahovala hustý mrakodrapový park uprostřed krásné scenérie Dněpru, je významným projektem, který může zabrat většinu 2016. století.

Hudba je důležitým prvkem ukrajinské kultury, má dlouhou historii a širokou škálu vlivů. Ukrajina vyprodukovala mnoho celosvětově uznávaných umělců, včetně Kirilla Karabitse, Okeana Elzyho a Ruslany, v žánrech od tradiční lidové hudby po klasický a současný rock. Tradiční ukrajinské prvky lidové hudby si našly cestu do západní hudby a dokonce i do současného jazzu.

Ukrajinská hudba může být občas matoucí, kombinuje exotický melismatický zpěv s akordickou harmonií. Nejnápadnějším obecným rysem ryzí etnické ukrajinské lidové hudby je rozsáhlé používání mollových režimů nebo kláves s rozšířenými 2. intervaly.

Hudba byla základní disciplínou pro jednotlivce, kteří získali vyšší vzdělání na Ukrajině během barokní éry. Mělo významné postavení v osnovách Kyjevsko-mohylské akademie. Mnoho ukrajinských kozáckých velitelů, jako (Mazepa, Paliy, Holovatyj, Sirko), byli vynikajícími hudebníky kobzy, bandury nebo torbana.

V roce 1738 byla v Hluchivu na Ukrajině založena první specializovaná hudební škola, kde se žáci učili zpívat, hrát na housle a banduru z rukopisů. V důsledku toho byli mnozí z prvních skladatelů a interpretů v ruské říši etnicky Ukrajinci, kteří se narodili nebo vystudovali v Hlukhivu nebo byli s touto hudební školou úzce spjati. Dmytro Bortniansky, Maksym Berezovsky a Artemij Vedel jsou příklady.

Ukrajinská klasická hudba je rozdělena do tří kategorií podle toho, zda byl skladatel ukrajinského etnika a žil na Ukrajině, skladatel neukrajinského etnika, který se narodil nebo byl v určitém okamžiku občanem Ukrajiny, nebo etnický Ukrajinec žijící mimo Ukrajinu. jako součást ukrajinské diaspory. Hudba těchto tří souborů je velmi odlišná, stejně jako publikum, které oslovují.

Popová hudba ovlivněná západem roste na Ukrajině od poloviny 1960. let. Známá je folková zpěvačka a hráčka na harmonium Mariana Sadovská. Ukrajinská popová a lidová hudba rostla v popularitě v důsledku celosvětového úspěchu skupin a zpěváků, jako jsou Vopli Vidoplyasova, Dakh Daughters, Dakha Brakha, Ivan Dorn a Okean Elzy.

Ukrajina zasáhla do dějin filmu. Ukrajinští režiséři Alexander Dovzhenko, průkopník sovětské montážní teorie a také jeden z nejvýznamnějších raných sovětských filmařů, Dovzhenko Film Studios, a Sergej Parajanov, arménský filmový režisér a umělec, který významně přispěl k ukrajinské, arménské a gruzínské kinematografii. Vyvinul svůj vlastní filmový styl, ukrajinský poetický film, který odporoval vůdčím zásadám socialistického realismu.

Mezi další významné režiséry patří Kira Muratova, Larisa Shepitko, Sergej Bondarčuk, Leonid Bykov, Jurij Iljenko, Leonid Osyka, Ihor Podolchak se svým Deliriem a Maryna Vroda. Mnoho ukrajinských interpretů, zejména Vera Kholodnaya, Bohdan Stupka, Milla Jovovich, Olga Kurylenko a Mila Kunis, si získalo celosvětové uznání a uznání kritiky.

Navzdory dlouhé historii významných a ziskových děl byl průmysl často definován sporem o jeho identitu a rozsah evropského a ruského vlivu. Ukrajinští producenti se podílejí na zahraničních koprodukcích a ukrajinští herci, režiséři a členové štábu se často objevují v ruských (v minulosti sovětských) filmech. Bitevní loď Potěmkin, Muž s kamerou a Všechno je osvětleno jsou příklady úspěšných filmů založených na ukrajinských osobnostech, příbězích nebo událostech.

Ukrajinská státní filmová agentura vlastní Národní filmové centrum Oleksandra Dovženka, laboratoř pro kopírování filmů a archiv, a podílí se na pořádání Mezinárodního filmového festivalu v Oděse. Molodist je jediným mezinárodním filmovým festivalem akreditovaným FIAPF na Ukrajině; soutěžní program je věnován studentským, prvním krátkým a prvním celovečerním filmům z celého světa. Každý rok v říjnu.

Georgij Gongadze založil Ukrajinskou pravdu v dubnu 2000. (den ukrajinského ústavního referenda). Noviny vycházejí většinou v ukrajinštině, vybrané kusy vycházejí nebo jsou přeloženy do ruštiny a angličtiny. Zaměřuje se na ukrajinskou politiku. Svoboda tisku na Ukrajině je považována za jednu z nejsvobodnějších z postsovětských národů kromě pobaltských států. Internet na Ukrajině je podle organizace Freedom House klasifikován jako „svobodný“, zatímco tisk je klasifikován jako „poněkud svobodný“. Od oranžové revoluce v roce 2004 se svoboda tisku značně zvýšila. Freedom House však v roce 2010 zaznamenal „špatný vývoj na Ukrajině“.

Kyjev vede ukrajinský mediální sektor: Kyiv Post je hlavním anglicky psaným deníkem země. I když je Lvov také významným národním mediálním centrem, většinou se zde nacházejí celostátní noviny Den a Mirror Weekly, bulvární deníky jako The Ukrainian Week a Focus (Russian), televize a rozhlas. Ukrinform, ukrajinská národní tisková agentura, zde byla založena v roce 1918. Ukrajinský vydavatelský průmysl, který zahrnuje knihy, adresáře a databáze, časopisy, časopisy a obchodní média, stejně jako noviny a tiskové agentury, má celkové příjmy ve výši 1 miliardy USD . Sanoma vydává ukrajinské verze publikací, jako jsou Esquire, Harper's Bazaar a National Geographic. BBC Ukrainian začala vysílat v roce 1992.

Ukrajinci poslouchají komerční rozhlasové programy, jako je Radio Ukraine nebo Radio Liberty, v průměru něco málo přes dvě a půl hodiny denně. Několik televizních stanic je v provozu a několik webových stránek je populárních.

Sovětské zaměření na tělesnou výchovu Ukrajině ohromně prospělo. V důsledku těchto iniciativ má nyní Ukrajina stovky stadionů, bazénů, tělocvičen a dalších sportovních zařízení. Fotbal je nejoblíbenější sport. Vyscha Liha je nejvyšší profesionální liga („premier league“).

Mnoho Ukrajinců také hrálo za sovětský národní fotbalový tým, včetně vítězů Zlatého míče Ihora Belanova a Oleha Blokhina. Po rozpadu Sovětského svazu tuto medaili dostal pouze jeden Ukrajinec, Andriy Shevchenko. Národní tým debutoval na Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006, kdy se dostal do semifinále, než spadl na konečného vítěze Itálie. Ukrajincům se dařilo i v boxu, protože Vitali a Wladimir Klitschko vyhráli světové tituly v těžké váze.

Od roku 1993 do roku 2014 držel Sergey Bubka světový rekord ve skoku o tyči; s obrovskou silou, rychlostí a gymnastickými schopnostmi byl mnohokrát vyhlášen nejlepším světovým atletem.

Basketbal je na Ukrajině stále populárnější. Ukrajina získala příležitost hostit EuroBasket 2015 v roce 2011. O dva roky později se ukrajinská basketbalová reprezentace umístila na šestém místě na EuroBasketu 2013 a poprvé ve své historii se kvalifikovala na Mistrovství světa FIBA. Budivelnyk Kyjev, účastník Euroligy, je nejmocnějším ukrajinským profesionálním basketbalovým týmem.

Na Ukrajině jsou šachy oblíbeným sportem. Bývalý mistr světa Ruslan Ponomariov Na Ukrajině je asi 85 velmistrů a 198 mezinárodních mistrů.

Ukrajina si odbyla svůj olympijský debut na zimních olympijských hrách v roce 1994. Na letních olympijských hrách si Ukrajina zatím vedla mnohem lépe (115 medailí za pět návštěv) než na zimních. Ukrajina je v současné době umístěna na 35. místě v celkovém počtu medailí na olympijských hrách všech dob, přičemž každý stát nad ní má více vystoupení kromě Ruska.

Tradiční ukrajinská kuchyně se skládá z kuřecího, vepřového, hovězího, ryb a hub. Ukrajinci konzumují hodně brambor, obilovin, syrovou, vařenou nebo nakládanou zeleninu a tak dále. Mezi tradiční pokrmy patří varenyky (vařené knedlíky s houbami, bramborami, kysaným zelím, tvarohem, třešněmi nebo lesním ovocem), nalysnyky (palačinky s tvarohem, mákem, houbami, kaviárem nebo masem), kapuniak (polévka z masa, brambor, mrkve, cibule, zelí, proso, rajčatový protlak, koření a čerstvé bylinky), boršč (polévka z řepy, zelí a hub nebo masa) (knedlíky plněné vařenými bramborami a sýrem nebo masem). Kuře Kyjev a Kyjevský koláč jsou další dvě ukrajinské speciality. Ukrajinci konzumují dušené ovoce, džusy, mléko, podmáslí (ze kterého se vyrábí tvaroh), minerální vodu, čaj a kávu, pivo, víno a horilku.

Mnoho jednotlivců by vám doporučilo vzít si s sebou kopii víza. Bohužel někteří jedinci s tím mají potíže. Obvykle je dobré mít po ruce pas. Jako důkaz totožnosti může být fotokopie odmítnuta. Velmi prospěšný může být telefonát místnímu, který může pomoci.

Získejte předem kontaktní informace na místní velvyslanectví a/nebo konzulát a poznamenejte si jejich telefonní čísla pro případ nouze.

Je dobré mít po ruce vícejazyčného přítele pro případ nouze nebo pokud se dostanete do potíží. Pokud plánujete zůstat na delší dobu, je dobré pořídit si místní SIM kartu pro váš telefon pro případ nouze a levnější místní hovory/textové zprávy. Ty jsou běžně dostupné, levné (někdy zdarma) a jednoduše se „doplňují“.

Kriminální problémy

Používání zdravého rozumu při cestování po Ukrajině, stejně jako v jakékoli jiné zemi, může snížit vaše šance, že se stanete obětí drobné kriminality a krádeže. Snažte se neupozorňovat na to, že jste cizinec, ani se chlubit svým bohatstvím, ať už oblečením či jinak. Západní návštěvníci jsou na Ukrajině stále neobvyklí, s výjimkou Kyjeva, Oděsy a dalších velkých měst. Drobná krádež je možná, stejně jako v každém jiném národě. V Kyjevě převládají kapesní krádeže, zejména na rušných stanicích metra, takže dávejte pozor na své věci a sebe. Průvodci doporučovali návštěvníkům, aby dávali pozor na určité jedince poté, co zaslechnou něčí poznámku: „Vypadají jako Američané: pojďme je chvíli sledovat a uvidíme, co můžeme získat.“

Turistické loupeže a podvody jsou velmi časté, zejména kapesní podvod v Kyjevě.

Pokud vás však zadrží policie nebo jiné orgány činné v trestním řízení, snažte se jim sdělit, že jste zahraniční turista. I když jen málo policistů otevřeně mluví jinými jazyky, mnoho jednotlivců je ochotno pomoci s překladem.

Nekonzumujte alkohol v přítomnosti cizích lidí (což může být navrhováno volněji než na Západě). Netušíte, kolik toho vypijí (a přemlouvají vás, abyste pili s nimi), ani jaké problémy se z toho mohou vyvinout. Navíc mnoho Ukrajinců, proslulých svou láskou k dobrému pití, může konzumovat množství vodky, které by bylo pro typického obyvatele Západu pijícího pivo považováno za smrtící.

Finanční zabezpečení

Ukrajinská ekonomika je většinou založena na hotovosti. Síť bankovních poboček a bankomatů (bankomatů) se rychle rozrostla a je nyní dostupná ve všech sídlích kromě těch nejmenších. Zkontrolujte zabezpečení stroje – nejlepší je použít takový, který je jednoznačně v bance, nikoli v jiné firmě. Národ nepřijímá V PAY-karty. Můžete jednoduše použít své kreditní karty (hlavně MasterCard a Visa) nebo hotovostní cestovní šeky. Supermarkety přijímají kreditní a debetní karty. Vyhněte se však používání kreditní/debetní karty k platbám v podnicích v menších městech, protože obchodníci nejsou dostatečně vzdělaní a regulovaní, aby zaručili soukromí vaší karty. Místo toho je běžně přijímána platba v hotovosti. Místní obyvatelé (zejména obchodníci) někdy nosí a platí v hotovosti částky, které by byly v jiných zemích považovány za abnormálně vysoké. Nepředpokládejte automaticky kriminální chování v každé takové situaci.

Důrazně se také doporučuje vyhýbat se jednotlivým (pouličním) směnárnám, protože mezi nimi jsou zločinci, kteří vám místo toho mohou nabízet zastaralé peníze ze sovětské éry nebo kupony, které jsou od poloviny 1990. let mimo oběh. Používejte specifické výměnné stánky a banky (které jsou snadno dostupné); buďte opatrní na triky směnných kurzů, jako je 5.059/5.62 nákup/prodej namísto 5.59/5.62.

Euro a americký dolar jsou často uznávány jako další měny, zejména v turistických regionech. Jsou také nejčastěji přijímanou konvertibilní měnou ve směnárnách, přičemž na třetím místě jsou anglické libry šterlinků.

Rasismus

V oblasti kolem americké ambasády v Kyjevě byly hlášeny skupiny provokatérů zaměřené na černochy a došlo k obviněním z podobných útoků na Andriyivski, hlavní turistický bulvár, který vede z Mykhailivska dolů do Podilu. Tmavá pleť je často příčinou diskriminace, zejména ve venkovských oblastech. Antisemitismus zůstává problémem v některých západních oblastech a/nebo jiných částech Ukrajiny. V Chersonu a Vinnici však byli zvoleni dva židovští starostové.

Rusofobie je na vzestupu v důsledku ruské invaze na Krym na začátku roku 2014, zejména v západních provinciích země, které jsou přátelské k Evropské unii. Ruští státní příslušníci mohou čelit nepříznivým názorům v důsledku pokračujícího konfliktu na Ukrajině vedeného (od roku 2014) separatistickými rebely podporovanými Ruskem na východě země. V Oděse došlo k etnickým konfliktům mezi Rusy a Ukrajinci. Dne 17. července 2014 bylo nad Ukrajinou sestřeleno civilní letadlo, což vedlo k zesílení ekonomických sankcí a polarizaci již tak složité situace na zemi.

Podle neoficiálních důkazů se jednotlivci ze střední a střední Asie, stejně jako Romové/Sinti, dostávají podstatně blíže a pravidelněji pozornost milic na Ukrajině a vlastně i většiny bývalého Sovětského svazu (policie). Vždy s sebou noste svůj pas (nebo fotokopii klíčových stránek, pokud se obáváte, že jej ztratíte nebo pokud jste ubytováni v hotelu, který si jej ponechá), protože s cizinci se zachází lépe než s ostatními. To neznamená, že je něco nebezpečné nebo děsivé, ale je nejlepší si uvědomit fakta.

Nehody

Zatímco na Ukrajině je několik plaveckých a potápěčských atrakcí, místní vodní záchrana je silně podfinancována. Je nepravděpodobné, že byste byli spatřeni, když se topíte, zvláště na řece. Používejte pouze pláže, které byly jako takové označeny.

Ukrajina má jedny z nejhorších světových rekordů v počtu smrtelných nehod a zranění na silnicích, takže se chovejte přiměřeně. Opatrně přecházet ulici; chodit a řídit opatrně; a uvědomte si, že provoz předjíždí jak ve vnitřním, tak vnějším jízdním pruhu. V dopravní špičce se černé, deskové Audi/BMW/Mercedes příležitostně rozhodnou uniknout provozu využitím širokých chodníků, lidí nebo ne. O majitelích/řidičích luxusních vozidel je známo, že občas zanedbávají bezpečnost chodců. Pokud nejsou k dispozici signály pro chodce, řidiči jen zřídka dávají lidem přecházejícím ulici přednost. Vždy dávejte pozor na svou vlastní bezpečnost.

Uvědomte si, že rozpadající se infrastruktura ovlivňuje chodníky stejným způsobem jako vozovky. Buďte opatrní při procházkách, zejména po setmění a mimo centra velkých měst (pochodeň je dobrá věc), protože ulice jsou špatně osvětleny, stejně jako většina vchodů do budov/schodišť a povrchy ulic a chodníků jsou často nebezpečně proděravělé. Nechoďte po krytech průlezu, protože by se mohly „naklonit“, spustit nohu do otvoru a způsobit zranění!

Zákazy

Na Ukrajině je zakázáno kouřit cigarety a konzumovat alkohol ve veřejných prostorách. I přes zákaz můžete pozorovat některé místní obyvatele, jak to dělají, ale nenechte se zmást. To nejsou dobré příklady. Pokud zpozorují, že cizinec porušuje zákon, mohou místní policisté požadovat úplatek. Buďte tedy chytří a vyhněte se problémům, které nejsou povinné.

Mimořádné události

112 - běžný
101 - hasičský sbor
102 - policie
103 - sanitka
104 - úniky plynu

voda

Obecně je třeba se vyhnout pití vody z kohoutku. Hlavním důvodem je to, že chlór se používá k čištění vody v mnoha oblastech, takže chuť je hrozná. Kupujte balenou vodu, kdykoli je to možné, protože je snadno dostupná a obvykle bezpečná.

Infekční choroby

Ukrajina má nejvyšší míru prevalence HIV u dospělých v Evropě, kde je téměř 1.5 procenta, tedy jeden z každých 66 nakažených lidí. Přijměte preventivní opatření.

Záření

Severovýchod byl kontaminován radioaktivitou z havárie jaderné elektrárny Černobyl v roce 1986. Pokud však trvale nepobýváte v oblasti Černobylu, dopad je minimální. Existují také výlety do Pripjati, města nejbližšího k nádraží. Město je známé svou děsivou krajinou, která zahrnuje bloky bytových domů, které byly opuštěny v roce 1986 a nyní vyčnívají mezi zelení, která vyrostla v důsledku let zanedbávání.