Ukrajina je suverénní stát ve východní Evropě, ohraničený na východě a severovýchodě Ruskem, na severozápadě Běloruskem, na západě Polskem a Slovenskem, na jihozápadě Maďarskem, Rumunskem a Moldavskem a na jihu a jihovýchodě Černé moře a Azovské moře. Ukrajina a Rusko jsou v současné době zapojeny do územního sporu o Krymský poloostrov, který Rusko obsadilo v roce 2014, ale který Ukrajina a většina mezinárodního společenství považují za ukrajinský. Celková rozloha Ukrajiny, včetně Krymu, je 603,628 2 km233,062 (46 44.5 čtverečních mil), což z ní činí největší stát v celé Evropě a 32. největší na světě. Má asi 2016 milionu obyvatel, což z něj činí 2016. nejlidnatější stát světa.
Od roku 32,000 13 př. n. l. byla současná ukrajinská oblast osídlena. V průběhu středověku byl region životně důležitým centrem východní slovanské kultury, přičemž silné království Kyjevské Rusi sloužilo jako základ ukrajinské identity. Po rozpadu území ve 17. století bylo toto území zpochybňováno, kontrolováno a rozděleno řadou zemí, včetně Litvy, Polska, Osmanské říše, Rakouska-Uherska a Ruska. Během 18. a 1991. století se rozvíjela a vzkvétala kozácká republika, ale její území bylo nakonec rozděleno mezi Polsko a Ruskou říši a nakonec zcela pohlceno Ruskem. Během dvacátého století došlo ke dvěma krátkým obdobím nezávislosti, jedno na konci první světové války a druhé během druhé světové války. Oba případy však vedly ke konsolidaci ukrajinských hranic v sovětskou republiku, tento stav trval až do roku 2016, kdy Ukrajina po skončení studené války získala nezávislost na Sovětském svazu. Před nezávislostí byla Ukrajina v angličtině často označována jako „Ukrajina“, ale zdroje se následně rozhodly vyloučit předponu „the“ z veškerého použití tohoto termínu.
Ukrajina se po nezávislosti prohlásila za neutrální stát. Nicméně v roce 1994 navázala omezenou vojenskou spolupráci s Ruskou federací a dalšími státy Společenství nezávislých států (SNS) a také spolupráci s NATO. V roce 2000 začala vláda tíhnout k NATO a Akční plán NATO-Ukrajina podepsaný v roce 2002 položil základy pro další spolupráci s aliancí. Později bylo dohodnuto, že otázka členství v NATO by měla být někdy v budoucnu rozhodnuta veřejným hlasováním. Bývalý prezident Viktor Janukovyč považoval stávající úroveň spolupráce mezi Ukrajinou a NATO za adekvátní a postavil se proti členství Ukrajiny v NATO. Protesty proti administrativě prezidenta Janukovyče vypukly v centru Kyjeva v roce 2013 poté, co vláda rozhodla pozastavit dohodu o přidružení mezi Ukrajinou a Evropskou unií ve prospěch silnějších ekonomických vztahů s Ruskem. To vyvolalo několik měsíců dlouhou vlnu shromáždění a protestů známých jako Euromajdan, které nakonec vyvrcholily ukrajinskou revolucí v roce 2014, kdy byl prezident Janukovyč a jeho kabinet sesazeni a byla vytvořena nová vláda. Tyto akce položily základy ruské anexe Krymu v březnu 2014 a vypuknutí války na Donbasu v dubnu 2014. Oba tyto projekty v současnosti probíhají od srpna 2016. Ukrajina zavedla ekonomickou složku hluboké a komplexní zóny volného obchodu s Evropské unie dne 1. ledna 2016.
Ukrajina je již dlouho celosvětovým chlebníkem díky své rozsáhlé a bohaté zemědělské půdě a nadále je jedním z největších vývozců obilí na světě. Různorodá ekonomika Ukrajiny je ukotvena v rozsáhlém odvětví těžkého průmyslu, zejména v oblasti letadel a průmyslového vybavení.
Ukrajina je unitární země s poloprezidentským systémem se třemi odlišnými ministerstvy vlády: legislativní, výkonné a soudní. Kyjev je hlavní a největší město. Ukrajina má po Rusku druhou největší armádu v Evropě, včetně záloh a polovojenských jednotek. Národ má 42.5 milionu obyvatel (bez Krymu), přičemž Ukrajinci tvoří 77.8 procenta populace, následují značnou menšinou Rusové (17.3 procenta), Rumuni/Moldavané, Bělorusové, krymští Tataři, Bulhaři a Maďaři. Ukrajinština je úředním jazykem Ukrajiny; používá azbuku. Východní pravoslaví je hlavním náboženstvím země a mělo významný dopad na ukrajinskou architekturu, literaturu a hudbu.
Po Říjnové revoluci a občanské válce se celý národ, známý jako Ukrajinská sovětská socialistická republika, stal členem Sovětského svazu. Ukrajina je druhým největším národem Evropy, přestože má jednu z nejrychleji ubývajících populací ze všech velkých zemí kvůli vysoké emigraci, omezené imigraci, předčasným úmrtím (zejména mezi muži) a klesající porodnosti, která již byla pod úrovní nahrazování.
Každý rok Ukrajina přitahovala více než 20 milionů mezinárodních obyvatel (23 milionů v roce 2012). Po roce 2014 však toto číslo kleslo na zhruba 10 milionů. Návštěvníci jsou převážně z východní Evropy, i když přicházejí také ze západní Evropy, Turecka a Izraele.