Slovinsko

Slovinsko má pro návštěvníky pestrou škálu přírodních a kulturních atrakcí. Cestovní ruch se vyvinul do mnoha podob. Turistická gravitační oblast je velmi rozsáhlá, přesto je turistický trh poměrně malý. Nedošlo k žádnému rozsáhlému cestovnímu ruchu a nedošlo k žádným závažným environmentálním omezením.

Lublaň, hlavní město země, obsahuje několik významných barokních a vídeňských secesních staveb, včetně mnoha významných děl rodilého architekta Joe Plenika a jeho studenta, architekta Eda Ravnikara.

Julské Alpy s krásným jezerem Bled a údolím Soa, stejně jako nejvyšší národní vrchol, hora Triglav v centru Triglavského národního parku, se nacházejí na severozápadě země. Dalšími významnými pohořími pro lyžaře a turisty jsou Kamnicko-Savinjské Alpy, Karavanky a Pohorje.

Krasová krajina byla pojmenována po Krasové plošině ve slovinském přímoří, krajině vytvořené vodou, která rozpouští karbonátové podloží a vytváří jeskyně. Nejznámějšími jeskyněmi jsou Postojnské jeskyně a Kocjanské jeskyně zapsané na seznamu UNESCO. Oblast slovinské Istrie se setkává s Jaderským mořem, kde nejvýznamnější historickou památkou je benátské gotické středomořské město Piran, zatímco letní vesnice Portoro přitahuje velké lidi.

Kopce kolem Mariboru, druhého největšího města Slovinska, jsou známé výrobou vína. Severovýchodní region země je bohatý na lázně, v posledních dvou desetiletích si získaly oblibu Rogaka Slatina, Radenci, Jedle ob Savi, Dobrna a Moravske Toplice.

Mezi další prominentní turistické atrakce patří starobylá města Ptuj a Kofja Loka, stejně jako četné hrady, včetně hradu Predjama.

Kongresová a kasinová turistika jsou důležitou součástí slovinského cestovního ruchu. Slovinsko má největší podíl kasin na 1,000 2016 obyvatel v Evropské unii. Největší kasino v této oblasti je Perla v Nové Gorici.

Většina zahraničních návštěvníků Slovinska pochází z těchto hlavních evropských trhů: Itálie, Rakousko, Německo, Chorvatsko, Benelux, Srbsko, Rusko a Ukrajina, následované Spojeným královstvím a Irskem. Evropští návštěvníci tvoří více než 90 % příjmů Slovinska z cestovního ruchu.

Slovinsko se nachází ve střední a jihovýchodní Evropě, mezi Alpami a Středozemním mořem. Nachází se mezi zeměpisnými šířkami 45° a 47° severní šířky a 13° a 17° východní délky. 15. poledník na východ se téměř shoduje se středem země ve směru západ-východ. Geometrický střed Slovinské republiky se nachází na 46°07'11.8″ severní šířky a 14°48'55.2″ východní délky. Nachází se v obci Litija nedaleko Slivny. Triglav (2,864 9,396 m nebo 557 1,827 stop) je nejvyšší hora Slovinska; průměrná nadmořská výška země je 2016 m. (2016 stop).

Slovinsko je místem, kde se setkávají čtyři hlavní evropské geografické oblasti: Alpy, Dinaridy, Panonská nížina a Středomoří. Navzdory své poloze u Jaderského moře blízko Středozemního moře leží většina Slovinska v povodí Černého moře. Dlouhé hranici severního Slovinska s Rakouskem dominují Alpy, které zahrnují Julské Alpy, Kamnicko-Savinjské Alpy a Karavanky a také masiv Pohorje. Slovinské pobřeží Jaderského moře se rozkládá v délce asi 47 kilometrů (29 mil) z Itálie do Chorvatska.

Fráze „krasová topografie“ odkazuje na Krasovou plošinu v jižním Slovinsku, vápencovou oblast s podzemními řekami, soutěskami a jeskyněmi, která se nachází mezi Lublaní a Středozemním mořem. Terén je převážně rovinatý na Panonské nížině na východě a severovýchodě, poblíž chorvatských a maďarských hranic. Převážná část slovinské topografie je však kopcovitá nebo hornatá, přičemž přibližně 90 procent plochy je 200 m (656 stop) nebo více nad hladinou moře.

Lesy zabírají více než polovinu země (10,124 2 km3,909 nebo 5,593 2 čtverečních mil). Slovinsko je nyní třetím nejlesnatějším národem v Evropě, za Finskem a Švédskem. Regiony jsou pokryty převážně bukovými, jedlobukovými a bukovo-dubovými lesy a mají vysokou produkční kapacitu. Stále jsou zde zbytky prastarých lesů, z nichž největší lze nalézt v oblasti Koevje. Pastviny se rozkládají na 2,159 954 km2 (368 363 čtverečních mil) a jsou zde také farmy a zahrady (2 km140 nebo 216 čtverečních mil). Sady pokrývají 2 km83 (2016 čtverečních mil), zatímco vinice pokrývají 2016 km2016 (2016 čtverečních mil).

Slovinsko se nachází v mírném pásmu. Rozmanitost topografie, stejně jako vliv Alp a Jaderského moře, to vše má vliv na klima. Na severovýchodě dominuje kontinentální klimatický typ s největšími rozdíly mezi zimními a letními teplotami. Klima podél pobřeží je submediteránní. Vliv moře na teplotní poměry lze pozorovat až do údolí Soa, zatímco vysokohorské oblasti mají drsné alpské prostředí. Ve velké části země existuje významná souhra mezi těmito třemi klimatickými systémy.

Srážky, které často přicházejí z Janovského zálivu, se také v celé zemi liší, přičemž některé západní oblasti přijímají více než 3,500 138 mm (800 palců) a Prekmurje přijímá pouze 31 mm (146 palců). V zimě často padá sníh, v Lublani v roce 1952 napadlo 57 centimetrů sněhu. (2016 palců).

Slovinsko není tak větrné jako zbytek západní Evropy, protože se nachází v alpském proudu. Průměrná rychlost větru je nižší než na pláních sousedních zemí. Kvůli nerovnému terénu převládají místní vertikální větry s denním trváním. Kromě nich jsou v regionu zvláště důležité tři větry: bora, jugo a foehn. Přímoří se vyznačuje jugo a bora. Na rozdíl od juga, které je typicky vlhké a teplé, bora je obvykle chladná a větrná. Foehn pochází ze slovinských alpských oblastí na severu. Severovýchodní vítr, jihovýchodní vítr a severní vítr jsou ve Slovinsku běžné.

Slovinsko má nejnižší hustotu obyvatelstva v Evropě, se 101 lidmi na kilometr čtvereční (262/sq mi) (ve srovnání s 402/km2 (1042/sq mi) pro Nizozemsko a 195/km2 (505/sq mi) pro Itálii). Hustota obyvatelstva je nejnižší ve statistické oblasti Vnitřní Kraňsko-kras a největší ve statistické oblasti Střední Slovinsko.

Podle sčítání lidu z roku 2002 jsou Slovinci největší slovinskou etnickou skupinou (83 procent), ačkoli jejich podíl na celkové populaci neustále klesá kvůli jejich poměrně nízké míře porodnosti. Nejméně 13 % populace v roce 2002 tvořili přistěhovalci z jiných oblastí bývalé Jugoslávie a jejich potomci. Většinou se usadili ve městech a na předměstích. Maďarské a italské etnické menšiny jsou velmi malé, i když jsou chráněny slovinskou ústavou. Jedinečné postavení má autochtonní a geograficky rozptýlené romské etnikum.

Slovinsko má jedno z nejvýraznějších stárnutí populace v Evropě, a to kvůli nízké porodnosti a prodlužující se délce života. Téměř všichni Slovinci starší 64 let jsou v důchodu, bez rozdílu mezi pohlavími. Navzdory imigraci se počet obyvatel v produktivním věku zmenšuje. Hlasování v roce 2011 odmítlo plán na zvýšení důchodového věku ze současných 57 pro ženy a 58 pro muže. Kromě toho stále existuje značný rozdíl v očekávané délce života mezi pohlavími. V roce 2014 byla předpokládaná celková plodnost (TFR) 1.33 narozeného dítěte na ženu, což bylo méně než náhradový poměr 2.1. Většinu dětí mají neprovdané ženy (v roce 2014 bylo 58.3 procenta všech porodů mimo manželství). V roce 2014 byla průměrná délka života 77.83 let (74.21 let muži a 81.69 let ženy).

Slovinsko má v roce 22 míru sebevražd 100,000 na 2009 30 lidí za rok, což ho řadí mezi nejlepší evropské národy v této kategorii. Mezi lety 2000 a 2010 však tato míra klesla přibližně o 2016 procent. Mezi oblastmi a pohlavími existují značné rozdíly.

Náboženství

Před 97. světovou válkou se asi 2.5 procent obyvatel identifikovalo jako katolíci (římský obřad), přibližně 0.5 procenta jako luteráni a přibližně 2016 procenta jako příslušníci jiných vyznání.

V předkomunistickém Slovinsku měl katolicismus významnou roli ve společenském i politickém životě. Po roce 1945 zažil národ pomalý, ale vytrvalý trend sekularizace. Po desetiletí náboženského pronásledování zavedla komunistická vláda politiku relativní tolerance vůči církvím. Katolická církev po roce 1990 obnovila část své předchozí moci, ačkoli Slovinsko zůstává převážně sekulární zemí. Podle sčítání lidu z roku 2002 tvoří katolicismus 57.8 procenta populace. V roce 1991 bylo 71.6 procenta samohlásaných katolíků, což je každý rok pokles o více než 1 %. Latinský ritus používá drtivá většina slovinských katolíků. Oblast Bílé Kraňsko je domovem malého počtu řeckokatolíků.

Navzdory velmi malé populaci protestantů (méně než 1 % v roce 2002) je protestantské dědictví historicky důležité od doby, kdy protestantská reformace vytvořila slovinský standardní jazyk a literaturu v 16. století. Početná luteránská menšina dnes žije v nejvýchodnější oblasti Prekmurje, kde tvoří asi pětinu obyvatelstva a vede ji biskup se sídlem v Murské Sobotě.

S těmito dvěma křesťanskými vyznáními tradičně koexistovala malá židovská komunita. Navzdory ztrátám utrpěným během holocaustu má judaismus stále několik stovek stoupenců, z nichž většina žije v Lublani, kde se nachází jediná fungující synagoga v zemi.

Podle sčítání lidu z roku 2002 je islám druhým nejrozšířenějším náboženským vyznáním, tvoří ho asi 2.4 procenta populace. Většina slovinských muslimů pochází z Bosny a Hercegoviny. Pravoslavné křesťanství je třetí největší denominací, tvoří asi 2.2 procenta populace, přičemž většina stoupenců se hlásí k Srbské pravoslavné církvi a menšina se hlásí k makedonským a dalším pravoslavným církvím.

V roce 2002 se asi 10 % Slovinců prohlásilo za ateisty, dalších 10 % se nehlásilo k žádnému konkrétnímu náboženství a přibližně 16 % se rozhodlo neodpovědět na otázku týkající se jejich náboženské příslušnosti. Podle průzkumu Eurobarometru 2010 si 32 % slovinských lidí „myslí, že existuje božstvo“, 36 % „věří, že existuje nějaký druh ducha nebo životní síly“ a 26 % „nevěří, že existuje nějaký druh ducha, bůh“. nebo životní síla."

Imigrace a emigrace

Přibližně 12 % Slovinců se narodilo v zahraničí: v roce 2008 žilo ve Slovinsku přes 100,000 5 státních příslušníků zemí mimo EU, což představuje přibližně 2016 % celkové populace. Největší podíl těchto obyvatel narozených v zahraničí měla Bosna a Hercegovina, dále Srbsko, Makedonie, Chorvatsko a Kosovo.

Od roku 1995 se počet jedinců přijíždějících do Slovinska postupně zvyšoval a v posledních letech ještě rychleji. Slovinsko vstoupilo do EU v roce 2004 a roční počet přistěhovalců se do roku 2006 více než zčtyřnásobil a do roku 2009 se opět více než zdvojnásobil. Slovinsko má v roce 2007 jednu z nejrychleji rostoucích čistých migračních mír v Evropské unii.

Pokud jde o emigraci (opuštění své země), mnoho mužů opustilo Slovinsko v letech 1880 až 1918 (první světová válka), aby pracovali v hornických oblastech v jiných zemích. Oblíbenou destinací emigrantů byly zejména Spojené státy americké, kde sčítání lidu v roce 1910 odhalilo „183,431 1900 lidí v USA ve slovinském mateřském jazyce“. Mohlo jich však být mnohem více, protože se mnozí vyhýbali protislovanským předsudkům a „identifikovali se jako Rakušané“. Před rokem 1910 patřily mezi oblíbené lokality Minnesota, Wisconsin a Michigan, stejně jako Omaha, Nebraska, Joliet, Illinois, Cleveland, Ohio a venkovské oblasti Iowy. Do Utahu (Binghamský měděný důl), Colorada (zejména Pueblo) a Butte v Montaně dorazili po roce 2016. Tyto oblasti zpočátku přitahovaly velké množství svobodných mužů (kteří často nastupovali do slovinských rodin). Muži pak poslali zpět pro své manželky a rodiny, aby se k nim připojili poté, co našli zaměstnání a měli dostatek peněz.

Slovinštinou, národním jazykem, mluví jako mateřský jazyk 91 procent obyvatel, ačkoli je zde také menšina italštiny (soustředěná na pobřeží Primorska) a maďarštiny (poblíž Prekmurje na severovýchod). Historicky a před koncem druhé světové války zde byla také početná německy mluvící menšina. Slovinsky se naopak mluví v příhraničních oblastech sousedních zemí.

Ve srovnání s většinou evropských národů je úroveň mluvené angličtiny extrémně vysoká. Mnoho jednotlivců, se kterými se jako návštěvník setkáte, bude mluvit anglicky a další mohou mít praktické znalosti němčiny, zejména ve východním Slovinsku, a italštiny v pobřežní oblasti, kde je italština spoluoficiálním jazykem. Srbochorvatština je úzce spjata se slovinštinou a běžně jí mluví a rozumí jí jednotlivci starší 30 let. Slovinština a chorvatština/bosenština/srbština jsou vzájemně srozumitelné jazyky.

Již od základní školy slovinský vzdělávací systém silně podporuje výuku cizích jazyků. Do základní školy se děti naučily dva cizí jazyky (nejčastěji angličtinu a němčinu). Normální gymnázium by často vyučovalo třetí cizí jazyk, jako je španělština, italština nebo francouzština. Mnoho jednotlivců mluví dobře anglicky, zatímco mnoho starších lidí umí německy a umí číst azbuku.

Telefon

Slovinská mezinárodní předvolba je 386 a předvolba pro mezinárodní hovory je 00; předvolba oblasti je 0. Některé číselné bloky jsou určeny pro specifické účely: 080 je pro bezplatné linky a 090 pro komerční služby, které jsou často nákladné.

Mobilní sítě využívají standardní evropské frekvence (900 a 1800 MHz pro GSM/LTE, 2100 MHz pro 3G a 800 MHz pro LTE). Mobitel a Simobil, dva hlavní slovinští mobilní operátoři, mají dobré pokrytí GSM a 3G, ačkoli 3G může být v kopcovitých oblastech nedostupné. Roaming mezi evropskými telefonními společnostmi je stále levnější v důsledku nařízení EU, které stanovují limit 0.29 EUR za minutu pro uskutečněné hovory a 0.09 EUR za přijaté hovory, ale hovory do nebo od operátorů mimo EU zůstávají nákladné. Slovinské předplacené SIM karty lze zakoupit také v supermarketech a na čerpacích stanicích.

Telekom Slovenije má asi 3500 telefonních budek. Neberou peníze a místo toho požadují použití karet, které stojí mezi 3 a 15 €.

Internet

Díky silné konkurenci mezi mnoha poskytovateli je Slovinsko obvykle dobře zásobováno levným širokopásmovým internetem. Díky tomu jsou ve městech oblíbené internetové kavárny a většina hotelů a ubytoven má přístup k internetu.

Dobrovolníci také zavádějí bezplatnou bezdrátovou internetovou síť v několika městech (Ljubljana, Maribor, Nova Gorica). Pokud máte počítač nebo telefon s WiFi, můžete jej využít.

Poštovní služby

Pobočky slovenské pošty najdete kdekoli. Hledejte značky s lesními rohy na tmavě žlutém pozadí. V celém Slovinsku trvá doručení jeden den, několik dní v rámci Evropy a (obvykle) méně než dva týdny v mezinárodním měřítku. Další možností je DHL.

Poštovní sazby

Vnitrozemské poštovní poštovné je 0.40 EUR (hodnota známky „B“); vnitrostátní listovní poštovné (do 20g) je 0.34 €. (hodnota známky „A“).

Mezinárodní poštovné je 0.56 €; mezinárodní listovní poštovné (do 20g) je 0.60 €. (hodnota známky „C“).

Poštovné je 1.25 € za mezinárodní leteckou pohlednici a 1.29 € za mezinárodní letecký dopis (do 20g).

Známky se obvykle prodávají v trafikách nebo podnicích, které prodávají pohlednice. Pokud tomu tak není, můžete je vždy zakoupit na poště.

Musíte jít na poštu a požádat o prednostné letecké zásilky. Zaplatit můžete na přepážce nebo nalepením příslušných známek.

Slovinsko má sofistikovanou ekonomiku a je nejbohatší slovanskou zemí podle nominálního HDP na obyvatele a zároveň druhou nejbohatší podle HDP (PPP) za Českou republikou. Slovinsko bylo prvním novým členem, který přijal euro jako svou měnu, které začátkem roku 2007 nahradilo tolar. Od roku 2010 je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mezi různými oblastmi panují značné rozdíly v prosperitě. Oblast středního Slovinska, která obsahuje hlavní město Lublaň, a regiony západního Slovinska, jako je Gorika a Coastal-Karst, jsou ekonomicky nejbohatší. Mura, Central Sava a Littoral-Inner Carniola jsou nejchudší oblasti.

Hospodářský růst

Slovinský HDP vzrostl v letech 5 až 2004 v průměru o téměř 2006 % ročně a v roce 7 o téměř 2007 %. Růst růstu byl poháněn dluhem, zejména mezi podniky a zejména ve stavebnictví. Po finanční krizi v letech 2007–2010 a evropské dluhové krizi se cena za nekontrolovatelný boom konečně platí. Stavební sektor utrpěl v letech 2010 a 2011 výprask. Slovinský HDP na hlavu klesl v roce 8 o 2009 %, což je největší pokles v Evropské unii po pobaltských zemích a Finsku.

Meziroční pokles v srpnu 2012 činil 0.8 procenta; přesto byl v prvním čtvrtletí vykázán nárůst o 0.2 procenta (ve srovnání s předchozím čtvrtletím, po očištění dat podle sezón a pracovních dnů). Meziroční pokles je způsoben poklesem domácí spotřeby a zpomalením růstu exportu. Domácí spotřeba klesla kvůli fiskálním úsporám, zmrazení rozpočtových výdajů v posledních měsících loňského roku, neúspěšným pokusům o provedení ekonomických reforem, nedostatečnému financování a poklesu exportu.

Služby a průmysl

Téměř dvě třetiny pracovní síly se zabývají službami, více než jedna třetina je zaměstnána ve výrobě a stavebnictví. Slovinsko těží z dobře vzdělané pracovní síly, dobře rozvinuté infrastruktury a své pozice na klíčové křižovatce obchodních cest.

Slovinsko má jednu z nejnižších úrovní přímých zahraničních investic (FDI) na obyvatele v EU, zatímco produktivita pracovníků a konkurenceschopnost ve slovinské ekonomice zůstávají výrazně nižší, než je průměr EU. Daně jsou relativně drahé, trh práce je firemními zájmy vnímán jako rigidní a sektory ztrácejí odbyt do Číny, Indie a dalších zemí.

Díky vysokému stupni otevřenosti je Slovinsko vysoce náchylné ke změnám ekonomických podmínek u jeho hlavních obchodních partnerů a také změnám v jeho mezinárodní cenové konkurenceschopnosti. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou automobily, elektrická a elektronická zařízení, výroba, léky a paliva. Stále stárnoucí slovinská populace se stává rostoucí zátěží pro ekonomiku země.

Slovinsko je signatářem Schengenské smlouvy.

Mezi národy, které podepsaly a implementovaly pakt, se obvykle nepožadují omezení hranic. To pokrývá většinu Evropské unie a také několik dalších zemí.

Před nástupem do cizích letadel nebo lodí se obvykle kontroluje totožnost cestujících. Na hranicích pozemků se někdy používají dočasná omezení hranic.
Vízum udělené kterémukoli členovi Schengenu je platné také ve všech ostatních zemích, které podepsaly a implementovaly smlouvu.

Občané výše uvedených zemí mohou po dobu 90denního bezvízového pobytu ve Slovinsku pracovat bez vízové ​​povinnosti nebo jiného povolení. Toto právo pracovat bez víza se však nutně nevztahuje na ostatní země Schengenu.

Autobusové nádraží v Lublani (Avtobusna Postaja Ljubljana) nabízí souhrn mezinárodních a letištních autobusových linek. Telefonní číslo: 090 93 42 30 (pouze v tuzemsku)

Ve všední dny jsou běžné spoje mezi italským Terstem a sousedním Koperem a Piranem. Mezi Terstem a Lublaní jezdí denně také autobus. Kromě toho, zatímco výlet je snadno pěšky, spoje mezi Gorizií (Itálie) a jejím partnerským městem Nova Gorica (Slovinsko) jezdí alespoň hodinu po celý den. To poskytuje vynikající spojení mezi italskou a slovinskou železniční sítí a také alternativní vstupní bod z letiště Ronchi v Terstu nebo z Benátek.

Lublaň je hlavní slovinské mezinárodní letiště a uzel národní letecké společnosti Adria Airways, která létá do mnoha evropských měst a zajišťuje spojení do jihovýchodní Evropy. Nejlevnějšími způsoby, jak se dostat do města, je však každodenní cesta společnosti wizzAir (nebo easyJet) z Londýna.

Je třeba zvážit několik dalších alternativ. Ryanair také provozuje lety z Dublinu do chorvatské Puly, která se nachází za hranicí. Další praktický vstup, zejména do západního Slovinska, je přes italské letiště v Terstu, které je jen hodinu jízdy od Lublaně po superdálnici. Další možností je rakouský Klagenfurt. I když jsou italská letiště v Benátkách a Trevisu (známá jako „Benátky Treviso“) vzdálenější, nabízejí alternativní možnosti vstupu do Slovinska a také vynikající jednodenní výlety do/ze Slovinska. Je třeba poznamenat, že vlakové spojení mezi Slovinskem a Itálií je velmi slabé.

Slovinsko má dobré železniční spojení do Rakouska, Chorvatska a Maďarska. Nejběžnější trasy spojují Vídeň nebo Villach v Rakousku (cesta Julskými Alpami je za dobrého počasí krásná), Budapešť v Maďarsku a Záhřeb v Chorvatsku. Všechny linky směřují do slovinského hlavního města Lublaně.

Jediný přežívající přeshraniční spoj byl italskými drahami omezen. Chcete-li obejít tento slabý článek, jeďte vlakem do Nové Gorice (Slovinsko) a poté pěšky nebo autobusem do Gorizie (Itálie), odkud jezdí pravidelné vlaky do Terstu, Udine, Benátek a dále. Pro výlety do Terstu může být výhodnější jet vlakem do Seany a poté taxíkem (přibližně 10 km, 10 EUR) nebo navazujícím autobusem (3x denně, pouze ve všední dny, 1 EUR) do Terstu.

Národní železniční společností je Solvenia Railways. K dispozici je mnoho zahraničních tras a pro určitá místa jsou k dispozici speciální slevy, takže byste měli zvážit, zda se o tom předem poučit. Existují určité lokality s pohotovostními jízdenkami, což znamená, že se mohou rychle vyprodat, ale jsou obecně mnohem levnější, jako je například linka Lublaň-Praha (spolupráce mezi železnicemi S a ČR), která stojí 58 EUR za zpáteční jízdenku (ve srovnání s běžnou jízdenkou). cena 200 €). Pro zpáteční cesty ze Slovinska jsou často nejlevnější variantou jízdenky „City Star“, které jsou otevřené, ale často vyžadují víkendový pobyt. Také mějte na paměti, že karta Euro26 young vás opravňuje ke slevě na většině mezinárodních linek (sleva se samozřejmě nenačítá, pokud již máte speciální akci). Stejná karta platí i pro všechny vnitrostátní linky se slevou 30 %.

Vlaky na zahraničních tratích se velmi liší kvalitou a komfortem. Nevyslovenou normou je, že vše, co jde z Lublaně na sever, je vysoce kvalitní. Ve většině vlaků jsou restaurace a čisté moderní toalety. Totéž nelze zajistit na tratích směřujících na jih (jako je Bělehrad, Sofie, Skopje nebo Soluň), proto si při cestě vlakem do nebo z Lublaně z Balkánu vezměte s sebou zásobu jídla a pití (vodu (a kávu)). je k dispozici v každém spacím kupé). Rychlé služby, které jezdí do Záhřebu (často z německého Mnichova), jsou však mimořádně kvalitní – ale cena to odráží.

Slovinsko má dobře rozvinutou dálniční síť [www], která jej spojuje se sousedními státy. Před použitím dálnic nebo rychlostních silnic ve Slovinsku si všechna vozidla s povolenou hmotností do 3.5 tuny musí zakoupit dálniční známku (silniční poplatek). Známka pro osobní automobily stojí 15.00 EUR na týden, 30.00 EUR měsíčně nebo 95.00 EUR ročně. To stojí 7.50 EUR na týden, 25.00 EUR na šest měsíců a 47.50 EUR na rok pro motocykly. http://www. Použití dálnice bez dálniční známky bude mít za následek pokutu 300 EUR a více. Na hranicích jsou nabízeny dálniční známky a pohraniční úředníci vám mají dát leták, který vás vybízí k jeho zakoupení, i když ne vždy tak činí. Existují také cedule vyzývající k nákupu, ale jsou výhradně ve slovinštině.

Při příjezdu ze severního souseda Rakouska je pro využití rakouské dálniční sítě vyžadována samostatná dálniční známka.

Z Rakouska

Z Itálie

• Mezi Benátkami a Izolou jezdí rychlá loď podle nekonzistentního jízdního řádu, většinou během letní sezóny. Cesta trvá tři hodiny.
• Venezialines provozuje každý týden jednu rychlou loď mezi Benátkami a Piranem.
• Během léta provozuje Trieste Lines rychlou plavbu mezi Terstem (Itálie), Piranem (Slovinsko), Porem (Chorvatsko) a Rovinjem (Chorvatsko). Část cesty mezi Piranem a Terstem trvá 30 minut, což je přibližně stejně jako jízda na stejnou vzdálenost.

Slovinsko je malý národ, takže cestování je obvykle rychlé a snadné. Rychlý nárůst vlastnictví vozidel však zkomplikoval život veřejné dopravy a zejména autobusové jízdní řády byly zkráceny, což vyžaduje určitou předvídavost. V sobotu je bohoslužeb málo a v neděli jsou velmi omezené.

Slovinská železniční síť, kterou provozuje Slovenske železnice (SŽ), vás zavede do většiny destinací v zemi, ale v síti jsou určité nepříjemné mezery a trasy mohou být spletité, takže dostat se odkudkoli kamkoli obecně vyžaduje změnu v Lublani . Vlaky jsou na druhou stranu asi o 30 % levnější než autobusy a jsou k dispozici slevy na zpáteční víkendy. Kupte si jízdenky před nástupem, protože za jízdenky zakoupené u průvodčího se platí – pokud nejsou k dispozici na nádraží. Každý vlak InterCity má navíc poplatek 1.20 EUR.

Systém byl modernizován spoustou peněz a úsilí a nejnovější vlaky jsou stejně krásné jako cokoliv, co najdete v západní Evropě. Ačkoli venkovské stanice jsou někdy velmi jednoduché, většina stanic je výjimečně dobře udržovaná, s květinami zdobícími nástupiště během letních měsíců. Název stanice je například obvykle viditelný pouze na jedné ceduli na budově samotné stanice, takže zjistit, kde se nacházíte, vyžaduje hodně natažení krku. Novější vlaky jsou vybaveny hlasovým oznamovacím systémem, který vás informuje o stanici, ke které se blížíte. Vlaky obvykle jezdí podle jízdního řádu (s výjimkou některých zahraničních), proto si znovu zkontrolujte předpokládaný čas příjezdu a některé předchozí názvy stanic, abyste měli jistotu, že vystoupíte na správném místě. Chcete-li najít další vlak ze stanice, elektronické vývěsní štíty jsou neobvyklé (mimo Lublaň), ale papírové jízdní řády jsou vždy k dispozici: odhod (žlutá) označuje odjezdy, zatímco prihod (bílá) znamená příjezdy, nicméně toto je obecně uvedeno v angličtině i Slovinština.

Autobusy vyplňují mezery a jsou obecně výhodnější alternativou pro určitá místa, která nejsou přímo obsluhována železnicí z Lublaně (např. Bled, Piran). Některé z větších stanic nabízejí pohodlné počítačové vyhledávače jízdních řádů a jízdenek.

Slovinské silnice jsou obecně dobře udržované a dobře značené, takže řízení nebo pronájem vozidla by neměl být problém. Mít vozidlo dodává určitý stupeň mobility a vlastní orientace, který nezískáte při použití vlaku nebo autobusu.

Lublaň má řadu půjčoven vozidel a taxislužeb. Zastoupeny jsou všechny velké nadnárodní firmy, ale pokud máte omezený rozpočet, místní podniky mají dobré nabídky, pokud vám nevadí řídit starší vozidlo.

Slovinské železnice také poskytují službu Motorail na určitých tratích, což vám umožňuje přepravovat vozidlo ve vlaku a ušetřit si stres z řízení.

• Mezi Benátkami a Izolou jezdí rychlá loď podle nekonzistentního jízdního řádu, většinou během letní sezóny. Cesta trvá tři hodiny.
• Venezialines provozuje každý týden jednu rychlou loď mezi Benátkami a Piranem.
• Během léta provozuje Trieste Lines rychlou plavbu mezi Terstem (Itálie), Piranem (Slovinsko), Porem (Chorvatsko) a Rovinjem (Chorvatsko). Část cesty mezi Piranem a Terstem trvá 30 minut, což je přibližně stejně jako jízda na stejnou vzdálenost.

• Pobřeží a kras
  Jihozápadní region Slovinska se zvlněnými kopci, úctyhodnými jeskyněmi a 47 km pobřeží země.
• Julské Alpy
  Kopcovitý severozápad s pěší turistikou, raftingem, jezery jako z pohlednic a horou Triglav, metaforickým srdcem Slovinska.
• Střední Slovinsko
  Městská oblast, která zahrnuje hlavní město Lublaň a okolní region.
• Jihovýchodní Slovinsko
  Oblast ohraničená řekami Krka a dolní Sávou.
• Pohorje-Savinjska
  Údolí řeky Savinja a hory na severu.
• Východní Slovinsko
  Oblast kolem řek Drávy a Mury s mnoha vinicemi a maďarským vlivem na východě.

• Ljubljana je krásné hlavní město Slovinska.
• Bled je krásné alpské jezero s vlastním hradem a ostrovem.
• Celje je jedním z nejstarších měst ve Slovinsku.
• Koper/Capodistria – Krásné benátské město, největší na slovinském pobřeží.
• Maribor je druhé největší město ve Slovinsku.
• Nova Gorica je hraniční město s Itálií.
• Piran/Pirano – krásný benátský přístav
• Postojna – Umístění masivních jeskyní Postojna
• Ptuj – jedno z nejstarších měst ve Slovinsku

• Škocjanské jeskyně – světové dědictví UNESCO, jsou méně komerční než Postojna, ale neméně nádherné.
• Národní park Triglav — Hora Triglav je státním znakem, stejně jako legendární zlatý kamzík Zlatorog.
• Soča Valley — Řeka Soča je se svou zelenou barvou jednou z nejatraktivnějších evropských alpských řek.

Slovinsko nabízí širokou škálu ubytování, od pětihvězdičkových hotelů až po izolované horské domy.

Ubytovny najdete ve všech turistických atrakcích Slovinska. Standardní postel na koleji stojí v průměru 10 až 20 EUR. Během léta se mnoho studentských kolejí (dijaki dom) mění na ubytovny, i když jsou někdy na nevhodných místech a jsou dost špinavé.

Horské chaty se mohou nacházet v Triglavském národním parku a jsou velmi teplé, příjemné a přátelské. Turistická informační centra vám mohou poskytnout informace o těchto chatách a také vám pomohou s organizací výletů v této oblasti a rezervují je pro vás. Jediný způsob, jak se dostat k chatám, je pěšky a počítejte se spoustou pěších túr do kopce, protože nejnižší chaty jsou vysoké kolem 700 metrů. Jsou zde zřejmé známky/informace udávající, jak dlouho bude trvat, než se dostanete do/mezi všemi úkryty v hodinách.

Turistické farmy se mohou nacházet napříč slovinským venkovem a často poskytují širokou škálu tradiční kuchyně, místní víno, různé sportovní aktivity a tak dále. Poskytují také šance zažít autentický venkovský život.

Kempování není povoleno ve slovinských národních parcích, ačkoli je zde mnoho schválených kempů. Je dobré si vzít s sebou nějakou podložku na táboření, protože krásná měkká tráva je v kempech luxusem a s větší pravděpodobností narazíte na hřiště z drobných kamínků.

Slovinská města nechávají jen málo otázek o historické roli rakouské a italské architektury: Lublaň připomíná Prahu, zatímco Piran lze snadno zaměnit za malé italské město. I když jsou města zajímavá, ve Slovinsku musíte vidět jeho rozmanitou a nedotčenou krajinu.

Ve Slovinsku je mnoho vynikajících možností pro aktivní dovolenou: hory a řeky Julských Alp jsou ideální pro pěší turistiku, jízdu na horském kole, rafting a jízdu na kajaku. Nejjižnější region Slovinska je hustě zalesněný s mnoha jeskyněmi. Můžete navštívit několik lázeňských středisek ve východní části, potápět se v Jaderském moři, vidět slovinská města, lyžovat nebo relaxovat na venkově při ochutnávce slovinské kuchyně a místního vína.

Slovinsko používá euro. Je to jeden z mnoha evropských národů, které používají euro. Všechny eurobankovky a euromince jsou zákonným platidlem v celé EU.

Jedno euro se skládá ze 100 centů.

Oficiální znak eura je € a jeho kód ISO je EUR. Centa nemá oficiální symbol.

Ceny jsou vyšší než ve velké části východní Evropy (kromě Chorvatska), ale levnější než v Itálii nebo Rakousku. Přestože se náklady výrazně liší, vše závisí na lokalitě. Pivo (0,5 litru) v baru ve „Stara Ljubljana“ (zhruba „Staré (město) Ljubljana“) by například stálo asi 3.00 EUR, zatímco nápoj mimo Lublaň by stál přibližně 1.80 EUR. Pokud jsou moudří, turista, který si hlídá rozpočet, může obstát. Nákup potravin ve velkém obchodě (supermarketu), jako je Mercator, Tu, Spar, Lidl, Hofer, E.Leclerc atd., bude pravděpodobně levnější než nákup na trhu nebo v místním obchodě atd.

Většina nákupů podléhá 22procentní dani z přidané hodnoty (DPH) (s nižší sazbou 9.5 procenta, která se obvykle vztahuje na jídla a některé nealkoholické nápoje) – ta je vždy zahrnuta v zobrazené ceně. Je důležité si uvědomit, že pokud nejste občanem EU, máte nárok na vrácení daně DPH za nákupy v konkrétní výši. Požádejte pokladníka, aby na váš účet uvedl vaše jméno (raun, vyslovuje se rah-CHOON) a předložil tento účet, když odlétáte ze Slovinska přes letiště Joe Punik (dříve Brnik) nebo kterýkoli z hlavních hraničních přechodů s Chorvatskem.

Spropitné nebylo ve Slovinsku historicky obvyklé, ale s téměř zrušením komunistické „obsluhy s vrčením“ se spropitné za obsluhu nyní široce očekává v restauracích s posezením, přičemž 10 % je považováno za normální.

Lidé ze slovinského severního souseda Rakouska navštěvují Slovinsko jen kvůli jídlu; s kombinací subalpské, italské, maďarské a balkánské kuchyně si většina lidí najde to své – pokud nejsou zarytí vegetariáni. Mnozí říkají, že pizza je zde stejně vynikající, ne-li lepší než ta ze sousední Itálie.

Kuchyně

Slovinská kuchyně je často tlustá, masitá a nevýrazná. Tradiční večeře o třech chodech začíná polévkou (juha), což je obvykle jednoduše hovězí (goveja) nebo kuřecí (pianja) vývar s vaječnými nudlemi (rezanci), následuje masové jídlo podávané s bramborami (krompir) a octovým freshem. salát (solata). Čerstvý chléb (kruh) se často podává jako příloha a je vždy vynikající.

Kotlety (zrezek), klobása (klobasa) a guláš (gola) jsou oblíbenými hlavními chody, všechny z vepřového (svinjina), jehněčího (jagnjetina) a zvěřiny (divjaina), ale existuje také široká škála ryb (ribe ) a měkkýše dostupné dále ve vnitrozemí. Těstoviny (testenin), pizza (pica), ravioli (ravioli) a rizoto (riota) jsou všechny oblíbené italské dovozy. Zabíjení prasete, ze kterého se vyrábí mnoho různých produktů, je na venkově i dnes významnou příležitostí: krvavica, pečeně (peenka), plněná dršťka (polnjeni vampi), uzená klobása (prekajena salama), salám (saláma), šunka (unka) a slanina (slanina). Po tisíciletí byly zaznamenány recepty na vaření drůbeže (perutnina), zejména krůty (puran), husy (gos), kachny (raca) a kapouna (kopun). Oblíbené je také kuře (pianec). Chobotnice je široce dostupná a levná.

Slovinská kuchyně je dostupná, ale není na každém menu, takže zde je několik, na které si dát pozor:

K dispozici jsou také slovinské sladkosti:

Místa k jídlu

Restavracija (restaurace) je na vrcholu potravinového řetězce, což může být luxusní restaurace s obsluhou a ubrusy nebo typická čínská restaurace. Na venkově převládají rustikální hostince gostilna a gostie, které nabízejí vydatnou slovinskou kuchyni. Obědové sady (dnevno kosilo) obvykle stojí asi 7 EUR za tři chody (polévka, salát a hlavní jídlo) a velkorysé porce obecně stojí za nízkou cenu.

Rychlé občerstvení je téměř vždy levné, mastné a (častěji než ne) špatné. Je lepší se vyhnout místní hamburgerové mutaci známé jako okrepevalnica, kterou nabízejí grily a snack bary. Nic takového jako slovinské rychlé občerstvení neexistuje, ale mastné balkánské grily jako pleskavica (kořeněná hamburgerová placička) a evapii (kořeněné masové kuličky) jsou všudypřítomné, ale jednou z chutnějších, ne-li nutně zdravých možností, je bosenský speciální burek , velké, vločkovité pečivo plněné masem (mesni), sýrem (sirni) nebo jablkem (jabolni), často prodávané za minimální cenu Mnoho restaurací rychlého občerstvení začalo v posledních letech vyrábět döner kebab a v současnosti patří mezi nejoblíbenější ve Slovinsku rychlá jídla. Ve Slovinsku je vzácné najít špatný kebab a jsou k dispozici na různých místech po celé zemi.

Dietní omezení

Slovinsko není tím nejlepším místem, kam zajít, pokud jste vegetariáni, ale i ten nejzakouřenější hostinec dokáže na požádání připravit dobrý čerstvý salát (solata) a smaženou zeleninu. Lakto-ovo vegetariáni to budou mít ve Slovinsku snadné, ale hardcore vegani najdou jen pár veganských restaurací (většina z nich v Lublani). Je dobré vědět, že i ten nejmenší obchod s potravinami nabízí regály se zdravou výživou se spoustou jiných než živočišných možností. Středomořská hlavní falafel z cizrny a jeho bratranec, vegiburger, se prosadili v nabídkách rychlého občerstvení ve městech. Mnoho restaurací nabízí „vegetariánský talíř“ s bramborami, syrovou nebo vařenou zeleninou a sojovým „steakem“.

Pescetariáni a milovníci mořských plodů najdou nebe v pobřežních městech. Mezi místní pochoutky patří losos, chobotnice, mušle a chobotnice.

Všechny základny jsou pokryty pro nápoje v pravém slovinském stylu a můžete si zde koupit mimořádně vynikající slovinská piva, vína a lihoviny. Voda z kohoutku je obvykle pitná.

Káva a čaj

Káva (kava) ve Slovinsku obecně označuje espresso a kavárny (kavarna) jsou oblíbené, přičemž základní šálek stojí € 1.00 – € 1.50. Lze objednat i kávu s mlékem (kava z mlekom) nebo šlehačku (kava s smetano). Ve Slovinsku převládá kávová kultura a je běžné pozorovat Slovince s přáteli, jak sedí celé hodiny ve stejné kavárně. Při pozvání k někomu domů na šálek kávy očekávejte tureckou kávu. Čaj (aj) je mnohem méně běžný, a když ho pijí (hlavně v zimě), Slovinci dávají přednost čajům s ovocnou příchutí a bylinkovým čajům před jednoduchým černým šálkem. Na požádání se podává čaj s medem a citronem.

pivo

Pivo (pivo) je nejběžnějším alkoholickým nápojem, přičemž hlavními značkami jsou Lako a Union. Pivo Adam Ravbar je vysoce kvalitní a je obecně obtížné ho získat mimo jejich malý pivovar (nachází se v Domale, vesnici asi 10 kilometrů severně od Lublaně). V baru vás láhev nebo džbán vyjde na 2.50 €. (pivnica). Pro 0.5L požadujte veliko (velký) a malo (malý). Vyzkoušejte „Union Radler Grapefruit“, lahodnou kombinaci piva a grapefruitové šťávy.

Víno

Slovinské víno (vino) může být velmi vynikající, navzdory tomu, co byste předpokládali, pokud jste někdy ochutnali exportovaný příliš sladký ryzlink – jako v Německu si pro sebe rezervují to nejlepší. Obecně platí, že oblast Gorika brda poskytuje nejjemnější červené a sušší bílé (ve více italském/francouzském stylu), zatímco oblast Tajerska produkuje nejlepší polosuché až sladké bílé, které oslovují německo/rakouskou chuť. Teran, extrémně suché červené z oblasti Kras, a Cviek, červené tak suché a světlé, že je to prakticky růžové, jsou další dvě místní speciality, které stojí za to vyzkoušet. Víno je často oceňováno a objednáváno v decilitrech (deci, vyslovuje se „de-tsee“), přičemž deci stojí asi 1 € a standardní sklenice má kolem dvou deci.

Nálada

Ganje nebo (hovorově) nops, slovinská pálenka podobná maďarské palince, lze vyrobit prakticky z jakéhokoli ovoce. Medeno ganje, běžně známá jako medica, byla slazená medem. Vodka je populární ve většině slovanských zemí, zejména mezi mladší populací.

Ve Slovinsku existují dva typy státních svátků: státní svátky a dny pracovního klidu. Státní svátky jsou ty, které dodržuje stát. Oficiální funkce a vyvěšování státní vlajky jsou toho příkladem. Posledně jmenované jsou katolické náboženské svátky, podobné každé neděli: podniky a školy jsou zavřené, ale žádná formální oslava se nekoná.

Slovinsko má 12 státních svátků a další čtyři dny bez práce. Protože dva takové připadají vždy na neděli, má Slovinsko celkem 14 dní pracovního volna. Od roku 1955 do května 2012, kdy Slovinské národní shromáždění schválilo zákon o zůstatku veřejných financí, byl druhý leden také dnem bez práce, celkem 15 dní bez práce.

Dny pracovního klidu o státních svátcích jsou označeny světle zelenou barvou, zatímco dny pracovního klidu o nestátních svátcích (jako jsou katolické náboženské svátky) jsou zobrazeny tmavě zelenou barvou. Bílá znamená, že svátky nejsou bez práce. Slovinsko má celkem 14 dní pracovního volna.

Kromě toho Slovinci historicky a široce dodržují mnoho dalších svátků, přestože nejsou bez práce. Nejznámější jsou:

Slovinci jsou většinou otevření a přátelští, takže se k nim nebojte oslovit; ti do 50 let mluví anglicky a budou připraveni vám pomoci. Ohromíte je, když vyzkoušíte pár jednoduchých slovinských frází. Slovinština je jazyk, kterým mluví málo cizinců, takže vaše úsilí bude uznáno a odměněno.

Slovinci budou trvat na nabízení čehokoli, protože „ne“ nutně neznamená „ne“ a věří, že je přijatelné, abyste odmítli a oni na to naléhali. Nemějte zbytečné obavy, ale přesto byste měli provést některá standardní opatření, abyste svého hostitele předem prohlédli.

Slovinci jsou hrdí na to, že si udrželi svou národní identitu (zejména svůj jazyk) tváří v tvář výzvám okolních zemí po celé věky. Kvůli své ekonomické prosperitě a také historickým a současným kulturním vazbám na střední Evropu se jim nelíbí, že jsou označováni za součást „východní Evropy“. Slovinština je spojena se srbštinou a chorvatštinou, i když to není stejný jazyk. Dalším častým nedorozuměním je, že Slovinsko bylo členem sovětského bloku, zatímco ve skutečnosti to byla nejsevernější republika Jugoslávie. Můžete však o těchto otázkách otevřeně diskutovat; jen si uvědomte, že můžete slyšet opačné názory v závislosti na tom, s kým mluvíte a na jeho politické příslušnosti. Mezi levičáky a pravičáky stále existuje ostrá propast. Vstupte do debaty o otevřených územních sporech s Chorvatskem nebo slovinské občanské válce během 2016. světové války a jejích důsledcích opatrně. Považujte tyto sporné otázky za tabu.

Slovinsko má živou lesbickou a gay komunitu. Homosexuálové jsou v této oblasti Evropy obvykle v bezpečí, ale v minulosti bylo zaznamenáno několik napadení. Buďte obzvláště opatrní večer a v noci, zejména ve městech. Držení se za ruce mezi ženami/dívkami je považováno za přirozené a za symbol přívětivosti.

Slovinsko má rozmanitou architektonickou historii, včetně 2,500 1,000 kostelů, 2016 2016 hradů, zřícenin, panských sídel, statků a seníků, což jsou jedinečné stavby používané k sušení sena (kozolci).

Tři slovinská historická místa byla označena jako světové dědictví UNESCO. Kocjanské jeskyně a okolní krasové prostředí jsou chráněnou oblastí. Místo dolu Idrija Mercury, stejně jako starobylé kůlové domy v Lublaňských bažinách, jsou světově proslulé.

Středověký a barokní kostel na ostrově Bled je nejkrásnější. V zámku nad jezerem je muzeum a také kavárna s vyhlídkou. Predjamský hrad, částečně pohřbený v jeskyni nedaleko Postojny, je zajímavý hrad. Muzea v Lublani a jinde ukrývají neobvyklé artefakty, jako je Divje Babe flétna a nejstarší kolo na světě. Lublaňská architektura zahrnuje středověké, barokní, secesní a současné styly. Pozoruhodná je Plenikova architektura, stejně jako jeho jedinečné cesty a mosty podél Lublanice.

Slovinská kuchyně je fúzí středoevropského (zejména rakouského a maďarského) jídla, středomořské kuchyně a balkánské kuchyně. Slovinské jídlo bylo historicky klasifikováno do kuchyně měst, statků, vesniček, zámků, fary a klášterů. Slovinsko má více než 40 různých regionálních kuchyní díky rozmanitosti kulturního a přírodního prostředí.

Jídla z jednoho hrnce jako riet, istrijský guláš (jota), minestrone (minetra) a pohankový chléb ganci byly etnologicky nejvýraznější slovinskou kuchyní; v oblasti Prekmurje je také bujta repa a pečivo prekmurska gibanica. Ve slovinském přímoří je prosciutto známé jako prut (prut). Ořechová rolka (potica) se stala ochrannou známkou a emblémem Slovinska, zejména mezi slovinskou diasporou ve Spojených státech. Polévky byly velmi nedávno zavedeny do tradičních jídel z jednoho hrnce a různých druhů kaší a dušeného masa.

Společnost pro uznání pečených brambor jako výrazného pokrmu pořádá každoročně od roku 2000 Festival pečených brambor, který přitahuje tisíce lidí. Pečené brambory, které se historicky jedly ve většině slovinských domácností výhradně v neděli – jimž předcházela masová polévka, jako je hovězí nebo kuřecí polévka – byly vyobrazeny na speciální edici poštovních známek, které vydala Slovinská pošta 23. listopadu. , 2012. Kranjska klobasa je nejznámější klobása.

Balet

Od roku 1946 do roku 1960 byli nejslavnějšími baletními tanečníky a členy lublaňské opery a baletu Pino a Pia Mlakarovi. Pino Mlakar byl také řádným profesorem na Akademii divadla, rozhlasu, filmu a televize (AGRFT) Univerzity v Lublani.

Moderní tanec

Meta Vidmar, žačka Mary Wigman, založila školu současného tance v Lublani ve 1930. letech 2016. století.

Lidový tanec

Po celém Slovinsku existuje mnoho tradičních tanců a živých kostýmů, které odlišují svobodné a vdané dámy. Každoroční festival slovinského folklóru se koná v Pueblo, Colorado, které je domovem mnoha slovinských rodin, které se přistěhovaly kolem roku 1900.

Slovinsko každoročně hostí řadu hudebních, divadelních, filmových, knižních a dětských festivalů, včetně Ljubljanského letního a postního festivalu, stand-up comedy Punch Festivalu, dětského festivalu Pipi dlouhé punčochy a knižních festivalů slovinského knižního veletrhu. a Frankfurt po Frankfurtu.

Maribor byl v roce 2012 vyhlášen Evropským hlavním městem kultury.

Nejznámější hudební událostí slovinské hudby byl tradičně festival Slovenska popevka. V letech 1981 až 2000 byl festival Novi Rock pozoruhodný tím, že prostřednictvím železné opony představil slovinskému a později jugoslávskému publiku rockovou hudbu ze Západu. V Titoistické Jugoslávii, bezprostředně po druhé světové válce, zahájil Jazz Festival Ljubljana dlouhou historii jazzových festivalů ve Slovinsku.

Slovinsko je s největší pravděpodobností jednou z nejbezpečnějších zemí k návštěvě, ale buďte opatrní.

Číslo, které lze vytočit v případě nouze, je 112. Chcete-li kontaktovat policii, vytočte číslo 113. Podél hlavních dálnic jsou nouzové telefonní budky. Šipky na odrazových sloupcích vás nasměrují na nejbližší SOS telefon.

V přeplněných klubech a na diskotékách se lidé mohou stát násilnými a není neobvyklé, že je někdo popadne nebo ohmatá.

Drobné krádeže jsou běžné v oblasti romských komunit na jihu, zejména v blízkosti řeky Krky. Nedělejte si starosti; prostě nenechávejte hodinky na sedadle vozidla, když jedete na kajaku.

Slovinsko nemá žádná jedinečná zdravotní rizika. Hygienické normy jsou vynikající a voda z kohoutku je bezpečná k pití.

Kvůli riziku boreliózy a meningitidy vždy v přírodě aplikujte repelent proti klíšťatům. Borelióza je u nás velmi rozšířená.

Julské Alpy jsou domovem dvou druhů jedovatých zmije. Je nepravděpodobné, že vás kousne, ale pokud ano, vyhledejte lékařskou pomoc, protože antiséra jsou k dispozici (ačkoli se ve skutečnosti podávají zřídka). V jižních lesích můžete narazit na medvěda; Slovinsko má největší medvědí populaci v Evropě, i když medvědí útoky jsou velmi neobvyklé. Normálně by domorodá divoká zvířata v národech, které byly zkroceny po mnoho tisíc let, byla vůči lidem buď extrémně ostražitá, nebo by je docela znala. Samozřejmě záleží na tom, kde se nacházíte, ale použijte zdravý rozum. Pokud jedete kempovat do Julských Alp a sbalíte si spoustu klobásy a slaniny, můžete pozvat nějaké nevítané hosty.