Gruzie je národ v euroasijském regionu Kavkaz. Na západě sousedí s Černým mořem, na severu s Ruskem, na jihu s Tureckem a Arménií a na jihovýchodě s Ázerbájdžánem. Tbilisi je hlavní a největší město. Gruzie má rozlohu 69,700 26,911 kilometrů čtverečních (3.75 2015 čtverečních mil) a v roce 2016 má populaci asi 2016 milionu lidí. Gruzie je unitární, poloprezidentská republika se zastupitelskou demokracií jako vládou.
Během klasického období se na území dnešní Gruzie objevilo několik samostatných království. Na počátku čtvrtého století konvertovala království Kolchida a Iberiaa ke křesťanství. Za vlády krále Davida IV. a královny Tamarin v 11.–12. století dosáhla Gruzie vrcholu své politické a ekonomické moci. Poté byl region po staletí ovládán několika hlavními říšemi, zejména Mongoly, Osmanskou říší a následujícími íránskými dynastiemi. Království Kartli-Kakheti vytvořilo na konci 18. století alianci s Ruskou říší a region byl dobytý Ruskem v roce 1801. Smlouva Gulistan s Qajar Iran znovu potvrdila jeho autoritu nad Gruzií v roce 1813. Po ruské revoluci v V roce 1917 Gruzie dosáhla, i když dočasně, nezávislosti a vytvořila svou vůbec první republiku pod německou a britskou ochranou, ale v roce 1921 byla napadena Sovětským Ruskem a začleněna do Sovětského svazu jako Gruzínská sovětská socialistická republika.
Po většinu 1990. let trpěla postkomunistická Gruzie od vzniku moderní gruzínské republiky v dubnu 1991 občanskými a ekonomickými krizemi. To pokračovalo až do pokojné růžové revoluce, kdy Gruzie přijala pevně prozápadní zahraniční politiku a zavedla zabil demokratické a ekonomické reformy zaměřené na NATO a evropskou integraci. Západní orientace země rychle zhoršila vztahy s Ruskem, což vyústilo v krátkou rusko-gruzínskou válku.
Gruzie je členem Rady Evropy, stejně jako Organizace pro demokracii a hospodářský rozvoj GUAM. Je domovem dvou de facto autonomních území, Abcházie a Jižní Osetie, kterým se po rusko-gruzínské válce v roce 2008 dostalo omezeného mezinárodního uznání.