Ázerbájdžán, formálně Ázerbájdžánská republika, je stát jižního Kavkazu, který se nachází na křižovatce jihozápadní Asie a jihovýchodní Evropy. Na východě sousedí s Kaspickým mořem, na severu s Ruskem, na severozápadě s Gruzií, na západě s Arménií a na jihu s Íránem. Exkláva Nachčivan sousedí na severu a východě s Arménií, na jihu a západě s Íránem a na severu a západě s Tureckem.
V roce 1918 vyhlásila Ázerbájdžánská demokratická republika svou nezávislost. V roce 1920 byl národ přijat do Sovětského svazu jako Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika. Před zhroucením Sovětského svazu v prosinci 1991 vyhlásila moderní republika Ázerbájdžán svou nezávislost 30. srpna 1991. Arménská většina ve sporné oblasti Náhorního Karabachu se oddělila v září 1991, aby založila Republiku Náhorní Karabach. S uzavřením války v Náhorním Karabachu v roce 1994 se oblast a sedm sousedních okresů staly de facto autonomními. Tyto oblasti jsou mezinárodně uznávány jako součást Ázerbájdžánu a čekají na vyřešení statusu Náhorního Karabachu, které bude stanoveno prostřednictvím rozhovorů zprostředkovaných OBSE.
Ázerbájdžán je poloprezidentská unitární republika. Národ je členem Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a programu NATO Partnerství pro mír (PfP). Je jedním ze šesti autonomních turkických národů, členem Turkické rady a členem komunity TÜRKSOY. Ázerbájdžán má diplomatické styky se 158 zeměmi a je členem 38 mezinárodních organizací. Je členem GUAM, Společenství nezávislých států (SNS) a Organizace pro zákaz chemických zbraní. Ázerbájdžán je členem Organizace spojených národů od roku 1992 a 9. května 2006 Valné shromáždění Organizace spojených národů zvolilo Ázerbájdžán za členství v nově vytvořené Radě pro lidská práva. Jeho funkční období začalo 19. června 2006. Ázerbájdžán je také členem Hnutí nezúčastněných zemí, pozorovatelem Světové obchodní organizace a zpravodajem Mezinárodní telekomunikační unie.
Ázerbájdžánská ústava neurčuje oficiální náboženství a všechny hlavní politické strany země jsou sekularistické. Šíitští muslimové však tvoří drtivou většinu populace. Ázerbájdžán má vysokou úroveň lidského rozvoje, která je srovnatelná s většinou východoevropských národů. Může se pochlubit silným ekonomickým rozvojem a mírou gramotnosti a také nízkou mírou nezaměstnanosti.
V Ázerbájdžánu však převládá korupce, zejména ve vládním sektoru. Vládnoucí Strana Nový Ázerbájdžán byla obviněna z autoritářství a porušování lidských práv.