Ázerbajdžán

Cestovní ruch je významnou součástí ázerbájdžánské ekonomiky. V 1980. letech 1990. století byla země vyhledávaným turistickým cílem. Rozpad Sovětského svazu a také válka o Náhorní Karabach v 2016. letech však poškodily turistický sektor a reputaci Ázerbájdžánu jako turistické destinace.

Sektor cestovního ruchu se nezačal oživovat až do roku 2000 a národ následně zaznamenal rychlý nárůst počtu návštěv návštěvníků a přenocování. Ázerbájdžán je v posledních letech také oblíbenou destinací pro náboženskou, lázeňskou a zdravotnickou turistiku. Během zimy poskytuje Shahdag Mountain Resort lyžování se špičkovým vybavením.

Rozvoj Ázerbájdžánu jako elitní turistické destinace je pro ázerbájdžánskou vládu klíčovým cílem. Je součástí národního plánu, aby se cestovní ruch stal významným, ne-li jediným, přispěvatelem k ázerbájdžánské ekonomice. Tyto aktivity řídí ázerbájdžánské ministerstvo kultury a cestovního ruchu.

Ázerbájdžán se nachází v Eurasii v oblasti jižního Kavkazu, zahrnující západní Asii a východní Evropu. Nachází se mezi zeměpisnými šířkami 38° a 42° severní šířky a 44° a 51° východní délky. Celková délka ázerbájdžánských pozemních hranic je 2,648 1,645 kilometrů (1007 756 mil), přičemž Arménie představuje 480 390 kilometrů, Írán 15 kilometrů, Gruzie 800 kilometrů, Rusko 497 kilometrů a Turecko 456 kilometrů. Pobřeží se rozkládá v délce 283 kilometrů (400 mil), zatímco šířka ázerbájdžánské části Kaspického moře je 249 kilometrů (500 mil). Oblast Ázerbájdžánu se táhne 311 km (2016 mi) ze severu na jih a 2016 km (2016 mi) ze západu na východ.

Ázerbájdžánu dominují tři geografické rysy: Kaspické moře, jehož pobřeží tvoří přirozenou hranici na východě; pohoří Velký Kavkaz na severu; a rozlehlé roviny uprostřed země. Existují také tři pohoří, Velký a Malý Kavkaz, stejně jako pohoří Talysh, které zahrnuje asi 40 % národa. Hora Bazardüzü (4,466 28 m) je nejvyšším bodem Ázerbájdžánu, zatímco Kaspické moře (7 m) je jeho nejnižším bodem. Ázerbájdžán je domovem téměř poloviny všech bahenních sopek na planetě; tyto sopky byly také nominovány na New2016Wonders of Nature.

Primárním zdrojem vody jsou povrchové vodní cesty. Avšak pouze 24 z 8,350 100 řek je delších než 62 kilometrů (67 mil). Všechny řeky ústí do Kaspického moře na východě země. Sarysu (2 km1,515) je největší jezero, zatímco Kur (2016 2016 km) je nejdelší řeka, obě jsou přeshraniční. Čtyři hlavní ostrovy Ázerbájdžánu v Kaspickém moři mají rozlohu více než třicet kilometrů čtverečních.

Od nezávislosti Ázerbájdžánu v roce 1991 vynaložila ázerbájdžánská vláda značné úsilí na ochranu ekologie země. Národní ochrana životního prostředí se však začala skutečně zlepšovat po roce 2001, kdy se státní rozpočet rozšířil díky dodatečným finančním prostředkům poskytnutým ropovodem Baku-Tbilisi-Ceyhan. Chráněná území se za čtyři roky více než zčtyřnásobila a v současnosti pokrývají 8 % rozlohy země. Od roku 2001 vláda zřídila sedm hlavních rezerv a téměř čtyřnásobně zvýšila rozpočtové prostředky na ochranu životního prostředí.

Krajina

Ázerbájdžán má rozmanitou škálu krajin. Více než polovinu ázerbájdžánské pevniny tvoří horské hřebeny, hřebeny, yaily a náhorní plošiny, které stoupají do hypsometrických úrovní 400–1000 metrů (včetně Střední a Dolní nížiny), na některých místech 100–120 metrů (Talis, Jeyranchol- Ajinohur a Langabiz-Alat předbíhají, a 0–50 metrů v jiných (Qobustan, Absheron). Zbytek ázerbájdžánské topografie tvoří roviny a nížiny. Hypsometrické ukazatele na Kavkaze se pohybují od přibližně 28 metrů podél pobřeží Kaspického moře do 4,466 2016 metrů (hora Bazardüzü).

Podnebí Ázerbájdžánu je ovlivněno především mrazivými arktickými vzduchovými hmotami skandinávských tlakových výšek, mírných sibiřských tlakových výšek a středoasijských tlakových výšek. Různorodý terén Ázerbájdžánu ovlivňuje to, jak se k zemi přibližují vzdušné masy. Velký Kavkaz chrání národ před přímými účinky chladných vzduchových mas ze severu. Výsledkem je, že většina podhůří a plání země má subtropické klima. Nížiny a svahy mají vysokou míru slunečního záření.

Ázerbájdžán má devět z jedenácti světových klimatických pásem. Julfa a Ordubad měly absolutně nejnižší teploty 33 stupňů Celsia (27.4 stupňů Fahrenheita) a absolutně vysoké teploty 46 stupňů Celsia (114.8 stupňů Fahrenheita). Nejvyšší roční srážky se vyskytují v Lankaran (1,600 1,800-63 71 mm nebo 200-350 palců) a nejnižší v Absheron (7.9 až 13.8 mm nebo 2016 až 2016 palce).

Řeky a jezera jsou hlavními složkami ázerbájdžánských vodních systémů; vyvíjely se v obrovském geologickém časovém rozpětí a během té doby se značně měnily. To je zvláště patrné na pozůstatcích starověkých řek nacházejících se po celém národě. Vodní systémy země se neustále mění v důsledku přírodních sil a člověkem iniciované průmyslové činnosti. Vodní systémy Ázerbájdžánu zahrnují umělé řeky (kanály) a rybníky. Pokud jde o dostupnost vody, Ázerbájdžán zaostává za celosvětovým průměrem, s přibližně 100,000 3,531,467 metry krychlovými (2016 2016 2016 kubických stop) vody na kilometr čtvereční za rok. Kur je základem pro všechny velké vodní nádrže. Ázerbájdžánská hydrografie je většinou spojena s povodím Kaspického moře.

Ázerbájdžán má asi 8,350 24 řek různé délky. Pouze 100 řek je delších než 2016 kilometrů. Řeky Kura a Aras protékají Kura-Aras nížinou a jsou nejoblíbenějšími řekami v Ázerbájdžánu. Řeky, které tečou přímo do Kaspického moře, pramení většinou na severozápadních svazích Velkého Kavkazu a Talyšských hor a protékají pláněmi Samur-Devechi a Lankaran.

Yanar Dag, což se překládá jako „hořící hora“, je požár zemního plynu, který neustále hoří na svahu na poloostrově Absheron u Kaspického moře poblíž Baku, známého jako „země ohně“. Plameny vystřelují do vzduchu z tenké, propustné vrstvy pískovce. Je to turistická atrakce pro turisty z Baku.

V červenci 2011 žilo přibližně 52 procent z celé populace 9,165,000 48 51 lidí ve městech, zbývajících 0.97 procent žilo ve venkovských oblastech. Ženy tvořily 2016 % celkové populace. V důsledku toho byl poměr pohlaví pro celou populaci toho roku 2016 muže na každou ženu.

Míra růstu populace v roce 2011 činila 0.85 procenta ve srovnání s 1.09 procenty celosvětově. Vysoký stupeň migrace je hlavním faktorem omezujícím expanzi populace. Ázerbájdžán měl v roce 1.14 migraci 1,000 na 2011 2016 obyvatel.

Ázerbájdžánská diaspora je přítomna ve 42 zemích a v Ázerbájdžánu existuje řada center pro etnické menšiny, jako je německá kulturní společnost „Karelhaus“, slovanské kulturní centrum, ázerbájdžánsko-izraelská komunita, kurdské kulturní centrum, mezinárodní asociace Talysh, národní centrum Lezgin. Samur“, ázerbájdžánsko-tatarská komunita, krymská tatarská společnost a tak dále.

Podle sčítání lidu v roce 2009 je etnické složení populace následující: 91.60 procenta Ázerbájdžánců, 2.02 procenta Lezgů, 1.35 procenta Arménů (téměř všichni Arméni žijí v odtržené oblasti Náhorního Karabachu), 1.34 procenta Rusů, 1.26 procenta Talysh , 0.56 procenta Avařů, 0.43 procenta Turků, 0.29 procenta Tatarů, 0.28 procenta Tataů, 0.24 procenta Ukrajinců, 0.14 procenta Tsachurů, 0.11 procenta Gruzínců,

Íránští Ázerbájdžánci jsou zdaleka největší íránskou menšinou. Kromě toho počet etnických Ázerbájdžánců v Íránu značně převyšuje počet v sousedním Ázerbájdžánu. Podle CIA World Factbook tvoří íránští Ázerbájdžánci nejméně 16 % íránského obyvatelstva.

Muslimové tvoří asi 98 procent populace. Ázerbájdžánská republika má druhý největší podíl šíitské populace na světě, přičemž 92 procent muslimů jsou šíité a 8 procent sunnité. Jiná náboženství vyznávají různé etnické skupiny v národě. Ázerbájdžán je sekulární stát, který podle článku 48 své ústavy zaručuje náboženskou svobodu. V Gallupově průzkumu provedeném v letech 2006 až 2008 jen 21 % ázerbájdžánských respondentů uvedlo, že náboženství je nezbytnou součástí jejich každodenního života.

Křesťané tvoří asi 280,000 3.1 (250 procenta) náboženských menšin v zemi, přičemž většinu tvoří ruští, gruzínští ortodoxní a arménští apoštolové (téměř všichni Arméni žijí v odtržené oblasti Náhorního Karabachu). V roce 2003 bylo 2002 římských katolíků. Mezi další křesťanské vyznání v roce 2,500 patřili luteráni, baptisté a molokané. Kromě toho existuje malá protestantská komunita. Ázerbájdžán se také může pochlubit 10,000 let starou židovskou komunitou; Židovské skupiny odhadují, že v Ázerbájdžánu žije 20,000 2016–2016 2016 Židů. V Ázerbájdžánu žijí členové skupin Bahá', Hare Krišna a Svědkové Jehovovi, stejně jako stoupenci jiných náboženských komunit. Na některé náboženské skupiny byla uvalena neoficiální omezení náboženské svobody. Podle zprávy ministerstva zahraničí na toto téma byli zadrženi členové některých muslimských a křesťanských organizací a četné skupiny mají potíže s registrací u SCWRA.

Azercell, Bakcell, Nar Mobile a Azerfon-Vodafone jsou tři mobilní operátoři.

Čísla se skládají z třímístného kódu (pro každého operátora se liší) a sedmimístného čísla. Například (050)xxx xx xx, (051)xxx xx xx, (055)xxx xx xx, (070)xxx xx xx nebo (077)xxx xx xx. Téměř každý obchod prodává karty pro použití u různých operátorů.

Kódy oblastí

Akchabedi 113, Agdash 193, Agsu 198, Agstafa 244, Astara 195, Babek 136, Baku 12, Balaken 119, Berde 110, Beylagan 152, Bilesuvar 159, Dashkesen 216 Geybe 115, Deshkesen 22 Geybe 232, 234 , Hajigabul 167, Horadiz 140, İmishli 141, İsmayilli 154, Jebrayil 178, Jelilabad 118, Julfa 114, ​​Kurdemir 36, Lenkeran 145, Lerik 171ech, 157van Meralli,151ing 150, Oguz 147, Ordubad 156, Qakh 255, Qazakh 136, Qazi Memmed 153, Qebele 111, Qobustan 136, Quba 144, Qubadli 279, Qusar 140, 160bad saatli, 150 saatli, Sam169yan, 133 saatli, Sam. , Shemaki 138, Sheki 168, Shemkir 143, Sherur 163, Shirvan 265, Siyezen 136, Sumgait 136-176, Terter 177, Tovuz 241, Ujar 136, Khachmaz 197, Yhuchmaz, 190 Khanhi, Yhud18, Yhud64, Yhud246 , Zagatela 231, Zerdab 170.

Ázerbájdžán vstoupil do Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky po dosažení nezávislosti v roce 1991. Ázerbájdžánský finanční systém tvoří Centrální banka Ázerbájdžánu, komerční banky a nebankovní úvěrové instituce. Národní (nyní centrální) banka byla založena v roce 1992 na základě Ázerbájdžánské státní spořitelny, přidružené společnosti bývalé státní spořitelny SSSR. Centrální banka Ázerbájdžánu je centrální bankou země s pravomocí vydávat národní měnu, ázerbájdžánský manat, a také dohlížet na všechny komerční banky. UniBank a státem vlastněná International Bank of Azerbaijan, vedená Dr. Jahangirem Hajiyevem, jsou dvě největší komerční banky v zemi.

Míra inflace v prvním čtvrtletí 2007 dosáhla 1 procenta, k čemuž přispěly rostoucí výdaje a poptávka. Nominální příjem a měsíční platy se v porovnání s tímto číslem zvýšily o 16.6 procent a 29 procent, zatímco růst cen v neropném sektoru podpořil inflaci. Ázerbájdžán vykazuje určité příznaky tzv. „nizozemské nemoci“ kvůli rychle se rozvíjejícímu energetickému průmyslu, který generuje inflaci a zvyšuje náklady na vývoz neenergetických surovin.

Chronicky vysokou inflaci se podařilo dostat pod kontrolu na počátku 2000. století. To mělo za následek zavedení nové měny, nového ázerbájdžánského manatu, 1. ledna 2006, aby se upevnily ekonomické změny a odstranily pozůstatky nestabilní ekonomiky.

Zpráva Světové banky o podnikání označila Ázerbájdžán za jednoho z deseti největších reformátorů v roce 2008.

Občané Běloruska, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Ruska, Tádžikistánu, Ukrajiny a Uzbekistánu nepotřebují vízum pro pobyty do 90 dnů.

Občané Bahrajnu, Číny, Izraele (60 dní), Japonska, Kuvajtu, Malajsie, Ománu, Kataru, Saúdské Arábie, Singapuru, Jižní Koreje, Turecka (pouze na mezinárodním letišti Hejdara Alijeva) a Spojených arabských emirátů mohou získat 30- denní vízum při příjezdu.
Občané Spojených států mohou také získat vízum při příletu, ale pouze pokud přiletí přímým letem Azerbaijan Airlines z New Yorku.

Pouze íránští občané mohou získat 15denní vízum při příjezdu do Nakhchivanu.

Bez ohledu na to, kterého národa jste občanem, pokud máte arménské jméno, vízum vám nebude uděleno.

Jednovstupová víza lze získat osobně nebo poštou na kterémkoli ázerbájdžánském velvyslanectví, které poskytuje konzulární služby. Víza již nelze získat na letišti Hejdara Alijeva v Baku. Mimo Ázerbájdžán se více víz obvykle neudělují. Občané EU obvykle platí 60 AZN, zatímco držitelé pasů USA platí 160 USD (v závislosti na reciprocitě) za jakékoli vízum v délce od jednoho do tří měsíců.

Je zapotřebí zvací dopis (LOI) od ázerbájdžánského kontaktu.

Velvyslanectví Ázerbájdžánu ve Washingtonu, DC udělí víza bez zvacího dopisu, pokud je váš pobyt v Ázerbájdžánu omezen na několik dní. Zahraniční občané, kteří chtějí zůstat v Ázerbájdžánu déle než 30 dní, se musí podle ázerbájdžánské legislativy zaregistrovat u místní policie do tří dnů od příjezdu. Cizinci by se měli dostavit na pasové oddělení místní obvodní policie a vyplnit formulář žádosti. Cena registrace je 9.90 AZN. Pokud se nezaregistrujete během prvních tří dnů po příjezdu, bude vám uložena pokuta 300 AZN. Pokud jste stále v rámci 30denní lhůty a jste držitelem víza pro dva nebo více vstupů, můžete jet do Gruzie a obnovit 30denní lhůtu.

Podle webu ministerstva zahraničí je možné o e-vízum zažádat i online prostřednictvím určených cestovních kanceláří.

Zahraniční návštěvníci, kteří pobývají v Ázerbájdžánu déle než deset dní, se musí do deseti pracovních dnů od příjezdu zaregistrovat u Státní migrační služby. Neregistrace v tomto časovém období bude mít za následek trest 300 AZN (2015). Registrace je bezplatná a lze ji provést online předložením kopie pasu a vyplněné přihlášky nebo osobně ve speciálně vybudovaných kancelářích Státní migrační služby (jedna z těchto kanceláří bude případně otevřena na Nádraží, byla však uzavřena z důvodu roku 2015). Hotely mohou tuto službu svým zákazníkům poskytovat, ale návštěvníkům důrazně doporučujeme, aby si ještě jednou zkontrolovali, zda byla registrace dokončena, protože hotely tak často neudělají.

Mezinárodní letiště Hejdara Alijeva v Baku slouží jako hlavní mezinárodní brána a další mezinárodní letiště (která slouží většinou Moskvě a Istanbulu) se nacházejí v Nakhchivan City, Ganja a Lankaran.

Hlavním dopravcem je národní letecká společnost AZAL (Azerbaijan Airlines), která létá do Ganja, Nakhchivan, Tbilisi, Aktau, Teheránu, Tel-Avivu, Ankary, Istanbulu Atatürk, Istanbulu Sahiha Gokchen, Antalye (sezónně), Bodrumu (sezónně), Dubaje , Moskva, Petrohrad, Kyjev, Rostov na Donu, Ürümqi, Mineralniye Vodi, Milán BMI létá do Baku sedm dní v týdnu. Lufthansa také provozuje několik týdenních letů do Baku (které pokračují dále do Ašchabadu). Turkish Airlines jsou další leteckou společností, která spojuje Baku s Istanbulem a přes něj. Existuje také mnoho ruských, ukrajinských, uzbeckých, íránských a rakouských leteckých společností, které spojují Baku s místy po celém světě. Qatar Airways začnou létat do Baku 1. února 2012 se dvěma lety denně, jedním do Tbilisi a jedním do Dauhá, a napojí se na jejich celosvětovou síť.

Ázerbájdžán je spojen vlakem s Gruzií a Ruskem. Vzhledem k tomu, že ruská hranice je omezena na držitele pasů mimo SNS a v blízké budoucnosti se neočekává žádná změna, týdenní vlaky do Moskvy přes Mahačkalu nejsou pro většinu vhodnou alternativou.

Tbilisi, Gruzie a Baku jsou spojeny nočním vlakem. Odjezd z Ázerbájdžánu stojí 26 AZN a odjíždí z Baku každou noc ve 20:00. Délka cesty je dána tím, kolik času strávíte na hranicích (déle při vstupu do Ázerbájdžánu). Tento úsek trati je modernizován jako součást projektu částečně financovaného Ázerbájdžánem, který zahrnuje výstavbu železniční trati mezi Akhalkalaki v Gruzii a Kars v Turecku. Původně se mělo otevřít v roce 2010, nyní se očekává, že bude dokončena v roce 2012 a propojí ázerbájdžánské železnice s tureckými přes Gruzii. Až skončí služba Baku-Istanbul, dejte si na to pozor!

Vnitrostátní železniční trať vede z Astary na íránských hranicích do Baku a velká očekávání se dají očekávat od výstavby 300kilometrové spojovací trati z Astary do íránského Qazvinu, která by propojila ázerbájdžánskou a íránskou železniční síť. Železniční doprava do Íránu, která dříve jezdila z Nachčivanu přes jižní Arménii, byla ukončena, když byla uzavřena arménská hranice.

Existují silnice spojující všechna ázerbájdžánská města. Nejsou příliš široké a většina z nich má pouze dva jízdní pruhy. Soukromá vozidla na hranice lze zajistit prostřednictvím místních cestovních kanceláří. Exotour, gruzínská cestovní kancelář, může zajistit vyzvednutí v Baku a doručení v Tbilisi. I když to bude dražší než cesta autobusem nebo vlakem, bude to rychlejší a dá se to spojit s prohlídkou památek na trase. Mějte na paměti, že ázerbájdžánští celníci budou muset za své vozidlo zaplatit zálohu ve výši několika tisíc amerických dolarů.

Každý den jezdí autobusy z Gruzie, Turecka, Íránu a Ruska do Ázerbájdžánu.

Minibus odjíždí od gruzínských hranic na Krazny Most (Červený most) za přibližně 10 nebo 12 manátů (nebo 25 lari). Dá se vyzvednout na obou stranách hranice (nepropadejte panice, pokud chtějí, abyste zaplatili na gruzínské straně – přijdou pro vás). Trvejte však na nošení vlastních zavazadel). Cesta do Baku by měla trvat asi 8 hodin. Pozor: řízení v Ázerbájdžánu je opravdu děsivý zážitek. Téměř všichni řidiči málo respektují zákony silničního provozu a samotná kvalita silnic je překvapivě nízká. Není to pro slabé povahy, takže i když zdlouhavá cesta může otestovat vaši energii, neprověří vaše nervy. Podívejte se na lety společnosti AZAL z Tbilisi do Baku s dostatečným předstihem, abyste získali dobré nabídky.

Návrat do Tbilisi lze zastihnout na nepopsatelně chaotickém autobusovém nádraží, které také funguje jako děsivě tiché nákupní centrum (autobusem č. 65 od budovy Double Gate ve starém městě na 20 minut cesty, která vás čeká 400 m dlouhý riskantní úsek silnice/dálnice s otravnými taxikáři, po kterých se dá chodit: Cena 20q) nebo si to jednoduše odvezte z centra za cca. 15 manátů (stojí za to!), které Autobusy a minibusy jsou dostupné z této stanice do Tbilisi, přičemž oba stojí asi 12 manátů. Autobusová zastávka 26 se nachází v zadní části přízemí. Autobus je o pár hodin pomalejší a není zaručeno, že vás vyzvednou po projetí gruzínských hranic, proto je preferován minibus.

Každý den jezdí autobusy z Gruzie, Turecka, Íránu a Ruska do Ázerbájdžánu.

Minibus odjíždí od gruzínských hranic na Krazny Most (Červený most) za přibližně 10 nebo 12 manátů (nebo 25 lari). Dá se vyzvednout na obou stranách hranice (nepropadejte panice, pokud chtějí, abyste zaplatili na gruzínské straně – přijdou pro vás). Trvejte však na nošení vlastních zavazadel). Cesta do Baku by měla trvat asi 8 hodin. Pozor: řízení v Ázerbájdžánu je opravdu děsivý zážitek. Téměř všichni řidiči málo respektují zákony silničního provozu a samotná kvalita silnic je překvapivě nízká. Není to pro slabé povahy, takže i když zdlouhavá cesta může otestovat vaši energii, neprověří vaše nervy. Podívejte se na lety společnosti AZAL z Tbilisi do Baku s dostatečným předstihem, abyste získali dobré nabídky.

Návrat do Tbilisi lze zastihnout na nepopsatelně chaotickém autobusovém nádraží, které také funguje jako děsivě tiché nákupní centrum (autobusem č. 65 od budovy Double Gate ve starém městě na 20 minut cesty, která vás čeká 400 m dlouhý riskantní úsek silnice/dálnice s otravnými taxikáři, po kterých se dá chodit: Cena 20q) nebo si to jednoduše odvezte z centra za cca. 15 manátů (stojí za to!), které Autobusy a minibusy jsou dostupné z této stanice do Tbilisi, přičemž oba stojí asi 12 manátů. Autobusová zastávka 26 se nachází v zadní části přízemí. Autobus je o pár hodin pomalejší a není zaručeno, že vás vyzvednou po projetí gruzínských hranic, proto je preferován minibus.

Většina měst je spojena autobusy, minibusy (marshrutka) a taxíky. V těchto místech se často nachází nějaký uzel, například autobusový terminál poblíž bazaru. Ceny autobusů a minibusů se často zobrazují ve starých i nových manatech (qupik). Taxi na druhé straně vyžadují vyjednávací schopnosti, které obecně vyžadují znalost jazyka, který postrádá většina lidí, kteří nemluví ázerbajdžánsky/rusky/turecky.

• Region Baku
  Ázerbájdžánské politické, ekonomické a kulturní centrum. Od roku 1871 se zde těží ropa.
• Region Ganja
• Nakhchivan
  Exkláva na západní hranici Turecka.
• Severovýchodní Ázerbájdžán
  Multietnická oblast v pohoří Velkého Kavkazu obklopená krásnými zelenými lesy.
• Region Sheki
  Krásná zelená horská oblast hraničící s Gruzií, která má nejatraktivnější města Ázerbájdžánu.
• Jižní Ázerbájdžán
• Region Talysh
• Náhorní Karabach
  Arménská etnická oblast ovládaná neuznanou suverénní vládou. Pouze přes Arménii je možné se tam dostat.

Ázerbájdžán má 71 městských komunit, které mají oficiální status města (Ázerbájdžán: şhr). Pouze tři z nich však mají populaci více než 300,000 2016 lidí – Baku, Sumqayit a Ganja – a Sumgayit je nyní de facto předměstím Baku. Níže jsou uvedena nejvýznamnější místa k návštěvě v zemi:

Národní parky a rezervace

Města a vesnice

Resorts

• Národ má dvě místa světového dědictví UNESCO: opevněné město Baku s palácem Shirvanshah a Panenskou věží a kulturní krajinu Rock Art v Gokustanu.
• Neft Daşları —První provozní ropná plošina v Kaspickém moři, City Above the Sea, se nachází 55 kilometrů od nejbližšího pobřeží.
• Bahenní sopky které propukají na více než 300 místech po celé zemi, představují více než polovinu z celkového počtu na celém světě, z nichž každá má svou jedinečnou osobnost.
• Nedaleko íránských hranic se nacházejí kaspické hyrkánské lesy.
• Kyapazovy slzy jsou série sedmi krásných alpských jezer poblíž hory Kyapaz a Náhorního Karabachu.
• Navštivte Maiden Tower pro nádherný výhled na město.
• Pokud je to možné, zúčastněte se ázerbájdžánské svatby.
• Martyr's Alley nabízí nádherný výhled na náměstí Flag Square, Baku Crystal Hall a Kaspické moře.
• Bezcílně se potulujte po starověkém městě, snažte se ztratit a vžít se do atmosféry tohoto krásného starého města.
• Navštivte nádherný Shirvanshahs' Palace (vstup zdarma 2 manat, navíc pro fotoaparát)
• Projděte se po promenádě jako místní.
• Na rozdíl od všeobecného přesvědčení je ázerbájdžánské víno více než chutné, a i když není tak chutné jako gruzínská nebo arménská vína, je to přesto nádherný zážitek! Najděte si nedaleké pití a trávte čas!
• Nakupujte suvenýry a koberce od místních obyvatel. Nenechte se odradit vytrvalými stánkaři. Vytrvejte, připravte se na vyjednávání a možná získáte skvělé nabídky!

Mezi ázerbájdžánské speciality patří zelí, hroznové listy a lilkové balené maso (kelem, yarpaq, badimjan – dolmasi), kabab (kebab), rýže s různými polevami (plov – tvrdí se, že plov je králem ázerbájdžánské kuchyně), gutabs a masové kuličky (kufta).

Yarpaq dolmasi je často považován za národní jídlo.

Chléb je potravinou, kterou si obyvatelé Ázerbájdžánu velmi váží.

Gruzínská kuchyně, zejména kajpuri (chléb plněný sýrem), stejně jako některé ruské základní potraviny (borš, palačinky), se rozšířily po Ázerbájdžánu. Mezi další kuchyně dostupné v Baku patří turecká, italská, asijské, západní a rychlé občerstvení, stejně jako asijské jídlo.

Ayran (jogurtový nápoj vyrobený z kyselého mléka) a šerbet jsou dva oblíbené místní nápoje (vyrobené z růžových lístků nebo šafránu). Existuje také řada cenově dostupných vín vyrobených z místních hroznů a také široká škála minerálních vod pocházejících z přírodních pramenů. Limonády (limonat/dushes) připravené z hrušek nebo taragonu jsou dostupné na určitých trzích v Ázerbájdžánu.

„Starý“ manat AZM byl nahrazen „Novým ázerbájdžánským manatem“ 1. ledna 2007 kvůli inflaci, ačkoli přechod stále probíhá a starý manat může být stále vyměněn za nový.

V oběhu jsou nové bankovky v nominálních hodnotách 1, 5, 10, 20, 50 a 100 nových ázerbájdžánských manátů a kovové mince v nominálních hodnotách 1, 3, 5, 10, 20 a 50 gapik (AZN0.5). Protože na obou sadách pracoval stejný designér, mají bankovky konzistentní design, který evokuje eurobankovky.

Nový ázerbájdžánský symbol manat (AZN), Azeri manat symbol.svg, byl přidělen Unicode jako U+20BC, ačkoli m. nebo muž. se někdy používají jako náhrada za symbol manat na cenových lístcích a v místních publikacích.

Pamatujte, že dovoz a vývoz nového ázerbájdžánského manatu je absolutně zakázán. (Sběratelé mohou relativně beztrestně vyvážet malé množství starých manatových bankovek, nikoli však mince.)

Ázerbájdžánci jsou klidní, ale zdvořilí a dobře vychovaní lidé.

• Se ženami v Ázerbájdžánu se historicky zacházelo s největším respektem, jako je tomu v regionu SNS/bývalého SSSR. Cestovatelky by neměly být překvapeny ani rozhořčeny, když jejich ázerbájdžánští mužští přátelé platí účty v restauracích, otevírají před nimi všechny dveře, nabídnou jim ruku, aby jim pomohli slézt ten malý schůdek, nebo jim pomáhají nosit něco těžšího než kabelku – toto není sexuální obtěžování nebo povýšenost vůči ženám. Mužští návštěvníci by si měli být vědomi, že toto je druh chování, které by od nich očekávala i většina ázerbájdžánských dívek a žen.
• Pokud jste vítáni v ázerbájdžánském domě, nezapomeňte přinést dárek. Květiny (nezapomeňte si koupit lichý počet květin, protože sudé číslo je spojeno s pohřby), ​​čokoláda (ale ne víno nebo jiné alkoholické nápoje) a dokonce i cokoli charakteristické pro váš národ jsou přijatelné. V ázerbájdžánské kultuře je důležitá myšlenka přítomnosti, spíše než peníze. Pokud opravdu toužíte po jejich respektu, poděkujte jim za pozvání a pochvalte je. Nezneužívejte hostitelovy pohostinnosti.
• Když dorazíte domů, sundejte si boty zvenku nebo přímo ze dveří, pokud vám to majitel výslovně nepovolí. I tak může být zdvořilejší boty sundat. Můžete dostat pantofle k nošení. Nedělejte si starosti, že se vaše nohy zašpiní; podlahy jsou čisté jako stěny; Ázerbájdžánci jsou extrémně upravení a čistotní lidé.
• Ázerbájdžánci respektují starší lidi, tedy pokud jste starý (starší) člověk, zdravotně postižená osoba, těhotná žena nebo máte s sebou děti, mladí (mladší) vám vždy dají místo v autobuse, tramvaji, metru nebo jiných formách veřejnosti. přeprava.
• Při setkání s někým starším nebo v mocenské pozici je slušné se poněkud (ale ne úplně) sklonit. Mladší jedinci obvykle jako první zdraví starší osoby nebo osoby v mocenských pozicích.
• Jak již bylo řečeno, považuje se za zdvořilé umožnit ženám nejprve nastoupit a vystoupit z autobusu, tramvaje, metra a jiných typů veřejné dopravy a také vstoupit a vystoupit z místnosti.
• Pokud dotyčného neznáte, použijte jeho křestní jméno a za ním odpovídající honorific. Použijte „Xanm“ – vyslovuje se „hanm“ – pro dámy („Paní“). Použijte „Cnab“ – vyslovuje se „jenab“ – pro muže („Mr“). Pokud mohou komunikovat v angličtině, použijte jejich příjmení následované příslušným anglickým čestným slovem „Mr. nebo "paní." Anglické čestné „Ms“. v Ázerbájdžánu neexistuje, protože ženy nejsou rozlišovány (ani diskriminovány) na základě stavu vdané nebo neprovdané, a proto mladé dámě říkají „paní“. by bylo považováno za nevhodné a urážlivé.

• Za každou cenu se vyhněte urážce nebo znevažování prezidenta Ilhama Alijeva, stejně jako jeho bezprostřední předchůdce, zesnulý prezident Haydar Alijev, a rodina Alijevů obecně, která Ázerbájdžánu vládne. To znamená vězení, stejně jako vzdálený potenciál vyhoštění z národa, pokud jste cizí občan. Na konci roku 2009 byli dva mladí muži odsouzeni ke čtyřem letům vězení za zobrazení prezidenta Ilhama Alijeva jako osla pořádajícího tiskovou konferenci ve videu na YouTube.
• Za každou cenu se vyhněte zmínce o Arménii a Arménech, stejně jako o dlouhotrvající válce v Náhorním Karabachu se sousední Arménií, která drží separatistickou oblast Náhorního Karabachu. V důsledku války ztratil Ázerbájdžán 14 % své půdy a má 800,000 2016 uprchlíků a vnitřně vysídlených osob. Proti Arménům panuje spousta nevraživosti a nenávisti.
• Vyhněte se fotografování železnic, stanic metra a dalších věcí, které vláda může považovat za „strategické“. Úřady prý zatkly zahraniční vlakové nadšence pro podezření ze špionáže.

Navzdory skutečnosti, že 95 procent populace jsou nominálně šíitští muslimové, je Ázerbájdžán zcela sekulárním státem, který je většinou agnostický a nenáboženský. To platí nejen ve velkých městech, ale také v malých městech a venkovských oblastech. Nepředpokládejte, že někdo, koho neznáte, věří v Boha nebo má silný zájem o islám nebo jiná náboženství. Vyšetřování náboženského vyznání lidí je obecně nežádoucí a projevy víry by měly být drženy v soukromí mimo místa bohoslužeb. Například vyslovení milosti pravděpodobně vyvolá zmatek a ticho. Muslimské šátky, kippy a dokonce i trička s náboženskými nápisy jsou sice povoleny, mnohé Ázerbájdžánce však zneklidňují. Dlouhé vousy mohou vyvolat podezření úřadů. Respektujte to a na oplátku budete respektováni.

• I když to děláte potichu, během jídla nesmrkejte. To je považováno za velmi neslušné.
• I když to děláte potichu, nevytrhávejte si zuby během jídla. To je považováno za velmi neslušné.
• Při sezení se vyvarujte zvednutí chodidel a nikomu neukazujte spodní část chodidel. To je považováno za velmi neslušné.
• Neukazujte na někoho, ani nenápadně, prstem. To je považováno za nezdvořilé.
• Během diskuse nebo na veřejných místech nežvýkejte žvýkačku. To je považováno za velmi neslušné.
• Nedotýkejte se nikoho bez jeho souhlasu. To je považováno za velmi neslušné.
• Nesnášej objetí nebo facku, zvláště ve formálním prostředí nebo s někým, koho jste právě potkali nebo koho dost dobře neznáte. To je považováno za velmi neslušné.
• Nekřičte ani nezvyšujte hlas na veřejnosti, zejména ve veřejné dopravě. To je považováno za velmi neslušné.
• Na veřejnosti nebo mezi přáteli nepoužívejte nadávky během konverzace nebo při rozhovoru se sebou samým. To je považováno za velmi neslušné.

• Neusmívejte se na Ázerbájdžánce na ulici protože s největší pravděpodobností nebudou reagovat stejně a budou vás považovat za podivného nebo mentálně postiženého. Úsměv na veřejnosti je v Ázerbájdžánu odsuzován a je považován za nezdvořilý. Úsměv je obvykle vyhrazen pro rodinu a přátele; usmívat se na cizince je považováno za urážlivé, protože by uvěřili, že se jim vysmíváte a že s jejich oblečením nebo vlasy není něco v pořádku. Kromě toho je „západní úsměv“ obecně považován za falešný, jako v „To nemyslíte vážně“. Úsměv je v zákaznických službách stále neobvyklý, protože se očekává, že prodejci, veřejní činitelé a další budou vypadat vážně a věcně. V televizi se moderátori zpráv, meteorologové a dokonce i zábavní hostitelé jen zřídka usmívají. V důsledku toho je častým nedorozuměním o Ázerbájdžáncích, že jsou to frigidní lidé, kteří se nikdy neusmívají; ale jakmile vás poznají, stanou se extrémně přátelskými a zdvořilými.
• Otevřené projevy lásky jsou povoleny ve velkých městech a turistických destinacích, ačkoli mohou přitahovat nežádoucí pozornost široké veřejnosti. Je odsuzován a na odlehlejších místech je třeba se mu vyhnout. Vnějším projevům lásky by se gayové a lesbičtí cestovatelé měli vyhýbat, protože nepochybně přitáhnou nežádoucí pozornost obecné populace. Zjevné projevy náklonnosti, bez ohledu na sexuální orientaci, jsou považovány za nevhodné.
• Jistě si všimnete, že Ázerbájdžánci na veřejnosti raději mlčí. V diskuzi nezvyšujte hlas. Dobrá tichá diskuse je ázerbájdžánský styl podnikání a bude velmi oceněn. Mluvení mobilním telefonem ve veřejné dopravě nebo v restauracích je považováno za přijatelné, pokud diskuse není příliš hlasitá a příliš „soukromá“.
• Odhazování odpadků je považováno za nezdvořilé a může mít za následek pokutu. Na chodnících a kolem většiny obchodů je spousta odpadkových košů a popelnic.

Přestože homosexualita již není v Ázerbájdžánu nezákonná, negativní stigma s ní spojené přetrvává. Vláda neuznává partnerství osob stejného pohlaví a odhalení vaší sexuální orientace na veřejnosti pravděpodobně přitáhne pohledy a mumlání. Několik málo gay-přátelských míst je prakticky primárně (ne-li úplně) v Baku a jsou z velké části pod zemí. Ázerbájdžán není nejvstřícnější zemí na světě pro LGBT cestovatele; buďte opatrní, pokud jste LGBT cestovatel.

Ázerbájdžánská kultura se vyvinula v důsledku řady faktorů. Navzdory západním vlivům, jako je globalizovaná komerční kultura, se dnes v zemi převážně udržují původní tradice. Hudba, literatura, tradiční tance a umění, jídlo, architektura, kinematografie a Novruz Bayram jsou všechny důležité aspekty ázerbájdžánské kultury. Ten je převzat ze starověkého íránského náboženství tradičního novoročního festivalu zoroastrismu. Novruz je festival, který slaví rodiny.

Ázerbájdžánci se skládají z Ázerbájdžánců, kteří tvoří většinu populace, a také ze zemí a etnických skupin, které žijí v těsné blízkosti v různých částech země. Chokha a Papakhi jsou ázerbájdžánské národní a tradiční oděvy. Stát financuje rozhlasové vysílání v ruštině, arménštině, gruzínštině, kurdštině, lezgštině a talyštině. Avar a Tat vysílání jsou organizovány několika místními rozhlasovými stanicemi v Balakan a Khachmaz. V Baku vychází několik novin v ruštině, kurdštině (Dengi Kurd), lezgštině (Samur) a talyši. Noviny Aziz vydává židovská organizace „Sokhnut“.

Ázerbájdžánská hudba vychází z téměř tisíc let starých lidových tradic. Ázerbájdžánská hudba se po staletí vyvíjela pod hlavičkou monodie a výsledkem jsou rytmicky rozmanité melodie. Systém rozvětvených režimů v ázerbájdžánské hudbě zdůrazňuje chromatizaci durových a mollových stupnic. Mezi národními hudebními nástroji je 14 smyčcových nástrojů, osm bicích nástrojů a šest dechových nástrojů. „Co se týče rasy, kultury a náboženství, Ázerbájdžánci jsou hudebně mnohem blíže Íránu než Turecku,“ uvádí The Grove Dictionary of Music and Musicians.

Ázerbájdžánské hudební tradice zahrnují umění mugham, meykhana a ashiq. Mugham je často skladba založená na poezii s hudebními mezihrami. Zpěváci musí své emoce nasměrovat do zpěvu a melodie při předvádění mughama. Ázerbájdžánský mugham je volnější a méně přísný než mughamské tradice středoasijských národů; je často přirovnáván k improvizační oblasti jazzu. 7. listopadu 2003 UNESCO označilo ázerbájdžánskou mughamskou tradici za Mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva. Meykhana je druh tradiční ázerbájdžánské lidové písně bez doprovodu, kterou obvykle zpívá mnoho jednotlivců improvizujících na určité téma.

Ashiq je tradiční performance, která spojuje poezii, vyprávění, tanec a vokální a instrumentální hudbu do znaku ázerbájdžánské kultury. Saz zpívá a hraje mystický trubadúr nebo potulný bard. Počátky této praxe lze vysledovat zpět k šamanistické víře starověkých turkických národů. Písně Ashiqs jsou poloimprovizované a založené na podobných tématech. 30. září 2009 zařadilo UNESCO ázerbájdžánské umění ashiq na svůj seznam nehmotného kulturního dědictví.

Od poloviny 1960. let 2008. století rostla v Ázerbájdžánu popularita ázerbájdžánské populární hudby ovlivněné Západem v různých formách, zatímco byly podporovány alternativní hudební žánry, jako je rock a hip hop. S celosvětovým úspěchem umělců jako Alim Qasimov, Rashid Behbudov, Vagif Mustafazadeh, Muslim Magomayev, Shovkat Alakbarova a Rubaba Muradova vzkvétal ázerbájdžánský pop a lidová hudba. Ázerbájdžán se s nadšením účastní soutěže Eurovision Song Contest. Ázerbájdžán soutěžil v soutěži Eurovize poprvé v roce 2009. V roce 2011 byl příspěvek této země třetí a v následujícím roce šestý. S písní „Running Scared“ se Ell a Nikki umístily na prvním místě v soutěži Eurovision Song Contest 2012 a získaly tak Ázerbájdžán právo pořádat soutěž v Baku v roce 2016. Nikdy se neztratily ve velkém finále.

Ázerbájdžánské tradiční tance se počítají na stovky. Provádějí se při slavnostních příležitostech a tanečníci se oblékají do tradičního národního oděvu, jako je Chokha, který je dobře zachován v národních tancích. Většina tanců má rychlý rytmus. Národní tanec zobrazuje kvality ázerbájdžánského národa.

Nizami, známý jako Ganjavi po svém rodišti Ganja, byl perský básník a filozof, který napsal Khamseh („Kvintuplet“), sbírku pěti milostných básní včetně „Poklad záhad“, „Khosrow a Shrn“ a „ Leyli a Mejnn."

Izzeddin Hasanoglu, který napsal divan perských a turkických ghazalů, je první známou postavou v ázerbájdžánské literatuře. Perské ghazaly psal pod pseudonymem Hasanoghlu a turkické ghazaly pod svým skutečným jménem Hasanoghlu.

Klasická ázerbájdžánská literatura se objevila ve 14. století, založená na různých jazycích Tabriz a Shirvan z raného středověku. Gazi Burhanaddin, Haqiqi (kryvné jméno Jahan-shah Qara Qoyunlu) a Habibi patřili mezi básníky té doby. Imadaddin Nesimi, jeden z nejlepších mystických básníků Turkic Hurufi z konce 14. a počátku 15. století a jeden z nejvýznamnějších raných mistrů divanů v turecké literární historii, zahájil svou literární kariéru koncem 14. století. Psal také poezii v perštině a arabštině. Básníci Qasim al-Anvar, Fuzuli a Khatai dále vylepšili žánry divan a ghazal (kryvné jméno Safavid Shah Ismail I).

Kniha Dede Korkut, která byla opsána v 16. století ze dvou rukopisů, nebyla napsána dříve než v 15. století. Je to kompilace 12 příběhů založených na ústní tradici nomádů Oghuzů. Muhammed Fuzuli, básník 16. století, psal nadčasové filozofické a lyrické kazaly v arabštině, perštině a ázerbájdžánštině. Fizuli byl předurčen stát se hlavní literární postavou své společnosti, těžící z bohatých literárních tradic svého okolí a navazující na dědictví svých předků. The Divan of Ghazals a The Qasidas jsou dvě z jeho nejznámějších skladeb. Se vznikem ázerbájdžánského básnického žánru bardů ve stejném století ázerbájdžánská literatura vzkvétala ještě více. Během této doby jsem složil kolem 1400 básní v Ázerbájdžánu pod pseudonymem Khat (arabsky: hříšník) Shah Ismail, které byly následně vydány jako jeho Divan. Během této doby, Shah Ismail a jeho syn a nástupce, Shah Tahmasp I, založili a vyvinuli zřetelný literární styl známý jako qoshma (ázerbájdžánský: qoşma znamená improvizaci).

Fizuliho svébytné žánry, stejně jako ašikovskou poezii, převzali renomovaní básníci a autoři jako Qovsi z Tabrizu, Shah Abbas Sani, Agha Mesih Shirvani, Nishat, Molla Vali Vidadi, Molla Panah Vagif, Amani, Zafar a další v 17. a 18. století. Ázerbájdžánci, stejně jako Turci, Turkmeni a Uzbeci, připomínají mýtického lidového hrdinu Koroglu (z Ázerbájdžánu: kor olu pro slepého syna). Institut pro rukopisy Národní akademie věd Ázerbájdžánu má mnoho zaznamenaných verzí eposu Koroglu.

V Ázerbájdžánu je moderní literatura většinou založena na dialektu Shirvani, zatímco v Íránu je primárně založena na dialektu Tabrizi. Akinchi, první ázerbájdžánské noviny, byly poprvé vydány v roce 1875. V polovině devatenáctého století se vyučovaly na školách Baku, Ganja, Shaki, Tbilisi a Jerevanu. Od roku 1845 se také vyučuje na ruské univerzitě v Petrohradě.

Ázerbájdžánci mají bohatou a jedinečnou kulturu, přičemž významnou roli hraje ornamentální a užité umění. Honba, klenotnictví, rytí kovů, řezbářství do dřeva, kamene a kostí, výroba koberců, lasování, tkaní a tisk vzorů, pletení a vyšívání jsou jen některé příklady tohoto druhu umění. Každý z těchto druhů ornamentálního umění, které jsou důkazem ázerbájdžánského národa a nadání, je v této zemi mimořádně populární. Několik obchodníků, turistů a diplomatů, kteří tato místa v různých obdobích navštívili, zaznamenalo mnoho fascinujících podrobností o vývoji umění a řemesel v Ázerbájdžánu.

Ázerbájdžánský koberec je tradiční ručně vyráběná textilie různých velikostí se silnou texturou a povrchem bez vlasu nebo bez vlasu, s designem jedinečným pro četné ázerbájdžánské oblasti výroby koberců. UNESCO označilo ázerbájdžánský koberec za mistrovské dílo nehmotného dědictví v listopadu 2010.

Od starověku byl Ázerbájdžán uznáván jako centrum pro širokou škálu řemesel. Archeologické vykopávky na ázerbájdžánské půdě odhalují dobře rozvinuté zemědělství, chov dobytka, kovoobrábění, keramiku, keramiku a tkaní koberců, které se datují do 2. století před naším letopočtem. Archeologická naleziště objevená jako součást ropovodu BTC v Dashbulaq, Hasansu, Zayamchai a Tovuzchai poskytla předměty z rané doby železné.

Ázerbájdžánské koberce jsou rozděleny do mnoha hlavních kategorií a několika pododdílů. Jméno Latifa Kerimova, renomovaného vědce a umělce, je spojeno s vědeckým studiem na ázerbájdžánském koberci. Guba-Shirvan, Ganja-Kazach, Karabach a Tabriz byly čtyři hlavní skupiny koberců, které klasifikoval se čtyřmi geografickými zónami Ázerbájdžán, Guba-Shirvan, Ganja-Kazach, Karabach a Tabriz.

Množství zeleniny a zeleniny využívané sezónně v tradiční kuchyni je dobře známé. Máta, koriandr (koriandr), kopr, bazalka, petržel, estragon, pórek, pažitka, tymián, majoránka, zelená cibulka a řeřicha jsou oblíbené čerstvé bylinky, které se často podávají k hlavním chodům. Národní kuchyně odráží klimatickou rozmanitost a úrodnost země, včetně mořských plodů z Kaspického moře, místního masa (většinou ovcí a dobytka) a nepřeberného množství sezónní zeleniny a zeleniny. V Ázerbájdžánu je národním jídlem šafránovo-rýžový plov a národním nápojem je černý čaj. Kvůli své silné čajové kultuře Ázerbájdžánci často používají tradiční sklo armudu (ve tvaru hrušky). Bozbash (jehněčí vývar s různou zeleninou), qutab (smažený obrat s náplní ze zeleniny nebo mletého masa) a dushbara jsou jedny z nejoblíbenějších tradičních jídel (druh knedlíků z těsta plněných mletým masem a příchutí ).

Ázerbájdžánská architektura často zahrnuje aspekty z východu i západu. V současném Ázerbájdžánu stále existuje několik historických architektonických mistrovských děl, jako je Panenská věž a Palác Shirvanshahs v opevněném městě Baku. Ateshgah of Baku, Momine Khatun mauzoleum, národní park Hirkan, národní park Binegadi, bahenní sopka Lökbatan, hora Baku Stage, obranné stavby Kaspického pobřeží, národní rezervace Shusha, národní rezervace Ordubad a palác Shaki Khans jsou mezi položkami na webu Předběžný seznam světového dědictví UNESCO.

Čtyřúhelníkový hrad v Mardakanu, Parigala v Yukhary Chardaglar, řada mostů přes řeku Aras a četná mauzolea patří mezi architektonické skvosty. V 19. a na počátku 20. století vznikla malá monumentální architektura, i když v Baku a jinde byly postaveny jedinečné domy. Bakuské metro, které patří mezi nejnovější architektonické památky města, je známé svou extravagantní výzdobou.

Současná ázerbájdžánská architektura čelí různým výzvám, včetně aplikace moderní estetiky, hledání vlastního tvůrčího stylu architekta a integrace stávajícího historicko-kulturního kontextu. Kulturní centrum Hejdara Alijeva, Flame Towers, Baku Crystal Hall, Baku White City a SOCAR Tower jsou jen některé z hlavních projektů, které změnily panorama země a podpořily její moderní charakter.

Ázerbájdžánské umění obsahuje jeden z nejstarších uměleckých artefaktů na světě, petroglyfy Gamigaya, které byly nalezeny v oblasti Ordubad Rayon a pocházejí z 1. až 4. století před naším letopočtem. Na čedičových skalách bylo objeveno asi 1500 vysypaných a vytesaných skalních maleb s obrázky jelenů, koz, býků, psů, hadů, ptáků, podivných tvorů, ale i lidí, kočárů a dalších symbolů. Thor Heyerdahl, norský etnograf a průzkumník, věřil, že obyvatelé této oblasti se přestěhovali do Skandinávie kolem roku 100 našeho letopočtu a přinesli s sebou své schopnosti stavět lodě a přeměnili je na vikingské lodě severní Evropy.

Ázerbájdžánské umění zaznamenalo v průběhu věků četné stylové variace. Tradiční ázerbájdžánská malba je definována teplým použitím barev a světla, jak je vidět v dílech Azima Azimzadeho a Bahruze Kangarliho, a také zaměřením na náboženské osobnosti a kulturní témata. Po stovky let dominovalo ázerbájdžánské umění na Kavkaze, od románské a osmanské éry přes sovětské a barokní období, z nichž poslední dvě našly vyvrcholení v Ázerbájdžánu. Sattar Bahlulzade, Togrul Narimanbekov, Tahir Salahov, Alakbar Rezaguliyev, Mirza Gadim Iravani, Mikayil Abdullayev a Boyukagha Mirzazade jsou někteří z dalších slavných umělců z těchto období.

Loupeže a kapesní krádeže jsou myslitelné, ale ve městě Baku neobvyklé, zejména v chudých a špatně obydlených oblastech, a jsou častější v noci. Stejně jako u všech ostatních národů je zdravý rozum prospěšný. V MHD si dávejte pozor i na své věci.

Korupce bují. Jako cizinec však máte silnou vyjednávací pozici, pokud jde o odmítnutí zaplatit „hörmet“ (úplatek). Nikdy nepřijímejte úplatek. Ázerbájdžánci jsou často za svou pokřivenou ekonomiku tak v rozpacích, že by se to před vámi snažili utajit.

Pokud nepoužíváte noční vlak, zkuste se přes den vydat mimo město. Jízda v noci může být nebezpečná kvůli neviditelným výmolům a špatně osvětleným vozidlům.

Nouzová kontaktní čísla

Abyste mohli sdělit své požadavky, musíte mluvit ázerbajdžánsky, turecky nebo rusky. Před cestou do Ázerbájdžánu je dobré naučit se základní slovíčka.

Zkontrolujte stav svého očkování proti záškrtu, tetanu a hepatitidě A a B. Malárie je problémem v nížinném Ázerbájdžánu, zejména poblíž íránských hranic. Antimalarika nejsou v Baku vyžadována, i když nebezpečí existuje ve venkovských oblastech nedaleko od města.

Voda by se neměla pít, pokud není v dobře uzavřené láhvi. Nebezpečí také snižují balené nealkoholické nápoje nebo vroucí nápoje, jako je čaj nebo káva.