Where is Hosier Lane and how do I get there?

Hosier Lane sits in central Melbourne, between Flinders Street and Flinders Lane, immediately behind the Nicholas Building. The main entrance faces Federation Square (Flinders & Russell Streets) right across from Flinders Street Station. It is very easy to reach: any tram heading along the free-tram zone (e.g. routes on Flinders St or Swanston St) will drop you within one block. Once at the corner of Flinders & Russell, you’ll see the lane’s wide opening. Alternate access is via Rutledge Lane (off Flinders Street) or through Rutledge Centre Place (off Swanston). If driving, note that the CBD has paid parking; however, public transit is recommended. Hosier is accessible on foot at all hours, but it’s busiest 10 AM–5 PM. There are security staff who occasionally supervise crowds at peak times.

What are the best laneways for street art in Melbourne?

Melbourne’s famous laneways each offer a unique vibe. The must-see ones are Hosier Lane, AC/DC Lane, Duckboard Place, Blender Lane (with Tattersalls Lane above it) and Union Lane/Croft Alley. These are the core laneways mentioned in most guides. For broader coverage, Centre Place, Flinders Lane, and Brisbane Lane (near Town Hall) also have great murals. Beyond the CBD, head to Fitzroy’s Brunswick/Lygon area and Collingwood’s industrial alleyways – both are bursting with art. Many sources like TimeOut and What’s On Melbourne list these hotspots, but in practice Hosier, AC/DC, and Duckboard form the classic trifecta for first-timers. Once those are done, branching out north (to Everfresh pieces) or into side lanes (like Centre Place for urban jazz) is recommended.

Is painting in Hosier Lane legal / is street art legal in Melbourne?

Officially, no street art is truly “legal” unless it has property-owner permission. Melbourne does not have open graffiti walls by law. Hosier Lane’s art survives only because the City has informally designated it a graffiti tolerance zone. In practical terms, this means small unsanctioned pieces are rarely removed by police. But Melbourne’s council guidelines stress that street art requires the building owner’s written consent (and sometimes a permit for heritage sites). In other words, painting Hosier without permission is technically vandalism, even though authorities largely turn a blind eye. Council’s stance is that with permission, street art is legal – so many murals you see were either commissioned or done with owner approval. The takeaway: enjoy photographing laneway art, but do not attempt to add new pieces unless you have clearance.

When is the best time of day/year to visit Melbourne laneways for photos?

Time of day: Early morning is ideal for photography – “the quietest and cleanest time to shoot” – according to local photo guides. If you arrive around sunrise (6–7 AM in summer, 7–8 AM in winter), the lanes are nearly empty and the indirect light is soft. Late afternoon (one hour before sunset) also provides warm, flattering light on the brick walls and fewer shadows. Midday is busiest with tourists, though on overcast days it can work since the light is even (but be prepared for brighter exposure due to grey sky). Season: Melbourne’s weather is changeable. Spring and autumn (Sept–Nov, Mar–May) offer comfortable light and good weather, though rains can occur. Summer (Dec–Feb) has long days – you can shoot into the evening without flash – but beware of midday glare. Winter (Jun–Aug) has shorter daylight, so plan for low-light scenes (or artificial street lights). After rains, the darkened pavement and puddles can make creative reflection shots. No matter the season, always check weather and be flexible – a short rain shower might force a café break but could make the walls more saturated once it clears.

Are there guided street art tours in Melbourne? How long and how much?

Yes. Several companies offer guided street-art tours, ranging from budget group walks to private artist-led experiences. A typical tour lasts 2–3 hours and covers key city lanes. For example, Melbourne Street Art Tours (mentioned above) spans about 2.5 hours, visiting Federation Square, Hosier Lane and CBD laneways then ending at an art studio. Other providers include SandCulture, Hoddle Street Tours, and GetYourGuide/Viator listings – you can compare them online. Prices vary: group tours usually charge A$50–100 per person (often including a drink), while private or extended tours may cost more. Many tour operators combine history, artist stories and even a studio visit, so look for “street art + local guide” on booking sites. In peak season (spring/summer) it’s wise to book in advance, as spots can sell out. Many guides say that Melbourne’s passion shines through these tours – you’ll learn anecdotes that self-guiding won’t reveal.

How do I do a self-guided street art walking tour? (route suggestions)

A self-guided tour can follow the “Essential Map” routes above. In general, start at Hosier Lane (Federation Square), then spiral through adjacent lanes. For a short tour, complete a loop from Hosier to Duckboard Place and AC/DC Lane (as described in Route A). For more time, add Blender Lane, Union Lane and Croft Alley by walking north along Flinders or Swanston (Route B). Use City trains and trams to travel between clusters of art. Many visitors also extend to Fitzroy by catching a tram up Brunswick or Nicholson Street and visiting the Everfresh murals near Russell/Napier Streets. Key tip: download a map or app beforehand. Google Maps lets you pin custom walking routes (our Routes A–C above can be plotted in MyMaps). There are also free PDF itineraries from tourism websites and art blogs. Print or save one for navigation, since phone reception in narrow lanes can be spotty. All Melbourne CBD laneways are a grid – as you move “zig-zag” from Hosier north, then east/west – so it’s easy to cover them systematically. And remember: street art is everywhere here. If you stumble into a little alley off the main path, take a peek – Melbourne’s artists delight in hiding gems around corners.

Who are the most famous street artists in Melbourne? (local & international)

Melbourne’s own heavy hitters include Adnate, Rone, Smug, Meggs, Lushsux, Reka, and the members of Everfresh Studios (Phibs, Facter, etc.). Adnate, for example, created the 23m Hosier portrait; Rone is famous for photoreal portraits in Fitzroy; Smug and Meggs for colourful graphic imagery; Lushsux for his provocative pop-culture stencils; and Everfresh collectively defined the city’s look in the 2000s. Fitzroy-born Aretha Brown has also become a household name through large public murals. International names with a footprint here include the British graffiti icon Banksy (his small stencil rats can still be found) and the late Keith Haring from New York – his 1984 Collingwood mural survives as one of very few original Haring works worldwide. Other overseas street artists have passed through: for instance, the Spanish group Fanakapan did a translucent-winged angel on Collingwood Yards. Wikipedia notes that artists like ABOVE, D*FACE, Logan Hicks, Shepard Fairey and Invader have all contributed work to Melbourne at some point. In short, Melbourne showcases a mix of homegrown talent and celebrated internationals. If you see a mural you love, chances are the artist’s name is nearby, and many maintain an online portfolio where you can follow their latest projects.

What is the history of street art in Melbourne? When did it start?

Melbourne’s street art grew organically from the 1970s graffiti scene. From the 1980s onward, inner-city lanes were canvases for tags and throw-ups, influenced by New York writers. By the turn of the century, Melbourne developed a distinctive stencil and paste-up culture, eventually earning the nickname “stencil capital”. The first formal festival of stencil art in the world was held in Melbourne in 2004. Through the 2000s, laneways like Hosier and AC/DC Lane gained fame with vibrant murals. Key moments include Melbourne hosting the inaugural street-art festivals (Stencil Fest, All Your Walls, etc.) and the city setting up legal frames for public art. Today’s street art reflects a 40-year evolution: from illicit tagging to widely celebrated public murals.

What is the difference between graffiti and street art?

The terms are often used interchangeably, but many experts make a subtle distinction. Graffiti traditionally refers to lettering-based tags or throw-ups — artists writing their own name or symbol on walls. It began as a form of territory marking and evolved into stylized lettering. In contrast, street art usually means image-based public art: murals, stencils, wheatpastes, installations, etc. The dictionary notes that street art is generally image-heavy (murals, pictures), whereas graffiti tends to be text (tags). In intent, graffiti writing was often about insider language and reputation, while street art is often created to be seen by the wider public (sometimes even commissioned). In Melbourne practice, the line blurs – a muralist may have started as a graffiti writer. But a quick rule-of-thumb is: if it’s an elaborate picture or planned mural, it’s usually called street art; if it’s a hand-painted name or throw-up, it’s usually called graffiti. Many Melbourne artists do both.

Where is the Keith Haring mural in Melbourne?

The only authentic Keith Haring mural in Melbourne stands in Collingwood (then an inner suburb), not downtown. Painted by Haring in 1984, it covers a wall of the former Collingwood Technical School (now Collingwood Yards arts precinct) at 521–525 Smith Street, Collingwood (corner of Johnston Street). The bright, lively figures are easily visible from the street. This mural is one of only three original Haring public murals still standing in the world. It has heritage protection: Victorian authorities restored it in 2013 to repair weather damage. Visitors can walk or tram to Collingwood (e.g. via Smith Street tram route 112) and follow signs to Collingwood Yards. Unlike CBD lanes, this work is owned/maintained by the local council and is intended to be preserved – so feel free to admire it without fear of it being whitewashed soon.

What is the Upper West Side Street Art Precinct / Juddy Roller?

The Upper West Side Street Art Precinct is an official outdoor art space launched by the City of Melbourne in December 2017. Located west of Spencer Street (near the old Flinders Street power station), it was created with the help of the street-art collective Juddy Roller. The area is a 100m-long wall where large murals were commissioned in one go. Artists like Rone, Smug and Reka painted 22-meter works on its corrugated iron surface. You can visit the precinct at the corner of Flinders Street and Cook’s Parade West; it’s fully open and intended to be a long-term legal art area. Juddy Roller (which originated the city’s stencil festival) now offers tours and studio visits as well. In practice, think of the Upper West Side as a curated extension of Hosier Lane, designed to permanently showcase top street artists in a single precinct.

How can I find hidden or off-the-beaten-path murals?

Beyond the headline laneways, the city is dotted with lesser-known works. Here are some strategies: wander unfamiliar side streets, especially in neighborhoods like Fitzroy, North Melbourne and Footscray – these often have community murals that don’t make tourist lists. Check social media hashtags (e.g. #melbournestreetart) and location tags on Instagram; users often post “hidden gems” they’ve found. Blogs like The Sweet Wanderlust and Vandalog have revealed secret pieces (for instance, a subterranean project in Centre Place or rotating hoardings downtown). To systematically explore, use a GPS mapping app (some street-art apps allow you to search within a radius). If available, try city programs like Street Art Tours that highlight off-the-track spots. Also, pay attention to temporary canvases: building sites with plywood hoardings often feature short-term murals. Follow local street-art news (e.g. Invurt.com, Melbourne Art Critic) – they often announce new projects in industrial areas and suburbs. If you have time, take a look behind the Yarra at Southbank backstreets, or drive to suburban laneways (e.g. New Street in Brighton has legal murals). The key is to keep eyes open – even a quiet parking garage wall or cafe alley can harbor a fresh stencil.

Can I commission a mural in Melbourne? How? Costs & process.

Yes, individuals, businesses, and community groups often commission murals. The basic process is: find an artist or mural studio and coordinate with the wall owner. Many street artists now take commissions, so you can contact them through their website or agent. If the wall is public or in a historical area, you’ll likely need City approval first: the artist or property owner should apply for a permit through the City of Melbourne (following the steps noted above). Permit fees are modest, but plan at least 4–8 weeks for council processing. Costs vary widely. For a mid-size laneway mural (say 3–4m by 6–8m), expect something on the order of A$5,000–$20,000 depending on complexity and artist fame. Very large walls (10m+ tall) can be $50,000 or more because of scaffold/lift rental. The budget should also cover proper surface preparation (cleaning, priming) and post-paint anti-graffiti coating if desired. Government and arts grants can subsidize projects; for instance, some local councils offer art grants or youth-funding for community murals. A good first step: contact City of Melbourne’s Public Art Program to learn about guidelines and any potential funding.

Are murals permanent? How often are works painted over?

Not really. Most street art in Melbourne is temporary. City cleaners and property owners frequently whitewash old pieces to make way for new ones. Even popular murals may last only a few months or years. For example, the walls of Hosier Lane rarely wear a piece longer than a year before being overwritten. That said, some commissioned artworks endure longer due to maintenance. The heritage-listed Keith Haring mural has been preserved for decades. Likewise, if a wall is in active use (a bar or shop might keep a commission up), a mural can last many years until the business decides to change it. In general, expect each visit to yield different art. This constant turnover is part of Melbourne’s street-art culture – plan your photo and viewing schedule knowing that some pieces might vanish quickly. If you fall in love with a mural, try to capture it photographically, because it likely won’t stay exactly the same forever.

How can I identify or find the artist who made a mural? (credits, tags)

Artists often tag their work in small letters somewhere on the piece (e.g. “Rone,” “Adnate,” “Smug One,” etc.). If visible, that is your best clue. Many murals also have a QR code sticker or a plaque (especially in official laneway projects). If no signature is obvious, a quick method is a reverse-image search: take a photo of the mural and use Google Images or TinEye, which can sometimes find the artist’s site or social posts. Another way: check art databases and blogs. Sites like StreetArtBio and Invurt catalog known Melbourne works with artist names. On social media, search the hashtag #MelbourneStreetArt together with the suburb or lane name. Tagging “Melbourne, Australia” and street-art keywords on Instagram often reveals posts by fans (some mention the artist). Also, many artists announce new pieces on their own Instagram or Facebook pages – you might find them by searching “Melbourne mural” and location. In short, Google and social media are usually your allies. Once identified, it’s polite to credit the artist whenever you share the photo.

Are there Indigenous street art pieces in Melbourne? Where?

Yes. As noted, Indigenous artists have become prominent in Melbourne’s street-art scene. Aretha Brown’s works are the most notable example: her Fitzroy mural (2021) highlights Aboriginal elders and was done with eco-friendly paint. Other Blak artists have done pieces too. Keep an eye on Fitzroy, Collingwood and even Footscray for Aboriginal motifs. For instance, in 2019 artist Tony Albert collaborated with residents to paint a Richmond housing tower (though not exactly street art). In 2020, a large mural by Aboriginal artist Vika Matarakere (Kulin designer) appeared in Collingwood’s Langridge Lane. Checking current street-art tours or news often yields info on recent Indigenous murals. Additionally, organisations like Koorie Heritage Trust occasionally sponsor public murals by First Nations artists. When you see an Aboriginal-themed piece, there’s often signage or an Instagram tag acknowledging the cultural source.

Are there street art festivals or events in Melbourne? (dates, examples)

Yes. We mentioned many above, but here’s a quick recap: Melbourne Stencil Festival (2004–2010): Annual October festival, the first of its kind worldwide. Sweet Streets Festival (2010): Evolved from Stencil Fest to include all street art. All Your Walls (Nov 2013): 3-day Hosier Lane event (150+ artists). Meeting of Styles (May 2016): A global graffiti fest held in Melbourne (300 artists). Laneway Commissions: City of Melbourne runs occasional calls (2010 lightbox projects, 2018 – ongoing). The Outsiders Exhibitions: Government gallery exhibitions (2014 & 2018, and 2024 shows) featuring Melbourne street artists’ canvases. Melbourne Street Art Prize (2020s): An annual competition by City of Melbourne (not to be confused with the sculpture prize) that awards funding for murals. Yarra Council Street Art and Mural Programs: Yarra runs an annual street-art prize and community projects. Periodic Cultural Festivals: Parts of Melbourne International Arts Festival or Melbourne Design Week have included live mural projects. For precise dates and current events, check local listings (TimeOut Melbourne Street Art calendar, or the City’s laneway art page). New festivals can emerge; as of 2025, keep an eye on social media for pop-ups by art collectives.

How do I photograph street art like a pro? (gear, settings, composition)

Use a wide-angle lens for full-wall shots; carry a tripod for low light; shoot at dawn or dusk for soft light; look for reflections after rain; include people or city context for scale; and pay attention to composition (leading lines of the alley, symmetry, framing within doorways). If you plan professional (commercial) photography, Melbourne’s open-air art has no special photography restrictions – as long as it’s for personal or editorial use, no permit is needed. But for any profit-making or high-end shoots, check with City rules and potentially get a permit to avoid legal issues.

What are the rules for drone photography of murals in Melbourne?

Flying drones in Melbourne’s city center is highly restricted. Under national regulations by CASA, all drone flights must stay under 120 m altitude and away (30 m) from people, buildings and roads. In practice, that means no casual drone flights over Hosier Lane or anywhere in the CBD – you’d be breaching both aviation rules and local laws. The City of Melbourne explicitly requires a permit for any drone (remotely piloted aircraft) activity over public open space. Getting permission involves applying to the city and potentially to Airservices Australia (for flight paths) if near the airport. For hobbyists: if you’re outside the city (say, at Docklands or a park), you still must keep line-of-sight and not endanger the public. For murals, it’s safer to use ground-based photography. If aerial video is essential (for a film, say), plan months ahead to obtain a special aerial permit, hire an accredited drone operator, and notify the City so you don’t interfere with traffic or neighbors. In summary: for typical visits, do not use a drone in the CBD.

Is it safe to visit laneways at night? Accessibility & safety tips.

Laneways can be quiet and atmospheric at night, but exercise standard precautions. Major street-art lanes like Hosier, AC/DC and Duckboard have evening lighting and occasional foot traffic (late-night diners, workers, security). Usually the worst you’ll encounter are scattered drinkers or transient residents, not violent crime. Stay on lit paths and avoid alley corners if alone. If shooting after dark, be aware that some small lanes (Centre Place, Tattersalls) have limited lighting; consider bringing a friend or staying in groups. In terms of accessibility, laneways are pedestrian-only, so bring a small flashlight for cobblestones and use marked crossings on busy roads. It’s generally safe but not empty: Melbourne is one of Australia’s safest cities, but remain street-smart (keep valuables secured, watch for slippery spots). Many visitors report feeling comfortable in laneways after dusk, especially if there are still open bars or late cafés. Always trust your instincts: if a lane seems deserted and dark, move toward the nearby main street.

How can I support Melbourne street artists (buy prints, donate, commission)?

Supporting artists can be direct. Many well-known muralists sell limited edition prints or canvases on their websites or through local art shops. You can also attend exhibitions, donate to projects, book paid tours/workshops, commission murals, buy supplies from local art stores, or simply credit artists properly when sharing images online. Treating street art respectfully and financially supporting creators helps Melbourne’s creative culture thrive.

Are there workshops or street art classes in Melbourne?

Yes – Blender Studios, Melbourne Street Art Tours, and some local councils run spray-paint or stencil workshops. These classes supply materials and teach techniques, offering a legal, hands-on way to experience street art.

What supplies & techniques do Melbourne street artists commonly use?

Most laneway artists use high-quality spray paints (Ironlak, Montana), rollers for undercoats, stencils cut from acetate or cardboard, wheatpaste posters, markers, and stickers. Mixed media installations also appear. Artists often carry respirators, multiple spray caps, and prep walls before applying vivid freehand or stencil imagery.

What neighborhoods beyond the CBD should I explore? (Fitzroy, Collingwood, Brunswick)

Outside downtown, explore Fitzroy (Brunswick/Gertrude Streets), Collingwood (Smith & Gore Streets plus Collingwood Yards), Brunswick and Brunswick East lanes, Northcote, Footscray, and even Williamstown. These suburbs have dense street-art scenes with fewer tourists and lots of local flavor.

Where can I see large-scale commissioned murals in Melbourne?

Check Collingwood Yards & Fitzroy’s Nicholson Street for 20-plus-metre portraits, Spencer Street Power Station walls, South Melbourne’s Hanover House neon mural, Docklands tower wraps, Fitzroy Street (St Kilda) underpass murals, and occasional commissioned warehouse pieces in suburbs like Richmond or Sunshine.

How has commercialization affected Melbourne’s street art scene? (brands, tourism)

Commercialization brings funding, legitimacy and tourism, allowing artists to earn from commissions and gallery shows. It also risks "selling out" or turning art into advertising. Councils and brands now sponsor murals, so visitors see polished, stable works—but some guerrilla authenticity may be lost. Overall, tourists benefit from easy access, while artists debate balancing creativity with commercial opportunities.

Are there maps I can download / printable walking routes?

Yes. The City of Melbourne offers free PDF street-art maps and online self-guided walks. TimeOut and VisitMelbourne host interactive maps. Tourist centers stock printed laneway brochures. You can also copy Google MyMaps from travel blogs and save them offline.

Which cafes, bars or attractions pair well with a laneway route?

Hosier Lane: cafés at Federation Square or Degraves St. AC/DC Lane: nearby bars on Flinders Lane (e.g., 1806). Duckboard Place: Hardware Lane eateries. Blender Lane: Elizabeth St cafés. Union/Centre Place: Market Lane Coffee, Chin Chin. Fitzroy/Collingwood: Industry Beans, Naked for Satan. Each laneway cluster has excellent coffee, brunch spots, or pubs within a block, perfect for breaks during art exploration.

Where can I find artist interviews and deeper stories?

Read Invurt.com, Art & design pages of The Guardian and ABC, Vandalog archives, artist Instagram pages, the documentary RASH (2005), and local zines. Public talks at NGV or community libraries also host discussions with street artists.

How do I avoid crowds in Hosier Lane and get unobstructed photos?

Arrive early (around 7–8 AM) on weekdays or visit late evening. Weekdays are quieter than weekends. Explore far ends of Hosier or adjoining Rutledge Lane for fewer people. Patience and strategic angles help frame art without crowds.

What etiquette should visitors follow around street art? (no touching, respect)

Do not touch, climb, or add to murals. Don’t litter. Credit artists when sharing photos. Avoid blocking alleys, respect businesses and residents, and never remove posters. Treat the art as you would museum pieces—look, photograph, appreciate, but don’t damage.

How to find street art by theme (Indigenous, political, portraiture, paste-ups)?

Use Instagram hashtags (#IndigenousMural, #pasteupMelbourne), search blogs, join themed tours, and explore areas linked to those themes (e.g., Fitzroy for First Nations art, city squares for political pieces, portrait-heavy lanes like AC/DC or Fitzroy side streets).

What role do councils and precincts play in preserving/commissioning street art?

Councils fund, permit, and maintain murals, designate precincts like Hosier or Upper West Side, and run grants and clean-up crews. They balance graffiti removal with heritage protection, act as patrons for new works, and promote street-art tourism.

Can I remove or cover up a mural? (legal & ethical considerations)

Not without permission. Murals are protected by copyright and often valued by the community. Only the property owner (ideally in consultation with the artist) may repaint. Unauthorized removal or over-painting can be prosecuted as vandalism and is ethically frowned upon.

How to include street art in a half-day vs full-day Melbourne itinerary?

Half-day: focus on CBD lanes—Hosier, Duckboard, AC/DC, Union—plus a coffee stop. Full-day: morning CBD loop, afternoon tram to Fitzroy/Collingwood for Brunswick/Gertrude/Smith Street murals, optionally ending at Docklands or Richmond. Use trams for quick transfers and schedule café breaks.

Melbournské pouliční umění: Kompletní průvodce po uličkách

Melbournské uličky se vyvinuly v dynamickou galerii pod širým nebem, která odráží kreativního ducha města. Tyto úzké uličky, které vznikly v 80. letech 20. století v kultuře graffiti a rozkvétaly v rámci festivalů šablon 21. století, dnes představují díla místních talentů, jako jsou Adnate, Rone a Smug, spolu s díly mezinárodních jmen (Banksy, Haring). Návštěvníci procházející se po Hosier Lane nebo Duckboard Place se mohou těšit na neustále se měnící nástěnné malby na cihlách a oceli. Tento průvodce nabízí podrobné trasy pro samostatné prohlídky, tipy pro fotografy a příběhy, které se skrývají za zdmi a umělci, které musíte vidět. Zahrnuje také praktické aspekty – legální šedé zóny graffiti, nejlepší dobu k návštěvě kvůli světlu a davům a jak podpořit umělce. Ať už na této cestě pouličního umění strávíte odpoledne nebo celý den, objevíte, jak Melbourne proměnilo barvu na zdech v oslavované kulturní hnutí.

Melbournské uličky a slepé uličky se staly plátnem odrážejícím tvůrčí energii města. Město, kdysi světoznámé místo pro graffiti, nyní oslavuje pouliční umění jako nedílnou součást své kulturní identity. V 70. a 80. letech 20. století se melbournská mládež inspirovala newyorskou graffiti scénou, ale postupem času si město vydláždilo vlastní cestu. V roce 2000 bylo Melbourne přezdíváno „hlavním městem šablon světa“ a v roce 2004 dokonce hostilo první festival šablon na světě. Návštěvníci se dnes na každém rohu setkají s tyčícími se nástěnnými malbami, složitými šablonami a barevnými polepy. Oficiální průvodci Melbourne uvádějí, že uličky jako Hosier Lane a AC/DC Lane jsou nyní „ikonickými“ destinacemi. Tento průvodce nabízí hluboký pohled na to, proč jsou tyto uličky důležité: od historie, která z Melbourne udělala centrum pouličního umění, až po umělce a příběhy, které se skrývají za barvami.

Obsah

1 Co očekávat: Zážitek z Laneway
2 Samostatná trasa centrální obchodní čtvrtí
3 Hloubkový ponor ulička po uličce
4 Za centrální obchodní čtvrtí – nástěnné malby ve Fitzroy, Collingwoodu, Brunswicku a Docklands
5 Krátká historie melbournského pouličního umění
6 Umělci a kolektivy, které byste měli znát
7 Pouliční umění a hlasy domorodých obyvatel
8 Právní, etický a politický průvodce
9 Prohlídky, workshopy a jak zažít setkání s místním umělcem
10 Jak fotografovat melbournské pouliční umění – tipy pro profesionály a seznam ukázkových snímků
11 Ekonomika a komercializace pouličního umění
12 Akce, festivaly a výstavy
13 Praktické informace: Bezpečnost, přístupnost, otevírací doba, počasí a tipy pro návštěvníky
14 Často kladené otázky

Co očekávat: Zážitek z Laneway

Procházka melbournskými graffiti uličkami se nepodobá návštěvě běžné galerie. Povrchy zde zahrnují hrubé cihly, skleněné stěny, vlnitý plech a dokonce i dlažbu, takže textura a měřítko umění jsou dramatické. Díla sahají od portrétů mrakodrapů až po drobné skryté přelepy. Kdykoli můžete vidět šablonové umělecké dílo, které pomalu zvětrává, nebo novou nástěnnou malbu, která se během několika minut leští. Scéna je pomíjivá – jak uvádí oficiální sdělení města Melbourne, Hosier Lane je „měnící se plátno“, kde graffiti mizí a objevuje se přes noc.

Uličky jsou během dne rušné, zejména o víkendech, ačkoli „rušné“ v Melbourne znamená spíše živé než přeplněné. I ve špičce se dav u každé uličky zdržuje, místo aby se tam tlačil, a to díky dostatečnému prostoru v uličkách. Návštěvníci by si měli vzít pohodlnou obuv – mnoho uliček je dlážděných nebo cihlových, které mohou být za mokra kluzké – a nosit s sebou deštník nebo plachtu, protože počasí v Melbourne se může rychle měnit. Večer se uličky uklidňují; některé (například Duckboard Place) zůstávají dostatečně osvětlené pro fotografování s dlouhou expozicí, ale obecně je pro bezpečnost a snadné pozorování nejlepší plánovat denní návštěvy nebo procházky s průvodcem po setmění.

Samostatná trasa centrální obchodní čtvrtí

Pro návštěvníky, kteří přijíždějí poprvé, je k dispozici itinerář s průvodcem, který pomůže efektivně pokrýt nejzajímavější místa. Tři ukázkové trasy vyhoví různým časovým rámcům a zájmům. Všechny začínají v centrální zóně uliček poblíž stanice Flinders Street a náměstí Federation Square, kde se nachází jedny z nejhustších uměleckých děl.

Trasa A — 1,5hodinová rychlá okružní trasa: Začněte na Hosier Lane (Flinders a Russell Street, naproti Federation Square), což je nejznámější ulička s pouličním uměním. Pak odbočte na sever přes Duckboard Place, kde si prohlédnete velké nástěnné malby od místních umělců, jako jsou Fintan Magee a Steen Jones. Pokračujte přes Flinders Lane k AC/DC Lane (naproti stanici Flinders Street), kde zdi zdobí mohutné portréty s hudební tematikou (Bon Scott, Malcolm Young) od Mika Makatrona a dalších. Dokončete cestu zpět přes Federation Square. Doprava: Nejbližší zastávkou je Federation Square (zóna bezplatné tramvaje); veškeré práce zde probíhají na veřejném pozemku, takže pro běžné návštěvníky není potřeba žádné povolení.
Trasa B — Půldenní hloubkový ponor (3–4 hodiny): Začněte s nejzajímavějšími místy na trase A a poté protáhněte okruh směrem na západ. Projděte se po Flinders Lane kolem Blender Lane (z Bourke Street) a pokračujte v prozkoumávání Centre Place a Union Lane, kde se hojně vyskytují menší nástěnné malby a šablony. Z Union Lane odbočte na Croft Alley (jižně od Chinatown) a Presgrave Place, kde se na úzké zdi uličky nacházejí desítky zarámovaných miniaturních uměleckých děl. Cestou se zastavte na kávu v jedné z kaváren Degraves/Block Arcade. Tato trasa vám prodlouží cestu zhruba o 1–2 hodiny. Na jejím konci byste mohli dosáhnout hranice centrální obchodní čtvrti (například roh ulic Elizabeth a Bourke).
Trasa C – Celodenní trasa plus Fitzroy a Collingwood (6–8 hodin): Pro dokonalý zážitek zkombinujte trasu B s výletem na sever. Jeďte tramvají (nebo pěšky) do Fitzroy – jeho čtvrti Brunswick a Gertrude Street jsou proslulé rozsáhlými nástěnnými malbami od Everfreshe, Rone a dalších. Mezi pozoruhodná díla patří díla od Everfreshe. „Vítejte v Sunny Fitzroy“ na ulicích Johnston a Young. Poté pokračujte do Collingwoodu, kde si můžete prohlédnout nástěnnou malbu Keitha Haringa (1984) na Coventry Street a nová díla v průmyslových uličkách u Smith Street. Pokud to čas dovolí, můžete se vydat do North Melbourne nebo dokonce do Docklands, kde moderní nástěnné projekty (například neonové skleněné dílo Atonga Atema v Hanover House) rozšiřují portfolio pouličního umění města.

Hloubkový ponor ulička po uličce

Níže se podíváme na klíčové uličky města s pouličním uměním a uvedeme historický kontext a tipy pro každou z nich.

Hosier Lane: Tato nejikoničtější ulička města se táhne mezi Flinders a Flinders Lane na Russell Street. Kdysi drsná graffiti alej je nyní povolenou zónou „street artu“. Její zdi se neustále mění. Podívejte se nahoru: v horním patře stále najdete Adnateovu obří nástěnnou malbu z roku 2014, na které je mladý chlapec z kmene Kulinů shlížející přes řeku Yarra. V přízemí textura starých cihel a občasné skryté instalace světelných boxů (součást uměleckých projektů města Melbourne v uličkách) vytvářejí bohaté prostory pro fotografie. Nejbližší vstupy jsou na Federation Square (hlavní přístup), v Rutledge a Centre Places nebo přes Caledonian Lane (kde si můžete prohlédnout malé nástěnné malby na zakázku). Fotografové milují Hosier: široký vchod z Flinders poskytuje dramatickou perspektivu a měkké ranní světlo nebo pozdní odpolední záře nástěnné malby zdůrazňuje. Tip: Navštivte za úsvitu nebo ve všední den ráno, abyste se vyhnuli davům; pokud budete fotografovat širokoúhlým objektivem (16–35 mm), můžete zachytit celou délku od začátku do konce.
Lane AC/DC: Souběžně s Hosier, ale o blok severněji, se nachází tato úzká ulička, která oslavuje australské hudební legendy. V roce 2004 byla pojmenována po rockové kapele AC/DC a na jejích drsných površích visí obří portréty ikon této kapely. Jednu zeď pokrývá obrovská černobílá nástěnná malba Malcolma Younga a na druhou je připevněna trojrozměrná socha Bona Scotta. Vysoké cihlové zdi a ocelové brány s cvočky (odrážející heavy metalová témata) dodávají uličce syrový, industriální nádech. Po setmění je osvětlena pouličními lampami, což v noci vytváří zcela jinou atmosféru. Sousední hotel Guildford (roh ulic ACDC Lane a Flinders Lane) a nedaleká restaurace Long Chim nabízejí občerstvení. Protože je ulička velmi úzká, návštěvníci často vycházejí do ulice, aby si vyfotili. V teplém odpoledním světle vrhá texturovaná cihla silné stíny, které umělci začleňují do vizuální podoby.
Místo pro kachní prkna: Duckboard Place, krátká ulička táhnoucí se mezi Flinders Street a Flinders Lane, odměňuje ty, kteří se zatoulají za hlavní ulice. Najdete zde rozsáhlé nástěnné malby, jako je například ta od Fintana Mageeho. „Vzhled“ (ležící postava držící stromek) a pocta Steena Jonese městským obyvatelům (tetovaná růže na zádech). Nad hlavou se klenou zakřivená kovová umělecká díla a na zdech se objevily dokonce i dvě Banksyho krysy seskakující s padákem. Je to také centrum restaurací – zimní pojízdné stánky s jídlem a kavárny se táhnou na chodník Duckboardu, což ho v době oběda oživuje. Fotografové mohou fotit přímo na zakřivené umění vpravo nebo zarámovat celou úzkou uličku pro pocit hloubky. Protože spojuje Flinders Street a AC/DC Lane, je snadné ji zahrnout do trasy A nebo B. Tip: Hledejte všudypřítomné plakáty s nápisem „Wheatpasting“ nalepené na všech prázdných tabulích – mění se každý týden a než se sloupnou, mohou vytvořit zajímavé časové záběry.
Blender Lane a Blender Studios: Blokem severně od Flinders Street se nachází Blender Lane (u Bourke Street), která má poněkud zvláštní pověst: původně fialový podchod se stal neoficiálním domovem Blender Studios, neziskového uměleckého kolektivu založeného v roce 2010. Stěny uličky a budova studia jsou ozdobeny nástěnnými malbami začínajících umělců. Můžete nahlédnout skrz plot a prohlédnout si společná díla místních šablonových a graffiti týmů. Prohlídky města zde často končí workshopem nebo rozhovorem s umělci. V roce 2016 se v Melbourne konal globální... Setkání stylů festival, kde 300 umělců během 4 dnů pokrylo všechny legální uličky – velká část uměleckých děl Blender Lane je odkazem tohoto blitzu. Nedaleko na Spencer Street se nachází Tattersalls Lane, přístupná přes Spencer Parade, která má překvapivě obrovský portrét opeřené domorodé ženy namalovaný v roce 2012 Adnate & Shida. Výrazná, monochromatická stěna vytváří ohromující kontrast k barevnému graffiti Blender Lane. Ani Blender Lane, ani Tattersalls nejsou dlážděné pro vozíčkáře; návštěvníci by si zde měli všimnout slabého osvětlení a nerovného povrchu.
Union Lane a Croft Alley: Severně od obchodního centra Bourke Street Mall se mezi ulicemi Little Bourke a Little Collins táhne Union Lane. Dávno zde nebyly lepkavé podlahy, ale nyní se zde koná rotující program kurátorského umění instalovaného městem Melbourne a místními galeriemi. Očekávejte zarámovaná umělecká díla a malé instalace. Za rohem se nachází Croft Alley (východně od Little Bourke v čínské čtvrti), kde se konají výlohy a plakáty – některé byly objednány pro různé akce. Je lemována restauracemi a často se sem hrnou večerní hosté. Tyto uličky jsou úzké a nejlépe si je užijete pěšky. Union Lane měla v roce 2008 slavný projekt města Melbourne, v rámci kterého byl natřen každý povrch; dnes je klidnější, ale místní říkají, že častá kontrola jejích zdí (při po sobě jdoucích návštěvách) přináší překvapení, protože se hromadí letáky a samolepky. V blízkosti: Za nákupním centrem Melbourne Central se nachází Centre Place, pravděpodobně nejrušnější ulička s kavárnami ve městě. Jeho cihlové zdi jsou pokryty šablonovými cedulemi a nástěnnými malbami, ačkoli graffiti zde působí spontánněji díky procházejícím chodcům. Z fotografického hlediska nabízí Centre Place živé scény z ulice – umělci někdy malují i dlažební kostky, čímž vytvářejí popředí kompozic.
Presgrave Place: Presgrave, zastrčená u Bourke Street, západně od William Street, je mikrogalerie. Jedna strana této uličky je osazena desítkami malých, nesourodých rámů, z nichž každý obsahuje miniaturní umělecké dílo nebo dioráma. Některé rámy obsahují skici, jiné 3D sochy vyrobené z recyklovaných materiálů. Představte si ji jako odpověď uliček na sousedskou uměleckou výstavu. Úzký řetězec světel nad hlavou dodává v noci teplo. Je to nenápadné místo (přímo v uličce nejsou žádné kavárny), takže si při procházce sem po setmění buďte opatrní. Kvůli zarámovaným dílům zdejší záběry často zahrnují hru stínů na chodníku nebo detailní záběry jednotlivých rámů. Zkontrolujte data (několik uměleckých děl je datováno lety 2018–2020), abyste zjistili, která byla aktualizována.
Tattersalls Lane: Tattersalls, malá jednosměrná ulička spojující Collins Street s Bourke Street poblíž Spenceru, zůstává skutečným nálezem. Nad úrovní ulice se tyčí monumentální nástěnná malba domorodé ženy v peří od Adnata (2012) a Sama Shmitha (Shida). V noci se tato postava tyčí nad dopravou na Spencer Street a ve dne je vrcholem při procházce na jih do centra města. Tattersalls má také typické zarámované fototapety a hrstku sprejů na přízemí. Působí téměř jako skrytý ateliér, přesto je snadno dostupný ze severního konce tramvaje na Swanston Street nebo z Flinders Lane. Fotografové jsou zde kreativní: někteří fotí z dálky na Bourke Street teleobjektivem, aby zachytili plnou výšku portrétu na pozadí městských mrakodrapů.

Za centrální obchodní čtvrtí – nástěnné malby ve Fitzroy, Collingwoodu, Brunswicku a Docklands

Melbournská pouliční umělecká scéna zasahuje i do dalších čtvrtí, z nichž každá má svůj vlastní kouzlo. Severně od města se Fitzroy (oblast Collins/Brunswick) stal bojištěm velkých zdí. Tým Everfresh (Phibs, Rone, Meggs atd.) zdobil postranní uličky Fitzroye v roce 2000, takže hledejte jejich díla na ulicích Johnston, Brunswick a Rose. Jedna ikonická nástěnná malba Fitzroy (na obrázku níže) se rozprostírá na rohu The Night Cat a měří 22 metrů: je to záplava barev a kreslených postaviček od Everfreshe z roku 2009. V posledních letech se Fitzroy také věnuje umění domorodých obyvatel (viz níže).

Collingwood je také uměleckým místem. Jeho korunním klenotem je nástěnná malba Keitha Haringa: namalovaná na nízké betonové zdi Collingwood Technical College (nyní Collingwood Yards) v červnu 1984, je to vzácný dochovaný originál od newyorského umělce. Toto veřejně schválené, dílo (zobrazující hravé postavy) stojí na Johnston Street poblíž Smith Street. Město jej nyní aktivně chrání (dokonce ho zapsalo na seznam památek), takže zůstává živé i po desetiletích. Nedaleko vyrůstala nová díla v průmyslových ulicích u Smith Street a Peel Street, často na komerční zakázky.

Dále na sever, v oblastech Stockyards a Lennox Street v Brunswicku, najdete živé reklamní předměty a plakáty a několik velkých nástěnných maleb financovaných z projektů pouličního umění městské rady. I když je Brunswick méně koncentrovaný než Fitzroy, nabízí atmosféru sousedství – v okolí se často nachází i restaurace jako Dogg Inn Bar a místní kavárny, kde se často nachází umění.

Na nábřeží není Docklands/Southbank ignorován pouličními umělci. V roce 2021 umělec Atong Atem instaloval na 22metrové skleněné fasádě Hanover House (u Riverside Quay) výrazné neonové umělecké dílo – portrét propletený s nadživotními květinami. Tato 3D světelná socha je večer viditelná z protější strany řeky Yarra. Jinde v Docklands se v nových okrscích objevují nástěnné malby na zakázku (například na rekultivovaných železničních nádražích v Port Melbourne). Ačkoli většina umění v Docklands je plánovaná a korporátní, jízda tramvají stojí za to pro každého, kdo se vydává na celodenní nebo vícedenní výlet.

Krátká historie melbournského pouličního umění

Malované uličky města vděčí za svou vitalitu desetiletím vrstevnaté historie. Spojení Melbourne s graffiti začalo na konci 70. a 80. let 20. století, kdy subkultury mládeže přijaly tagy a výstřelky inspirované americkými posádkami. Během 90. let místní „writeři“ praktikovali své řemeslo v okolí vlakových nádraží a v centrech měst. V roce 2000 se nová generace rozšířila do pouličního umění jako samostatné praxe. Do roku 2004 se v Melbourne konal první Stencil Festival na světě, který upevnil jeho pověst odvážné práce s aerosoly a šablonami. Oficiálně bylo malování v uličkách považováno za nelegální, ale městské úřady se postupně přiklonily k toleranci. Mezníkem nastal rok 2010, kdy město Melbourne spustilo svůj první program Laneway Commissions, v rámci kterého vyzvalo umělce, aby namalovali Hosier Lane kreativními neonovými a světelnými instalacemi.

V roce 2013 uspořádala Národní galerie Viktorie a místní umělecké kolektivy festival All Your Walls, kde přes 150 umělců během jednoho víkendu přemalovalo Hosier a sousední uličky. Tyto akce potvrdily pouliční umění jako součást melbournské kulturní struktury. Dnes je umění v uličkách uznávanou – dokonce oficiální – atrakcí. V ulicích se objevily mezinárodní ikony (Banksy zde v roce 2003 vytvořil šablony a tato díla byla kdysi zachována) i místní legendy. Scéna však zůstává zakořeněna v dynamice: nástěnné malby blednou nebo jsou přelakovány stejně rychle, jako se objevují nové, což odráží etos města, že umění by mělo žít a měnit se.

Umělci a kolektivy, které byste měli znát

Melbourne dalo vzniknout mnoha pouličním umělcům, kteří si získali široké uznání:

Adnate (Artez) – Západoaustralský umělec, známý svými impozantními nástěnnými malbami domorodých postav. Jeho 23metrový portrét chlapce z kmene Kulinů v Hosier Lane (2014) je pravděpodobně nejslavnějším dílem v této uličce. Adnateův styl je hyperrealistický: lidské tváře a těla jsou často vyobrazeny černobíle s jemnými barevnými akcenty. Vybírá si náměty z domorodých komunit s cílem zviditelnit je ve městě. Mnoho jeho děl se nečekaně objevuje na prázdných zdech; každé se stává místní dominantou, dokud není i ono přetřeno.
Rone (Tyrone Wright) – Umělec narozený ve Fitzroyi, známý svými podmanivými, fotorealistickými portréty žen. Kolem roku 2002 on a jeho spolupracovníci z Everfresh (viz níže) proměňovali Fitzroyovy uličky svými nástěnnými malbami. Roneho poznávacím znamením je začlenění mnoha vrstev: odlupující se plakáty a barva vytvářejí kolem hlavní postavy omšelý efekt. Roneho díla najdete na starých továrních zdech a občas i na rolovacích okenicích po celém Melbourne. Často maluje velké billboardy na různé akce, ale jeho reputaci si vybudovalo pouliční umění. (Aktivní je dodnes, i když některé nedávné projekty se přesunuly do interiéru nebo po celé Austrálii.)
Samolibý (Sam Bates) – Místní umělec, jehož ultrarealistické nástěnné malby často zobrazují obyčejné lidi. Jeho technika využívá spreje a pečlivé stínování, díky čemuž objekty vypadají fotograficky. Smug maloval i pro mezinárodní festivaly, ale v Melbourne můžete zahlédnout některou z jeho velkých tváří přes celou stěnu nebo vrstvené motivy králíků. Často se tučně podepisuje jako „Smug“.
MEGGS (Melbourne) – Známý pro výrazné, barevné ilustrace připomínající komiksy a popkulturu. Meggs, zakládající člen Everfresh, maloval obálky knih v komiksovém stylu na stěny uliček a nástěnné malby ve studiích. Jeho paleta je živá (neonová zelená, sytá růžová) a často maluje na vlaky a nákladní vagony i na městské hradby. Hledejte poblíž charakteristickou stylizovanou figurku nebo kreslenou lebku s visačkou „MEGGS“.
Lushsux – Provokatér známý (nebo nechvalně známý) svými satirickými a memy inspirovanými pouličními kresbami. Tento umělec sprejuje na zdi celebrity, politiky nebo internetové postavy, často subverzivním způsobem. Jeho díla se mohou náhle objevit přes noc a stejně rychle být vyleštěna. Lushsux vzkvétá na virálním humbuku; pokud je nějaká postava online trendující, mohl by ji nalepit na zeď v Melbourne. Mnoho jeho děl paroduje popkulturu (například Kanye Westa nebo Donalda Trumpa).
Everfresh (posádka) – Vlivný kolektiv založený v roce 2004 (mimo jiné Phibs, Facter, Reka, Rone, Meggs), který pravděpodobně formoval estetiku Melbourne. Jejich dílny za hlučným skladem (na budově byl vymalován název „Everfresh“) byly líhní uměleckých talentů. Nástěnné malby Everfresh se vyznačují explozivními barvami a složitými vzory. Například jejich dílo z roku 2009 „Vítejte v Sunny Fitzroy“ (nahoře) se rozkládá na 22 metrech s kreslenými postavičkami a vířícím textem. Členové Everfresh dnes pracují samostatně, ale jejich odkaz přetrvává v živé paletě Fitzroy a v mladších týmech, které mentorovali.
Reca (James Reca) – Umělec narozený v Sydney, který maloval v Melbourne s týmy Everfresh, než se přestěhoval do zahraničí. Jeho styl mísí grafické tvary s emotivními portréty. Reka nyní žije jinde, ale začínal zde; jeho nástěnné malby s geometrickým nádechem (zvířata, hybridní tvorové) lze spatřit v uličkách v centru Melbourne.
Fintan Magee – Ačkoli pochází z Brisbane, Magee zanechal v Melbourne několik pozoruhodných nástěnných maleb (např. dříve zmíněnou obří postavu z Duckboard Place). Často maluje ekologická nebo emocionální témata vrstveným stylem sprejů. Vzdělával se u umělců ze společnosti Everfresh a ztělesňuje přechod od místního k národnímu.

Každý z výše uvedených má celosvětové uznání, ale jejich díla najdete přímo v uličkách Melbourne. Fanoušci je často sledují prostřednictvím Instagramu nebo jejich webových stránek, které uvádějí seznam připravovaných nástěnných projektů a zboží (tiskoviny, oblečení) k prodeji. Koupě umělcova tisku nebo jeho rezervace pro nástěnnou malbu na zakázku (prostřednictvím studií jako Juddy Roller nebo komunitních uměleckých programů) jsou přímými způsoby, jak tyto kreativce podpořit.

Pouliční umění a hlasy domorodých obyvatel

Melbournská street artová scéna zahrnuje silnou přítomnost domorodých obyvatel, kteří odrážejí První národy Austrálie. Zejména umělkyně z Gumbaynggiru Aretha Brownová (nar. 2002) si vydobyla mezinárodní jméno malováním nástěnných maleb o domorodé kultuře. Do roku 2021 Brownová dokončila přes 50 velkých veřejných děl po celém světě. Její známá nástěnná malba Fitzroy (na zdi vlajkové lodi obchodu Converse na Kerr & Smith Street) zobrazuje starší domorodé obyvatelstvo a používá ekologickou barvu „čistící vzduch“. Toto dílo, zadané v roce 2019, je pozoruhodné nejen umělecky, ale i technologicky: barva s vysokým obsahem grafenu použitá na zdi údajně s věkem absorbuje znečištění uhlíkem. Brownové umění často zahrnuje symboly a portréty Prvních národů, což podporuje povědomí o jazyce a identitě.

Kromě Browna hledejte nástěnné malby s domorodou tematikou také v Kensingtonu a Collingwoodu, často spojené s týdnem NAIDOC nebo komunitními projekty. Mnoho místních domorodých umělců pracuje jak v tradičních médiích, tak v pouličním umění. Městské úřady si občas zadávají domorodá díla (někdy k vyprávění příběhů Snění na veřejných zdech). Pokud taková díla hledáte, zvažte prohlídky s průvodcem nebo místní festivaly domorodého umění, jako je YIRRAMBOI (Melbournský festival domorodého umění), který někdy zahrnuje i projekty pouličního umění. Znalost jména umělce (které je často podepsáno na nástěnné malbě) je klíčem k pochopení významu. Při fotografování nebo sdílení těchto děl je třeba uvést autora a kontext a uznat kulturní význam, který je s jejich obrazy obsažen.

Právní, etický a politický průvodce

Umění v melbournských uličkách je pulzující, ale nachází se v šedé zóně mezi legalitou a etikou:

Je malování na Hosier Lane legální? Technicky vzato ne. Vše Neschválené graffiti je podle australských zákonů nelegální. Město Melbourne je však v určitých aktivních místech mlčky povoluje. Média dokonce uvádějí, že městští úředníci označili Hosier za „zónu tolerance graffiti“. V praxi tam policie zasahuje jen zřídka a cedulky jsou rychle odstraňovány, čímž vzniká prostor pro nové umění. Z právního hlediska však každé dílo na soukromém pozemku vyžaduje souhlas majitele. Jinými slovy, namalování Hosiera bez zeptání je technicky vzato vandalismus – město ho jen agresivně nevymáhá. Pro návštěvníky i malíře nástěnných malbů platí pravidlo: pro legitimně autorizované dílo je vždy vyžadováno povolení. Stručně řečeno, Hosier a podobné ulice existují na základě dlouhodobé neformální dohody, ale každý nový umělec by měl postupovat opatrně.
Jak získat povolení / povolení: Pokud si vy nebo organizace chcete objednat nástěnnou malbu, začněte tím, že se domluvíte s majitelem nemovitosti nebo správcem pozemku. V centru Melbourne je většina uliček vlastněna kombinací městských i soukromých subjektů, takže budete možná muset požádat o pomoc prostřednictvím města Melbourne. Oficiální pokyny uvádějí, že s písemný souhlas vlastníka nemovitosti, projekt pouličního umění může být legální. V památkově chráněných oblastech může být také nutné stavební povolení. Pro veřejná prostranství město někdy vyhlašuje otevřené výzvy k tvorbě nástěnného umění (sledujte Městské granty a programy pro pouliční umění). Pokud je dílo skutečně schváleno, je pravděpodobnější, že ho zastupitelstva ponechají nedotčené. Místní komunita pouličního umění je malá; oslovování známých kolektivů (jako např. Juddy Roller nebo Blender Studios) může poskytnout kontakty a rady ohledně zvládání schvalování.
Konzervace a odstraňování nástěnných malb: Na rozdíl od galerijních obrazů jsou graffiti a nástěnné malby většinou dočasné. Melbournské úřady v rámci údržby pravidelně čistí nebo přetírají uličky. Například rada otřela zdi, aby se připravila na akce, čímž v podstatě smazala měsíce pouličního umění najednou. Samotní umělci obvykle dokumentují svá díla (fotografiemi nebo časosběrným videem), pokud chtějí mít záznam. Výjimkou jsou vzácné památkové kousky: zejména nástěnná malba Keitha Haringa byla formálně restaurována v roce 2013 a zapsána do seznamu památek. Mimo takové případy převládá etika, že pouliční umění je pomíjivé. Zakrývání nebo odstraňování umělcova obrazu na zdi někoho jiného bez svolení je považováno za neetické (a mohlo by být nezákonné). Pokud má být nástěnná malba, kterou vlastníte, aktualizována, mnoho zkušených praktiků doporučuje společné malování nebo pečlivé zachování prvků. Obecně roste povědomí o tom, že tato díla mají hodnotu, a programy jako Dělejte umění, ne štítky (iniciativa škol města Melbourne) si klade za cíl naučit úctě k pouličnímu umění jako tvůrčí majetek, nejen graffiti.

Prohlídky, workshopy a jak zažít setkání s místním umělcem

Melbourne nabízí mnoho způsobů, jak se vydat za hranice osamělého putování. Několik renomovaných turistických společností nabízí prohlídky pouličního umění s průvodcem:

Prohlídky pouličního umění v Melbourne (Stella Tours) – Denně pořádají 2–3hodinové pěší prohlídky uliček v centru města, často vedené místním umělcem nebo průvodcem. Například jeden z itinerářů zastavuje na náměstí Federation Square v Hosieru (10 min) a poté stráví přibližně 2 hodiny prohlídkou uliček, než končí návštěvou studia v Blenderu. Cena se obvykle pohybuje kolem 90–100 australských dolarů na osobu. Tyto prohlídky v malých skupinách často zahrnují vyprávění zasvěcených osob a drink nebo svačinu na konci.
GetYourGuide / Viator / Zážitky Airbnb – Několik agentur nabízí prohlídky melbournského pouličního umění, od bezplatných procházek po okolí (za spropitné) až po prémiové soukromé prohlídky. Vyhledejte si na jejich webových stránkách výraz „Melbourne street art“. Většina z nich si účtuje kolem 20–50 dolarů v závislosti na délce (1–4 hodiny). Rezervujte si místo předem, zejména v hlavní sezóně.
Workshopy vedené umělci: Pokud si chcete zkusit malovat sami, Blender Studios pořádá ve svém studiu v Collingwoodu občasné workshopy stříkání barev a šablon. Další poskytovatel, Stencil Tourz, nabízí kurzy šablonového umění pro začátečníky v západní části města. Tyto workshopy učí bezpečné používání plechovek, vyřezávání šablon, lepení pšenicí a umožňují vám odnést si domů vlastní pouliční umělecké dílo. Program najdete na webových stránkách nebo v kalendářích místních akcí.
Aplikace pro mapy pouličního umění: Pro samoobslužnou, ale technologicky vylepšenou variantu nabízí aplikace jako „Street Art Cities“ a „Pokekratos“ mapy melbournských nástěnných maleb odeslané uživateli. Nenahradí vhled lidského průvodce, ale dokáží přesně určit méně známá díla a sbírky od daného umělce. Městské knihovny a návštěvnická centra mohou mít také tištěné turistické mapy (oficiální… Procházka pouličním uměním brožura je dobrým příkladem).

Po jakémkoli komentovaném zážitku nezapomeňte dát průvodci spropitné, pokud se vám líbil (mnoho průvodců jsou sami umělci, kteří si tak přivydělávají). Interakce s umělci v ateliéru (například na konci některých prohlídek) může poskytnout jedinečný vhled do jejich procesu tvorby, jak je patrné z mnoha recenzí zájezdů.

Jak fotografovat melbournské pouliční umění – tipy pro profesionály a seznam ukázkových snímků

Laneways nabízí bohaté možnosti pro fotografy s chytrými telefony i digitálními zrcadlovkami. Zde je několik doporučení:

Vybavení a nastavení: Pro zachycení celých nástěnných maleb a hloubky uličky je nepostradatelný širokoúhlý zoom (kolem 16–35 mm na full-frame formátu). Pro ořez detailů nebo zarámování osoby s uměním je skvělý zoom objektiv se středním rozsahem (24–70 mm) nebo portrétní objektiv. Většina uliček má omezené světlo, proto si na brzké ráno a večer vezměte stativ; to umožňuje nižší ISO (méně zrna) a delší expozice pro zachycení osvětlení z neonů nebo výloh obchodů. Pokud fotografujete telefonem, použijte manuální expoziční blokování, abyste zabránili blikání. U obdélníkových nástěnných maleb držte fotoaparát vždy vodorovně (k zarovnání použijte mřížku). Polarizační filtry mohou omezit odrazy světla na skle nebo mokrém chodníku.
Složení: Zahrňte prostředí pro zasazení umění do kontextu. Například umístěte postavu (přítele nebo kolemjdoucího) před velkou nástěnnou malbu, abyste ukázali měřítko. Zachyťte vrstvy: na mnoha stěnách jsou překrývající se plakáty nebo visačky; detailní záběr odlupující se barvy může být stejně výrazný jako celá zeď. Experimentujte s perspektivami: dřepněte si, abyste vystřelili podél zdi, nebo se postavte u vchodu do uličky pro efekt úběžného bodu.
Světlo a načasování: Nejlepší světlo je obvykle měkké a směrové. Ideální je často brzké ráno – „nejtišší a nejčistší čas na focení“, kdy je kolem málo lidí. Pozdní odpoledne (zlatá hodinka) zalévá cihlové zdi teplou září. Zatažené dny poskytují rovnoměrné osvětlení, díky kterému vyniknou barvy bez ostrých stínů. Po dešti se podívejte na odrazy v kalužích, abyste zrcadlili nástěnnou malbu (klasický kreativní snímek). V noci jsou některé uličky dostatečně osvětlené pro dlouhé expozice nebo zářivý neon – AC/DC Lane a Hosier mají osvětlení. Udržujte nízké ISO (400–800) a držte fotoaparát v klidu.
Etiketa při fotografování: Nebojte se fotografovat pouliční umění (je to ve veřejném prostoru), ale buďte ohleduplní. Nedotýkejte se uměleckých děl ani nestůjte tak blízko, abyste někomu nešlápli na jeho malbu. Mnoho umělců oceňuje uvedení autora: pokud něco zveřejníte online, uveďte jméno umělce a místo pořízení. Komerční focení může vyžadovat formální povolení (a často poplatek), ale pro osobní použití je to obecně v pořádku. Dávejte pozor na chodce a podniky – neblokujte pěší provoz. Pokud je to možné, dejte nakládací sklenice (pokud je máte) nebo si kupte kávu v kavárně v uličce, abyste podpořili místní atmosféru.

Nápady na ukázkové záběry: (přizpůsobte si je svému stylu) 1. Perspektiva celého jízdního pruhu: Z jednoho konce Hosier Lane (např. poblíž Fed Square), širokoúhlý záběr zachycující celou uličku a davy.
2. Grafický detail: Detailní záběr na výraznou grafiku nebo abstraktní vzor (např. šablonové čáry, textury vrstev barvy ve spreji).
3. Lidský prvek: Portrét přítele nebo kolemjdoucího stojícího na pozadí nástěnné malby (dodává měřítko a vyprávění).
4. Plakát s pšeničnou pastou: Prostřední záběr překrývajících se letáků nebo plakátů na Rutledge Lane, vykazující dojem „zestárlé“ koláže.
5. Odraz: Zaostřete na louži deště odrážející nástěnnou malbu (otočte fotoaparát vzhůru nohama!).
6. Dlouhodobá expozice v noci: Záběr na AC/DC Lane nebo Hosier Lane za soumraku, zachycující světelné stopy a iluminovaná umělecká díla.
7. Zarámované umění: Vyfoťte jeden z minisnímků z Presgrave Place přímo tak, aby záběr vyplňoval celý.
8. Úhel sklonu: Ze schodiště nebo druhého patra (pokud je přístupné) sestřelte na nástěnnou malbu na nádvoří nebo terase.
9. Instalační umění: Pokud navštěvujete dočasnou výstavu (např. neonový kus v obchodě Hosier), zachyťte celou instalaci i s okolím.
10. Kontrastní snímek: Umístěte velmi moderní kus vedle omšelé visačky (nebo naopak), abyste v jednom záběru ukázali vizuální kontrast.

Pokud vám dynamický rozsah (např. jasná obloha za tmavou uličkou) představuje problém, podívejte se do manuálu k fotoaparátu, kde najdete informace o expozičním bracketingu nebo režimech HDR. A nezapomeňte: protože se zdi často mění, fotografujte to, co vidíte dnes, abyste zachovali tento moment historie ulice.

Ekonomika a komercializace pouličního umění

Pouliční umění v Melbourne kdysi fungovalo čistě na vášni a pirátství, ale v posledním desetiletí se propletlo s obchodem a cestovním ruchem. Velké značky si nyní zadávají nástěnné malby k propagaci produktů a mění zdi v reklamy. Například program Converse City Forests představil nástěnnou malbu od Arethy Brownové, která sloužila také jako environmentální kampaň. Kampaně v cestovním ruchu často zdůrazňují uličky – státní vláda dokonce zrekonstruovala melbournské uličky plné umění v Disney Worldu (ačkoli od této myšlenky politici později upustili).

Tato finanční injekce vyvolala debatu. List The Guardian se zabýval profilem melbournských sběratelů (manželského páru „Sandrew“, který pořádá výstavy pouličního umění) a poznamenal ironii: „Není mezi pouličním uměním… a tržně řízeným soukromým vlastnictvím nesoulad?“. Někteří umělci a fanoušci se obávají, že vnitřní výstavy dezinfikují formu, která kdysi směřovala proti establishmentu. Sběratelé tvrdí, že zachovávají umění, které by jinak zmizelo. Jak říkají Powell a King, kurátorováním výstav, jako je The Outsiders, se snaží pomoci umělcům uživit se a oslovit nové publikum. V praxi nyní mnoho melbournských pouličních umělců balancuje mezi legální a nelegální prací: na jedné straně mohou vést workshopy nebo prodávat grafiky a na straně druhé v noci malovat nepovolené dílo.

Místní zastupitelstva aktivně podporují právní stránku věci. Město Melbourne a městská rada Yarry vyčlenily z rozpočtu programy na umění v uličkách a soukromé firmy sponzorující nástěnné malby proměnily zdi v placená plátna. Efekt: více zdí je legálně natřeno s podporou údržby (těsnění, předběžný nátěr), ale kritici tvrdí, že některá díla působí spíše jako „jen billboard“ než jako skutečné pouliční umění. Většina se nakonec shoduje na tom, že komercializace učinila pouliční umění pro tvůrce udržitelnějším, i když posouvá dílo do jisté míry na surové hraně. Tato oblast zůstává proměnlivá – jak poznamenal jeden zasvěcený zdroj: „scéna se změnila z graffiti na pouliční umění a nakonec na muralismus. Věci se vyvíjejí.“ S růstem melbournského trhu s uměním samotné ulice nadále slouží jako ta nejskutečnější galerie.

Akce, festivaly a výstavy

Melbournský kalendář zahrnuje několik milníků pouličního umění:

Festival šablon v Melbourne (2004–2010): Konala se každoročně po dobu šesti let a byla první svého druhu na světě. Pod touto hlavičkou spolupracovaly v uličkách a galeriích desítky místních i mezinárodních šablonových umělců. Byla tak populární, že v roce 2010 byla přejmenována na Festival sladkých ulic, rozšiřující se na všechny formy pouličního umění.
Všechny vaše zdi (listopad 2013): Významná událost během Národní galerie Viktorie Melbourne nyní sezóny. Během tří dnů, Všechny vaše zdi najali více než 150 umělců, aby přemalovali každou zeď v Hosier a Rutledge Lanes. Výsledkem byla záplava nového umění napříč těmito bloky, přičemž denní DJové a večerní projekce udržovaly návštěvníky v napětí. O projektu All Your Walls informovala média po celém světě jako o oslavě melbournské umělecké kultury.
Setkání stylů (květen 2016): Melbourne hostilo tento mezinárodní festival graffiti poprvé. Během čtyř dnů se konal přibližně 300 umělců legálně natřené uličky po celém městě (hosier, Union, Flinders Court, Footscray's a další). Setkání stylů svedlo velké týmy dohromady a zaplnilo legální zóny prací, které by jinak mohly být nelegální. Tisíce diváků sledovaly, jak na zdech, které normálně vidí jen půlnoční vandalové, vznikají nové malby. Fotografie a letecká videa IMAX pořízená organizátory naleznete na bočním panelu.
Programy komise pro městské uličky: Město Melbourne občas vyhlašuje výzvy k tvorbě uliček – například zadávání osvětlených světelných boxů v Hosier (2010) a rozmístění kurátorsky vybraných uměleckých děl v Centre Place a Union Lane. Město Yarra také běželo… Šablona vs. styl (2016) se zaměřením na Brunswick Street ve Fitzroy. Tyto programy každoročně produkují menší, ale významná díla (často propagovaná jako kulturní projekty) roztroušená po celém městě.
Outsideři – Výstavy pouličního umění: Od roku 2014 město Melbourne sídlí Outsideři galerie, která vystavuje pouliční a městské umění na plátně. I když se neprovádí pod širým nebem, její výstavy (včetně velké výstavy v roce 2024) představují melbournské umělce. Bezplatná veřejná verze galerie Outsiders byla otevřena v prosinci 2024 a představuje umění v interiéru i exteriéru. (Viz Zdroje (Pro podrobnosti o návštěvě.) Takové výstavy stírají hranici mezi pouličním a výtvarným uměním.
Cena za pouliční umění v Melbourne: Některé obce pořádají soutěže (např. ceny „Laneway Mural“), jejichž vrcholem jsou nová díla. Tyto akce se každý rok mění, ale vítězné nástěnné malby často zůstávají vystaveny.
Speciální projekty: V posledních letech se uskutečnily jednorázové projekty, jako např. #HOPEStreetArtProject (nástěnné malby s charitativní tematikou) a dny nástěnných maleb domorodých komunit přinesly pouliční umění do prostoru hlavních akcí. Také kulturní festivaly (filmové festivaly, týdny designu) někdy zahrnují živé malování nástěnných maleb hostujícími umělci.

Sledujte novinky o nadcházejících termínech: Všechny vaše zdi inspirativní spin-offy, nové festivaly šablon a mezinárodní malíři muralů (AREBA, návrat Everfresh atd.) stále přicházejí. I když žádný festival nekoná, melbournské uličky hostí každý měsíc desítky pop-up malířských akcí.

Praktické informace: Bezpečnost, přístupnost, otevírací doba, počasí a tipy pro návštěvníky

Melbournské uličky jsou přes den obecně bezpečné, ale pár praktických věcí vám návštěvu usnadní. Všechny hlavní uličky s pouličním uměním jsou otevřené 24 hodin denně, 7 dní v týdnu (jsou to veřejné cesty), i když návštěva v noci vyžaduje opatrnost. Většina z nich má po setmění základní osvětlení (zejména Hosier a Duckboard), ale nepotulujte se sami příliš dlouho úzkými uličkami. Provoz chodců je v uličkách obvykle kolem poledne vysoký, proto si v davu uschovejte osobní věci v bezpečí. K případům kapsářských krádeží dochází zřídka, ale může se stát na jakémkoli turistickém místě.

Přístupnost: Dlážděné uličky jako Hosier, AC/DC a Duckboard jsou teoreticky bezbariérové, protože mezi tramvajovými zastávkami jsou rovné, ale kameny jsou nerovné a mohou být problematické. Duckboard Place je rovná a dostatečně široká pro vozíčkáře; mnoho malých uliček (Presgrave, Croft) má však těsný přístup nebo schody. Tramvajové tratě na Bourke a Flinders Lanes jsou široké; lze použít snadno dostupné alternativy, jako je Drewery Lane. Rada: do uliček vjíždějte z hlavních ulic (všechny mají v rozích nájezdy). Veřejných toalet je málo – než vyrazíte, naplánujte si použití zařízení na Federation Square, nádraží nebo kavárny.

Počasí: Melbourne je známé svými „čtyřmi ročními obdobími v jednom dni“, proto se oblékejte ve vrstvách. Déšť může v noci způsobit, že graffiti budou kluzké a fluorescenční; lehké mrholení může ve skutečnosti zvýraznit barvy a odrazy. Přímé slunce v létě (prosinec–únor) je naopak ostré, takže návštěvy jsou vhodnější brzy ráno nebo pozdě odpoledne. V zimě (červen–srpen) mohou být uličky chladné a vlhké; pro delší expozice použijte stativ. Zkontrolujte předpověď počasí: pokud se předpovídá silný déšť, plány na venkovní aktivity mohou být omezené, ale většina uliček je před deštěm chráněna blízkými markýzami a dveřmi, takže krátké přeháňky jsou snesitelné.

Davy: Pokud chcete mít Hosier Lane jen pro sebe, zaměřte se na velmi brzké časy (před 8. hodinou ranní) nebo pozdní noc. V průměru se turisté shlukují kolem klíčových památek; zkuste fotografovat z bočních úhlů nebo z okrajů uličky, abyste se vyhnuli stání v rušných frontách. Pokud je u nástěnné malby hodně lidí, hledejte další zeď za rohem – stejně působivá díla jsou často o blok dál. Kavárny lemují Degraves a Centre Place, kde si můžete dát kávu nebo oběd – pro dávku kofeinu mezi foceními doporučujeme Market Lane Coffee v Centre Place.

Doprava a otevírací doba: Všechny ulice a uličky v centrální obchodní čtvrti jsou přístupné v zóně s bezplatným provozem tramvají. Hlavními uzly jsou stanice Flinders Street (směr Flinders a Duckboard Lane) a stanice Parliament Station/Swanston Street (směr Hosier přes Federation). Uličky vedou mezi hlavními ulicemi, ale nemají vyznačenou „otevírací dobu“, takže je můžete navštívit kdykoli. Pokud potřebujete občerstvení nebo toaletu, blízké obchody a kavárny mají běžnou otevírací dobu (zhruba 7:00–17:00 ve všední dny, o víkendech později).

Často kladené otázky

Kde je Hosier Lane a jak se tam dostanu?

Hosier Lane se nachází v centru Melbourne, mezi Flinders Street a Flinders Lane, hned za budovou Nicholas Building. Hlavní vchod směřuje na Federation Square (Flinders & Russell Street) přímo naproti stanici Flinders Street. Doprava je velmi snadná: jakákoli tramvaj jedoucí po zóně s bezplatnými tramvajemi (např. trasy na Flinders St nebo Swanston St) vás doveze do jednoho bloku. Jakmile dorazíte na roh Flinders & Russell, uvidíte široký průjezd uličky. Alternativní přístup je přes Rutledge Lane (z Flinders Street) nebo přes Rutledge Centre Place (z Swanston). Pokud jedete autem, mějte na paměti, že v centrální obchodní čtvrti je placené parkoviště; doporučuje se však veřejná doprava. Hosier je dostupná pěšky 24 hodin denně, ale nejrušnější je od 10:00 do 17:00. Ve špičce je zde bezpečnostní služba, která občas dohlíží na davy.

Jaké jsou nejlepší uličky pro pouliční umění v Melbourne?

Melbournské slavné uličky nabízejí jedinečnou atmosféru. Mezi ty, které musíte vidět, patří Hosier Lane, AC/DC Lane, Duckboard Place, Blender Lane (s Tattersalls Lane nad ní) a Union Lane/Croft Alley. Jedná se o hlavní uličky zmiňované ve většině průvodců. Pro širší záběr se podívejte na Centre Place, Flinders Lane a Brisbane Lane (poblíž radnice) s nádhernými nástěnnými malbami. Za centrální obchodní čtvrť se vydejte do čtvrti Brunswick/Lygon ve Fitzroy a do průmyslových uliček v Collingwoodu – obě překypují uměním. Mnoho zdrojů, jako jsou TimeOut a What's On Melbourne, uvádí tato oblíbená místa, ale v praxi... Punčocháč, AC/DCa Duckboard tvoří klasickou trojici pro začátečníky. Jakmile je to hotové, doporučuje se odbočit na sever (k Everfresh musics) nebo do vedlejších uliček (jako je Centre Place pro urban jazz).

Je malování v Hosier Lane legální / je pouliční umění legální v Melbourne?

Oficiálně žádné pouliční umění není skutečně „legální“, pokud k němu nemá povolení majitele nemovitosti. Melbourne ze zákona nemá otevřené graffiti stěny. Umění na Hosier Lane přežívá jen proto, že město jej neformálně označilo za zónu tolerance graffiti. V praxi to znamená, že malé nepovolené kousky policie zřídka odstraňuje. Pokyny melbournské rady však zdůrazňují, že pouliční umění vyžaduje písemný souhlas majitele budovy (a někdy i povolení v případě památek). Jinými slovy, malování Hosiera bez povolení je technicky vzato vandalismus, i když úřady nad tím z velké části přivírají oči. Postoj rady je, že s povolením je pouliční umění legální – tolik nástěnných maleb, které vidíte, bylo buď na zakázku, nebo vytvořeno se souhlasem majitele. Ponaučení: užívejte si fotografování umění v uličkách, ale nedělejte to ne pokuste se přidat nové díly, pokud k tomu nemáte povolení.

Kdy je nejlepší denní/roční doba pro návštěvu melbournských uliček a focení?

Denní doba: Brzké ráno je ideální pro fotografování – „nejklidnější a nejčistší čas na focení“ – podle místních fotoprůvodců. Pokud dorazíte kolem východu slunce (6–7 hodin ráno v létě, 7–8 hodin ráno v zimě), jsou uličky téměř prázdné a nepřímé světlo je měkké. Pozdní odpoledne (hodinu před západem slunce) také poskytuje teplé, lichotivé světlo na cihlových zdech a méně stínů. Poledne je nejvíce turistů, i když v zatažených dnech to může fungovat, protože světlo je rovnoměrné (ale připravte se na jasnější expozici kvůli šedé obloze).

Sezóna: Počasí v Melbourne je proměnlivé. Jaro a podzim (září–listopad, březen–květen) nabízejí příjemné světlo a dobré počasí, i když může pršet. Léto (prosinec–únor) má dlouhé dny – můžete fotit až do večera bez blesku – ale dejte si pozor na polední oslnění. Zima (červen–srpen) má kratší denní světlo, proto počítejte se slabým osvětlením (nebo umělým pouličním osvětlením). Po dešti mohou tmavý chodník a kaluže vést k kreativním odrazovým snímkům. Bez ohledu na roční období vždy zkontrolujte počasí a buďte flexibilní – krátká dešťová přeháňka sice může vynutit přestávku v kavárně, ale po dešti může stěny více zabarvit.

Existují v Melbourne komentované prohlídky pouličního umění? Jak dlouho trvají a kolik stojí?

Ano. Několik společností nabízí prohlídky pouličního umění s průvodcem, od levných skupinových procházek až po soukromé zážitky s umělcem. Typická prohlídka trvá 2–3 hodiny a zahrnuje klíčové městské ulice. Například Melbourne Street Art Tours (zmíněné výše) trvají přibližně 2,5 hodiny, navštíví Federation Square, Hosier Lane a uličky v centru města a končí v uměleckém studiu. Mezi další poskytovatele patří SandCulture, Hoddle Street Tours a GetYourGuide/Viator – můžete si je porovnat online. Ceny se liší: skupinové prohlídky obvykle stojí 50–100 australských dolarů na osobu (často včetně nápoje), zatímco soukromé nebo prodloužené prohlídky mohou být dražší. Mnoho cestovních kanceláří kombinuje historii, příběhy umělců a dokonce i návštěvu studia, proto na rezervačních stránkách hledejte „pouliční umění + místní průvodce“. V hlavní sezóně (jaro/léto) je rozumné rezervovat si vstupenky předem, protože místa se mohou vyprodat. Mnoho průvodců říká, že z těchto prohlídek vyzařuje melbournská vášeň – dozvíte se historky, které vám samoprohlídka neodhalí.

Jak se vydat na samostatnou pěší prohlídku pouličního umění? (návrhy tras)

Samostatná prohlídka se může řídit výše uvedenými trasami v „Mapě základních uliček“. Obecně začněte na Hosier Lane (Federation Square) a poté se projděte přilehlými uličkami. Pro krátkou prohlídku dokončete okruh z Hosier k Duckboard Place a AC/DC Lane (jak je popsáno v trase A). Pro delší prohlídku si přidejte Blender Lane, Union Lane a Croft Alley pěšky na sever podél Flinders nebo Swanston (trasa B). K cestování mezi skupinami umělců použijte městské vlaky a tramvaje. Mnoho návštěvníků se také rozjíždí do Fitzroy tramvají po Brunswick nebo Nicholson Street a navštíví nástěnné malby Everfresh poblíž Russell/Napier Street.

Důležitý tip: stáhněte si předem mapu nebo aplikaci. Mapy Google vám umožňují označit si vlastní turistické trasy (naše trasy A–C výše lze vykreslit v aplikaci MyMaps). K dispozici jsou také bezplatné itineráře ve formátu PDF z turistických webů a uměleckých blogů. Vytiskněte si je nebo si je uložte pro navigaci, protože signál telefonu v úzkých uličkách může být nepravidelný. Všechny uličky v melbournském centru města jsou tvořeny mřížkou – pohybujete se „cikcakem“ od Hosieru na sever a poté na východ/západ – takže je snadné je systematicky procházet. A nezapomeňte: pouliční umění je zde všude. Pokud narazíte na malou uličku mimo hlavní cestu, nahlédněte – melbournští umělci s potěšením schovávají poklady za rohy.

Kdo jsou nejznámější pouliční umělci v Melbourne? (místní i mezinárodní)

Mezi melbournské umělce patří Adnate, Rone, Smug, Meggs, Lushsux, Reka a členové Everfresh Studios (Phibs, Facter atd.). Adnate například vytvořil 23m dlouhý Hosierův portrét; Rone je známý fotorealistickými portréty ve Fitzroy; Smug a Meggs barevnými grafickými snímky; Lushsux svými provokativními šablonami popkultury; a Everfresh společně definovali vzhled města v roce 2000. Aretha Brown, narozená ve Fitzroy, se také stala známým jménem díky velkým veřejným nástěnným malbám.

Mezi mezinárodní jména, která zde působí, patří britská ikona graffiti Banksy (jeho malé šablonové krysy lze stále najít) a zesnulý Keith Haring z New Yorku – jeho nástěnná malba z Collingwoodu z roku 1984 se dochovala jako jedno z mála originálních Haringových děl na světě. Projeli tudy i další zahraniční pouliční umělci: například španělská skupina Fanakapan vytvořila na Collingwood Yards průsvitného anděla s křídly. Wikipedie uvádí, že umělci jako ABOVE, D*FACE, Logan Hicks, Shepard Fairey a Invader, všichni v určitém okamžiku přispěli do Melbourne svou tvorbou. Stručně řečeno, Melbourne nabízí směsici domácích talentů i slavných mezinárodních umělců. Pokud uvidíte nástěnnou malbu, která se vám líbí, je pravděpodobné, že jméno umělce je poblíž a mnoho z nich si vede online portfolio, kde můžete sledovat jejich nejnovější projekty.

Jaká je historie pouličního umění v Melbourne? Kdy začalo?

Melbournské pouliční umění organicky vyrostlo z graffiti scény 70. let. Od 80. let se uličky v centru města staly plátny pro… štítky a zvracení, ovlivněné newyorskými spisovateli. Na přelomu století si Melbourne vytvořilo osobitou kulturu šablonového a lepicího umění, která si nakonec vysloužila přezdívku „hlavní město šablon“. První formální festival šablonového umění na světě se konal v Melbourne v roce 2004. Během prvního desetiletí 21. století se uličky jako Hosier a AC/DC Lane proslavily svými zářivými nástěnnými malbami. Mezi klíčové momenty patří pořádání prvních festivalů pouličního umění v Melbourne (Stencil Fest, All Your Walls atd.) a zavedení právních rámců pro veřejné umění ve městě. Dnešní pouliční umění odráží 40letý vývoj: od nelegálního označování až po široce oslavované veřejné nástěnné malby.

Jaký je rozdíl mezi graffiti a street artem?

Termíny se často používají zaměnitelně, ale mnoho odborníků mezi nimi činí jemný rozdíl. Graffiti tradičně označuje nápisy nebo výstřižky – umělci píší na zdi svá vlastní jména nebo symboly. Začalo to jako forma značení území a vyvinulo se ve stylizované písmo. Naproti tomu street art obvykle znamená veřejné umění založené na obrazech: nástěnné malby, šablony, pšeničné pasty, instalace atd. Slovník uvádí, že street art je obecně přehnaně obrazový (nástěnné malby, obrázky), zatímco graffiti bývá text (tagy). Záměrem bylo psaní graffiti často o zasvěceném jazyce a reputaci, zatímco pouliční umění je často tvořeno pro širší veřejnost (někdy i na zakázku). V melbournské praxi se hranice stírá – malíř muralů mohl začínat jako graffiti writer. Rychlé pravidlo ale zní: pokud se jedná o propracovaný obrázek nebo plánovanou nástěnnou malbu, obvykle se tomu říká street art; pokud se jedná o ručně malované jméno nebo výlev, obvykle se tomu říká graffiti. Mnoho melbournských umělců dělá obojí.

Kde je v Melbourne nástěnná malba Keitha Haringa?

Jediná autentická nástěnná malba Keitha Haringa v Melbourne se nachází v Collingwoodu (tehdy vnitřním předměstí), nikoli v centru města. Namaloval ji Haring v roce 1984 a pokrývá zeď bývalé technické školy Collingwood (nyní umělecký areál Collingwood Yards) na adrese 521–525 Smith Street, Collingwood (roh Johnston Street). Jasné, živé postavy jsou snadno viditelné z ulice. Tato nástěnná malba je jednou z pouhých tří původních veřejných nástěnných maleb Haringa, které na světě dodnes stojí. Je památkově chráněna: viktoriánské úřady ji v roce 2013 restaurovaly, aby opravily škody způsobené povětrnostními vlivy. Návštěvníci se mohou do Collingwoodu dostat pěšky nebo tramvají (např. tramvajovou linkou 112 na Smith Street) a sledovat značení na Collingwood Yards. Na rozdíl od uliček v centru města je toto dílo ve vlastnictví/spravováno místní radou a má být zachováno – takže ho můžete obdivovat bez obav, že bude brzy natřeno bílou barvou.

Co je umělecká zóna Upper West Side Street / Juddy Roller?

Umělecká zóna Upper West Side Street je oficiální venkovní umělecký prostor, který město Melbourne spustilo v prosinci 2017. Nachází se západně od Spencer Street (poblíž staré elektrárny na Flinders Street) a byl vytvořen s pomocí streetartového kolektivu Juddy Roller. Jedná se o 100 metrů dlouhou zeď, kde byly najednou zadány velké nástěnné malby. Umělci jako Rone, Smug a Reka namalovali na její vlnitý plech 22 metrů dlouhá díla. Oblast můžete navštívit na rohu Flinders Street a Cook's Parade West; je plně otevřená a má sloužit jako dlouhodobá legální umělecká oblast. Juddy Roller (která je i iniciátorkou městského festivalu šablon) nyní nabízí také prohlídky a návštěvy ateliérů. V praxi si Upper West Side představte jako kurátorské rozšíření Hosier Lane, navržené tak, aby trvale prezentovalo špičkové pouliční umělce v jedné zóně.

Jak najdu skryté nebo neznámé nástěnné malby?

Kromě hlavních uliček je město poseto i méně známými díly. Zde je několik strategií: projděte se neznámými postranními uličkami, zejména v čtvrtích jako Fitzroy, North Melbourne a Footscray – ty často disponují komunitními nástěnnými malbami, které se neobjevují na turistických seznamech. Zkontrolujte hashtagy na sociálních sítích (např. #melbournestreetart) a tagy s polohou na Instagramu; uživatelé často zveřejňují „skryté poklady“, které našli. Blogy jako The Sweet Wanderluulice a Vandalog odhalily tajné kousky (například podzemní projekt v Centre Place nebo rotující reklamní tabule v centru města). Pro systematické prozkoumávání použijte aplikaci GPS mapování (některé aplikace pro pouliční umění umožňují vyhledávání v určitém okruhu). Pokud jsou k dispozici, vyzkoušejte městské programy, jako jsou Street Art Tours, které zdůrazňují místa mimo trať.

Věnujte také pozornost dočasným plátnům: staveniště s překližkovými reklamními panely často obsahují krátkodobé nástěnné malby. Sledujte místní zprávy o pouličním umění (např. Invurt.com, Melbourne Art Critic) – často oznamují nové projekty v průmyslových oblastech a na předměstích. Pokud máte čas, podívejte se za řeku Yarra do postranních uliček na Southbanku nebo se projeďte do předměstských uliček (např. New Street v Brightonu má legální nástěnné malby). Klíčem je mít oči otevřené – i tichá zeď parkovacího domu nebo ulička s kavárnami může ukrývat novou šablonu.

Mohu si v Melbourne objednat nástěnnou malbu? Jak? Náklady a postup.

Ano, jednotlivci, firmy a komunitní skupiny si často objednávají nástěnné malby. Základní postup je: najít umělce nebo ateliér pro malování nástěnných maleb a koordinovat s majitelem zdi. Mnoho pouličních umělců nyní přijímá zakázky, takže je můžete kontaktovat prostřednictvím jejich webových stránek nebo agenta. Pokud je zeď veřejná nebo se nachází v historické oblasti, pravděpodobně budete nejprve potřebovat souhlas města: umělec nebo majitel nemovitosti by měl požádat o povolení prostřednictvím města Melbourne (podle výše uvedených kroků). Poplatky za povolení jsou nízké, ale počítejte s alespoň 4–8 týdny na vyřízení žádosti městskou radou.

Ceny se značně liší. U středně velké nástěnné malby v uličce (řekněme 3–4 m x 6–8 m) počítejte s cenou v řádu 5 000–20 000 australských dolarů v závislosti na složitosti a reputaci umělce. Velmi velké stěny (vysoké 10 m a více) mohou stát 50 000 dolarů nebo více kvůli pronájmu lešení/zvedáku. Rozpočet by měl také zahrnovat řádnou přípravu povrchu (čištění, základní nátěr) a v případě potřeby i nátěr proti graffiti po malování. Vládní a umělecké granty mohou dotovat projekty; například některé místní rady nabízejí umělecké granty nebo financování komunitních nástěnných maleb pro mládež. Dobrým prvním krokem je kontaktovat program Public Art města Melbourne, kde se dozvíte o pokynech a možném financování.

Jsou nástěnné malby trvalé? Jak často se díla přemalují?

Ne tak docela. Většina pouličního umění v Melbourne je dočasná. Městští uklízeči a majitelé nemovitostí často natírají staré kusy bílou barvou, aby uvolnili místo pro nové. I populární nástěnné malby mohou vydržet jen několik měsíců nebo let. Například zdi na Hosier Lane zřídka nosí kus déle než rok, než jsou přepsány. Nicméně některá umělecká díla vytvořená na zakázku vydrží déle kvůli údržbě. Nástěnná malba Keitha Haringa, která je zapsána na seznamu památek, se zachovala po celá desetiletí. Stejně tak, pokud je zeď aktivně využívána (bar nebo obchod si mohou nechávat zakázku), může nástěnná malba vydržet mnoho let, dokud se podnik nerozhodne ji změnit. Obecně počítejte s každou návštěvou, která přinese jiné umění. Tato neustálá obměna je součástí melbournské kultury pouličního umění – naplánujte si focení a prohlídky s vědomím, že některá díla mohou rychle zmizet. Pokud se do nástěnné malby zamilujete, zkuste ji fotograficky zachytit, protože pravděpodobně nezůstane navždy stejná.

Jak mohu identifikovat nebo najít umělce, který vytvořil nástěnnou malbu? (zdůvodnění, tagy)

Umělci často označují svá díla malými písmeny někde na díle (např. „Rone“, „Adnate“, „Smug One“ atd.). Pokud je to viditelné, je to nejlepší vodítko. Mnoho nástěnných maleb má také nálepku s QR kódem nebo plaketu (zejména v oficiálních projektech v uličkách). Pokud není podpis zřejmý, rychlou metodou je vyhledávání v obráceném obrázku: vyfoťte nástěnnou malbu a použijte Obrázky Google nebo TinEye, které někdy dokáží najít web umělce nebo jeho příspěvky na sociálních sítích. Další způsob: zkontrolujte umělecké databáze a blogy. Stránky jako StreetArtBio a Invurt katalogizují známé Melbourne, které pracují se jmény umělců.

Na sociálních sítích vyhledejte hashtag #MelbourneStreetArt spolu s názvem čtvrti nebo ulice. Označení „Melbourne, Austrálie“ a klíčová slova street art na Instagramu často odhalí příspěvky fanoušků (někteří zmiňují umělce). Mnoho umělců také oznamuje nová díla na svých vlastních stránkách na Instagramu nebo Facebooku – můžete je najít vyhledáváním „Melbourne mural“ a umístění. Zkrátka, Google a sociální sítě jsou obvykle vašimi spojenci. Jakmile je umělec identifikován, je slušné uvést autora při sdílení fotografie.

Jsou v Melbourne pouliční umělecká díla domorodých obyvatel? Kde?

Ano. Jak již bylo zmíněno, domorodí umělci se stali prominentními na melbournské street artové scéně. Nejpozoruhodnějším příkladem jsou díla Arethy Brownové: její nástěnná malba Fitzroy (2021) zdůrazňuje starší domorodé obyvatele a byla provedena ekologickými barvami. Své kousky vytvořili i další černošští umělci. Sledujte Fitzroy, Collingwood a dokonce i Footscray, kde najdete domorodé motivy. Například v roce 2019 umělec Tony Albert spolupracoval s obyvateli na namalování bytové věže v Richmondu (i když se nejedná o úplně pouliční umění). V roce 2020 se v Langridge Lane v Collingwoodu objevila velká nástěnná malba od domorodé umělkyně Viky Matarakere (designérky Kulin). Sledování aktuálních prohlídek pouličního umění nebo zpráv často poskytne informace o nedávných domorodých nástěnných malbách. Kromě toho organizace jako Koorie Heritage Trust občas sponzorují veřejné nástěnné malby od umělců Prvních národů. Když uvidíte dílo s domorodou tematikou, často je tam cedule nebo štítek na Instagramu, který uznává kulturní zdroj. Pro zaujetí respektem nezapomeňte, že tato díla často vyprávějí příběhy komunity, takže je nejlepší se jejich význam dozvědět prostřednictvím poskytnutých popisů nebo vyhledáním autora.

Konají se v Melbourne festivaly nebo akce pouličního umění? (data, příklady)

Ano. Výše jsme jich zmínili mnoho, ale zde je stručné shrnutí:

Festival šablon v Melbourne (2004–2010): Každoroční říjnový festival, první svého druhu na světě.
Festival Sladkých ulic (2010): Vyvinulo se ze Stencil Festu a zahrnuje veškeré pouliční umění.
Všechny vaše zdi (listopad 2013): Třídenní akce v Hosier Lane (pro více než 150 umělců).
Setkání stylů (květen 2016): Globální graffiti festival konaný v Melbourne (300 umělců).
Provize z uliček: Město Melbourne vyhlašuje příležitostné výzvy (projekty světelných boxů z roku 2010, rok 2018 – stále probíhá).
Výstavy Outsiders: Výstavy ve vládních galeriích (2014 a 2018 a výstavy v roce 2024) s plátny melbournských pouličních umělců.
Cena za pouliční umění v Melbourne (2020): Každoroční soutěž města Melbourne (nezaměňovat s cenou za sochařství), která uděluje finanční prostředky na nástěnné malby.
Programy pouličního umění a nástěnných malb městské části Yarra: Yarra pořádá každoroční cenu za pouliční umění a komunitní projekty.
Pravidelné kulturní festivaly: Součástí Melbournského mezinárodního uměleckého festivalu nebo Melbournského týdne designu byly projekty živých nástěnných maleb.

Přesná data a aktuální akce najdete v místních programech (kalendář TimeOut Melbourne Street Art nebo stránka města věnovaná umění v uličkách). Mohou vzniknout nové festivaly; od roku 2025 sledujte sociální média, zda se neobjevují vyskakovací okna uměleckých kolektivů.

Jak fotit pouliční umění jako profesionál? (vybavení, prostředí, kompozice)

Toto bylo probráno výše v části „Fotografie“. Stručně řečeno: pro snímky celé stěny používejte širokoúhlý objektiv; pro slabé osvětlení noste stativ; pro měkké světlo fotografujte za úsvitu nebo soumraku; hledejte odrazy po dešti; pro měkké fotografování zahrňte lidi nebo kontext města; a věnujte pozornost kompozici (vodící linie uličky, symetrie, rámování ve dveřích). Pokud plánujete profesionální (komerční) fotografování, melbournské umění pod širým nebem má… žádná zvláštní omezení fotografování – pokud se jedná o osobní nebo redakční použití, není potřeba žádné povolení. Ale v případě jakéhokoli ziskového nebo luxusního focení si ověřte pravidla města a případně si zajistěte povolení, abyste se vyhnuli právním problémům.

Jaká jsou pravidla pro fotografování nástěnných maleb dronem v Melbourne?

Létání s drony v centru Melbourne je přísně omezeno. Podle národních předpisů CASA musí všechny lety s drony probíhat ve výšce do 120 m a ve vzdálenosti (30 m) od lidí, budov a silnic. V praxi to znamená, že žádné běžné lety s drony nad Hosier Lane ani kdekoli v centru města nejsou povoleny – porušili byste letecké předpisy i místní zákony. Město Melbourne výslovně vyžaduje povolení pro jakoukoli činnost s drony (dálkově řízenými letadly) nad veřejným prostranstvím. Získání povolení zahrnuje podání žádosti městu a případně společnosti Airservices Australia (o letové trasy), pokud se nacházíte v blízkosti letiště. Pro amatéry: pokud jste mimo město (například v docích nebo parku), musíte si stále udržovat přímou viditelnost a neohrožovat veřejnost. U nástěnných maleb je bezpečnější používat pozemní fotografování. Pokud je letecké video nezbytné (například pro film), naplánujte si s několikaměsíčním předstihem získání speciálního leteckého povolení, najměte si akreditovaného operátora dronu a informujte město, abyste nerušili dopravu ani sousedy. Stručně řečeno: při typických návštěvách v centru města dron nepoužívejte.

Je bezpečné navštěvovat uličky v noci? Tipy pro přístupnost a bezpečnost.

Uličky mohou být v noci klidné a působivé, ale dodržujte standardní opatření. Hlavní pouliční ulice jako Hosier, AC/DC a Duckboard mají večerní osvětlení a občasný pěší provoz (noční hosté, pracovníci, ochranka). Obvykle se nejhorší setkáte s rozptýlenými pijáky nebo přechodnými obyvateli, nikoli s násilnou trestnou činností. Pokud jste sami, držte se osvětlených cest a vyhýbejte se rohům uliček. Pokud fotíte po setmění, mějte na paměti, že některé malé uličky (Centre Place, Tattersalls) mají omezené osvětlení; zvažte, zda si s sebou vzít kamaráda nebo zůstat ve skupinách. Co se týče přístupnosti, uličky jsou pouze pro chodce, proto si s sebou vezměte malou baterku na dlažební kostky a na rušných silnicích používejte značené přechody. Obecně je to bezpečné, ale ne prázdné: Melbourne je jedním z nejbezpečnějších měst v Austrálii, ale buďte opatrní v ulicích (mějte cennosti zajištěné, dávejte si pozor na kluzká místa). Mnoho návštěvníků uvádí, že se v uličkách po setmění cítí pohodlně, zejména pokud jsou tam stále otevřené bary nebo kavárny. Vždy důvěřujte svým instinktům: pokud se vám ulička zdá opuštěná a tmavá, přejděte k nedaleké hlavní ulici.

Jak mohu podpořit melbournské pouliční umělce (koupí tisků, darem, zakázkou)?

Podpora umělců může být přímá. Mnoho známých malířů muralů (Rone, Adnate atd.) prodává limitované edice tisků nebo pláten na svých webových stránkách nebo prostřednictvím místních obchodů s uměním. Zde je několik způsobů, jak pomoci:
– Koupit umělecká díla/tisk: Prohlédněte si stránky jednotlivých umělců, zda nenabízejí zboží. Novější umělci si často přijímají zakázky nebo prodávají skici na stáncích na trzích (např. na trzích Blender Studio). Časopis o pouličním umění Poklad prodává také tisky místních umělců.
– Zúčastněte se výstav: Když pouliční umělci vystavují v galeriích (jako například The Outsiders), zúčastněte se výstavy a pokud jsou k dispozici, kupte si díla. I bezplatné výstavy často nabízejí malý prodej samolepek a pohlednic.
– Přispějte na projekty: Občas projekty pouličního umění přijímají crowdfunding nebo dary (např. festivaly nástěnných malb někdy mají Patreon).
– Umělecké prohlídky a workshopy: Rezervujte si placené prohlídky a workshopy (poplatky pomáhají udržovat toto odvětví při životě). Když dáte spropitné průvodci nebo zaplatíte za workshop, jako například v Blenderu, velká část z toho jde přímo místním umělcům.
– Publikujte s respektem: Sdílejte jejich díla na sociálních sítích s uvedením autora (tím se zvýší profil umělce). Sledujte a lajkujte jejich stránky online.
– Práce v komisi: Pokud vlastníte zeď, najměte si umělce na malbu (ceny se liší podle velikosti, ale v tomto případě platíte přímo umělci).
– Kupte si místní potřeby pro pouliční umění: Obchody jako Ironlak a Art Lounge sponzorují nástěnné malby; nákup kvalitních místních sprejů nebo sad šablon (ironlak.com.au) podporuje tuto scénu.

Nezapomeňte: zveřejňování fotografií online bez uvedení zdroje může neúmyslně „zneužít“ umělce. Vždy označte nebo pojmenujte umělce (mnozí z nich mají otevřené profily na Instagramu). Tím, že budete s pouličním uměním zacházet jako s uměním, nikoli jen jako s prohlídkou památek, se stanete součástí respektujícího ekosystému, který umožňuje melbournské kreativní kultuře prosperovat.

Konají se v Melbourne workshopy nebo kurzy pouličního umění?

Ano – pro děti i dospělé. Kromě kurzů s turistickou kanceláří (jak bylo zmíněno dříve) si ověřte:
– Blender Studios (Collingwood) – pravidelně pořádá workshopy stříkání barev a šablon pro začátečníky. Například jejich „Stencil Workshop“ umožňuje účastníkům navrhnout a nastříkat si vlastní plátno.
– Prohlídky pouličního umění v Melbourne (tyto prohlídky) – nabízí dvouhodinové kurzy šablonování pro malé skupiny (s veškerým materiálem zajištěným).
– Městská umělecká centra – Některé místní zastupitelstva (zejména Yarra a Moreland) pořádají pro členy komunity občasné workshopy malování nástěnných maleb.
– Školní programy – Hledejte workshopy pouličního umění pro mládež, které město pořádá, často během školních prázdnin.
– Festivaly městského umění – Akce jako Melbourne Design Week někdy zahrnují workshopy živé malby vedené významnými umělci.

Chcete-li najít aktuální nabídku, vyhledejte „workshop malování ve spreji Melbourne“ nebo sledujte místní stránky s akcemi. I neformální umělecké studio vám na požádání může dovolit vyzkoušet si techniky stříkání ve velkém měřítku. Tyto kurzy se zaměří na pomůcky (sprejové plechovky, rukavice, masky, šablony) a základní složení – bezpečný a legální způsob, jak si vyzkoušet tvorbu pouličního umění.

Jaké pomůcky a techniky běžně používají melbournští pouliční umělci?

Většina umělců v uličkách používá vysoce kvalitní sprejové barvy a akrylové barvy. Oblíbené jsou australské značky jako Ironlak (se sídlem v Melbourne), stejně jako Montana a Liquitex. Velké nástěnné malby často začínají válečkem nanášenými podkladovými nátěry a širokými čarami s 1litrovými spreji. Charakteristickým způsobem jsou šablony: umělci vyřezávají vzory na karton nebo plast a stříkají přes ně, aby rychle reprodukovali obrázky. Další častou technikou je wheatpasting: tisk plakátů a jejich lepení na stěny. Vrstvené plakáty uvidíte zejména v rozích uliček – umělci dokáží pokrýt stěnu během několika minut lepením. Používají se také fixy a samolepky („slaps“), zejména pro rychlé označení.

Stručně řečeno, směs obsahuje: – Aerosolové spreje: Pro malby od ruky a obrysy. Ty jsou často nejviditelnější ingrediencí.
– Sady šablon: Nože s čepelí a acetátové nebo kartonové výřezy, používané k ražení opakujících se vzorů.
– Pšeničná pasta: Nalepené „nástěnné malby“ svépomocí (snadno se dají přinést z domova).
– Smíšená technika: Na místech, jako je Presgrave, uvidíte integrované nalezené objekty (rámečky, 3D modely).

Umělci se obvykle připravují doma (kreslí, řezá šablony) a poté rychle dokončují finální práci na místě. Styl v Melbourne je rozmanitý: od „ručních stylů“ ve stylu taggeru až po detailní portréty výtvarného umění. Pokud sledujete umělce při práci (možná na workshopu nebo akci), všimněte si, že nosí respirátory, ploché štětce, válečky na základní laky a často i hromadu aerosolových uzávěrů pro různé velikosti sprejů.

Jaké čtvrti mimo centrální obchodní centrum bych měl/a prozkoumat? (Fitzroy, Collingwood, Brunswick)

Mimo centrum města jsou severní předměstí rájem pouličního umění. Fitzroy (Fitzroy a Collingwood)Jak již bylo zmíněno, ulice Nicholson Street, Smith Street, Brunswick Street a postranní uličky jsou plné velkých pouličních děl. Nenechte si ujít nástěnné malby Everfresh na Johnston & Lygon ani malé skryté kousky ve Fitzroy Gardens. Navštivte také ulice Gertrude Street a Rose Street.

Collingwood (Oblasti Smith St a Gore St) zahrnují průmyslové uličky a sklady. Collingwood Art Precinct (včetně Collingwood Yards) je novější umělecké centrum s vyvíjejícími se nástěnnými malbami.

Brunswick a východní BrunswickO kousek dál se v těchto čtvrtích nacházejí desítky pomalovaných uliček. Podívejte se na klidné uličky u ulic Lygon a Nicholson (např. ulička poblíž komunitního centra v Brunswicku je stále více vymalovaná). Město Merri-bek (dříve Městská rada Morelandu) aktivně vítá pouliční umění, takže se zde na bytových domech občas objevují velké nástěnné malby.

Další oblasti: Northcote kolem High Street, uličky Footscray a dokonce i předměstí Williamstown u zálivu mají šablonovité pocty. V podstatě celá vnitřní okružní předměstí Melbourne ukrývají umění – jejich prozkoumání vyžaduje dopravu, ale odměňuje se méně přeplněnou místní scenérií.

Kde v Melbourne mohu vidět velkoformátové nástěnné malby na zakázku?

Pro skutečně monumentální díla jsou to následující oblíbená místa:
– Collingwood Yards a North Fitzroy: Více než 24 milionů kusů. Kromě Haringovy nástěnné malby má Collingwood nová velká díla na starých textilních dvorech. Fitzroyova Nicholson Street má 10 m panelů od Reky a Kaff-eine.
– Elektrárna Spencer Street (CBD): Na zdech opuštěné továrny se často objevují obří slogany. Například na její fasádě se tyčí šablona inspirovaná Banksym z roku 2007 „Žádná práce na mrtvé planetě“ (od neznámého místního). Vstup na toto místo je nebezpečný, ale pohledy z mostu na Batman's Hill Road ukazují namalovaná tvrzení.
– Jižní Melbourne: V roce 2021 si město a developer objednali od firmy Atong Atem neonovou skleněnou malbu na zeď sedmipatrového domu Hanover House. V noci září 22 metrů vysokými 3D květinami, které jsou viditelné z promenád podél řeky.
– Doky: Nové obytné věže často zahrnují umělecké fólie. Podívejte se na 30 metrů barevných nástěnných maleb na budovách na Northbank Boulevard.
– Fitzroy Street (St Kilda): Za zmínku stojí: nástěnné malby v podchodu na konci Fitzroy u Station Pier (zadané společností AFLAUS) jsou masivní a fotogenické.
– Okrajové průmyslové zóny: V oblastech jako Sunshine nebo Richmond (poblíž Hoddle Street) se někdy objevují nástěnné malby o velikosti skladu, které jsou zadávány jako pouliční umělecké projekty. Ty se rok od roku mění.

Obecně platí, že jakákoli zeď vyšší než 4 patra v Melbourne má potenciál pro nástěnnou malbu schválenou městem. Developeři pracující na přestavbách si často v rámci projektů památkové péče/staveb najímají umělce. Pokud máte rádi velké nástěnné malby, dejte si také pozor na pouliční výtahy nebo parkovací konstrukce – ty jsou stále běžnější, protože vozidla jsou ukrývána za malovanými fasádami.

Jak komercializace ovlivnila melbournskou pouliční uměleckou scénu? (značky, cestovní ruch)

Komercializace je dvousečná zbraň. Na jedné straně přináší financování a uznání: umělci jsou placeni za firemní a obecní projekty a jejich reputace roste. Melbournské uličky jsou nyní propagovány jako turistická atrakce („kultura uliček“ města je v brožurách a v kampaních). Velké značky pořádají festivaly nástěnných maleb (např. projekt Converse s Arethou Brown) a umělci si mohou vydělávat na živobytí prodejem v galeriích a zakázkami. Tato profesionalizace znamená, že pouliční umění se v Melbourne stalo schůdnou kariérní cestou, nikoli jen odpadlickou zábavou.

Na druhou stranu se puristé obávají „prodávání se“. Někteří tvrdí, že příliš mnoho zdí nyní slouží reklamě (malované tenisky nebo propagační akce na energetické nápoje označené jako pouliční umění). Profil melbournských sběratelů v deníku The Guardian nastolil filozofický názor, že přesun umění z ulice do muzea by mohl oslabit jeho význam. Nováčci na scéně by mohli přijít hledat autenticitu a najít sklenku vína nabízenou na vernisáži galerie pouličního umění! Mnoho umělců to však považuje za nevyhnutelný růst. Jak řekla sběratelka Sandra Powellová, věci se vyvíjejí a moc ji netrápí, když se pouliční umění ocitne v interiéru nebo ve finančním sektoru – „velmi věří ve změnu“.

Pro návštěvníky je komerčním efektem to, že většina nejlepšího melbournského pouličního umění je stabilní a udržovaná. Oficiální projekty obvykle zůstávají na místě a vypadají uhlazeně a prohlídky vědí, co ukázat. Nevýhodou je, že některá malá, čistě guerillová díla mohou být vymazána, protože jsou nepořádná. Celkově turisté těží ze snadného nalezení a přístupu k umění – město je hrdé na to, že prodává zážitek z pouličního umění. Jen nezapomeňte, že za každou nastříkanou zdí se skrývá napětí mezi uměním jako projevem proti establishmentu a uměním jako legitimním tvůrčím počinem. Melbournská scéna tuto směs ztělesňuje.

Existují mapy turistických tras, které si můžu stáhnout / vytisknout?

Ano. Kromě našich vlastních itinerářů výše je k dispozici spousta map. Webové stránky města Melbourne mají Mapa pro pěší turistiku v Laneways Street Art (PDF), který označuje klíčové části a poskytuje pokyny k pěší turistice. Portál What's On Melbourne (oficiální stránky města) nabízí také samostatnou prohlídku Procházka pouličním uměním s mapami. V oblasti cestovního ruchu nabízí VisitMelbourne a TimeOut interaktivní průvodce (TimeOut do něj vložil mapu Google s nejlepšími graffiti ulicemi). Cestovní blogy často sdílejí odkazy na své mapy. Můžete vyhledat „Melbourne street art Google Map“ a najít mapy, které si můžete zkopírovat do svého účtu Google.

Pro tisk si turistické kanceláře v centrální obchodní čtvrti obvykle pořídí malé mapy uliček (některé jsou k dispozici zdarma). Knihovny mohou mít také místní brožury pro pěší turistiku. Pokud jde o fotografování, některé prodejny prodávají pohlednice nebo ziny s motivy pouličního umění. V každém případě je moudré si mapu předem naplánovat, abyste se v stísněných uličkách nespoléhali na data z telefonu.

Které kavárny, bary nebo atrakce se hodí k trase s uličkami?

Melbournské uličky jsou obklopeny skvělým jídlem a pitím. Zde je několik kombinací:

Hosier Lane: Přímo vedle náměstí Federation Square. Nedaleko se nacházejí restaurace na náměstí Federation Square (například Transport Bar & Bistro) a restaurace na Degraves St/Centre Pl (San Churro, Market Lane Coffee atd.) – ideální pro kávu před i po ní.
Lane AC/DC: Vedle Flinders Lane, kde se nacházejí ikonická místa, jako je Guildford Lane's 1806 Cafe, kde se servíruje brunch. V noci je AC/DC Lane jen pár kroků od hotelu Guildford (místo konání živé hudby).
Místo pro kachní prkna: Duckboard se stáčí do Hardware Lane a Block Place, plných podniků s obědem (Trippi Pizza, Yelloward Bistro). Asi 100 metrů západně se nachází nákupní centrum Degraves Street Mall, známé svými kavárnami v uličkách (Cafe Segovia, Brewboys).
Blender Lane: Pár kroků od této uličky se nachází Marcel Green Coffee nebo Strip Cafe na Elizabeth Street (kavárny v centru města). Bourke Street je hlavní nákupní třída, takže poblíž jsou i řetězcové kavárny (například Starbucks).
Union Lane / Centre Place: Centrum Place je plné malých kaváren (Market Lane Coffee, Longtable Coffee). Zastavte se v nedalekých podnicích jako Long Chim nebo Chin Chin a dejte si jídlo (obě jsou kousek pěšky na sever po Flinders Lane).
Fitzroy: Ulice Brunswick Street a Smith Street ve Fitzroy/Collingwood jsou lemovány nezávislými kavárnami a bary. Zajímavosti: The Catfish v hotelu Street Cat je institucí servírující brunch a Industry Beans na Smith Street nabízí špičkovou kávu. Na večeři/drinky zkuste Naked for Satan (bar v patře s výhledem na střechu) nebo mnoho hospod na Gertrude Street.
Collingwood: V oblasti Smith Street se nacházejí řemeslné pivnice (Bauhaus nebo Motley Union) vedle malých barů. Allpress Espresso (nyní zavřené, ale Industry Beans je v Collingwoodu) je lákadlem pro kávu.
Presgrave Place (centrální obchodní centrum): Hned nad ním na Bourke Street se nachází Collins Place s food courtem a novým pivovarem Mermaid Hotel Brewery (vhodný pro přestávku na řemeslné pivo).
Tattersalls Lane: Vydejte se po Spencer Street a najdete čtvrť s veřejnými kasiny (nové hotely a restaurace). Pokud parkujete poblíž, zkuste piadinu nebo těstoviny v jakékoli restauraci na Spencer Street.
Docklands/Southbank: Restaurace v okrsku Melbourne Star nebo Southgate na řece. Hanover House se nachází hned vedle veřejného parkoviště, ale tramvají se snadno dostanete k barům na promenádě Southbank (The Prince, Camelot Lounge).

Obecně platí, že melbournská kávová kultura vzkvétá v uličkách: na téměř každém rohu Fitzroy a centra města očekávejte nezávislé pražírny kávy. Pro kompletní kombinaci prohlídky hospod a umění nabízí Chapel Street nebo Brunswick Street desítky postranních uliček s uměním i skvělými podniky. Ať už jste kdekoli, přátelská kavárna nebo bar je pravděpodobně jen pár bloků odtud – zeptejte se kteréhokoli baristy, aby vám doporučil nedalekou nástěnnou malbu nebo uličku.

Kde najdu rozhovory s umělci a hlubší příběhy?

Místní média a online platformy pravidelně představují melbournské pouliční umělce. Vyzkoušejte tyto zdroje:
– Invort (invurt.com) – online magazín zaměřený na australské pouliční umění. Zpovídá umělce a informuje o různých akcích.
– Sekce umění a designu v deníku The Guardian nebo ABC News – občas publikují články o melbournských umělcích (viz například dlouhý rozhovor deníku The Guardian se sběrateli Powellem a Kingem o melbournské scéně).
– AdelaideStreetArt, Novinky ze světa pouličního umění, Vandalog – ačkoli jsou globální, někdy se zabývají i velkými projekty v Melbourne. Archivy Vandalogu zahrnují Všechny vaše zdi a příběhy ze Stencil Festivalu.
– Sociální média umělců – mnoho pouličních umělců bloguje nebo zveřejňuje příspěvky o své práci. Sledování jejich Instagramu (např. @adnateone, @r0neart, @lushsux) poskytuje přímé vhledy a odkazy na delší rozhovory, které poskytují.
– Místní umělecké blogy a ziny – blog a novinové magazíny Melbourne Art Critic jako Juxtapoz někdy mají otázky a odpovědi.
– Dokumenty – Existuje dokumentární film z roku 2005 s názvem VYRÁŽKA o melbournském graffiti (je to starší, ale zabývá se raným vznikem pouličního umění). Další krátký film, Pouliční umění v Melbourne, lze nalézt na YouTube pro vizuální přehled.
– Veřejné umělecké rozhovory – podívejte se na panelové diskuse nebo přednášky v galeriích (NGV občas pořádá přednášky týkající se pouličního umění nebo akce v městské knihovně).

Tyto hlubší zdroje mohou odhalit motivaci, techniku umělce nebo příběhy komunity (například proč jsou vybrána určitá témata). Obvykle se objevují po významných událostech: po festivalu v roce 2013 najdete spoustu rozhovorů na blogu z konce roku 2013 atd. Pro znalosti zasvěcených osob je často nejlepší ústní podání – kterákoli místní umělecká komunita vám může říct, koho si přečíst nebo na koho se obrátit s žádostí o informace.

Jak se vyhnu davům v Hosier Lane a pořídím si ničím nerušené fotografie?

Na Hosier Lane je rušno od dopoledne do pozdního odpoledne. Abyste se vyhnuli blokování záběrů lidmi, naplánujte si návštěvu brzy ráno (kolem 7–8 hodin), kdy čističi ulic vyleští noční cedulky a než dorazí turisté. Všední dny jsou obvykle klidnější než víkendy. Pokud to není možné brzy ráno, zvažte pozdní večer (po zavření obchodů) – umění je stále jasně vidět a je zde méně návštěvníků. Dalším trikem je přesunout se do méně známých částí Hosier Lane: na vzdálenějších koncích a v horních patrech je často méně zvědavých lidí než v centrální chodbě. Pokud máte úplně prázdné zdi, zkuste uličky, které… sousedit Punčochové obchody, jako Rutledge Lane nebo Bowman Lane; mají sice dobré umění, ale málo chodců.

Při fotografování pomáhá trpělivost: počkejte 5–10 minut, než chodci odejdou, nebo fotografujte z úhlu, který zahrnuje dav v popředí, a neblokuje umění úplně. Pokud natáčíte video, použijte více záběrů a digitálně vystřihněte kolemjdoucí. Klíčem je načasování: stav uličky a velikost davu se mohou měnit každou hodinu, takže pokud je váš první průchod plný lidí, vraťte se za půl hodiny.

Jakou etiketu by měli návštěvníci dodržovat v souvislosti s pouličním uměním? (zákaz dotýkání se, respekt)

Respekt je na prvním místě. Pouliční nástěnné malby jsou často výsledkem značného úsilí (a v některých případech i oficiálních nákladů), proto s nimi zacházejte jako s uměleckými díly. Neopírejte se o plátna, nedotýkejte se mokré barvy ani se nepokoušejte přidávat vlastní visačky nebo samolepky – takové jednání bude umělci i komunitou vnímáno jako vandalismus. Při fotografování nelezte na konstrukce ani na sloupy, pokud to není jasně označeno jako bezpečné. Dodržujte přiměřenou vzdálenost od umění (zejména zblízka), abyste dechem nebo statickou elektřinou nepoškodili jemné plakáty z pšeničné pasty.

Neodstraňujte ani neberte útržky (krádeže plakátů nebo polepů jsou bohužel běžné). Pokud se nástěnná malba nachází na soukromém pozemku (i když je zeď veřejná), uvědomte si, že někomu patří. Pokud potřebujete natáčet nebo fotografovat osobu uvnitř nástěnné malby, zdvořile požádejte o svolení.

Neodhazujte odpadky: pokud jste si dali kávu, odneste si kelímek z ulice, abyste ho mohli vyhodit. Nezapomeňte také, že se jedná o fungující části města – pokud je na zdi kavárny nástěnná malba, je slušné si něco koupit, než použijete zásuvky nebo toaletu.

Uznání autorských práv umělců je také dobrým zvykem. Pokud zveřejňujete obrázky na sociálních sítích, uveďte autora jménem nebo přezdívkou. A konečně, nikdy v reakci na to neznehodnocujte umění jiných lidí (jak to dělají někteří pomýlení lidé, když označují díla, která se jim nelíbí). Nepsané pravidlo uliček zní: „dívej se, fotografuj, oceňuj – ale nezkaz to.“ Dodržováním jednoduché zdvořilosti a dáváním spropitného místním průvodcům/kavárnám podporujete ekosystém pouličního umění, který udržuje uličky barevné.

Jak najít pouliční umění podle tématu (domorodé umění, politické umění, portréty, pastelky)?

Neexistuje žádný centrální adresář podle témat, ale můžete použít cílené vyhledávání a kontextové vodítka. Pokud hledáte domorodé umění, hledejte nástěnné malby v rámci NAIDOC Week (červenec) nebo na stavebních projektech domorodých organizací. Hledejte online: použijte výrazy jako „melbournská domorodá malba“ nebo se podívejte na sociální sítě akcí Reconciliation. Nástěnná malba Converse/Arethy Brown (umění domorodých obyvatel s klimatickou tematikou) v Collingwoodu je toho ukázkovým příkladem.

Pokud jde o politická témata, díla se často objevují v okolí památek aktivismu: hledejte protestní umění poblíž náměstí nebo veřejných parků. Pozoruhodné bylo dílo „Žádná práce na mrtvé planetě“ na staré elektrárně..

V případě portrétů je mnoho podepsáno samotnými umělci (Rone, Adnate atd.). Portréty starších domorodých obyvatel nebo celebrit jsou častými tématy – jedním z příkladů je šablona Dona Bradmana, která se stala virální na Marble Arch Lane (Brunswick East).

Pokud hledáte samolepky a šablony, projděte se jakoukoli netradiční uličkou (jako je Heffernan Lane nebo malé uličky na Smith Street); najdete tam spoustu menších samolepek a plakátů.

V praxi je nejrychlejší cesta přes hashtagy na Instagramu: zkuste např. #pasteupMelbourne nebo #šablonaArtMelbourneKomunitní fóra (facebookové skupiny jako „Melbourne Street Art Appreciation“) často obsahují vlákna o tom, kde spatřit konkrétní druhy děl. A konečně, účast na tematické prohlídce (některé skupiny občas pořádají procházky „Procházky s nástěnnými malbami Prvních národů“ nebo „Graffiti vs. street art“) vám může ukázat příklady a umělce specializující se na dané téma.

Jakou roli hrají rady a okrsky v ochraně/zadávání pouličního umění?

Místní samospráva hraje velkou roli. Město Melbourne a další zastupitelstva aktivně spravují prostředí pouličního umění. Programy jako „Projekt uliček“ (zahájeny kolem roku 2009) poskytují finanční prostředky uměleckým kolektivům na malování konkrétních uliček. Město fyzicky instaluje některé nástěnné malby (například v roce 2008 konzervovalo Banksyho „Malého potápěče“ pomocí plexisklové zástěny) a oficiálně vyčlenilo některé oblasti pro veřejné umění. Městské zastupitelstva také propagují pouliční uměleckou turistiku, která zase přináší větší veřejnou podporu a peníze na údržbu.

I okrsky jsou důležité. Okrsek Hosier a Rutledge, Okrsek AC/DCa okrsek Upper West Side jsou oficiálně uznané zóny, kde je umění podporováno. V těchto okrscích není malování vandalismem typu „otoč a spal“, ale tolerovanou (a někdy i smluvně omezovanou) činností. Městské rady si někdy zadávají projekty „Aktivace pouličního umění“ – například strategie městské rady Melbourne na období 2020–2025 zahrnovala zadání nových nástěnných maleb v obchodním centru Brunswick Street Mall (Fitzroy) a v uličkách v centrální centrální obchodní čtvrti.

Obecněji řečeno, místní zastupitelstva musí vyvažovat podporu kreativních uliček s čištěním nežádoucího graffiti. Některé (například městská rada v Port Phillip) mají týmy pro správu graffiti, které odstraňují nelegální cedule a zároveň chrání oblíbené nástěnné malby. Konečným výsledkem je, že systém zastupitelstev/obvodů institucionalizoval pouliční umění: řídí, kdo může malovat (prostřednictvím povolení nebo grantů), a někdy díla udržují (např. renovacemi nástěnných maleb pro festivaly).

Stručně řečeno: rady a správci uměleckých zón fungují jako strážci a mecenáši. Mohou zachovat pouliční nástěnnou malbu stejně jako galerie uchovává obraz, nebo vyhradit nové zdi pro umělce. Pouliční umění v Melbourne dnes vděčí za mnoho tomuto polooficiálnímu rámci.

Mohu odstranit nebo zakrýt nástěnnou malbu? (právní a etické aspekty)

Ne, ne bez svolení. Pokud je nástěnná malba na zdi někoho jiného, má právo ji přemalovat nebo odstranit pouze vlastník (nebo umělec, pokud je s ním smlouva uzavřena). Zakrytí existujícího zadaného nebo populárního díla bez souhlasu by porušilo jak právní normy, tak důvěru komunity. Z právního hlediska jsou všechna publikovaná umělecká díla (i na zdech) chráněna autorským právem, takže jejich úprava bez souhlasu by mohla být porušením autorských práv. Z etického hlediska je přemalování cizího umění (někdy známé jako „přestříkání“) v melbournské komunitě odsuzováno a může vést k negativní reakci veřejnosti.

Pokud se nástěnná malba nachází na pozemku, který vlastníte, můžete ji nahradit, ale mnoho zkušených lidí se poradí s původním umělcem (zejména pokud si díla veřejnost cení). Kromě městských předpisů (žádné zvláštní zákony nezakazují mazání pouličního umění) většina umělců považuje své nástěnné malby za součást veřejného dědictví. Z etického hlediska komunita očekává, že umělci nástěnné malby dokončí s respektem nebo že s jejich odstraněním bude zacházeno profesionálně (například spíše při akcích s přemalováním než při náhodném leštění).

Na druhou stranu, pokud slovem „odstranit“ myslíte následné zpracování fotografie (jako je použití Photoshopu k odstranění lidí), je to v pořádku. Varování se týká pouze fyzického odstranění z ulice. Stručně řečeno: v nejlepším případě vyžaduje přetírání stávajícího pouličního umění vyjednávání; v nejhorším případě to může být označeno za vandalismus nebo ještě horší čin. Takže ne: nemůžete a neměli byste jen tak zakrývat nástěnné malby, které nevlastníte.

Jak zahrnout pouliční umění do půldenního vs. celodenního itineráře po Melbourne?

Půldenní návštěva (4–5 hodin): Zaměřte se na uličky v centru města (Hosier, Duckboard, AC/DC a několik dalších, jako je Union nebo Blender Lane), jak je uvedeno výše v trase B. Začněte kolem dopoledne, dejte si kávu v kavárně v uličce (Degraves nebo Centre Place) a poté se projděte. Vyhraďte si asi 1–2 hodiny na prohlížení/umění (včetně zastávek na focení), 30 minut na oběd v restauraci v uličce a zbytek na chůzi/transport. Tím pokryjete základní informace bez únavy.

Celodenní dobrodružství (8+ hodin): Spojte centrum města s okolím. Ráno: projeďte se okružní trasou po CBD a poté jeďte tramvají na sever do Fitzroy. Odpoledne strávte na ulicích Brunswick a Gertrude (věčné nástěnné malby a zajímavé boční uličky – možná si ve Fitzroy udělejte pauzu na brunch). Pokračujte do Collingwoodu za zeďí Keitha Haringa a dalšími nástěnnými malbami, a pokud zbude čas, zastavte se v Docklands nebo Richmondu zpět poblíž města za novějšími velkými díly. Zařaďte si přestávky na pozoruhodná místa (jako jsou Fitzroy Gardens nebo prohlídka pivovaru v Collingwoodu, pokud vás umění nebaví). Mějte dostatek veřejné dopravy (tramvajová síť v Melbourne je efektivní); řekněme 4 hodiny v pruzích (s přestávkami), 2 hodiny cestování/čekání, 2 hodiny poznávání širších oblastí.

Listopad 12, 2024

Top 10 míst, která musíte ve Francii vidět

Francie je známá pro své významné kulturní dědictví, výjimečnou kuchyni a atraktivní krajinu, což z ní činí nejnavštěvovanější zemi světa. Od prohlídky starých…

Oblíbené destinace

Top 10 míst, která musíte ve Francii vidět

Srpen 2, 2024

Top 10 FKK (nudistické pláže) v Řecku

Řecko je oblíbenou destinací pro ty, kteří hledají uvolněnější dovolenou na pláži, a to díky množství pobřežních pokladů a světoznámých historických památek, fascinujících…

Letní destinace

Září 12, 2024

Zkoumání tajemství starověké Alexandrie

Od vzniku Alexandra Velikého až po jeho moderní podobu zůstalo město majákem poznání, rozmanitosti a krásy. Jeho nestárnoucí přitažlivost pramení z…

Historické destinace

Srpen 4, 2024

Lisabon – město pouličního umění

Lisabon je město na portugalském pobřeží, které dovedně kombinuje moderní myšlenky s atraktivitou starého světa. Lisabon je světovým centrem pouličního umění, ačkoli…