{"id":9104,"date":"2024-09-07T11:31:28","date_gmt":"2024-09-07T11:31:28","guid":{"rendered":"https:\/\/travelshelper.com\/staging\/?page_id=9104"},"modified":"2026-03-13T16:30:12","modified_gmt":"2026-03-13T16:30:12","slug":"la-palma","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/destinations\/north-america\/el-salvador\/la-palma\/","title":{"rendered":"La Palma"},"content":{"rendered":"<p>La Palma se vyno\u0159uje z mlhou zahalen\u00e9 vyso\u010diny severn\u00edho Salvadoru jako osada, jej\u00ed\u017e skromn\u00e9 \u200b\u200brozm\u011bry skr\u00fdvaj\u00ed nadm\u011brnou rezonanci v kulturn\u00ed a politick\u00e9 tapiserii n\u00e1roda. La Palma, kter\u00e1 zab\u00edr\u00e1 zhruba 135,6 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch uprost\u0159ed zvln\u011bn\u00fdch h\u0159eben\u016f poho\u0159\u00ed Cerro El Pital, ukr\u00fdv\u00e1 komunitu s p\u0159ibli\u017en\u011b 24 000 du\u0161emi (kolem roku 2006), jejich\u017e \u017eivoty se odehr\u00e1vaj\u00ed v nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch, kter\u00e9 p\u0159itahuj\u00ed chladn\u00fd v\u00e1nek a zelen\u00e9 lesy. Le\u017e\u00ed pobl\u00ed\u017e hondurask\u00e9 hranice a jej\u00ed administrativn\u00ed hranice \u2013 t\u00e1hnouc\u00ed se na sever k San Ignacio a na jih k Agua Caliente, na v\u00fdchod\u011b lemovan\u00e9 rozlehl\u00fdmi obcemi San Fernando, San Francisco Moraz\u00e1n a La Reina a na z\u00e1pad\u011b ohrani\u010den\u00e9 Metap\u00e1nem a Cital\u00e1 \u2013 jsou formov\u00e1ny klikat\u00fdm tokem \u0159eky Lempa. Tato hornat\u00e1 enkl\u00e1va, vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se m\u00edrn\u00fdm podneb\u00edm, kter\u00e9 se jinde v tropick\u00fdch n\u00ed\u017ein\u00e1ch z\u0159\u00eddka vyskytuje, se stala synonymem jak pro \u0159emeslnou vynal\u00e9zavost, tak pro kl\u00ed\u010dov\u00e9 momenty v modern\u00ed historii Salvadoru.<\/p>\n<p>Po\u010d\u00e1tky La Palmy sahaj\u00ed do koloni\u00e1ln\u00ed \u00e9ry, kdy se vedle nen\u00e1padn\u00e9ho toku \u0159eky Nonuapa uko\u0159enila drobn\u00e1 osada \u2013 zn\u00e1m\u00e1 jako Palmita. V roce 1882 zaplavila tato ran\u00e1 obydl\u00ed potopa a donutila p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed, aby si os\u00eddlili nov\u00e9 m\u00edsto na vy\u0161\u0161\u00edch pozemc\u00edch. Tento akt kolektivn\u00edho odhodl\u00e1n\u00ed dal vzniknout m\u011bstu, jeho\u017e jm\u00e9no se v roce 1959 legislativn\u00edm dekretem stalo m\u011bstsk\u00fdm, \u010d\u00edm\u017e se sjednotily kantony Los Horcones, Los Planes, Las Granadillas, El Gramal, San Jos\u00e9 Sacar\u00e9, El T\u00fanel, El Aguacatal a San Josecalera pod jednu m\u011bstskou jurisdikci. P\u0159echod z k\u0159ehk\u00e9 osady Palmity na plnohodnotnou obec podtrhl schopnost jej\u00edch obyvatel budovat po\u0159\u00e1dek uprost\u0159ed rozmar\u016f p\u0159\u00edrody.<\/p>\n<p>P\u0159esto pr\u00e1v\u011b v kalichu salvadorsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky proslulost La Palmy p\u0159ekro\u010dila geografickou marginalitu. Od roku 1980 drsn\u00fd ter\u00e9n chr\u00e1nil ideologick\u00e9 kan\u00e1ly povstaleck\u00fdch sil. \u00dadol\u00ed a h\u0159ebeny se staly u\u010debnami partyz\u00e1nsk\u00e9 doktr\u00edny a zalesn\u011bn\u00e9 svahy slou\u017eily jako \u00fato\u010di\u0161t\u011b i boji\u0161t\u011b, kdy\u017e postupovaly vl\u00e1dn\u00ed jednotky. Obec tak nabyla dvoj\u00ed identity: l\u00edhn\u011b revolu\u010dn\u00edho my\u0161len\u00ed a d\u011bji\u0161t\u011b ozbrojen\u00e9 konfrontace. Jej\u00ed v\u00fdznam se vykrystalizoval 15. \u0159\u00edjna 1984, kdy se prezident Jos\u00e9 Napole\u00f3n Duarte tajn\u011b setkal s v\u016fdci Fronty Farabundo Mart\u00ed para la Liberaci\u00f3n Nacional v okrsku La Palmy a zah\u00e1jil jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 vyvrcholila Chapultepeck\u00fdmi m\u00edrov\u00fdmi dohodami. V tomto prchav\u00e9m aktu dialogu \u2013 nesen\u00e9m nad\u011bj\u00ed, \u017ee dialog by mohl zm\u00edrnit n\u00e1sil\u00ed \u2013 La Palma zt\u011bles\u0148ovala paradoxn\u00ed alchymii: ohnisko sv\u00e1r\u016f se prom\u011bnilo v kalich usm\u00ed\u0159en\u00ed.<\/p>\n<p>Topografie, kter\u00e1 kdysi skr\u00fdvala t\u00e1bory partyz\u00e1n\u016f, nyn\u00ed podporuje prosperuj\u00edc\u00ed \u0159emeslnou ekonomiku. Dnes se asi t\u0159i \u010dtvrtiny obyvatel La Palmy \u017eiv\u00ed \u0159emesly a davy n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f p\u0159itahovan\u00fdch jejich sl\u00e1vou. Na za\u010d\u00e1tku 70. let 20. stolet\u00ed p\u0159edstavil vizion\u00e1\u0159sk\u00fd um\u011blec Fernando Llort lidovou estetiku, kter\u00e1 spojila domorod\u00e9 motivy s modernistickou geometri\u00ed a katalyzovala to, co se pozd\u011bji stalo \u0159emesln\u00fdm pr\u016fmyslem jedine\u010dn\u00fdm v Salvadoru. D\u00edlny rozkvetly v \u0161esti m\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1stech m\u011bsta a roz\u0161\u00ed\u0159ily se do jeho osmdes\u00e1ti sedmi venkovsk\u00fdch caser\u00edos, kter\u00e9 nakonec \u010d\u00edtaly t\u00e9m\u011b\u0159 sto \u0159emesln\u00fdch provozoven \u2013 polovina se zab\u00fdvala exportem zbo\u017e\u00ed od ru\u010dn\u011b malovan\u00e9 keramiky a\u017e po slo\u017eit\u011b tkan\u00e9 textilie. Slo\u017eit\u00e9 vzory Llortovy linie z\u00e1sobuj\u00ed dom\u00e1c\u00ed trhy i galerie v zahrani\u010d\u00ed p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 nesou nezam\u011bniteln\u00fd otisk La Palmy. P\u0159\u00edjmy z t\u011bchto podnik\u016f \u2013 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b poh\u00e1n\u011bn\u00e9 kulturn\u00ed turistikou \u2013 nyn\u00ed podporuj\u00ed fisk\u00e1ln\u00ed stabilitu obce a prudce se odchyluj\u00ed od \u0161ir\u0161\u00edho n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, kde \u0159emesla z\u0159\u00eddkakdy zauj\u00edmaj\u00ed takov\u00e9 prvenstv\u00ed.<\/p>\n<p>Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010dtvrtina pracovn\u00ed s\u00edly La Palmy se zam\u011b\u0159uje na p\u016fdu a k\u00e1vov\u00e9 plant\u00e1\u017ee, kter\u00e9 se dr\u017e\u00ed p\u0159\u00edstupn\u00fdch svah\u016f. Zelenina, kuku\u0159ice a k\u00e1vov\u00e9 boby zab\u00edraj\u00ed n\u00ed\u017ee polo\u017een\u00e9 parcely, zat\u00edmco k\u00e1vov\u00e9 ke\u0159e \u2013 kter\u00e9 kdysi v roce 1988 tvo\u0159ily v\u00edce ne\u017e polovinu p\u0159\u00edjm\u016f z exportu zem\u011b \u2013 jsou nyn\u00ed omezen\u00fdm zdrojem p\u0159\u00edjm\u016f a v roce 2004 vytv\u00e1\u0159ely sotva sedm procent p\u0159\u00edjm\u016f z exportu kv\u016fli mezin\u00e1rodn\u00ed konkurenci. I kdy\u017e se k\u00e1vov\u00e9 zahrady zmen\u0161uj\u00ed, p\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed jako poz\u016fstatky kdysi dominantn\u00edho odv\u011btv\u00ed a krajinu zdob\u00ed \u00fahledn\u00e9 \u0159ady st\u00e1lezelen\u00fdch ke\u0159\u016f, jejich\u017e k\u00e1vov\u00e9 t\u0159e\u0161n\u011b se \u010dervenaj\u00ed na pozad\u00ed smaragdov\u00e9ho korunn\u00edho stromu.<\/p>\n<p>Krom\u011b lidsk\u00fdch aktivit nab\u00edz\u00ed La Palma \u0159adu p\u0159\u00edrodn\u00edch atrakc\u00ed, kter\u00e9 odm\u011b\u0148uj\u00ed za objevov\u00e1n\u00ed. T\u0159in\u00e1ct kilometr\u016f j\u00edzdy z centra m\u011bsta vede stoup\u00e1n\u00ed do lesa Miramundo, kde nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka p\u0159ibli\u017en\u011b 2 400 metr\u016f dosahuje pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty pouh\u00fdch dvan\u00e1ct stup\u0148\u016f Celsia. Tam borovice a duby pol\u00edben\u00e9 mraky stoj\u00ed na str\u00e1\u017ei nad stezkami, kter\u00e9 zvou k rozj\u00edmav\u00fdm toulk\u00e1m. P\u0159i sestupu do \u00fadol\u00ed naraz\u00edte na San Ignacio v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 1 010 metr\u016f \u2013 osada, jej\u00ed\u017e skromn\u00e9 \u200b\u200bhotely a v\u00fdlety s pr\u016fvodcem ubytov\u00e1vaj\u00ed cestovatele, kte\u0159\u00ed si cht\u011bj\u00ed u\u017e\u00edt chladn\u00e9 klima regionu i jeho \u0159\u00ed\u010dn\u00ed kouzlo. Kr\u00e1tk\u00e1 cesta na sever vede k toku \u0159eky Lempa, kde se na jej\u00edch b\u0159ez\u00edch jako str\u00e1\u017e ty\u010d\u00ed m\u011bsto Cital\u00e1 a nab\u00edz\u00ed klidn\u00fd kontrast k horsk\u00fdm v\u00fdhled\u016fm.<\/p>\n<p>D\u00e1le po horsk\u00fdch silnic\u00edch se Las Pilas vyno\u0159uje jako enkl\u00e1va, jej\u00ed\u017e klima kles\u00e1 je\u0161t\u011b n\u00ed\u017e ne\u017e v Miramundu, co\u017e m\u00edstn\u00edm p\u011bstitel\u016fm nab\u00edz\u00ed ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky pro ostru\u017einy, jahody a broskve, spolu s listnat\u00fdmi plodinami, jako je hl\u00e1vkov\u00fd sal\u00e1t a zel\u00ed. Hojnost t\u011bchto sad\u016f a pol\u00ed odr\u00e1\u017e\u00ed p\u0159izp\u016fsobivost zem\u011bd\u011blsk\u00fdch postup\u016f mikroklimatu vyvolan\u00e9mu nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou a stezka z La Palmy do Las Pilas nab\u00edz\u00ed jak malebn\u00e9 kr\u00e1sy, tak i pohled do agr\u00e1rn\u00edho \u017eivota ve vysok\u00fdch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch.<\/p>\n<p>Na hranici mezi n\u00e1rody, \u010dty\u0159i kilometry za San Ignacio, se do v\u00fd\u0161ky asi 1 550 metr\u016f nad mo\u0159em ty\u010d\u00ed k\u00e1men Cayahuanca. Tento v\u00fdb\u011b\u017eek, ozna\u010duj\u00edc\u00ed salvadorsko-honduraskou hranici, nab\u00edz\u00ed panoramatick\u00e9 v\u00fdhledy na smaragdov\u00e9 h\u0159ebeny obou zem\u00ed. B\u011bhem Svat\u00e9ho t\u00fddne se na jeho \u0161irok\u00e9m povrchu sch\u00e1zej\u00ed m\u00edstn\u00ed rodiny a poutn\u00edci, aby sledovali soumrak sestupuj\u00edc\u00ed za horizont rozd\u011blen\u00fd \u00fazkou lini\u00ed ve sk\u00e1le \u2013 ka\u017edoro\u010dn\u00ed ritu\u00e1l spole\u010dn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed, kter\u00fd p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 i po c\u00edrkevn\u00edch ob\u0159adech a je symbolem spole\u010dn\u00e9ho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed, kter\u00e9 p\u0159eklenuje n\u00e1rodn\u00ed propasti.<\/p>\n<p>Cerro El Pital, nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol salvadorsk\u00e9 p\u016fdy, le\u017e\u00ed zhruba dvan\u00e1ct kilometr\u016f od La Palmy. S v\u00fd\u0161kou 2 730 metr\u016f pror\u00e1\u017e\u00ed vrstvu oblak\u016f a rozkl\u00e1d\u00e1 se nad lesem s pr\u016fm\u011brnou ro\u010dn\u00ed teplotou deset stup\u0148\u016f Celsia. Chladn\u00e9 objet\u00ed hory ob\u010das p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed jevy, kter\u00e9 udivuj\u00ed i \u200b\u200bdlouholet\u00e9 obyvatele: 13. dubna 2004 se objevil ne\u010dekan\u00fd mr\u00e1z a skvrnit\u00e9 ledov\u00e9 pokr\u00fdvky, co\u017e vyvolalo udiven\u00e9 v\u00fdk\u0159iky \u201enevada\u201c a letm\u00e9 uch\u00fdlen\u00ed se k m\u00edstn\u00edm tradic\u00edm ve snaze vysv\u011btlit meteorologick\u00fd jev, kter\u00fd je v t\u011bchto zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch vz\u00e1cn\u00fd. Takov\u00e9 okam\u017eiky podtrhuj\u00ed vrto\u0161ivost horsk\u00e9ho po\u010das\u00ed a pokoru, kterou v\u0161t\u011bpuje t\u011bm, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed u jeho \u00fapat\u00ed.<\/p>\n<p>Administrativn\u011b tvo\u0159\u00ed osm kanton\u016f La Palmy a s nimi spojen\u00fdch zhruba sedmdes\u00e1t caser\u00edos mozaiku venkovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed, kter\u00e9 se propojuje a tvo\u0159\u00ed pevn\u011bj\u0161\u00ed j\u00e1dro \u0161esti m\u011bstsk\u00fdch obvod\u016f. Z\u00e1znamy ze s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu ukazuj\u00ed, \u017ee komunita se rozrostla z 5 337 du\u0161\u00ed v polovin\u011b roku 1956 \u2013 rozd\u011blen\u00fdch t\u00e9m\u011b\u0159 rovnom\u011brn\u011b mezi 2 780 mu\u017e\u016f a 2 957 \u017een \u2013 na zhruba 24 000 obyvatel v roce 2006, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o p\u0159irozen\u00e9m n\u00e1r\u016fstu i migra\u010dn\u00edch toc\u00edch, kter\u00e9 propojily m\u011bstsk\u00fd a venkovsk\u00fd zp\u016fsob \u017eivota do jedin\u00e9 region\u00e1ln\u00ed identity.<\/p>\n<p>V tomto prost\u0159ed\u00ed slou\u017e\u00ed \u0159emesln\u00e9 d\u00edlny nejen jako ekonomick\u00e9 motory, ale tak\u00e9 jako \u00falo\u017ei\u0161t\u011b kulturn\u00ed pam\u011bti, p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed motivy odvozen\u00e9 z domorod\u00e9 symboliky, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ikonografie a \u017eiv\u00e9 fl\u00f3ry a fauny ml\u017en\u00e9ho lesa. Ka\u017ed\u00fd malovan\u00fd tal\u00ed\u0159, ka\u017ed\u00e1 vy\u0159ez\u00e1van\u00e1 figurka nese v miniatu\u0159e textury palem na b\u0159ehu \u0159eky, pe\u0159\u00ed tropick\u00fdch pt\u00e1k\u016f a obrysy sope\u010dn\u00fdch vrchol\u016f, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed ztracen\u00fd b\u0159eh \u0159eky Palmity, a z\u00e1rove\u0148 oslavuj\u00edc\u00ed robustnost sv\u00e9ho n\u00e1stupce, La Palmy.<\/p>\n<p>Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee tyt\u00e9\u017e svahy, kter\u00e9 byly sv\u011bdky st\u0159elby a tajn\u00fdch strategick\u00fdch setk\u00e1n\u00ed, byly znovu vyu\u017eity jako pl\u00e1tna pro um\u011bn\u00ed a obchod. Stezky partyz\u00e1n\u016f, kdysi pro\u0161lap\u00e1van\u00e9 bojovn\u00edky, se nyn\u00ed vine kolem ateli\u00e9r\u016f s nep\u00e1len\u00fdmi cihlami, jejich\u017e fas\u00e1dy zdob\u00ed n\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby v naivn\u00edm stylu, jeho\u017e pr\u016fkopn\u00edkem byl Llort. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci zde mohou pozorovat \u0159emesln\u00edky, jak natahuj\u00ed gesso na d\u0159evo, brous\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed pigmenty nebo obkresluj\u00ed geometrick\u00e9 vzory na keramick\u00e9 podnosy a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed tak spojen\u00ed mezi m\u00edstn\u00ed tradic\u00ed a glob\u00e1ln\u00edmi trhy. \u0158emesln\u00e9 um\u011bn\u00ed a konflikt \u2013 dva aspekty lidsk\u00e9ho \u00fasil\u00ed \u2013 se na La Palm\u011b propojily, tak\u017ee duch odolnosti plynouc\u00ed z t\u011b\u017ekost\u00ed se stal neodd\u011bliteln\u00fdm od tv\u016fr\u010d\u00edho impulsu, kter\u00fd dnes m\u011bsto definuje.<\/p>\n<p>S \u00fasvitem nad El Pitalem, kter\u00fd oza\u0159uje mlhu r\u016f\u017eov\u00fdmi a zlat\u00fdmi vl\u00e1kny, se La Palma st\u00e1v\u00e1 mikrokosmem \u0161ir\u0161\u00edho salvadorsk\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu: zem\u011b, kde p\u0159\u00edrodn\u00ed kr\u00e1sy koexistuj\u00ed s bou\u0159livou minulost\u00ed, kde kulturn\u00ed projevy vych\u00e1zej\u00ed z nep\u0159\u00edzn\u011b osudu a kde komunitn\u00ed vazby \u2013 pos\u00edlen\u00e9 sd\u00edlenou histori\u00ed \u2013 vyty\u010duj\u00ed cestu k obnov\u011b. Chladn\u00fd horsk\u00fd vzduch nese \u0161epot minul\u00fdch bitev a tah\u016f \u0161t\u011btcem, kter\u00e9 je t\u0159eba teprve realizovat, smluvn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 se kdysi konala pod touto oblohou, a \u0159emesln\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed nyn\u00ed utv\u00e1\u0159ej\u00ed osud m\u011bsta. Pro cestovatele, kter\u00fd se vyd\u00e1 do t\u00e9to horsk\u00e9 obce, setk\u00e1n\u00ed p\u0159esahuje pouh\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed malebn\u00fdch v\u00fdhled\u016f; st\u00e1v\u00e1 se pono\u0159en\u00edm do \u017eivouc\u00ed kroniky, v n\u00ed\u017e ka\u017ed\u00e9 \u0159emeslo, ka\u017ed\u00e9 obd\u011bl\u00e1van\u00e9 pole a ka\u017ed\u00e1 mechem porostl\u00e1 stezka vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh prom\u011bny a hou\u017eevnatosti.<\/p>\n<p>V kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku se La Palma nejev\u00ed ani jako statick\u00e1 relikvie, ani jako vy\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 muzeum n\u00e1rodn\u00ed pam\u011bti, ale sp\u00ed\u0161e jako dynamick\u00e1 osada, kde historie a um\u011bn\u00ed neust\u00e1le prob\u00edhaj\u00ed v dialogu. Sledov\u00e1n\u00edm jej\u00edch po\u010d\u00e1tk\u016f od osady na b\u0159ehu \u0159eky p\u0159es ohnisko politick\u00e9 shody a\u017e k maj\u00e1ku \u0159emesln\u00e9 dokonalosti lze rozpoznat pokra\u010duj\u00edc\u00ed kontinuum \u2013 p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd spojuje migraci vynucenou povodn\u011bmi, vnit\u0159n\u00ed konflikty a spole\u010dnou touhu tvo\u0159it kr\u00e1su z hl\u00edny lidsk\u00e9 zku\u0161enosti. Pr\u00e1v\u011b pod\u00e9l t\u011bchto svah\u016f, uprost\u0159ed ozv\u011bny \u0159eky a h\u0159ebene, La Palma nad\u00e1le p\u00ed\u0161e svou kapitolu v p\u0159\u00edb\u011bhu Salvadoru.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>La Palma, malebn\u00e1 obec nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v departementu Chalatenango v Salvadoru, je p\u0159\u00edkladem bohat\u00e9ho historick\u00e9ho a kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed t\u00e9to st\u0159edoamerick\u00e9 zem\u011b. La Palma, kter\u00e1 se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e 135,60 kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch, se nach\u00e1z\u00ed v kopcovit\u00e9 oblasti zn\u00e1m\u00e9 svou p\u0159\u00edrodn\u00ed kr\u00e1sou a dynamickou \u0159emeslnou komunitou. V roce 2006 m\u011bla tato obec p\u0159es 24 000 obyvatel, co\u017e p\u0159edstavuje \u017eivou kombinaci m\u011bstsk\u00e9ho a venkovsk\u00e9ho \u017eivotn\u00edho stylu.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":3498,"parent":9069,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"elementor_theme","meta":{"_eb_attr":"","footnotes":""},"class_list":["post-9104","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9104","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9104"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9104\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9069"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3498"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9104"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}