{"id":17238,"date":"2024-09-25T23:14:21","date_gmt":"2024-09-25T23:14:21","guid":{"rendered":"https:\/\/travelshelper.com\/staging\/?page_id=17238"},"modified":"2026-03-12T22:35:10","modified_gmt":"2026-03-12T22:35:10","slug":"bojnice","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/destinations\/europe\/slovakia\/bojnice\/","title":{"rendered":"Bojnice"},"content":{"rendered":"<p>Bojnice, m\u011bsto s p\u0159ibli\u017en\u011b 5 000 obyvateli, zauj\u00edm\u00e1 strategickou polohu na v\u00fdchodn\u00edm Slovensku pod\u00e9l \u0159eky Nitry, p\u0159\u00edmo pod st\u0159edov\u011bk\u00fdm Bojnick\u00fdm hradem. Le\u017e\u00ed v \u00fadol\u00ed horn\u00edho toku \u0159eky Nitry na \u00fapat\u00ed Str\u00e1\u017eovsk\u00fdch vrch\u016f, sd\u00edl\u00ed s\u00ed\u0165 ve\u0159ejn\u00e9 dopravy s nedalek\u00fdm m\u011bstem Prievidza a le\u017e\u00ed asi 60 kilometr\u016f ji\u017en\u011b od \u017diliny a 65 kilometr\u016f v\u00fdchodn\u011b od Tren\u010d\u00edna.<\/p>\n<p>P\u0159\u00edb\u011bh Bojnic za\u010d\u00edn\u00e1 v mlze prav\u011bku, kde l\u00e9\u010div\u00e9 teplo term\u00e1ln\u00edch pramen\u016f poprv\u00e9 p\u0159it\u00e1hlo lidskou pozornost b\u011bhem obdob\u00ed ledovc\u016f Riss-W\u00fcrm, zhruba p\u0159ed 100 000 lety. Zkamen\u011bl\u00e9 poz\u016fstatky pleistoc\u00e9nn\u00edch savc\u016f, zakotven\u00e9 v travertinov\u00fdch usazenin\u00e1ch, sv\u011bd\u010d\u00ed jak o bohatstv\u00ed m\u00edstn\u00ed fauny, tak o p\u0159\u00edtomnosti lidsk\u00fdch skupin hledaj\u00edc\u00edch ob\u017eivu a \u00fakryt. V jeskynn\u00edch z\u00e1kout\u00edch dne\u0161n\u00ed Prepo\u0161tsk\u00e9 jeskyn\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed kamenn\u00e9 artefakty \u2013 \u0161krabadla, hroty a vrt\u00e1ky \u2013 o os\u00eddlen\u00ed neandrt\u00e1lci v levallois-mousterienu, mezi 70 000 a 40 000 p\u0159. n. l. Fragment\u00e1rn\u00ed stopy z mlad\u00e9ho paleolitu a neolitu sv\u011bd\u010d\u00ed o podstatn\u011bj\u0161\u00edch zn\u00e1mk\u00e1ch trval\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed hal\u0161tatskou kulturou od 8. stolet\u00ed p\u0159. n. l.<\/p>\n<p>Na travertinov\u00e9m v\u00fdb\u011b\u017eku, kter\u00fd se pozd\u011bji stal hradn\u00edm vrchem, postavily komunity p\u00fachovsk\u00e9 kultury sv\u00e1 prvn\u00ed opevn\u011bn\u00ed kolem p\u0159elomu prvn\u00edho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. Pozd\u011bji slovan\u0161t\u00ed osadn\u00edci prom\u011bnili tento v\u00fdb\u011b\u017eek v centrum \u0159emesel, obchodu a obrany a zanechali po sob\u011b \u017eelezn\u00e9 n\u00e1stroje a st\u0159epy charakteristick\u00e9 keramiky. Kontinuita os\u00eddlen\u00ed p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 od dev\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kdy opevn\u011bn\u00fd vrchol kopce p\u0159evzal svou trvalou roli srdce region\u00e1ln\u00ed autority.<\/p>\n<p>Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Bojnic\u00edch poch\u00e1z\u00ed z roku 1113, kdy se v zoborsk\u00fdch listin\u00e1ch jako p\u0159edm\u011bst\u00ed pod hradem uv\u00e1d\u00ed \u201ede suburbanis Baimoz\u201c. Tato listina zmi\u0148uje tak\u00e9 budovu fary; kostel se v dochovan\u00fdch z\u00e1znamech objevuje z roku 1244, co\u017e potvrzuje status Bojnic jako centra n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho \u017eivota v Horn\u00ed Nit\u0159e. V roce 1366 uhersk\u00fd kr\u00e1l Ludv\u00edk I. ud\u011blil m\u011bstu v\u00fdsady, kter\u00e9 zahrnovaly pr\u00e1vo na jatka, ml\u00fdn, l\u00e1ze\u0148sk\u00fd provoz a pravideln\u00e9 trhy, \u010d\u00edm\u017e polo\u017eil z\u00e1klady pro hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst prost\u0159ednictv\u00edm obchodu a specializovan\u00fdch \u0159emesel.<\/p>\n<p>Pozdn\u00ed st\u0159edov\u011bk p\u0159inesl karpatsk\u00e9 hranici vojensk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, co\u017e p\u0159im\u011blo rodiny Turz\u016f a pozd\u011bji P\u00e1lffyovc\u016f dohl\u00ed\u017eet na v\u00fdstavbu obrann\u00fdch hradeb kolem hradu i m\u011bsta. Do roku 1663 bylo toto opevn\u011bn\u00ed dokon\u010deno a pos\u00edlilo tak roli Bojnic jako ba\u0161ty na kr\u00e1lovsk\u00e9 cest\u011b zvan\u00e9 Magna via, kter\u00e1 spojovala V\u00edde\u0148 s Transylv\u00e1ni\u00ed. V letech 1613 a\u017e 1823 slou\u017eily Bojnice jako jedna z d\u016fle\u017eit\u00fdch po\u0161tovn\u00edch stanic habsbursk\u00e9 monarchie, kter\u00e1 usnad\u0148ovala pohyb soli, \u017eeleza a drah\u00fdch kov\u016f po cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. C\u00edsa\u0159 Ferdinand III. obnovil v roce 1647 m\u011bstsk\u00e1 privilegia a potvrdil tak m\u011bstskou autonomii m\u011bsta.<\/p>\n<p>Cechy, kter\u00e9 odr\u00e1\u017eely slo\u017eitost bojnick\u00e9 ekonomiky, se objevily v polovin\u011b sedmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Z\u00e1znamy z roku 1653 uv\u00e1d\u011bj\u00ed p\u0159\u00edtomnost \u0161evc\u016f, zedn\u00edk\u016f, \u0161evc\u016f, krej\u010d\u00edch, tkalc\u016f, barv\u00edr\u016f, ko\u017ee\u0161n\u00edk\u016f a bedn\u00e1\u0159\u016f. M\u011bstsk\u00e1 spr\u00e1va spo\u010d\u00edvala v rukou starosty a dvan\u00e1cti sen\u00e1tor\u016f, kter\u00fdm byl podporov\u00e1n not\u00e1\u0159 a hajd\u00fach, jejich\u017e n\u00e1stroje pro vynucov\u00e1n\u00ed pr\u00e1va \u2013 pran\u00fd\u0159 a m\u011bstsk\u00e9 v\u011bzen\u00ed \u2013 st\u00e1ly na hlavn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed. Bojnice si udr\u017eely svou roli hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho, administrativn\u00edho a vojensk\u00e9ho centra regionu a\u017e do roku 1872, kdy tyto funkce v prvn\u00edch desetilet\u00edch dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed postupn\u011b p\u0159evzala sousedn\u00ed Prievidza.<\/p>\n<p>J\u00e1drem trval\u00e9 p\u0159ita\u017elivosti Bojnic je samotn\u00fd z\u00e1mek, poprv\u00e9 dolo\u017een\u00fd v roce 1113 jako d\u0159ev\u011bn\u00e1 pevnost. B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stalet\u00ed po sob\u011b jdouc\u00ed majitel\u00e9 nahradili d\u0159ev\u011bn\u00e9 palis\u00e1dy mohutn\u00fdmi kamenn\u00fdmi zdmi a v\u011b\u017eemi. Ve dvac\u00e1t\u00e9m stolet\u00ed rodina P\u00e1lffy\u016f, veden\u00e1 romantick\u00fdm c\u00edt\u011bn\u00edm, p\u0159estav\u011bla komplex do jeho sou\u010dasn\u00e9 poh\u00e1dkov\u00e9 podoby se \u0161t\u00edhl\u00fdmi v\u011b\u017ei\u010dkami, zdoben\u00fdmi ark\u00e1dami a siluetou ty\u010d\u00edc\u00ed se na travertinov\u00e9 sk\u00e1le, kter\u00e1 ukr\u00fdv\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00ed jeskyni. Dnes je v z\u00e1mku n\u00e1rodn\u00edm muzeem, jeho\u017e galerie uchov\u00e1vaj\u00ed artefakty a um\u011bleck\u00e1 d\u00edla, kter\u00e1 mapuj\u00ed historii regionu. Filma\u0159i se opakovan\u011b obracej\u00ed k jeho evokativn\u00edm prostor\u016fm a ka\u017ed\u00e9 jaro se na n\u00e1dvo\u0159\u00ed kon\u00e1 Mezin\u00e1rodn\u00ed festival duch\u016f a stra\u0161idel, b\u011bhem kter\u00e9ho se host\u00e9 se vstupenkou \u2013 p\u0159ibli\u017en\u011b 150 slovensk\u00fdch korun \u2013 mohou divadeln\u011b zrekonstruovat s p\u0159\u00edb\u011bhem o stra\u0161idlech, kter\u00fd je podpo\u0159en m\u00edstn\u00edmi tradicemi. Z\u00e1meck\u00fd kalend\u00e1\u0159 zahrnuje tak\u00e9 sez\u00f3nn\u00ed ud\u00e1losti, jako je program Poh\u00e1dkov\u00fd z\u00e1mek, valent\u00fdnsk\u00e1 v\u00edkendov\u00e1 oslava a akce V\u00e1noce na z\u00e1mku.<\/p>\n<p>Term\u00e1ln\u00ed prameny, kter\u00e9 kdysi l\u00e1kaly prav\u011bk\u00e9 lovce, i nad\u00e1le posiluj\u00ed presti\u017e Bojnic jako jednoho z nejstar\u0161\u00edch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch m\u011bst na Slovensku. L\u00e9\u010div\u00e9 vody, poprv\u00e9 zm\u00edn\u011bn\u00e9 v roce 1549, vyv\u011braj\u00ed z hloubky 1 200 a\u017e 1 500 metr\u016f a vyv\u011braj\u00ed s teplotou mezi 28 a 52 \u00b0C z dev\u00edti vrt\u016f, kter\u00e9 dohromady vypou\u0161t\u011bj\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 40 litr\u016f za sekundu. Modern\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed se staraj\u00ed o pacienty s poruchami pohybov\u00e9ho apar\u00e1tu, revmatick\u00fdmi onemocn\u011bn\u00edmi, posttraumatick\u00fdmi a ortopedick\u00fdmi n\u00e1sledky u dosp\u00edvaj\u00edc\u00edch, neurologick\u00fdmi onemocn\u011bn\u00edmi a nemocemi z povol\u00e1n\u00ed. V l\u00e9t\u011b nab\u00edzej\u00ed venkovn\u00ed plaveck\u00e9 komplexy \u2013 sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze t\u0159\u00ed baz\u00e9n\u016f \u2013 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm \u00fanik od horka a spojuj\u00ed l\u00e9\u010debn\u00e9 tradice s rekrea\u010dn\u00edm vyu\u017eit\u00edm.<\/p>\n<p>V roce 1955 byla zalo\u017eena Bojnick\u00e1 zoologick\u00e1 zahrada, kter\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159ila kulturn\u00ed a v\u011bdeckou nab\u00eddku m\u011bsta. Do roku 2006 se rozrostla a poskytla \u00fato\u010di\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e 1 800 kus\u016fm zv\u00ed\u0159at p\u0159edstavuj\u00edc\u00edch 355 druh\u016f. Jej\u00ed v\u00fdb\u011bhy, zasazen\u00e9 do upraven\u00e9ho parku s exempl\u00e1\u0159i strom\u016f z cel\u00e9ho sv\u011bta, umo\u017e\u0148uj\u00ed zbl\u00edzka pozorovat 75 druh\u016f savc\u016f, 138 taxon\u016f pt\u00e1k\u016f, 86 druh\u016f ryb a 47 druh\u016f plaz\u016f. Atrakce zam\u011b\u0159en\u00e9 na ml\u00e1de\u017e, od vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch expozic a\u017e po interaktivn\u00ed hern\u00ed plochy, zaji\u0161\u0165uj\u00ed, aby se d\u011bti p\u0159\u00edmo zapojovaly do proces\u016f ochrany p\u0159\u00edrody a p\u0159\u00edrodn\u00ed historie.<\/p>\n<p>Demografick\u00e9 sn\u00edmky odr\u00e1\u017eej\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b homogenn\u00ed populaci: s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu z roku 2001 zaznamenalo 5 006 obyvatel, z nich\u017e 97,06 procenta se identifikovalo jako Slov\u00e1ci, 0,68 procenta jako \u010ce\u0161i a 0,24 procenta jako N\u011bmci (karpat\u0161t\u00ed N\u011bmci). N\u00e1bo\u017eenskou p\u0159\u00edslu\u0161nost tvo\u0159ili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u0159\u00edm\u0161t\u00ed katol\u00edci se 74,55 procenty, 19 procent uvedlo, \u017ee se nehl\u00e1s\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00e9mu vyzn\u00e1n\u00ed, a zhruba 2 procenta se hl\u00e1sila k luter\u00e1nstv\u00ed.<\/p>\n<p>V pr\u016fb\u011bhu dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed Bojnice vyu\u017e\u00edvaly sv\u00e9 historick\u00e9 bohatstv\u00ed, term\u00e1ln\u00ed zdroje a zoologickou zahradu k tomu, aby se etablovaly jako v\u00fdznamn\u00e1 destinace pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky z cel\u00e9ho Slovenska i ze zahrani\u010d\u00ed. Ka\u017edoro\u010dn\u00ed kulturn\u00ed a sportovn\u00ed akce l\u00e1kaj\u00ed davy do kompaktn\u00edho centra m\u011bsta, kde st\u0159edov\u011bk\u00e9 uli\u010dn\u00ed vzory a historick\u00e1 architektura evokuj\u00ed vrstvy lidsk\u00e9ho \u00fasil\u00ed. A\u0165 u\u017e hled\u00e1te v\u011bdeck\u00fd vhled do prehistorick\u00e9 archeologie, rozj\u00edm\u00e1n\u00ed v z\u00e1meck\u00fdch s\u00e1lech, terapeutickou obnovu v l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch vod\u00e1ch nebo prost\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed z pozorov\u00e1n\u00ed exotick\u00e9 fauny, Bojnice odm\u011b\u0148uj\u00ed cestovatele na ka\u017ed\u00e9m kroku.<\/p>\n<p>V ka\u017ed\u00e9m ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed m\u011bsto nab\u00edz\u00ed synt\u00e9zu historie, v\u011bdy a zdrav\u00ed, sb\u00edhaj\u00edc\u00ed se v jedin\u00e9m bod\u011b, kde se na pozad\u00ed gotick\u00fdch v\u011b\u017e\u00ed vzn\u00e1\u0161ej\u00ed term\u00e1ln\u00ed p\u00e1ry a kde se pod kamenn\u00fdmi oblouky oz\u00fdvaj\u00ed ozv\u011bny vzd\u00e1len\u00fdch po\u0161tovn\u00edch dostavn\u00edk\u016f. Jeho trval\u00fd charakter nevypl\u00fdv\u00e1 z masov\u00e9 pod\u00edvan\u00e9, ale z tich\u00e9 d\u016fstojnosti nep\u0159eru\u0161en\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed, pokra\u010duj\u00edc\u00edho proudu tepl\u00fdch miner\u00e1ln\u00edch pramen\u016f a p\u00e9\u010de o tradice, kter\u00e9 sahaj\u00ed tis\u00edcilet\u00ed. Bojnice jsou d\u016fkazem schopnosti mal\u00e9 komunity \u2013 pouh\u00fdch p\u011bti tis\u00edc du\u0161\u00ed \u2013 udr\u017eovat odkaz, kter\u00fd propojuje paleolitick\u00e9 jeskynn\u00ed obyvatele, st\u0159edov\u011bk\u00e9 duchovn\u00ed, osv\u00edcensk\u00e9 vojensk\u00e9 in\u017een\u00fdry a modern\u00ed kur\u00e1tory p\u0159\u00edrodn\u00edho a kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed. Jeho p\u0159\u00edb\u011bh je st\u00e1le stejn\u011b \u017eiv\u00fd jako v dob\u011b, kdy byly prvn\u00ed pazourky tesan\u00e9 do prehistorick\u00e9 sk\u00e1ly, a vyb\u00edz\u00ed k zamy\u0161len\u00ed nad kontinuem lidsk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v tomto kout\u011b st\u0159edn\u00ed Evropy.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Bojnice, zasazen\u00e9 v malebn\u00e9m \u00fadol\u00ed horn\u00ed Nitry na v\u00fdchodn\u00edm Slovensku, jsou dokladem bohat\u00e9 tapis\u00e9rie evropsk\u00e9 historie a kultury. Toto okouzluj\u00edc\u00ed m\u011bsto s p\u0159ibli\u017en\u011b 5000 obyvateli se nach\u00e1z\u00ed p\u0159\u00edmo pod ikonick\u00fdm Bojnick\u00fdm z\u00e1mkem a nedaleko m\u011bsta Prievidza. Bojnice, kter\u00e9 le\u017e\u00ed pod Str\u00e1\u017eovsk\u00fdmi horami, se pod vlivem sv\u00e9 strategick\u00e9 polohy vyvinuly v jedno z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch slovensk\u00fdch turistick\u00fdch m\u00edst a nejstar\u0161\u00edch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch m\u011bst.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":17502,"parent":13300,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"elementor_theme","meta":{"_eb_attr":"","footnotes":""},"class_list":["post-17238","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/17238","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=17238"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/17238\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13300"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/17502"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=17238"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}