Bad Br\u00fcckenau, skromn\u00e9 \u200b\u200bl\u00e1ze\u0148sk\u00e9 m\u011bsto s p\u0159ibli\u017en\u011b 6 695 obyvateli, rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se na plo\u0161e 23,73 km\u00b2, le\u017e\u00ed v m\u00edrn\u011b zalesn\u011bn\u00e9m \u00fadol\u00ed Sinn na z\u00e1padn\u00edm okraji poho\u0159\u00ed Rh\u00f6n v severoz\u00e1padn\u00edm Bavorsku. Od roku 1747, kdy byly jeho vody poprv\u00e9 form\u00e1ln\u011b uzn\u00e1ny, se obec rozrostla kolem \u0159ady miner\u00e1ln\u00edch pramen\u016f, jejich\u017e pov\u011bst l\u00e9\u010div\u00fdch vlastnost\u00ed p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 po stalet\u00ed. Bad Br\u00fcckenau, le\u017e\u00edc\u00ed v okrese Bad Kissingen, kombinuje um\u00edrn\u011bnou d\u016fstojnost sv\u00e9ho barokn\u00edho architektonick\u00e9ho souboru s nen\u00e1ro\u010dn\u00fdmi rytmy venkovsk\u00e9ho \u017eivota a nab\u00edz\u00ed tak nuancovan\u00fd portr\u00e9t osady, kter\u00e1 se p\u0159izp\u016fsobila v\u00e1lce, katastrof\u00e1m a m\u011bn\u00edc\u00edm se politick\u00fdm vliv\u016fm.<\/p>\n
Nejstar\u0161\u00ed kapitoly Br\u00fcckenauova p\u0159\u00edb\u011bhu sahaj\u00ed a\u017e do doby vl\u00e1dy Karla Velik\u00e9ho, kdy vojensk\u00e1 cesta \u201e\u0161irok\u00e1 jako kop\u00ed\u201c p\u0159ekra\u010dovala \u0159eku Sinn u m\u011blk\u00e9ho brodu. Zem\u011bd\u011blci hledaj\u00edc\u00ed ornou p\u016fdu a p\u0159\u00edstup k t\u00e9to men\u0161\u00ed dopravn\u00ed tepn\u011b dali vzniknout osad\u011b zvan\u00e9 Sinn-Aue. Jej\u00ed prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka z roku 1249 zaznamen\u00e1v\u00e1 ud\u011blen\u00ed privilegi\u00ed diec\u00e9z\u00ed Fulda podle vzoru m\u011bstsk\u00e9 listiny Gelnhausenu. \u0160lecht\u011b bylo brzy povoleno zalo\u017eit v okol\u00ed \u010dty\u0159i hradn\u00ed panstv\u00ed, jejich\u017e poz\u016fstatky \u2013 zejm\u00e9na poz\u016fstatky Hohelinu \u2013 dodnes dokresluj\u00ed krajinu. Pod dvoj\u00ed autoritou opata Jind\u0159icha V. z Fuldy a kr\u00e1le Jind\u0159icha VII. z\u00edskala Sinn-Aue v roce 1310 pln\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 pr\u00e1va, v\u010detn\u011b pr\u00e1va opev\u0148ovat sv\u00e9 hradby, po\u0159\u00e1dat trhy, prod\u00e1vat alkohol, svol\u00e1vat rady a vyu\u017e\u00edvat okoln\u00ed lesy. Navzdory t\u011bmto zisk\u016fm se ob\u010das vyost\u0159ily spory s d\u011bdi\u010dn\u00fdmi ryt\u00ed\u0159sk\u00fdmi stavy, co\u017e dalo vzniknout m\u00edstn\u00ed legend\u011b: v roce 1400 \u00fadajn\u011b za\u00fato\u010dili na m\u011bsto ryt\u00ed\u0159i z Th\u00fcngenu, ale podle tradice byli odrazeni na p\u0159\u00edmluvu svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed. Pot\u00e9 byl Ji\u0159\u00ed uct\u00edv\u00e1n jako patron a jeho postava byla zv\u011b\u010dn\u011bna na pam\u00e1tn\u00edku drakobijce p\u0159ed starou radnic\u00ed.<\/p>\n
V\u00fdstavba mohutn\u00e9ho kamenn\u00e9ho mostu p\u0159es \u0159eku Sinn v roce 1597 znamenala zlom a prop\u016fj\u010dila osad\u011b jej\u00ed sou\u010dasn\u00fd n\u00e1zev: Br\u00fcckenau (\u201emostn\u00ed louka\u201c). Tento most sotva p\u0159e\u017eil druhou sv\u011btovou v\u00e1lku, kdy se jej ustupuj\u00edc\u00ed s\u00edly sna\u017eily zbourat, a teprve v 60. letech 20. stolet\u00ed jej nahradil modern\u00ed betonov\u00fd most, kter\u00fd se pou\u017e\u00edv\u00e1 dodnes. Do roku 1605 osmansk\u00e9 da\u0148ov\u00e9 z\u00e1znamy kn\u00ed\u017eec\u00edho opatstv\u00ed Fulda uv\u00e1d\u011bly ve m\u011bst\u011b 191 rodin. B\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky okoln\u00ed vesnice utrp\u011bly ni\u010den\u00ed a rabov\u00e1n\u00ed, p\u0159esto byl Br\u00fcckenau u\u0161et\u0159en \u2013 a p\u0159esto si v roce 1634 vypuknut\u00ed moru vybralo stra\u0161livou da\u0148. Obnova pod bavorskou vl\u00e1dou n\u00e1sledovala po \u00fazemn\u00edch zm\u011bn\u00e1ch v roce 1816, kdy se Br\u00fcckenau p\u0159ipojil k nov\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9mu Bavorsk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n
V noci z 13. na 14. srpna 1876 ude\u0159ila katastrofa: po\u017e\u00e1r srovnal popelem 140 z 260 budov m\u011bsta, zabil p\u011bt obyvatel a zni\u010dil stalet\u00ed archivn\u00edch z\u00e1znam\u016f. V letech rekonstrukce se \u0159ada soukrom\u00fdch a obecn\u00edch iniciativ sna\u017eila napodobit \u00fasp\u011bch sousedn\u00edch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch m\u011bst. Pr\u016fzkumn\u00e9 vrty odhalily ocelov\u00fd a sirn\u00fd pramen v m\u00edst\u011b, kter\u00e9 se pozd\u011bji stalo Siebenerov\u00fdm parkem, a pozd\u011bji \u017eelezn\u00fd pramen pobl\u00ed\u017e dne\u0161n\u00edho Georgiho l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho parku. Vedle venkovn\u00edho baz\u00e9nu \u2013 p\u016fvodn\u011b nap\u00e1jen\u00e9ho sirnou vodou \u2013 vyrostly l\u00e1zn\u011b nab\u00edzej\u00edc\u00ed bahenn\u00ed procedury a mas\u00e1\u017ee, na za\u010d\u00e1tku 70. let 20. stolet\u00ed n\u00e1sledoval kryt\u00fd baz\u00e9n, kter\u00fd byl v 90. letech 20. stolet\u00ed modernizov\u00e1n, ale od 1. \u0159\u00edjna 2023 trvale uzav\u0159en.<\/p>\n
Form\u00e1ln\u00ed p\u0159ijet\u00ed n\u00e1zvu Bad Br\u00fcckenau 8. dubna 1970 odr\u00e1\u017eelo identitu m\u011bsta jako centra miner\u00e1ln\u00ed l\u00e9\u010dby. M\u011bsto se tak\u00e9 stalo eponymem pro Br\u00fcckenauer Rh\u00f6nallianz, meziobecn\u00ed sdru\u017een\u00ed, jeho\u017e c\u00edlem bylo koordinovat cestovn\u00ed ruch a rozvoj v \u0161ir\u0161\u00edm franck\u00e9m regionu.<\/p>\n
\u00dast\u0159edn\u00edm prvkem Bad Br\u00fcckenau jsou St\u00e1tn\u00ed l\u00e1zn\u011b, komplex, jeho\u017e p\u0159\u00edb\u011bh za\u010d\u00edn\u00e1 n\u00e1hodn\u00fdm objevem v roce 1747. B\u011bhem letn\u00edho pobytu ve sv\u00e9 vile v R\u00f6mershagu se princ opat Amand von Buseck z Fuldy dozv\u011bd\u011bl \u2013 prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho past\u00fd\u0159e \u2013 o prameni, jeho\u017e voda m\u011bla pozoruhodnou chu\u0165. Opatsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 to rychle nahl\u00e1sil sv\u00e9mu p\u00e1novi, kter\u00fd na\u0159\u00eddil odb\u011br pramene; do roku 1749 \u0161est pavilonov\u00fdch rezidenc\u00ed \u2013 Jelen, Beran, Labu\u0165, Jehn\u011b\u010d\u00ed, Bob\u0159\u00ed a Lev \u2013 r\u00e1movalo promen\u00e1du \u200b\u200blemovanou stromy, zakon\u010denou p\u0159\u00ed\u010dnou Kn\u00ed\u017eec\u00ed budovou, zn\u00e1mou jako K\u016f\u0148. Cel\u00fd komplex korunoval klenut\u00fd pramenn\u00fd chr\u00e1m s osmi sloupy. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed zpozdila sedmilet\u00e1 v\u00e1lka, ale po roce 1764, za kn\u00ed\u017eete-biskupa Jind\u0159icha von Bibra, l\u00e1zn\u011b z\u00edskaly sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd architektonick\u00fd a zahradnick\u00fd charakter, p\u0159i\u010dem\u017e prvn\u00ed specializovan\u00fd l\u00e1ze\u0148sk\u00fd d\u016fm se objevil v roce 1779.<\/p>\n
Napoleonsk\u00e9 p\u0159evraty a okupace Francouzskou revoluc\u00ed p\u0159inesly t\u011b\u017ekosti: v roce 1796 l\u00e1zn\u011b zaznamenaly pouh\u00fdch 127 host\u016f. Obnova pod bavorskou svrchovanost\u00ed od roku 1816 zah\u00e1jila zlatou \u00e9ru l\u00e1zn\u00ed. Kr\u00e1l Ludv\u00edk I. je v letech 1818 a\u017e 1862 nav\u0161t\u00edvil nejm\u00e9n\u011b 26kr\u00e1t a ob\u010das z F\u00fcrstenhofu spravoval bavorsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti. Pr\u00e1v\u011b zde se v roce 1847 panovn\u00edk setkal s Elizou Gilbertovou \u2013 Lolou Montezovou \u2013 spojkou, kter\u00e1 v roce 1848 vyvolala revolu\u010dn\u00ed z\u00e1pal a nakonec ho st\u00e1la korunu.<\/p>\n
Za\u010dlen\u011bn\u00ed obc\u00ed v roce 1939 (R\u00f6mershag a Wernarz) a 1978 (Volkers) roz\u0161\u00ed\u0159ilo hranice obce. Demograficky m\u011bsto zaznamenalo postupn\u00fd r\u016fst: z 6 118 obyvatel v roce 1988 na 6 449 v roce 2018 \u2013 co\u017e p\u0159edstavuje n\u00e1r\u016fst o 5,4 procenta.<\/p>\n
Kulturn\u00ed tapiserie Bad Br\u00fcckenau odr\u00e1\u017e\u00ed jeho rozmanit\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed. Katolicismus, zalo\u017een\u00fd jako samostatn\u00e1 farnost v roce 1694, se nyn\u00ed soust\u0159ed\u00ed na farnost sv. Bartolom\u011bje a z\u00e1meck\u00fd kostel sv. Benedikta, kter\u00e9 zahrnuj\u00ed R\u00f6mershag; Wernarz host\u00ed sv. Josefa, \u017eenicha Mariina, a zahrnuje i kostel Marie Uzdraven\u00ed nemocn\u00fdch, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1tn\u00edch l\u00e1zn\u00ed. Od roku 2009 pat\u0159\u00ed tyto komunity ke katolick\u00e9 farn\u00ed komunit\u011b sv. Ji\u0159\u00ed Bad Br\u00fcckenau, kter\u00e1 je od 9. ledna 2022 sou\u010d\u00e1st\u00ed d\u011bkan\u00e1tu Bad Kissingen. Protestantsk\u00e9 uct\u00edv\u00e1n\u00ed na\u0161lo sv\u016fj projev v Kristov\u011b kostele (1908) a pozd\u011bji v evangelick\u00e9m luter\u00e1nsk\u00e9m kostele m\u00edru (1957\u201359) v parku Georgi. V letech 1908 a\u017e 1920 hostil baron Andrej Budberg ruskou pravoslavnou kapli sv. M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9ny, symbol kosmopolitismu m\u011bsta na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed.<\/p>\n
\u017didovsk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost v Br\u00fcckenau sah\u00e1 a\u017e do st\u0159edov\u011bku, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed Judengasse, kde kdysi st\u00e1la synagoga slavnostn\u011b otev\u0159en\u00e1 22. srpna 1913 a h\u0159bitov vysv\u011bcen\u00fd v roce 1923. Novela Samuela Josefa Agnona \u201eMezi dv\u011bma m\u011bsty\u201c evokuje tuto komunitu. S n\u00e1stupem nacismu byl \u017eidovsk\u00fd \u017eivot brut\u00e1ln\u011b vyhuben: synagoga padla v K\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 noci, 9. a 10. listopadu 1938, do \u017eh\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u00fatoku SA a do roku 1940 byli posledn\u00ed \u017did\u00e9 deportov\u00e1ni. Pam\u011btn\u00ed k\u00e1men na Nov\u00e9m h\u0159bitov\u011b, postaven\u00fd v roce 1987, p\u0159ipom\u00edn\u00e1 141 ob\u011bt\u00ed z okresu Br\u00fcckenau.<\/p>\n
M\u011bstskou spr\u00e1vu dnes vede prvn\u00ed starosta Jan-Malte Marberg (SPD), zvolen\u00fd 12. kv\u011btna 2024 s 54,0% podporou; \u00fa\u0159adu se ujal 14. kv\u011btna 2024. Dvaceti\u010dlenn\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada odr\u00e1\u017e\u00ed rovnov\u00e1hu mezi CSU (7 k\u0159esel), PWG (7), SPD (3), Zelen\u00fdmi (2) a FDP\/FB (1).<\/p>\n
Heraldika Bad Br\u00fcckenau spojuje fuldskou minulost a odkaz kn\u00ed\u017eete opata Bernharda Gustava z Baden-Durlachu. Mal\u00fd erb \u2013 \u010derven\u00e1 diagon\u00e1ln\u00ed ty\u010d na zlat\u00e9m podkladu \u2013 odr\u00e1\u017e\u00ed fuldsk\u00fd znak, zat\u00edmco velk\u00fd erb rozkl\u00e1d\u00e1 fuldsk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e s bustou Hildegardy, zakladatelky kl\u00e1\u0161tera v Kemptenu, co\u017e podtrhuje dvoj\u00ed duchovn\u00ed a sv\u011btsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed m\u011bsta.<\/p>\n
Od roku 1980 je Br\u00fcckenau partnersk\u00fdm m\u011bstem s Ancenis ve Francii; o p\u011bt let pozd\u011bji se p\u0159ipojil Kirkham v Lancashire. Jejich vz\u00e1jemnou v\u00fdm\u011bnu podporuje m\u011bstsk\u00e9 Sdru\u017een\u00ed pro podporu partnerstv\u00ed evropsk\u00fdch m\u011bst, zalo\u017een\u00e9 v roce 2012.<\/p>\n
Muzea jsou st\u0159edem kulturn\u00ed nab\u00eddky m\u011bsta: N\u011bmeck\u00e9 muzeum j\u00edzdn\u00edch kol a m\u00edstn\u00ed historick\u00e9 m\u00edstnosti ve Star\u00e9 radnici p\u0159edstavuj\u00ed v\u00fdvoj Br\u00fcckenau. St\u00e1tn\u00ed l\u00e1zn\u011b Br\u00fcckenau host\u00ed Bavorsk\u00fd komorn\u00ed orchestr, jeho\u017e koncertn\u00ed sez\u00f3ny a univerzitn\u00ed p\u00f3diov\u00e9 recit\u00e1ly o\u017eivuj\u00ed neoklasicistn\u00ed vzne\u0161enost Kursaalu. Kursaal, kter\u00fd si objednal kr\u00e1l Ludv\u00edk I. a byl slavnostn\u011b otev\u0159en v roce 1833 po slavnostn\u00edm polo\u017een\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene s pochodn\u011bmi v roce 1827, se py\u0161n\u00ed stropn\u00edmi malbami v italsk\u00e9m renesan\u010dn\u00edm stylu od Ludwiga H\u00f6gera a Jakoba Hochbranda. V l\u00e1ze\u0148sk\u00e9m komplexu nyn\u00ed slou\u017e\u00ed Elisabethenhof \u2013 postaven\u00fd v roce 1894 na po\u010dest c\u00edsa\u0159ovny Al\u017eb\u011bty Rakousk\u00e9 (\u201eSissi\u201c) \u2013 jako St\u00e1tn\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00e1 spr\u00e1va a nab\u00edz\u00ed slu\u017eby pro hosty, terapeutick\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a salonek. Nedaleko se nach\u00e1z\u00ed Schlosshotel F\u00fcrstenhof, zrozen\u00fd v roce 1775 na zak\u00e1zku Heinricha von Bebry a pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fd za Johanna Gottfrieda Gutensohna, kter\u00fd nad\u00e1le slou\u017e\u00ed jako p\u0159\u00edstavba Dorint Resort & Spa.<\/p>\n
Mezi p\u0159\u00edstavby z p\u0159elomu stolet\u00ed pat\u0159\u00ed Parkhotel (1899\u20131901) od Maxe Littmanna, v n\u011bm\u017e se nyn\u00ed nach\u00e1zej\u00ed l\u00e1zn\u011b Vital Spa, a neoklasicistn\u00ed Bellevue (1819) od Bernharda Morella. Kolem l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho hotelu stoj\u00ed \u201eStar\u00e9 l\u00e1zn\u011b\u201c (1823) od Lea von Klenzeho a p\u0159\u00edstavba Eugena Drollingera z roku 1901. V zrestaurovan\u00e9m ko\u010d\u00e1rovn\u011b z roku 1827, kterou na Ludv\u00edk\u016fv popud p\u0159estav\u011bl Johann Nepomuk Pertsch, se nach\u00e1zej\u00ed St\u00e1tn\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 zahrady.<\/p>\n
Chr\u00e1m Wernarzerova pramene (1911) od Drollingera uzav\u00edr\u00e1 Wernarzer\u016fv pramen, poprv\u00e9 otev\u0159en\u00fd v roce 1749; jeho osmibok\u00e1 kolon\u00e1da a secesn\u00ed prvky dominuj\u00ed promen\u00e1d\u011b. Jinde stoj\u00ed Christ Church (postaven\u00fd podle jeruzal\u00e9msk\u00e9ho Bo\u017e\u00edho hrobu) a Panny Marie v bavorsk\u00e9m baroku, oba od Drollingera, a farn\u00ed kostel sv. Bartolom\u011bje od Johanna Georga Linka (vysv\u011bcen\u00fd 1783). Architektonick\u00e9 panorama dopl\u0148uje Star\u00e1 radnice, historick\u00e9 hostince ze 16. stolet\u00ed, kl\u00e1\u0161ter Volkersberg a mosty Grenzwald a Sinntal.<\/p>\n
Barokn\u00ed zahradn\u00ed pl\u00e1n Andrey Gallasiniho z roku 1747 pro l\u00e1zn\u011b \u2013 soust\u0159ed\u011bn\u00fd na striktn\u00ed severoji\u017en\u00ed ose \u2013 se zachoval, i kdy\u017e n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159ijaly anglick\u00fd krajin\u00e1\u0159sk\u00fd styl. Dne\u0161n\u00ed rekonstrukce parku se \u0159\u00edd\u00ed p\u016fvodn\u00edm tvarov\u00e1n\u00edm strom\u016f: ka\u0161tany ve tvaru krabic, v\u011brn\u011b zast\u0159i\u017een\u00e1 lipov\u00e1 pergola a \u00factyhodn\u00e9 exempl\u00e1\u0159e, jako je dub kr\u00e1le Ludv\u00edka (obvod sedm metr\u016f), magn\u00f3lie okurkov\u00e1 a stalet\u00ed star\u00fd ginkgo.<\/p>\n
L\u00e1ze\u0148sk\u00e9 zahrady dopl\u0148uj\u00ed dal\u0161\u00ed zelen\u00e9 plochy \u2013 Georgijsk\u00fd l\u00e1ze\u0148sk\u00fd park, Siebener\u016fv park a krajin\u00e1\u0159sk\u00fd park Sinntal. Mezi wellness centra pat\u0159\u00ed nyn\u00ed uzav\u0159en\u00e9 l\u00e1zn\u011b Therme Sinnflut, l\u00e1zn\u011b Dorint's Vital Spa & Garden a l\u00e1ze\u0148sk\u00fd resort Regena Health Resort & Spa. Sez\u00f3nn\u00ed rytmy p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed koncerty pod \u0161ir\u00fdm nebem v z\u00e1meck\u00e9m parku, slavnosti v historick\u00e9m parku, l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 koncerty ve Wandelhalle, ma\u0161karn\u00ed plesy v Kursaalu s n\u00e1zvem \u201eKr\u00e1l Ludv\u00edk v\u00e1s zve k tanci\u201c, kab\u00e1tn\u00ed ned\u011bli, m\u011bstsk\u00e9 slavnosti a region\u00e1ln\u00ed trhy konan\u00e9 ka\u017edou \u010dtvrtou sobotu.<\/p>\n
Sportovn\u00ed \u017eivot se to\u010d\u00ed kolem stadionu Hanse Pfistera, kde b\u011bhem mistrovstv\u00ed sv\u011bta v roce 2006 tr\u00e9noval chorvatsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm. M\u00edstn\u00ed kluby jako 1. FC Bad Br\u00fcckenau hraj\u00ed fotbalov\u00e9, h\u00e1zen\u00e9 a dal\u0161\u00ed discipl\u00edny, zat\u00edmco TV 1884 nab\u00edz\u00ed gymnastiku, volejbal, basketbal, atletiku, judo a tanec. Podzimn\u00ed trailov\u00fd b\u011bh Dreggichen 1000er vyz\u00fdv\u00e1 \u00fa\u010dastn\u00edky na v\u00edce ne\u017e 10 km s t\u00e9m\u011b\u0159 140 m p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed a ka\u017edoro\u010dn\u00ed Pink Run, kter\u00fd se kon\u00e1 3. \u0159\u00edjna, sb\u00edr\u00e1 finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na v\u00fdzkum rakoviny prsu.<\/p>\n
L\u00e9\u010div\u00e9 prameny \u2013 ka\u017ed\u00fd s odli\u0161n\u00fdm miner\u00e1ln\u00edm profilem \u2013 z\u016fst\u00e1vaj\u00ed \u017eivotod\u00e1rnou silou m\u011bsta. Ocelov\u00fd pramen, poprv\u00e9 zaznamenan\u00fd v roce 1747 a vyvrt\u00e1n do hloubky 300 m v roce 1965, poskytuje na \u017eelezo bohatou, perlivou vodu pou\u017e\u00edvanou k l\u00e9\u010db\u011b an\u00e9mie a poruch krevn\u00edho ob\u011bhu; komer\u010dn\u011b se pln\u00ed do lahv\u00ed jako miner\u00e1ln\u00ed voda Bad Br\u00fcckenau. Wernarzer\u016fv pramen o teplot\u011b 10 \u00b0C v hloubce 60 m a jeho bratranec, Sinnberger\u016fv pramen (hlubok\u00fd 50 m), oba produkuj\u00ed kyselou vodu s n\u00edzk\u00fdm obsahem sod\u00edku pro terapii ledvin a mo\u010dov\u00fdch cest. Pramen Lola Montez \u2013 bohat\u00fd na stopov\u00e9 prvky \u2013 podporuje zdrav\u00ed k\u016f\u017ee, neht\u016f a vlas\u016f a napom\u00e1h\u00e1 metabolick\u00fdm a \u017elu\u010dov\u00fdm onemocn\u011bn\u00edm. Vit\u00e1ln\u00ed pramen Bad Br\u00fcckenau, rovn\u011b\u017e siln\u011b perliv\u00fd, se p\u0159edepisuje p\u0159i zv\u00fd\u0161en\u00e9 hladin\u011b kyseliny mo\u010dov\u00e9 a poruch\u00e1ch tr\u00e1ven\u00ed nebo krevn\u00edho ob\u011bhu. Sirn\u00fd pramen v parku Siebener a hlubok\u00fd pramen Georgi nab\u00edzej\u00ed dal\u0161\u00ed mo\u017enosti pro ty, kte\u0159\u00ed vyhled\u00e1vaj\u00ed chemickou, term\u00e1ln\u00ed a mechanickou balneoterapii.<\/p>\n
Modern\u00ed infrastruktura spojuje Bad Br\u00fcckenau s \u0161ir\u0161\u00edmi regiony: d\u00e1lnice A7 obsluhuje dva sjezdy (Bad Br\u00fcckenau\/Wildflecken a Bad Br\u00fcckenau\/Volkers), zat\u00edmco nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed v Josse (Sinntal) a autobusov\u00e9 linky do Fuldy udr\u017euj\u00ed spojen\u00ed s celost\u00e1tn\u00edmi s\u00edt\u011bmi. B\u00fdval\u00e1 \u017eeleznice Jossa\u2013Wildflecken nyn\u00ed tvo\u0159\u00ed cyklostezku Rh\u00f6nexpress a lehk\u00e9 letectvo nad\u00e1le provozuje kluz\u00e1ky na leti\u0161ti Bad Br\u00fcckenau-Oberleichtersbach. M\u011bstem proch\u00e1zej\u00ed poutn\u00edci na franck\u00e9 Marienweg, kte\u0159\u00ed ho ozna\u010duj\u00ed jako m\u00edsto odpo\u010dinku i jako bod pro hlub\u0161\u00ed duchovn\u00ed cesty.<\/p>\n
Bad Br\u00fcckenau ve sv\u00e9 souh\u0159e drsn\u00e9ho ter\u00e9nu a kultivovan\u00e9 elegance zt\u011bles\u0148uje jak drsnou historii komunity, kter\u00e1 p\u0159e\u010dkala v\u00e1lku, po\u017e\u00e1ry a politick\u00e9 zm\u011bny, tak i ne\u010dekanou kr\u00e1su l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho m\u011bsta formovan\u00e9ho vodou, v\u011btrem a touhami kn\u00ed\u017eat i roln\u00edk\u016f. Zde, uprost\u0159ed barokn\u00edch pavilon\u016f a star\u00fdch dub\u016f, pokra\u010duj\u00ed rytmy uzdravov\u00e1n\u00ed a bydlen\u00ed a vyb\u00edzej\u00ed k zamy\u0161len\u00ed nad pouty, kter\u00e9 spojuj\u00ed p\u016fdu, vodu a lidsk\u00e9ho ducha.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Bad Br\u00fcckenau, okouzluj\u00edc\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 m\u011bsto le\u017e\u00edc\u00ed na \u00fapat\u00ed poho\u0159\u00ed Rh\u00f6n v dolnofransk\u00e9 oblasti Bad Kissingen, s legend\u00e1rn\u00ed minulost\u00ed a obyvatelstvem, kter\u00e9 si cen\u00ed jeho l\u00e9\u010div\u00e9 vody. Toto malebn\u00e9 bavorsk\u00e9 m\u011bsto je ji\u017e od roku 1747 akreditovan\u00fdm l\u00e1ze\u0148sk\u00fdm m\u00edstem, kter\u00e9 host\u016fm poskytuje v\u00fdraznou kombinaci historick\u00e9 architektury, p\u0159\u00edrodn\u00ed n\u00e1dhery a l\u00e9\u010debn\u00fdch slu\u017eeb.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":17532,"parent":13736,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"elementor_theme","meta":{"_eb_attr":"","footnotes":""},"class_list":["post-16581","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/16581","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16581"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/16581\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13736"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/17532"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16581"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}