{"id":12913,"date":"2024-09-17T00:30:14","date_gmt":"2024-09-17T00:30:14","guid":{"rendered":"https:\/\/travelshelper.com\/staging\/?page_id=12913"},"modified":"2026-03-13T00:07:31","modified_gmt":"2026-03-13T00:07:31","slug":"luzern","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/destinations\/europe\/switzerland\/lucerne\/","title":{"rendered":"Luzern"},"content":{"rendered":"<p>Lucern, le\u017e\u00edc\u00ed na soutoku \u0159eky Reuss z jej\u00edho z\u00e1padn\u00edho c\u00edpu Lucernsk\u00e9ho jezera, slou\u017e\u00ed jako administrativn\u00ed centrum stejnojmenn\u00e9ho kantonu a z\u00e1rove\u0148 jako nejlidnat\u011bj\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e9 centrum st\u0159edn\u00edho \u0160v\u00fdcarska. M\u011bsto se rozkl\u00e1d\u00e1 na plo\u0161e 29,1 km\u00b2 a v r\u00e1mci sv\u00fdch obecn\u00edch hranic zde \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 82 771 obyvatel (\u0161ir\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e1 aglomerace se rozkl\u00e1d\u00e1 p\u0159es 19 obc\u00ed a zahrnuje p\u0159ibli\u017en\u011b 220 000 obyvatel). M\u011bsto se rozkl\u00e1d\u00e1 na obou b\u0159ez\u00edch \u0159eky bezprost\u0159edn\u011b po proudu od \u00fast\u00ed jezera. Lucern, lemovan\u00fd zasn\u011b\u017een\u00fdmi vrcholky Pilatus na jihoz\u00e1pad\u011b a Rigi na jihov\u00fdchod\u011b, m\u00e1 strategickou polohu v n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti \u0160v\u00fdcarska, kter\u00e1 po stalet\u00ed podporovala jeho rozvoj jako centra hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u00fasil\u00ed, kulturn\u00edho patron\u00e1tu a dopravn\u00edho uzlu.<\/p>\n<p>Od po\u010d\u00e1tk\u016f Lucernu diktovala jeho topografie jeho v\u00fdvoj. Hlavn\u00ed m\u011bsto se rozkl\u00e1d\u00e1 na neju\u017e\u0161\u00edm \u00faseku Lucernsk\u00e9ho jezera, jeho\u017e klidn\u00e1 vodn\u00ed plocha se l\u00e1me do klikat\u00e9ho toku \u0159eky Reuss, kter\u00e1 si raz\u00ed cestu zalesn\u011bn\u00fdmi kopci na severov\u00fdchod a jihoz\u00e1pad. Za souvislou rozlehlou m\u011bstskou z\u00e1stavbou le\u017e\u00ed kanton\u00e1ln\u00ed exkl\u00e1va na severn\u00edch svaz\u00edch mysu B\u00fcrgenstock, vzd\u00e1len\u00e1 asi osm kilometr\u016f, p\u0159\u00edstupn\u00e1 pouze lod\u00ed nebo okru\u017en\u00edmi horsk\u00fdmi cestami. A\u010dkoli tato lesn\u00ed oblast nen\u00ed v\u00fdznamn\u011b os\u00eddlena, sv\u011bd\u010d\u00ed o rozmanit\u00e9 fyziografii obce, kter\u00e1 dosahuje sv\u00e9ho vrcholu na skalnat\u00e9m vrcholu B\u00fcrgenstocku. V soused\u00edc\u00edm j\u00e1dru st\u00e1le zab\u00edraj\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 podniky 28,0 procenta p\u016fdy, zat\u00edmco lesy pokr\u00fdvaj\u00ed 22,3 procenta; zastav\u011bn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed si zab\u00edr\u00e1 47,6 procenta a \u0159eky nebo strm\u00e9 sr\u00e1zy vypl\u0148uj\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch 2,1 procenta \u00fazem\u00ed.<\/p>\n<p>Klima, klasifikovan\u00e9 jako Cfb podle K\u00f6ppena, se vyzna\u010duje m\u00edrn\u00fdmi teplotn\u00edmi v\u00fdkyvy a vydatn\u00fdmi sr\u00e1\u017ekami rozpt\u00fdlen\u00fdmi po cel\u00fd rok. Mezi lety 1961 a 1990 zaznamenal Lucern pr\u016fm\u011brn\u011b 138,1 de\u0161\u0165ov\u00fdch dn\u016f ro\u010dn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e kumulativn\u00ed sr\u00e1\u017eky dos\u00e1hly 1 171 mm. \u010cerven se uk\u00e1zal jako nej\u0161t\u011bd\u0159ej\u0161\u00ed, s 153 mm b\u011bhem 14,2 dn\u016f, zat\u00edmco \u00fanor s 61 mm b\u011bhem 10,2 dn\u016f byl nejsu\u0161\u0161\u00edm m\u011bs\u00edcem. Tato klimatick\u00e1 pravidelnost historicky podporovala zem\u011bd\u011blskou produktivitu regionu a vy\u017eivovala lesy, kter\u00e9 pokr\u00fdvaj\u00ed svahy a tvo\u0159\u00ed zelenou kulisu pro zrcadl\u00edc\u00ed se n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed a zalesn\u011bn\u00e9 svahy m\u011bsta.<\/p>\n<p>Demograficky Lucern za\u017e\u00edv\u00e1 stabiln\u00ed r\u016fst, jeho populace v posledn\u00edm desetilet\u00ed roste ro\u010dn\u00edm tempem p\u0159ibli\u017en\u011b 1,2 procenta. K 31. prosinci 2021 tvo\u0159ili cizinci 24,78 procenta obyvatel, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b evropsk\u00e9ho p\u016fvodu (18,22 procenta), n\u00e1sledovan\u00ed asijsk\u00fdm (3,63 procenta), africk\u00fdm (1,85 procenta) a americk\u00fdm (0,97 procenta) kontingentem. Dominantn\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 n\u011bm\u010dina, kterou jako prvn\u00ed jazyk hovo\u0159\u00ed 83,26 procenta obyvatel, zat\u00edmco angli\u010dtina (7,45 procenta), ital\u0161tina (5,06 procenta) a srbochorvat\u0161tina (3,80 procenta) zauj\u00edmaj\u00ed dal\u0161\u00ed \u00farovn\u011b; k polyglotn\u00ed tapiserii m\u011bsta p\u0159isp\u00edvaj\u00ed tak\u00e9 portugal\u0161tina, \u0161pan\u011bl\u0161tina, alb\u00e1n\u0161tina a francouz\u0161tina. V\u011bkov\u00e9 slo\u017een\u00ed se vychyluje sm\u011brem k dosp\u011bl\u00fdm v produktivn\u00edm v\u011bku: 15,7 procenta je mlad\u0161\u00edch dvaceti let, 33,8 procenta je ve v\u011bku mezi dvaceti a t\u0159iceti dev\u00edti lety a 32,1 procenta je ve v\u011bku mezi \u010dty\u0159iceti a \u0161edes\u00e1ti \u010dty\u0159mi lety; Senio\u0159i tvo\u0159\u00ed 19,4 procenta populace, z nich\u017e 5,2 procenta jsou osmdes\u00e1tn\u00edci a 1,1 procenta devades\u00e1tn\u00edci.<\/p>\n<p>Slo\u017een\u00ed dom\u00e1cnost\u00ed a jejich tvar odr\u00e1\u017eej\u00ed m\u011bstskou vysp\u011blost Lucernu. Z p\u0159ibli\u017en\u011b 30 586 dom\u00e1cnost\u00ed zaznamenan\u00fdch v roce 2000 tvo\u0159ily jednotlivci obydl\u00ed 50,5 procenta, zat\u00edmco velk\u00e9 dom\u00e1cnosti (s p\u011bti a v\u00edce \u010dleny) p\u0159edstavovaly pouh\u00fdch 2,8 procenta. Celkov\u00fd po\u010det obydlen\u00fdch budov byl 5 707, z toho 1 152 samostatn\u011b stoj\u00edc\u00ed domy, 348 dvojdomk\u016f a 2 550 bytov\u00fdch dom\u016f. P\u0159evl\u00e1daly budovy o dvou a t\u0159ech podla\u017e\u00edch, a\u010dkoli v\u00fd\u0161kov\u00fdch blok\u016f (se \u010dty\u0159mi a v\u00edce podla\u017e\u00edmi) bylo 1 721 a p\u0159\u00edzemn\u00edch budov 74. Takov\u00e1 rozmanitost tvar\u016f sv\u011bd\u010d\u00ed jak o st\u0159edov\u011bk\u00e9m j\u00e1dru m\u011bsta, tak o jeho expanzi b\u011bhem industrializace a modern\u00edho r\u016fstu.<\/p>\n<p>Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed dosahuje pozoruhodn\u00fdch v\u00fd\u0161in, p\u0159i\u010dem\u017e 73,6 procenta obyvatel Lucerny ve v\u011bku od dvaceti p\u011bti do \u0161edes\u00e1ti \u010dty\u0159 let m\u00e1 nepovinn\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed st\u0159edn\u00ed nebo terci\u00e1rn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Z ekonomick\u00e9ho hlediska dominuje terci\u00e1rn\u00ed sektor, kter\u00fd v roce 2012 poskytoval 70 149 pracovn\u00edch m\u00edst v 6 929 podnic\u00edch. Sekund\u00e1rn\u00ed sektor zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 7 326 osob v 666 firm\u00e1ch, zat\u00edmco v prim\u00e1rn\u00edm sektoru \u2013 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lesnictv\u00ed \u2013 je pouze 166 pracovn\u00edch m\u00edst v 53 podnic\u00edch. Zam\u011bstnanost dosahuje 51,7 procenta obyvatel m\u011bsta, co\u017e je vyv\u00e1\u017eeno t\u00e9m\u011b\u0159 paritou pohlav\u00ed s 47,9 procentn\u00edm zastoupen\u00edm \u017een. Soci\u00e1ln\u00ed pomoc dos\u00e1hla v roce 2013 11,0 procenta, co\u017e odr\u00e1\u017e\u00ed jak struktury soci\u00e1ln\u00ed podpory, tak i \u017eivotn\u00ed n\u00e1klady ve m\u011bst\u011b.<\/p>\n<p>V komer\u010dn\u00ed krajin\u011b Lucernu s\u00eddl\u00ed jak \u00factyhodn\u00e9 \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 firmy, tak i mezin\u00e1rodn\u00ed podniky. V m\u011bstsk\u00fdch hranic\u00edch s\u00eddl\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed Gotthard (AlpTransit), v\u00fdrobce v\u00fdtah\u016f Schindler, hodin\u00e1\u0159 Chronoswiss, ml\u00e9k\u00e1rensk\u00fd gigant Emmi a Luzerner Kantonalbank. Spole\u010dnosti d\u00e1le roz\u0161i\u0159uj\u00ed Suva, p\u0159edn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed poji\u0161\u0165ovna \u00faraz\u016f, a EF Education First. Fisk\u00e1ln\u00ed politika kantonu, kter\u00e1 se vyzna\u010duje postupn\u00fdm sni\u017eov\u00e1n\u00edm dan\u00ed, prop\u016fj\u010duje Lucernu vyznamen\u00e1n\u00ed nejp\u0159\u00edv\u011btiv\u011bj\u0161\u00edho \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonu pro podnik\u00e1n\u00ed s nejni\u017e\u0161\u00ed kanton\u00e1ln\u00ed sazbou dan\u011b z p\u0159\u00edjmu pr\u00e1vnick\u00fdch osob zaznamenanou v roce 2012 a pouze nepatrn\u00fdm 2% rozd\u00edlem od l\u00eddra v da\u0148ov\u00e9m indexu v zemi.<\/p>\n<p>Lucern, jeho\u017e pr\u016fmyslov\u00e9 ko\u0159eny sahaj\u00ed a\u017e do \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed, p\u011bstoval ran\u00fd exportn\u00ed obchod s v\u00fdrobou kos. M\u00edstn\u00ed kov\u00e1\u0159i vyu\u017e\u00edvali dov\u00e1\u017een\u00e9 \u017eelezo a ocel a kovali n\u00e1stroje, kter\u00e9 na\u0161ly trhy v z\u00e1padn\u00edm \u0160v\u00fdcarsku a severn\u00ed It\u00e1lii. D\u00edlny rozm\u00edst\u011bn\u00e9 pod\u00e9l potoka Krienbach pou\u017e\u00edvaly vodn\u00ed kladiva, zat\u00edmco jejich okrajov\u00e1 poloha sni\u017eovala riziko po\u017e\u00e1ru. Toto \u0159emesln\u00e9 odv\u011btv\u00ed p\u0159edznamenalo \u0161ir\u0161\u00ed v\u00fdrobn\u00ed z\u00e1kladnu m\u011bsta, kter\u00e1 se pozd\u011bji diverzifikovala do p\u0159esn\u00e9ho stroj\u00edrenstv\u00ed a specializovan\u00e9ho \u0159emesla.<\/p>\n<p>Kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed Lucernu se projevuje v jeho architektonick\u00fdch pam\u00e1tk\u00e1ch. Kaplnkov\u00fd most, p\u016fvodn\u011b postaven\u00fd v roce 1333, je nejstar\u0161\u00edm kryt\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm mostem v Evrop\u011b. Jeho rozp\u011bt\u00ed 204 metr\u016f je p\u0159eru\u0161ov\u00e1no osmibokou vod\u00e1renskou v\u011b\u017e\u00ed ze 13. stolet\u00ed. A\u010dkoli byl v srpnu 1993 zpusto\u0161en po\u017e\u00e1rem \u2013 \u00fadajn\u011b zp\u016fsoben\u00fdm odhozenou cigaretou \u2013 jeho zrekonstruovan\u00e9 tr\u00e1my op\u011bt chr\u00e1n\u00ed \u0159eku Reuss pod baldach\u00fdnem, na kter\u00e9m jsou vystaveny malby ze 17. stolet\u00ed, kter\u00e9 vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o pohnut\u00e9 minulosti Lucernu. Po proudu \u0159eky vede klikat\u00fd most Spreuer\u016fv most z roku 1408, jeho\u017e tr\u00e1my zdob\u00ed morov\u00e9 cykly s obrazem Tanec smrti od Kaspara Meglingera a jeho kaple uprost\u0159ed rozp\u011bt\u00ed je sv\u011bdectv\u00edm o post-st\u0159edov\u011bk\u00e9 zbo\u017enosti.<\/p>\n<p>Kopec nad Star\u00fdm M\u011bstem si zachoval poz\u016fstatky st\u0159edov\u011bk\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed, jejich hradby a osm str\u00e1\u017en\u00edch v\u011b\u017e\u00ed, kter\u00e9 proti Alp\u00e1m vytv\u00e1\u0159ej\u00ed cimbu\u0159\u00ed. Dole nad jezerem se ty\u010d\u00ed dv\u011b v\u011b\u017ee kostela sv. Leodegara, postaven\u00e9ho v roce 1633, jejich\u017e pozdn\u011b renesan\u010dn\u00ed fas\u00e1da r\u00e1muje dv\u011b jehlovit\u00e9 v\u011b\u017ee, kter\u00e9 se dochovaly z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho kostela ze 7. stolet\u00ed. Interi\u00e9r se py\u0161n\u00ed barokn\u00ed v\u00fdzdobou, kter\u00e1 odpov\u00edd\u00e1 bazilice patrona, hovorov\u011b zn\u00e1m\u00e9 jako Hofkirche nebo ve \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 n\u011bm\u010din\u011b Hofchile.<\/p>\n<p>V listnat\u00e9 \u010dtvrti L\u00f6wenplatz p\u0159ipom\u00edn\u00e1 lev Bertela Thorvaldsena \u2013 vytesan\u00fd v roce 1820 do \u017eiv\u00e9 sk\u00e1ly \u2013 state\u010dnost \u0161v\u00fdcarsk\u00fdch gardist\u016f, kte\u0159\u00ed padli v roce 1792 p\u0159i obran\u011b Tuilerijsk\u00e9ho pal\u00e1ce. Bolestn\u00fd realismus a odlehl\u00e9 prost\u0159ed\u00ed pam\u00e1tn\u00edku evokuj\u00ed dojemn\u00e9 zamy\u0161len\u00ed nad loajalitou a ob\u011btavost\u00ed. Nedaleko se nach\u00e1z\u00ed \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 muzeum dopravy, kter\u00e9 nab\u00edz\u00ed komplexn\u00ed p\u0159ehled o lokomotiv\u00e1ch, od historick\u00fdch lokomotiv a automobil\u016f a\u017e po n\u00e1mo\u0159n\u00ed plavidla a leteck\u00e9 artefakty, a podtrhuje tak roli Lucernu jako\u017eto dopravn\u00edho uzlu i str\u00e1\u017ece technologick\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed.<\/p>\n<p>Vedle se nach\u00e1z\u00ed Kulturn\u00ed a kongresov\u00e9 centrum Jeana Nouvela s akustikou kalibrovanou Russellem Johnsonem, kter\u00e9 poskytuje modern\u00ed kontrapunkt ke st\u0159edov\u011bk\u00e9 struktu\u0159e m\u011bsta. Jeho koncertn\u00ed s\u00e1l, \u0161iroce uzn\u00e1van\u00fd pro svou zvukovou \u010distotu, je ukotven v are\u00e1lu Musegg, zat\u00edmco p\u0159ilehl\u00e9 Kunstmuseum Luzern po\u0159\u00e1d\u00e1 v\u00fdstavy v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 p\u0159itahuj\u00ed m\u00edstn\u00ed i mezin\u00e1rodn\u00ed publikum. Na b\u0159ehu jezera v Tribschenu se v b\u00fdval\u00e9 vile skladatele nach\u00e1z\u00ed Muzeum Richarda Wagnera, kter\u00e9 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 jeho pobyt v letech 1866 a\u017e 1872 a uchov\u00e1v\u00e1 rukopisy, hudebn\u00ed n\u00e1stroje a osobn\u00ed p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 mapuj\u00ed jeho tv\u016fr\u010d\u00ed vynal\u00e9zavost.<\/p>\n<p>Lucernsk\u00fd kulturn\u00ed ekosyst\u00e9m spo\u010d\u00edv\u00e1 na vyjednan\u00e9 rovnov\u00e1ze mezi zaveden\u00fdmi institucemi a avantgardn\u00edmi impulsy. Kulturkompromis z konce 80. let 20. stolet\u00ed podpo\u0159il koexistenci KKL, Luzerner Theater, Kleintheater a Stadtkeller vedle nov\u011b vznikaj\u00edc\u00edch m\u00edst. B\u00fdval\u00e1 tov\u00e1rna na trubky Boa, znovuzrozen\u00e1 jako podzemn\u00ed inkub\u00e1tor alternativn\u00ed performance, nakonec podlehla z\u00e1stavb\u011b reziden\u010dn\u00edch budov, co\u017e vedlo k pl\u00e1n\u016fm na nov\u00e9 m\u00edsto mimo centrum m\u011bsta. S\u00fcdpol, otev\u0159en\u00fd v roce 2008 na \u00fapat\u00ed Pilatusu, host\u00ed interdisciplin\u00e1rn\u00ed hudebn\u00ed, tane\u010dn\u00ed a divadeln\u00ed akce, zat\u00edmco Luzerner Sinfonieorchester a 21st Century Symphony Orchestra si n\u00e1rokuj\u00ed p\u00f3dium KKL, \u010d\u00edm\u017e posiluj\u00ed status Lucernu jako m\u011bsta zvuku.<\/p>\n<p>Dopravn\u00ed infrastruktura je z\u00e1kladem propojen\u00ed Lucernu. P\u0159ist\u00e1n\u00ed Ferdinanda von Zeppelina v roce 1909 p\u0159edznamenalo vznikaj\u00edc\u00ed \u0161v\u00fdcarsk\u00fd pr\u016fmysl vzducholod\u00ed, kter\u00fd do roku 1910 spustil prvn\u00ed komer\u010dn\u00ed leteckou dopravu v zemi a postavil druh\u00fd hang\u00e1r pro vzducholod\u011b v zemi. Na sou\u0161i provozuje trolejbusy a autokary spole\u010dnost Verkehrsbetriebe Luzern, dopln\u011bnou slu\u017ebami spole\u010dnost\u00ed PostAuto a Auto AG Rothenburg do okrajov\u00fdch obc\u00ed. \u010cty\u0159i \u017eelezni\u010dn\u00ed stanice \u2013 Lucerne, Allmend\/Messe, Littau a Verkehrshaus \u2013 spojuj\u00ed m\u011bsto s Curychem v \u010dty\u0159icetiminutov\u00fdch intervalech (\u010dty\u0159icet vlak\u016f denn\u011b) a s leti\u0161t\u011bm v Curychu za n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es hodinu, zat\u00edmco Gotthard Panorama Express spojuje lo\u010f a historick\u00fd vlak od dubna do poloviny \u0159\u00edjna.<\/p>\n<p>Vodn\u00ed spojen\u00ed p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 na Bahnhofquai, odkud spole\u010dnost Lake Lucerne Navigation Company vypravuje lod\u011b do fjordov\u00fdch z\u00e1tok a horsk\u00fdch osad. M\u00edstn\u00ed s\u00ed\u0165 j\u00edzdenek, passepartout, integruje trolejbusy, autobusy, vlaky a lod\u011b v r\u00e1mci jednotn\u00e9 aliance prodeje j\u00edzdenek zahrnuj\u00edc\u00ed Lucern, Obwalden a Nidwalden. Lanovky \u2013 zejm\u00e9na G\u00fctschbahn k z\u00e1mku G\u00fctsch a Standseilbahn k hotelu Montana \u2013 se zvedaj\u00ed po svaz\u00edch dlouh\u00fdch asi devades\u00e1t metr\u016f a nab\u00edzej\u00ed panoramatick\u00e9 v\u00fdhledy na m\u011bstskou aglomeraci, t\u0159pytiv\u00e9 jezero a alpskou siluetu za n\u00edm, co\u017e je vhodn\u00fdm dopl\u0148kem k vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u011bsta, kter\u00e9 ve sv\u00e9m soutoku vody, hor, historie a inovac\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 z\u00e1rove\u0148 bd\u011bl\u00fdm str\u00e1\u017ecem sv\u00e9 minulosti a p\u0159izp\u016fsobiv\u00fdm protagonistou sv\u00e9 budoucnosti.<\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Lucern, okouzluj\u00edc\u00ed m\u011bsto v centru \u0160v\u00fdcarska, slou\u017e\u00ed jako symbol \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 kultury, historie a \u00fa\u017easn\u00e9 krajiny. Toto mal\u00e9 m\u011bsto s 82 000 obyvateli je nejlidnat\u011bj\u0161\u00edm ve st\u0159edn\u00edm \u0160v\u00fdcarsku. Jeho poloha je 47\u00b003\u2032N 8\u00b018\u2032E. Lucern se v pr\u016fb\u011bhu let vyv\u00edjel a m\u011bnil v reakci na svou v\u00fdhodnou polohu pod\u00e9l \u0159eky Reuss a na severoz\u00e1padn\u00edm c\u00edpu Lucernsk\u00e9ho jezera (Vierwaldst\u00e4ttersee). Lucern, hlavn\u00ed m\u011bsto kantonu, kter\u00fd nese jm\u00e9no, je tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00fdm medi\u00e1ln\u00edm, kulturn\u00edm, ekonomick\u00fdm a dopravn\u00edm uzlem. M\u011bstskou \u010d\u00e1st Lucernu tvo\u0159\u00ed devaten\u00e1ct m\u011bst a obc\u00ed s celkem asi 220 000 obyvateli.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":2757,"parent":12907,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"elementor_theme","meta":{"_eb_attr":"","footnotes":""},"class_list":["post-12913","page","type-page","status-publish","has-post-thumbnail"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12913","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12913"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12913\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12907"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2757"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/travelshelper.com\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12913"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}